Beroun

U soutoku řek Berounky a Litavky svým královským životem žije město Beroun. V minulosti se zde soustřeďovali především řemeslníci, kteří na obchodní stezce vedoucí z Prahy do Plzně nabízeli své výrobky kupcům a pocestným. Dnes svým historickým odkazem i bohatým programem uspokojuje především své návštěvníky. Po první zmínce o Berounu musíme zapátrat v listinách Přemysla Otakara II. z roku 1265. Jeho současný název bychom v nich ale hledali marně. Ukrývá se totiž pod latinským názvem Verona, který překladem do německého Bern přes české verze Berona a Berúna doputoval až k současné podobě. Pokračování příběhu města Berouna od časů rozkvětu za Václava II. až po současnost nám nejlépe povypráví naučná stezka Po stopách českých králů. Teď se ale pojďme zblízka podívat na to, jak se historie podepsala na současné podobě města. Křivolaké uličky nás přivedou nejen k hradbám s cimbuřím, Pražské a Plzeňské bráně, ale také k původně měšťanským domům, které jsou pohlednicovou dominantou Husova náměstí. V jejich podzemí jsou stále zachovány klenuté kamenné sklepy a navenek je zdobí renesanční prvky a barokní štíty. Pohádkovou atmosféru berounského náměstí korunuje nepřehlédnutelná budova radnice, jejíž dnešní pseudobarokní podobu z roku 1903 jí vtiskl místní rodák František Coufal. Tyto a další historické památky se nacházejí v městské památkové zóně, jež byla vyhlášena 10. září 1992. Za pomoci státních i soukromých zdrojů se podařilo převážnou část z nich opravit, což nemohlo skončit jinak než získáním titulu Historické město roku 2009. Beroun nadchne každého návštěvníka nejen svým královským původem a bohatou historií, ale také jedinečným kulturním programem. Za doprovodu barevných tónů podzimu a klasické hudby se koná šestitýdenní Mezinárodní festival Talichův Beroun. Kouzlo tradičních řemesel můžeme zažít na vyhlášených Hrnčířských trzích, které město pořádá na jaře a na podzim. Do historie hrnčířství mohou návštěvníci nahlédnout v Muzeu berounské keramiky. Město na Berounce je východiskem do dvou CHKO, a to Český kras a Křivoklátsko. Na své si zde přijdou turisté, cyklisté i vodáci. Příjemnou relaxaci nabízí městský aquapark, nechybí zde ani moderní skatepark a inline dráha.

MěÚ: Husovo nám. 68, 266 01 Beroun

Tel.: +420 311 654 111, podatelna@muberoun.cz

www.mesto-beroun.cz 

BerounBerounBeroun

Berounsko

Vodácký ráj v kraji Oty Pavla

„Jdu proti řece, v řece je stříbro a zlaté listí. Jdu sám a najednou si uvědomuji, že tu nehoukají auta, abych uhnul, a nedrnčí tramvaje, abych couvnul. A to je vlastně ten hlavní důvod, proč jdu na štiky.“ Tak Ota Pavel popisuje čarokrásnou přírodu v okolí řeky Berounky, jejíž okolí ho inspirovalo k napsání řady povídek i knihy „Jak jsem potkal ryby“. Průvodcem touto odpradávna málo osídlenou krajinou jsou tu strmé stráně, majestátní skály i pestré louky, doprovázející návštěvníky za neobjevenými klenoty berounské přírody či na návštěvu několika pohádkových hradů a zámků.

U Staré řeky, jak bývá Berounka mezi vodáky nazývána, se najednou ocitneme v náručí léčivé panenské přírody, kde čistý vzduch i všudypřítomná zeleň ukolébají naše uspěchané myšlenky a nabídnou nám chvíli klidného odpočinku. Tyto léčivé lázně zažijeme například v Zadní Třebani, populární a tradiční vesničce v malebném údolí řeky Berounky. Je ale možné, že nás v naší meditaci na chvíli vyruší veselé „áhój“ od projíždějících vodáků, kteří si klidné vody Berounky velmi oblíbili. 

Ženám vstup zakázán?

Dodnes se neví, zda měly ženy skutečně zapovězený vstup na hrad Karlštejn. Kde se ale vzala tato legenda, známá díky zpracování Jaroslava Vrchlického? Jistou souvislost nabízí fakt, že hrad, který nechal Karel IV. vybudovat, měl sloužit jako trezor pro nejvzácnější zemské poklady a především české korunovační klenoty. Pro ochranu tohoto nadmíru cenného pokladu zde byla dokonce vystavěna Velká věž s kaplí sv. Kříže. Císařův příkaz, aby se stráž, chránící devět mohutných zámků, nerozptylovala, zněl jasně: „Tímto listem na věčné časy zapovídáme, aby žádný na věži zámku Karlštejna, na kteréž předpověděná kaple jest ustavena, s ženou spáti či ležeti směl.“

Toho, že bude krása hradu ženám upřena, se už bát nemusíme. Mohou dokonce vstoupit i do kaple sv. Kříže, nicméně je nutno se na prohlídku v malých skupinkách předem objednat. A pokud patříte mezi tuláky, kterým vyhovuje pohádková atmosféra bez hloučků zvídavých turistů, naplánujte si výpravu na divácky stejně přitažlivý hrad Točník, Žebrák či Tetín. 

Od Keltů až po šlechtice

Proč se musel kníže Friedrich Wilhelm vzdát pro lásku krásné Gertrudy nejdříve vlastní rodiny a potom i vlasti? Který jiný zámek ukrývá trosky letadla? Jakou branou vchází slunce? To vše se dozvíme v Hořovicích, kde s rozkošnickým tónem dominuje místní atmosféře nádherný zámek. Vedle impozantní výzdoby interiérů se můžeme těšit i na stálé expozice, vyprávějící příběhy nejen o nadpřirozených bytostech brdských lesů. Hořovický zámek se v průběhu staletí dočkal jak klasicistních úprav, tak nového zámeckého parku. Stalo se tak pravděpodobně na začátku 18. století, kdy panství spravoval už druhý z rodu Vrbnů, hrabě Norbert Václav. Park byl vybudován ve francouzském stylu a proslavila ho Sluneční brána, zasazená do pilířů nesoucích sochy z ateliéru Matyáše Bernarda Brauna.

A pokud si přejeme přenést se v čase ještě daleko dál, vydejme se na zámek Nižbor, kde najdeme nejen původní místo gotického hradu založeného Přemyslem Otakarem II., ale také Keltské informační centrum. Zámek se tak stal trvalou připomínkou keltské minulosti Čech a svým návštěvníkům zprostředkovává poznání i autentickou atmosféru keltského světa. 

Rozhlédněte se!

Pokud patříte k dobrodruhům, kteří jsou ochotní si pro jedinečný zážitek vyšplhat až do nebe, pak musíte vyrazit na Krušnou horu u Hudlic na Berounsku. Z 33 metrů vysoké rozhledny Máminky budete mít při dobré viditelnosti Klínovec, Ještěd, Krkonoše i Šumavu jako na dlani. Máminka stojí v nadmořské výšce 606 metrů a na její vrchol vede 96 schodů. Její jednoduchá a zároveň krásná konstrukce má připomenout návštěvníkům skromné radosti všedního života, spojené s krásou přírody a nebeského klidu.

Na Berounsku ale rozhodně není jediná. Nádherné výhledy čekají návštěvníky i na rozhledně Děd u Berouna, na Třenické hoře u Cerhovic, ve Lhotce u Berouna či na berounské Městské hoře. 

Krápníkové království

A z nebes rovnou do podzemí. Fascinující umělecké dílo, pocházející nikoliv z rukou člověka, ale od mocné matky přírody, můžeme obdivovat u obce Koněprusy. K odhalení tohoto podzemního pokladu došlo v roce 1950, kdy se po odstřelu u lomu v blízkosti návrší Zlatý kůň objevila díra vedoucí do temných hlubin skály. Uvnitř byl poté objeven nejrozsáhlejší a nejdelší třípatrový jeskynní systém v Česku, protkaný chodbami a zákoutími s překrásnou krápníkovou výzdobou. Unikátem Koněpruských jeskyní jsou takzvané Koněpruské růžice, tajná penězokazecká dílna a celá řada cenných archeologických nálezů. 

Amerika v Českém krasu

Pár kroků od obce Mořina nás pohltí exotické scenerie, které si vysloužily přezdívku český Grand Canyon. Proto je vápencový lom Velká Amerika oblíbenou destinací nejen všech turistů a tuláků, ale také filmových tvůrců. Stejně jako další pověstmi opředená místa na Berounsku má i Velká Amerika svá tajemství. V opuštěných štolách prý straší duch Hanse Hagena, jednoho z nejslavnějších fantomů. Verzí legend, kolujících převážně mezi trampy, je ale více. Některé z nich ho popisují jako vojáka wehrmachtu, jiné jako horníka, který zde pracoval. Otázkou zůstává, proč se trampům ztrácely věci a čí to byly kroky.

BerounskoBerounskoBerounskoBerounskoBerounskoBerounsko

Běštín

Víska rozkládající se asi devět kilometrů jihovýchodně od Hořovic a 11 kilometrů západně od Dobříše působí mírumilovným dojmem. Je ovšem protkána mnoha pohnutými lidskými osudy. Tragédiemi, z nichž se až tají dech. Obyvatelstvo bylo během třicetileté války téměř vyhlazeno švédským generálem Banérem a doslova znovuzrozeno zásluhou osovské vrchnosti, jež obec zalidnila poddanými z okolních vesnic. Nikoho tehdy nenapadlo, že oslavy míru jsou dočasné. Zatímco v obci se úspěšně rozvíjelo nové řemeslo – tzv. cvokařství neboli výroba hřebíků – vtrhla do Běštína další pohroma. A to v podobě dalšího vyvražďování. Největší ztráty se tentokrát dotkly početné židovské obce. Leckdo by se možná zatvrdil. Přestal věřit. Odsoudil celý svět. V obci se rozhodla zůstat pouze jediná židovská rodina. Že ale pohnuté osudy jsou motorem, inspirací a odkazem pro následující generace, dokazují léta pozdější. Světlo světa zde spatřil učitel a spisovatel Franta Župan nebo malíř Bartoloměj Hlavín. Jeho okouzlující historické výjevy, portréty, krajiny, brdské lesy a zvířata dokládají nesmrtelnost tohoto unikátního místa. Přijďte a nechejte se také okouzlit. Jako se nechalo 300členné obyvatelstvo, které zde zapustilo své kořeny.

OÚ: Běštín 28, 267 24 Hostomice

Tel.: +420 311 584 173, starosta@obecbestin.cz

www.obecbestin.cz 

Běštín Běštín Běštín

Broumy

Tam kde končí nuda, začínají Broumy. Málokteré obci na Berounsku se poštěstí být tak dokonalým startem pro rekreační a poznávací výlety. Zvídavého poutníka čeká cesta na hrad Žebrák, Točník nebo Křivoklát, s otevřenou náručí jej přivítají košaté lesy CHKO Křivoklátsko. Zvolit lze ale i poznávání jiného typu. V místních restauracích nebo v pivovaru Matuška.

OÚ: U Radnice 73, 267 42 Broumy

Tel.: +420 311 585 111, obec@broumy.cz

www.broumy.cz 

Broumy

Country restaurace a kemp Ostrov – Zadní Třebaň

Country restaurace a kemp Ostrov – Zadní TřebaňCountry restaurace a kemp Ostrov – Zadní Třebaň

Country restaurace a kemp Ostrov – Zadní Třebaň

Chytit sumce, projet se na pramici, vykoupat se pod jezem na řece Berounce, to můžete v Zadní Třebani. Na ploše ostrova s rozlohou 7 ha nabízí camp ubytování v 19 chatkách. Přímo na ostrově v blízkosti ubytovacích kapacit najdete stylovou country restauraci.

V řece Berounce jsou sumci i dva metry dlouzí, to potěšení nahodit prut přímo ze stanu, půjčit si sportovní pramici a projet se po řece s celou rodinou nebo se vykoupat přímo pod jezem a zažít masáž valícího se proudu vody.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

Country restaurace a kemp Ostrov – Zadní TřebaňCountry restaurace a kemp Ostrov – Zadní Třebaň

Galerie a muzeum M. D. Rettigové – Všeradice

Galerie a muzeum M. D. Rettigové –  Všeradice

Galerie a muzeum M. D. Rettigové – Všeradice

Poučný výlet do vesničky pod Brdy. Interaktivní expozice nabízí osm zastavení, při kterých se nebudete nudit. Nebo snad víte, co to znamená kapoun či kolník? Dokázali byste rozpoznat deset druhů bylinek našich prababiček? Nechybí tu ani expozice České vesnice či barokní kovárna.

Galerie a muzeum M. D. Rettigové byla v budově špýcharu Zámeckého dvora ve Všeradicích otevřena 25. 6. 2010. Špýchar prošel na přelomu let 2009 a 2010 rozsáhlou rekonstrukcí, během které majitel usiloval o co nejautentičtější zachování původních prvků.

Interaktivní výstava

První expozicí, na kterou narazíte v přízemí a po které vás svým hlasem provází herečka Simona Stašová, je expozice všeradické rodačky, buditelky a autorky slavné kuchařky M. D. Rettigové. Její součástí je interaktivní výstava pojednávající o jejím životě a díle. Během osmi zastavení na vás čekají různé zapeklité úkoly například správně pojmenovat druhy bylinek, rozuzlit staročeské výrazy a nebo prostřít dle bontonu. Díky 3D projekci budete moci nahlédnout do českých kuchyní minulých stoletích. Unikátní je portrét M. D. Retiigové vyobrazený na jedné ze stěn špýcharu. Jde totiž o digitální obraz, který tvoří 2500 čtverečků deseti různých odstínů. Malíř čtverečky na stěnu maloval 80 hodin.

Jak se žilo na vesnici

V prvním patře se postupně buduje expozice České vesnice. Věnuje se nejenom historii zemědělské činnosti na české vesnici v období 19. a 20. století, ale dokumentuje i běžný život lidí české vesnice v tomto období. Jsou zde vystaveny zemědělské stroje, různé nářadí, nástroje a předměty denní potřeby, které byly odedávna součástí života na českém venkově. Zde se dočtete rovněž o rekonstrukci celého Zámeckého dvora, nechybí ani dobové snímky a fotky z proběhlých oprav. Uvidíte tu například i původní krovy, vstupní portál a dveře s kováním. Expozice se průběžně rozšiřuje.

Expozice umělců z celého světa

Druhé patro objektu je rozděleno na dvě části. Jedna je věnována stálé expozici děl současných výtvarníků, ale je zde k vidění i aktuální nabídka děl k prodeji. Naleznete zde díla více než dvaceti českých výtvarných umělců a fotografů, ale i díla výtvarníků z mnoha států Evropy, ale i Asie. Druhá část patra je věnovaná autorským, ale i společným výstavám známých českých i zahraničních malířů, sochařů a fotografů.

Divadélko v podkroví

V posledním třetím patře v podkroví se pak nalézá krásný plně ozvučený koncertní a divadelní sál, kde se pravidelně konají Zámecké večery. Kapacita sálu je 150 míst. Pódum zdobí i překrásná opona. Sál je vhodný i k využití pro pořádání nejrůznějších firemních a společenských akcí.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

 

Galerie a muzeum M. D. Rettigové –  Všeradice

Hlásná Třebaň

Když se nad dobrou náladou stahují mračna, je nejvyšší čas vydat se za potěšením do obce Hlásná Třebaň. Území, na kterém se obec nachází, si vybrali první osadníci již v době bronzové. Ty už tu bohužel nepotkáme, ale díky její atraktivní poloze na levém břehu řeky Berounky, odkud je to na Karlštejn co by kamenem dohodil, nebudeme mít o společnost nouzi.

OÚ: Karlštejnská 150, 267 18 Hlásná Třebaň

Tel.: +420 311 681 101, starosta@hlasnatreban.cz

www.hlasnatreban.cz 

Hlásná Třebaň

Hrad Karlštejn

Hrad Karlštejn

Hrad Karlštejn

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty, sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Hrad Karlštejn založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Dnešní podobu hradu vtiskla puristická přestavba v 19. století vedená Josefem Mockerem. První prohlídkový okruh zahrnuje prostory Císařského paláce a prohlédnete si i Pokladnici a Klenotnici v Mariánské věži. Druhý okruh vás pak zavede do Velké věže s proslulou Kaplí sv. Kříže s deskovými obrazy z dílny mistra Theodorika.

Zajímavosti: Zcela ojedinělá původní nástěnná výzdoba ze 14. stol., soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v Kapli sv. Kříže (největší na světě), největší portrétní galerie českých panovníků v ČR, vystavená replika Svatováclavské koruny českých králů, unikátní hradní studna. Sám Karel IV. pobýval na Karlštejně již v roce 1355, dohlížel zde na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí.

Kromě architektury sem dnes návštěvníci jezdí obdivovat také repliku svatováclavské koruny. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Karlštejn také posloužil jako předloha divadelní hry Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně, na jejíž náměty byl v roce 1973 natočen stejnojmenný hudební film. Od roku 1918 je Karlštejn ve vlastnictví Česka a je zpřístupněn veřejnosti.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

Hrad Karlštejn

Hrad Točník

Hrad Točník

Hrad Točník

Cestu do hradního kopce vám zpříjemní pohled na třešňový sad s hospodářskými zvířaty. Na samotném hradě vás pak čeká procházka jeho historií i řada zajímavých kulturních akcí.

Hrad Točník je znamenitou ukázkou vyspělého středověkého stavitelského umění, prolnutého prvky pozdějších stavebních úprav, např. sgrafitovou výzdobou purkrabského paláce. K pozoruhodným detailům patří kamenná erbovní galerie tvořící titulaturu Václava IV.

V roce 2004 byla otevřena nevelká expozice typologie hradní architektury v prostorách bývalé sakristie. Tato expozice si neklade za cíl podat kompletní přehled hradních typů v Čechách a na Moravě, ale pokouší se názorně ukázat na modelech Vladimíra Pasáka a Filipa Růžičky hrad Točník jako novou tvář architektury, která vznikla v době Václava IV. Nebýt příchodu husitských válek a nutnosti "znovuopevňování", rozvinula by se do zámecké architektury daleko dříve, než jak tomu bylo ve skutečnosti. S trochou nadsázky lze říct, že se snažíme ukázat hrad Točník jako poslední hrad a zároveň jako první zámek v Čechách.

Hrady Točník a Žebrák se nacházejí nad obcí Točník, nedaleko města Žebrák. Vystavěním hradu Točníka v tak těsné blízkosti dolního hradu Žebrák vzniklo v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

Hrad Točník

Hrad Žebrák

Hrad Žebrák

Hrad Žebrák

Oblíbené místo pobytu Václava IV. je romantickým zákoutím skýtajícím výhled do širokého okolí s dominantním sousedním hradem Točníkem. Dominantou hradu je vysoká okrouhlá věž (bergfrit), dnes využívaná jako rozhledna.

Hrad Žebrák byl od poloviny 13. století využíván šlechtou i českými králi. Po požáru roku 1395 jej nechal Václav IV. přestavět. Současně založil výše na skalním hřbetu nový hrad Točník. Václav IV. tak vytvořil jedinečné české souhradí.

Zřícenina hradu Žebrák je přístupná v letní turistické sezóně od dubna do září. Z města Žebrák sem vede modrá turistická značka.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

Hrad Žebrák

Hvězdárna Žebrák

Hvězdárna Žebrák

Hvězdárna Žebrák

Už od roku 1954 září na jižním okraji města Žebrák stříbrná kopule hvězdárny. Probíhají zde astronomická pozorování pro veřejnost, výstavy, přednášky, multimediální programy, astronomický kroužek pro mládež a pořady pro školy.

V kopuli hvězdárny v Žebráku o průměru 5,5 metru se ukrývá dalekohled typu Newton o průměru objektivu 35,8 cm a ohniskové vzdálenosti 2136 mm. Je umístěn na speciální montáží, která je kopií vidlice amerického pětimetrového dalekohledu Hale na Mt. Palomar. K dispozici je i několik přenosných přístrojů včetně dalekohledu Meade s automatickým naváděním (darovala rodina Čekanova). Z hvězdárny je krásný výhled na historické památky Žebrák a Točník.

Hvězdárna připravila Astronomický program pro děti - kreslený příběh o planetách (novinka roku 2014), promítání noční oblohy s ukázkou zvířátek, malování souhvězdí, astronomický dětský kvíz, prohlídka kopule s hlavním dalekohledem, případně pozorování. Součástí je také indiánská pohádka (pro velký zájem o tento program doporučujeme rezervaci místa 602 530 515).

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

 

Hvězdárna Žebrák

CHKO Český kras

CHKO Český kras

CHKO Český kras

Od Prahy jihozápadním směrem k Berounu se rozkládá pestrá a mnohotvárná krajina, která zahrnuje téměř 700 jeskyní s nejdelším jeskynním systémem v Čechách, významná naleziště zkamenělin a cennou teplomilnou květenu i zvířenu.

Od Prahy jihozápadním směrem k Berounu se rozkládá pestrá, mnohotvárná až divoká krajina, s bohatými lesy a mnoha skalními výchozy. Vápencový podklad, který zde tvoří převážnou část geologické stavby, je rozryt krasovými kaňony a roklemi, provrtán mnoha jeskyněmi a na svém temeni nese porosty dubových hájů s neobvyklou bohatostí bylinného patra. Na geologické stavbě se z prvohorních útvarů podílí především silur a devon, které jsou zastoupeny hlavně mořskými usazeninami břidlic, vápenců a vápnitých břidlic se světově významnými nálezy zkamenělin.

Chráněná krajinná oblast Český kras byla vyhlášena roku 1972, na rozloze 130 km2. Krajinu Českého krasu charakterizuje pestrý reliéf, zejména díky erozní činnosti Berounky a jejích přítoků (údolí Kačáku, Císařská rokle, Kodská rokle, údolí Bubovického potoka a Karlického i Radotínského potoka). Známé jsou zejména krasové kaňony, rokle a jeskyně či jeskynní systémy. V Českém krasu je téměř 700 jeskyní, z nichž pouze deset má délku větší než 300 metrů. Nejznámější je systém Koněpruských jeskyní na Zlatém koni s celkovou délkou chodeb přes dva kilometry. Je to nejdelší jeskynní systém v Čechách, částečně zpřístupněný.

V CHKO se nalézá několik významných nalezišť zkamenělin. Český kras jako paleontologicky významné území proslavil již v 19. století Joachim Barrande, který zde popsal mnoho lokalit s bohatými nálezy fosílií. Některé z nich si můžete prohlédnout ve Skryjích, kde se nachází jeho památník. Mezi nejznámější lokality lze zařadit Koněprusy, Loděnice, Budňanskou skálu v Karlštejně nebo Lochkov.

Kromě přírodních krás můžete v Českém krasu obdivovat i kulturní památky, například hrad Karlštejn, čarovnou obec Svatý Jan pod Skalou nebo Tetín, bájné místo našich dějin, kde se nachází hned dvě naučné vyhlídkové stezky. Chráněnné oblasti se věnuje podrobně Muzeum Českého krasu v Berouně. Území je protkáno sítí turistických značených cest a šesti naučnými stezkami. Do CHKO patří také známé romantické lomy Amerika.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

 

CHKO Český kras

Chodouň

Chodouň je jedna z mála tradičních vsí, kterým se navzdory času daří zachovat odkaz minulosti. Není na co čekat. Vydejme se otevřít pokladnicí českých tradic a podívejme se, jaké klenoty ukrývá. A nejsou to jen slavnosti po době tradičních českých májí, posvícení či srazy rodáků. Již od konce 19. století se o zábavu stará ochotnické divadlo a nechybí ani sportovní zážitky pod ochrannými křídly místní TJ. Dalším aktivním spolkem jsou místní hasiči, založení roku 1903. V roce 2021 oslaví naše obec 750 let od první písemné zmínky.

OÚ: Chodouň 56, 267 51 Zdice

Tel.: +420 311 685 134, obec.chodoun@seznam.cz

www.chodoun.cz 

Chodouň

Chrustenice

V pahorkaté krajině středních Čech, přibližně 7 km od Berouna, se nám za kulisami hustých lesů odhalí obec Chrustenice, o níž první písemná zmínka je z roku 1037. Krásu tamních scenerií, dobarvenou blízkostí Křivoklátska a Českého krasu, objevili první osadníci již v dobách pravěku. A my ji objevíme také. Až navštívíme podzemí železnorudné Chrustenické šachty, můžeme obdivovat Götzovu vilu, navštívit koupaliště nebo přijmout dárkový balíček klidu a míru od tamní přírody.

OÚ: Chrustenice 69, 267 12 Loděnice u Berouna

Tel.: +420 311 672 117, chrustenice@iol.cz

www.chrustenice.cz 

Chrustenice

Chrustenická šachta – Chrustenice

Chrustenická šachta – Chrustenice

Chrustenická šachta – Chrustenice

Chrustenická šachta je expozice důlní techniky. Důl patřil ve své době k největším a nejvýznamnějším dolům Barrandienu (západně od Prahy). Měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m, tj. 120 m pod hladinu moře. Za sto let usilovné práce se z něho vytěžilo bezmála 8 milionů tun rudy.Pražskoželezářská společnost tento důl otevřela v roce 1907 a nepřetržitě zde těžila železnou rudu až do roku 1965. Důl má 84 pater. Nejhlubší místo je 426 metrů pod povrchem a 120 metrů pod hladinou moře. Z dolu se celkem vytěžilo téměř 8 milionů tun vysoce kvalitní rudy až se 40 procenty železa. Po uzavření dolu v roce 1965 zatopila většinu ze 47 kilometrů chodeb a štol spodní voda. V současnosti sem jezdí pravidelně cvičit potápěči Integrovaného záchranného systému - policisté z Plzně nebo hasiči z Prahy a Kladna.

Pod povrchem se ukrývá zhruba 600 metrů zpřístupněných chodeb bývalého 8. patra dolu s necelým kilometrem kolejí o důlním rozchodu 450 mm a několik stovek exponátů, od nejmenších typu mlátku a želízka, coby hornického znaku, až po velmi objemné, zmínit lze sbírky vrtaček a vrtáků, elektrických, karbidových a benzínových důlních lamp, signalizačních prostředků, řada fotografií z provozu zdejšího dolu, mechanizačních pomůcek a zařízení.

Samostatnou kapitolou je vozidlový park, zahrnující důlní lokomotivy různých trakcí, velké množství nákladních vozíků (huntů) z různých období pro dopravu vytěženého materiálu, vozy pro dopravu osob a další vozy pro speciální činnosti v důlním díle. Expozice přiblíží laikovi vlastní metody dobývání a dopravu rud od primitivní ruční, až po současné mechanizované.

Zasvěcené pak jistě potěší řada vzácných exponátů, mapující provoz dolů zhruba v druhé třetině minulého století. A ty nejmenší pak jistě potěší jízda důlním vláčkem temnotami dolu. Uvnitř je stabilní teplota kolem 9 stupňů Celsia a značná vlhkost. Vhodná je proto pevnější obuv a teplejší oblečení.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

 

Chrustenická šachta – Chrustenice

Chyňava

Pokud se nemůžeme rozhodnout pro výlet do přírody nebo za kulturou, vydejme se do Chyňavy. Tato obec vyřeší naše dilema a nabídne nám obojí. Můžeme se vydat po stopách Jana Lucemburského, za jehož vlády je Chyňava v roce 1341 založena. V té době ještě ale netuší, kolik ji čeká změn. Mezi lety 1357–1585 náleží karlštejnskému panství a na svých polích pozoruje pilnou práci tamních sedláků. Nečekaná rána husitských válek a následně třicetileté války zanechá smutnou stopu v srdci tamních obyvatel i na prosperitě jejich gruntů. Nepřízeň osudu se bude ještě několikrát opakovat, ale naštěstí ne navždy. Dnes je Chyňava veselou českou obcí a důkazem, že se vše zlé v dobré obrátí. A my se teď společně s ní pojďme radovat. Začněme například u rybníka v centru obce. Ten se za asistence okolních domů podílí na vytvoření obrazu pohádkově české atmosféry. A není sám. Pomáhá mu v tom tamní architektonická dominanta, kostel sv. Prokopa. V jeho věži se rozeznívá památný zvon, odlitý již v roce 1518. Pst, slyšíte? O pozornost si tiše říká stezka česko-italského přátelství, která nám svým vyprávěním připomene doby, kdy Italové z jižních Tyrol byli nuceni pobývat v Čechách. A teď už kousek slibované přírody. Díky poloze na hranici Křivoklátska a blízkosti Českého krasu si na jejím pohoštění pochutná každým rokem mnoho turistů i vášnivých houbařů. Poté, co si užijeme dary země a odpočinek v okolní přírodě, vychutnejme si dary nebe z rozhledny Lhotka.

OÚ: Velká Strana 39, 367 07 Chyňava

Tel.: +420 311 691 122, obec@chynava.cz

www.chynava.cz 

ChyňavaChyňavaChyňava

Kemp Ostrov

Stále ještě nevíte, kam na pohádkovou dovolenou? Vydejte se do skalnatého údolí Českého krasu, kde se ve společnosti řeky Berounky osvěžíte nejen na těle, ale i na duši. V tichém a klidném prostředí ostrova, obklopeném léčivou zelení, se kromě relaxace či masáže můžete těšit na nejrůznější sportovní aktivity, turistické trasy, stylovou country restauraci, koupání, rybaření nebo návštěvu nedalekého Karlštejna.

AUTOCAMP OSTROV – ZADNÍ TŘEBAŇ, 267 29 Zadní Třebaň

Tel.: +420 777 150 241, kempostrov@gmail.com

www.kempostrov.cz 

 

Kemp Ostrov

Kemp Ostrov

Kemp Ostrov

Komárov

Nejen První máj je lásky čas. S pozvánkou za barevnými tóny secese, sochařským uměním i tajemstvím české literatury, skrývajícím se v brdských lesích, vás očekává městys Komárov. A jeho pozvání bychom rozhodně neměli odmítnout. Secesní architektura korunující budovy na náměstí Míru, radnice a muzeum umělecké litiny jsou jen začátkem našeho dobrodružství. S laskavým svolením soch, bdících dnem i nocí nad srdcem Komárova, se můžeme se zastávkou u malebné kapličky na náměstí Jana Husa vydat do brdských lesů. Za veselého hudebního doprovodu ptačích obyvatel lesa se kráčejíc naučnou stezkou přes hráze Červeného rybníka a rybníka Dráteník dostaneme až k hradu Valdek z počátku 13. století. Pro svou magickou atmosféru byl v 19. století útočištěm pro múzu Boženy Němcové a Karla Hynka Máchy.

ÚM: Náměstí Míru 204, 267 62 Komárov,

Tel.: +420 311 572 330, podatelna@ikomarov.cz

www.ikomarov.cz 

KomárovKomárov

Koněpruské jeskyně – Koněprusy

Koněpruské jeskyně – Koněprusy

Koněpruské jeskyně – Koněprusy

Koněpruské jeskyně jsou zatím největším objeveným jeskynním systémem v Čechách. Vznikly v devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s denivelací více jak 70 m. Jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa je dlouhá cca 620 m.

Jeskyně jsou od roku 1959 přístupné veřejnosti a návštěvnící mohou obdivovat krápníkovou výzdobu ve dvou zpřístupněných patrech. Nejstarší a zcela unikátní výzdobu jsou krápníkové útvary připomínající růžičkovou kapustu. Jeskyně jsou jedinečné také paleontologickými nálezy, byly zde nalezeny až 1,5 milionu let staré kosterní pozůstatky zvířat. Máte-li srdce dobrodruha a chcete vidět Koněpruské jeskyně tak, jak je vidí jeskyňáři, přijeďte do jeskyní kterékoli poslední pondělí v měsíci (kromě července), kdy se zde konají prohlídky při baterkách. Zažijete nevšední zážitek podobný tomu, jaký prožívají jeskyňáři při objevování jeskyní.

Možná vás při vyslovení jména Koněprusy napadne, odkud tohle podivné slovo pochází. V dávné minulosti znamenalo slovo „prusý“ bílý... Řada badatelů se domnívá, že oblast Zlatého koně a Koněprus byla kdysi významným kultovním místem. Známější je ale fakt, že za panování králeJiřího z Poděbrad byla v jeskyních provozována penězokazecká dílna. Penězokazci vyráželi mince z měděného plechu, střížky máčeli do amalgámu stříbra, žíháním odstranili rtuť, takže postříbřené padělané mince vypadaly jako pravé. Vyrazili jich přibližně 5.000 kusů, což by jedné osobě postačilo na obživu na dva roky. Nikdo nebyl přistižen, a tak se neví, kdo falešné dílo provozoval.

Od Prahy jsou Koněpruské jeskyně vzdálené jen 30 kilometrů. Jeskyně najdete u obce Koněprusy (při dálnici EXIT 18 a železnici z Prahy do Plzně, 30 km jihozápadním směrem od Prahy a přibližně 12 km od Karlštejna). U východu z jeskyní začíná zrekonstruovaná povrchová naučná stezka s barevnými informačními tabulemi, na kterých zjistíte řadu zajímavých údajů o krajině, fauně i flóře chráněného území.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

 

Koněpruské jeskyně – Koněprusy

Kostel sv. Jana Křtitele s jeskyní sv. Ivana a bývalý benediktínský klášter – Svatý Jan pod Skalou

Kostel sv. Jana Křtitele s jeskyní sv. Ivana  a bývalý benediktínský klášter –  Svatý Jan pod Skalou

Kostel sv. Jana Křtitele s jeskyní sv. Ivana a bývalý benediktínský klášter – Svatý Jan pod Skalou

Poutní kostel Narození sv. Jana Křtitele se nachází u Berouna. Najdete v něm hrob chorvatského poustevníka Ivana, kterému se v 10. století pod svatojanskou skálou zjevil sv. Jan Křtitel. Vchod do poustevníkovy jeskyně je v kostele postaveném C. Luragem v polovině 17. století.

Obec Svatý Jan pod Skalou se nachází necelých 20 km jihozápadně od Prahy, nedaleko města Berouna a Loděnice. Celá obec je situována v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn. Atraktivnost tohoto krásného místa přiměla již v minulosti k vytvoření první, nejstarší značené turistické cesty v Čechách - cesty Vojty Náprstka Beroun - Sv. Jan - Karlštejn.

Průvodcovskou činnost ve svatojánském kostele a jeskyni sv. Ivana zprostředkovává Svatojánská společnost nebo farní úřad Svatý Jan pod Skalou. Barokní Kostel Sv. Jana Křtitele spolu s renesančním skalním kostelem Panny Marie je zpřístupněn od 1. dubna do 31. října – o víkendech. Během letních prázdnin je kostel zpřístupněn po celý týden.

Svatojánská společnost také každoročně instaluje obrazovou naučnou expozici na témata vážící se k bohaté historii obce.

Přes obec Svatý Jan jsou také organizovány četné hromadné turistické pochody, například pravidelné každoroční "Cementárenské šlápoty" a "Pochody českým krasem". Svatý Jan protíná též tzv. "Svatojakubská cesta" vedoucí napříč celou Evropou. Velmi často se zde pořádají běžecké i cyklistické závody či poznávací výlety (botanika, paleontologie, geologie, historie a jiné).

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

Kostel sv. Jana Křtitele s jeskyní sv. Ivana  a bývalý benediktínský klášter –  Svatý Jan pod Skalou

Králův Dvůr

Město skrývající pod povrchem své země stopy pravěkých předků i kořeny českého hutnictví. Bylo to právě v Králově Dvoře, kde Karel IV. v roce 1346 založil jednu z prvních českých hutí. Jak archeologické nálezy prozradily, tato oblast lákala první usedlíky již v mladší době kamenné. Pozdější doba bronzová byla v Královodvorské kotlině stejně pestrá jako hemžení všudypřítomných obchodníků. Ti už totiž věděli, že se nachází na strategickém místě spojujícím západní Evropu a srdce Čech. O tom, že se bohatě obchodovalo i s římskou říší, svědčí úlomky prastaré keramiky nalezené při stavbě železáren. Než se ale vydáme po stopách nejstarších rudníků a železářů, připomeňme si polovinu 13. století, kdy zde byl zřejmě na přání Václava IV. vystavěn středověký dvůr. V 16. století se z něj díky Lobkovicům stává renesanční zámek, který je v druhé polovině 18. století přebudován v barokním slohu. Jeho dnešní podoba je výsledkem práce věhlasného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, jehož skvostný barokní rukopis můžeme obdivovat i na nepřehlédnutelné stavbě kostela Nanebevzetí Panny Marie. Královodvorskou architekturu i okolní krajinu nejvýrazněji ovlivní objevení pokladu tamního podzemí. Železná ruda, společně s dostatkem dřeva a vody, se po několik staletí stane hlavním hybatelem tamního života. Své o tom ví i místní část Karlova Huť, jež byla dříve hutnickou vesnicí. Roku 1595 sem na pozvání Lobkoviců přijíždí francouzský rytíř Jindřich Kašpar ze Sarthu, který zde nechá vystavět první vysokou pec v Čechách. Vrcholem železářské tradice se stává 19. století, během něhož roste nejen počet domů, ale také nových obyvatel. Vedlejším produktem královodvorského průmyslu se stává unikátní a charakteristická tovární architektura, zrcadlící se v dělnických domech, přepychových vilách úředníků i budově radnice z roku 1907. Huť v Králově Dvoře je dnes krásnou industriální památkou se zrezivělým nádechem časů minulých, práce v ní se ale nezastavila. Na příběhu Králova Dvora se po obou březích řeky Litavky podílejí místní části Popovice, Karlova Huť, Králův Dvůr, Počaply, Levín, Zahořany a Křižatky. Město i okolí jsou protkány pavučinou turistických stezek, příjemných uliček i cyklostezek, lákajících k návštěvě blízkých lesů.

MěÚ: náměstí Míru 139, 267 01 Králův Dvůr

Tel.: +420 311 652 020, město@kraluv-dvur.cz

www.kraluv-dvur.cz 

Králův DvůrKrálův DvůrKrálův DvůrKrálův Dvůr

Lezecký park lom Alkazar – Tetín

Lezecký park lom Alkazar – Tetín

Lezecký park lom Alkazar – Tetín

Lezecký park lom Alkazar – Tetín

Lezecký park lom Alkazar – Tetín

V lomu Alkazar u Berouna vzniká horolezecký park, první sportoviště svého druhu v Česku. Park je volně přístupnou atrakcí, která má sloužit horolezcům všech výkonnostních skupin. Nový sportovní park poslouží nejen dospělým horolezcům, ale i dětem.

Stěnový etážový lom Alkazar, zakousnutý do boku pravěkého hradiště Kozel, představuje hlavní dominantu údolí Berounky nad ústím Kačáku. Je vyhledáván horolezci jako lokalita pro sportovní lezení a často je také exteriérem pro natáčení filmů. Dříve ho často navštěvovali trampové.

Stěny lomu jsou osazeny jistícími prostředky, horolezci zde vybudovali trenažér pro zachytávání pádů a další atrakce, jako např. pět metrů vysoký skalní práh, který slouží jako přístupová cesta z nejnižšího rovného patra lomu. Podobné parky jsou oblíbené v alpských zemích, kde je využívají zejména rodiny s dětmi. Součástí parku jsou dětské atrakce, jako třeba kameny pro přeskakování, dřevěné břevno nad zemí pro nácvik rovnováhy, hrazda nebo ohniště.

Chcete-li si vyrazit do bývalého lomu zalézt, musíte mít vlastní vybavení. Dostanete se sem jen pěšky nebo na kole. Nejsnazší přístup k lomu Alkazar je z Berouna po nově vybudované asfaltové silničce na levém břehu Berounky, která spojuje město Beroun s osadou na Kozle a pokračuje dál jako lesní cesta sjízdná pro osobní auta až do Hostimi nebo po nezpevněné cestě podél Berounky z obce Srbsko.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

 

Lezecký park lom Alkazar – Tetín

Lochovice

Za svitu slunce i v temných nocích neztrácí tento kus světa svou přitažlivost. Lochovice, nacházející se v údolí říčky Litavky, jsou ideálním místem na tichou schůzku s přírodou i výlet na kole. Do Lochovic se můžeme vydat podbrdskou lokálkou, na jejíž trati cestující poznávají krásy Berounska již přes sto let. Stejně zajímává jako každá její zastávka v magickém zákoutí Brd je i historie Lochovic. Její stopy najdeme nejen při návštěvě pozůstatků slovanského hradiště, ale také v lesních skrýších v Koncipůdech, kde se kromě mohyl z doby bronzové prý ukrývala i tlupa loupežníka Lebensdorfa. O nejvýznamnější kapitolu lochovických dějin se postarali Vratislavové z Mitrovic, kteří zdejší pohádkovou krajinu korunovali stavbou renesančního zámku. Jeho současný vzhled je výsledkem barokních a rokokových úprav a společně s parkem a Zámeckým rybníkem očaruje každého návštěvníka. Stejně neodmyslitelnou součástí Lochovic je zátiší kostela sv. Ondřeje s památnou lípou. Další zajímavostí v obci je i dochovaný objekt lázní, které se datují od roku 1757 a úspěšně fungovaly až do začátku 20. století.

OÚ: Lochovice 77, 267 23 Lochovice

Tel.: +420 311 537 706, starosta@obec-lochovice.cz

www.obec-lochovice.cz 

Lochovice Lochovice

Lom Velká Amerika – Mořina

Místo, kde se filmoval Limonádový Joe, ale také někdejší cílová stanice nepohodlných politických vězňů. To všechno jsou vápencové lomy Velká a Malá Amerika. Přijeďte poznat krásy Českého krasu, Karlštejna a okolí.

Velká Amerika - český Grand Canyon je vápencový, asi 800 m dlouhý, 200 m široký, až 100 m hluboký zatopený lom. Na jeho dně se nachází dvě navzájem propojená jezírka s průzračnou vodou, kterí zejména v létě lákají ke koupání. Bohužel brána do lomu je trvale zavřená a tak i přes přísný zákaz řada lidí slézá po skalách na dno Velké Ameriky, což je poměrně nebezpečné a nelze doporučit. Bezpečně si lze lom prohlédnout z vyhlídky přímo u parkoviště, nebo z pěšin vedoucích kolem Velké Ameriky.

Místo je vyhledávané filmovými společnostmi. Byly zde natáčeny scény do filmů Limonádový Joe a Akumulátor. Nachází se v těsné blízkosti silnice vedoucí z obce Mořina (směr od Karlštejna) do obce Kozolupy (směr Loděnice - Praha).

Malá Amerika je druhý, o něco menší, vápencový lom. Rovněž i tento lom je zatopený křišťálově čistou vodou. Oba lomy jsou spolu s ostatními v blízkém okolí propojeny podzemními štolami, které jsou ovšem pro širokou veřejnost nepřístupné. U budovy informačního centra v Karlštejně najdete Malé pevnostní muzeum čs. opevnění z roku 1937. V areálu je možno se občerstvit ve stylové kavárně a posedět na zahrádce. Můžeme vám zprostředkovat ubytování, včetně bezplatného parkování.

Ačkoli je do lomů Malá Amerika, Mexiko a Velká Amerika "českého Grand Canyonu" u obce Mořina kvůli nebezpečí úrazu trvale zakázaný vstup, staré lomy, jejich zatopená dna a labyrinty podzemních štol přitahují trampy, jeskyňáře, potápěče, milovníky koupání a vůbec celou řadu dobrodruhů.

Oblast kolem lomů na Americe je doslova prošpikovaná pověstmi a legendami. Ta nejznámější vypráví o hrůzném přízraku v německé uniformě SS jménem Hans Hagen, který se náhle vynořuje ze štol, zase se v nich beze stopy ztrácí a má na svědomí řadu záhadných úmrtí či zmizení. Zařízení, s jehož pomocí Hagena můžete přivolat, je umístěno v podzemní expozici hornictví ve staré důlní štole v Solvayových lomech.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

 

Lom Velká Amerika – Mořina

Malá Víska

Leckoho by napadlo, že víska nacházející se poblíž vojenského prostoru má svá omezení. Opak je pravdou. Zvláště když jde o bývalý vojenský prostor. Malá Víska, vzdálená přibližně deset kilometrů od Hořovic, se díky tomu stává ideální vstupní branou pro všechny nadšence a obdivovatele nedotčené přírody. Fantazii se meze nekladou. Vášniví houbaři se bezpochyby vrátí s obdivuhodnou výslužkou, sportovci a turisté s novou energií vpuštěnou do žil. K návštěvě vybízí i Jindřichova skála, která je dominantou území, o které se Malá Víska rozrostla v roce 2016 po zrušení vojenského újezdu Brdy. Na milovníky prastarých rozvalin čeká pravý nefalšovaný poklad, neměli by proto ponechat stranou tajuplný Valdek. Ne, rozhodně nejde o jméno překupníka. Jde o zříceninu hradu, od roku 1623 údajně opuštěného. Ale kdoví. O svou pozornost by nakonec neměly přijít ani ulice samotné vísky. Na ploše o rozloze 115 hektarů žije pouhých 100 obyvatel a možná bude působit dojmem dvou samostatných usedlostí. Nemýlíte se. V dřívějších dobách se Malá Víska opravdu skládala ze dvou vesniček. Dnes spojila své síly a existuje jako jediná komunita. Jako jediná rodina, kde činy každého člena se promítají do života ostatních členů. Symbolickou připomínkou někdejšího rozdělení je zurčící potok, uprostřed s malým jezírkem. Neváhejte se přesvědčit.

OÚ: Malá Víska 44, 267 62 Komárov

Tel.: +420 311 572 014, obec@malaviska.cz

www.malaviska.cz 

Malá Víska

Mořina

Nezapomenutelnou kapitolu deníku každého turisty a dobrodruha, protknutou tóny zaoceánských dálek i bohaté historie, si pro vás v zeleném náručí berounské přírody nachystala obec Mořina. Ta každý den ze zvonice kostela sv. Stanislava svolává kolemjdoucí a našeptává, abychom se zastavili u posvátných lip a poté v její milé společnosti kráčeli po stopách císaře Karla IV. Cestou se zastavme na židovském hřbitově, pokračujme na Karlštejn a kdo ví, třeba doputujeme přes kulisy filmu Limonádový Joe až na Grand Canyon. Ale nebojte se, za tímto dobrodružstvím se nemusíme vydat až za oceán. Přezdívku Grand Canyon si díky svým mimořádným sceneriím s nádechem exotických dálek zasloužily vápencové lomy Velká a Malá Amerika, které majestátně střeží své azurové vody jen pár kroků od Mořiny.

OÚ: Mořina 81, 267 17 Mořina

Tel.: +420 257 721 597, obec@morina.cz

www.morina.cz 

MořinaMořina

Muzeum berounské keramiky – Beroun

Muzeum berounské keramiky – Beroun

Muzeum berounské keramiky – Beroun

Muzea berounské keramiky se nachází v nově zrekonstruované budově v Zámečnické ulici. Zajímavá expozice hrnčířiny sahá až do raného novověku a k vidění jsou zde nejstarší vzorové kusy zaalpské evropské glazované keramiky.

Muzeum berounské keramiky vzniklo v Berouně na Zámečnické ulici v domě z 19. století.

Výroba keramiky má v Berouně dlouhou a slavnou tradici. Zlatý věk svého řemesla zažívali hrnčíři v období renesance na přelomu 16. a 17. století, kdy byly jejich výrobky považované za luxusní zboží, které nechybělo ve šlechtických a měšťanských sídlech po celé střední Evropě. Nejen starým mistrům hrnčířům je věnováno nové muzeum v malebných kulisách starobylé Zámečnické uličky. Kromě stálé expozice historické berounské keramiky a dějin hrnčířství od nejstarších dob nabízí budova muzea také multifunkční prostor pro pořádání výstav, komorních koncertů a divadelních představení, přednášek a tvůrčích dílen, kde si na své přijdou všechny věkové kategorie.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

 

Muzeum berounské keramiky – Beroun

Olešná

Vydáte-li se jihozápadně od Hořovic, dorazíte po necelých deseti kilometrech do obce Olešná. Malebný kout země je na ploše necelých 700 hektarů domovem asi 420 obyvatel. Počátky osídlení lze dohledat až do 12. století, dle historiků je ale skutečné stáří obce dosud velkou záhadou. V dávných dobách byla prý součástí Haberské zemské stezky z Prahy do Rakouska. První zmínka o obci pochází z roku 1331, jako samostatná obec se datuje od roku 1850, tehdy ještě pod okresem Zbiroh, od roku 1949 pod současnými Hořovicemi. Milovníci neposkvrněné přírody si přijdou na své. Za nevelkými políčky bují vzkvétající lesy, místa plná odpočinku, poznání i šťavnatých lesních plodů. Ráj pro všechna mlsná stvoření. A nejen to. Na toulkách lze doputovat až k nedalekému Komárovu, tak proč se neodměnit odpočinkem na sluncem vyhřátém lehátku u přehrady Záskalská. Své si užijí i návštěvníci, kteří nejsou vycházkově laděni. Vstřícnou náruč Olešné není třeba vůbec opouštět. Stačí se rozhlédnout po návsi a obdivovat kouzlo tradiční lidové architektury, typickou venkovskou uvolněnost nebo výjimečnou péči o obec jako takovou. Ostatně i cesta sem je mimořádně plynulá a klidná. Ani nemusíte oprášit svého terénního kamzíka pro překonání nesnází tankodromu.

OÚ: Olešná 104, 260 64 Olešná

Tel.: +420 311 572 231,

obec.olesna@volny.cz,

www.olesna-be.cz 



OlešnáOlešnáOlešná

Otročiněves

Názvy některých obcí mohou pobavit, překvapit i nadchnout. Otročiněves vyvolává zvědavost. Dorazit lze do ní po 12 kilometrech severozápadně od Berouna a návštěvníka zasáhne svou vitalitou a tepající energií. Je až k nevíře, kolik toho stihla za posledních pár let vykonat. Její zakladatel, kníže Břetislav z rodu Přemyslovců, by mohl být pyšný. Těšte se na renesanci starých lidových tradic!

OÚ: Otročiněves 34, 267 03 Hudlice

Tel.: +420 311 693 321, otrocineves@iol.cz

www.otrocineves.cz 

Otročiněves

Podbrdy

Romantika u vody, sportovní vyžití i tradiční posvícenské zábavy. Malebná víska Podbrdy se sotva 200 obyvateli má co nabídnout takřka každému. Stačí se od Berouna vydat jihovýchodním směrem a po 17 kilometrech jste tam co by dup. Zhruba 400 let staré osídlení překvapí svou kouzelnou atmosférou a třemi rybníky. Luxus, na který jinde hned tak nenarazíte.

OÚ:  Podbrdy čp. 8, 267 27 Liteň

Tel.: +420 606 624 334, oupodbrdy@tiscali.cz

www.podbrdy.cz 

Podbrdy

Podluhy

Pro svou blízkost k Hořovicím byste k ní mohli dorazit i pěšky. A možná se tak už i stalo. Obec Podluhy s přibližně 650 obyvateli přiláká lecjakého sportovce, navíc se rozkládá v atraktivní krajinné oblasti Brd, což je magnetem pro všechny vyznavače čerstvého vzduchu. Stačí si vybrat. Buďto nazout pohorky a po lesní pěšině zamířit směr Podlužská hora nebo Liebusova skalka a potrénovat si kondici ve výstupu protkaném rozmanitými skalními útvary, nebo nazout kopačky a trochu se zapotit na místním hřišti. Nebylo by se čemu divit. Všudypřítomný duch TJ Sparta pozvedne podobně, jako kdysi pozvedl do obecnějšího povědomí i tuto nenápadnou vesničku. A není třeba zůstávat pouze u sportu. K odpočinku a romantickému posezení vybízí nedaleký rybník Kašparák. Až k němu zamíříte, možná nezůstane bez povšimnutí kaplička sv. Floriána ani poklidný tok Podlužského potoka. Doslova mnout ruce radostí si ovšem budou milovníci strašidelné historie. S obcí Podluhy je spjata pověst o velkém psím stvoření a legenda o hospodářském dvoře Felbabka. Ten se nacházel mezi Podlužskou horou a Ostrým a údajně v něm žily čarodějnice. Kdo se tedy bojí, nesmí do lesa.

OÚ:  Podluhy 51, 268 01 Hořovice

Tel.: +420 311 514 722,

ou.podluhy@cmail.cz,

www.obecpodluhy.cz 

Podluhy Podluhy Podluhy

Pomník Šemíka – Neumětely

Pomník Šemíka – Neumětely

Pomník Šemíka – Neumětely

Památkově chráněný Pomník Horymírova koně Šemíka se nachází v parčíku za hřbitovem, u silnice. Velký kámen označující původní údajné místo Šemíkova hrobu kryje dnes klasicistní pískovcová stříška na čtyřech sloupech, v jejímž průčelí je vytesán nápis: „V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra zakopán leží."

Pomník byl zhotoven roku 1887, nákladem 185 zlatých, které věnoval kníže Schwarzenberg. Byl opracován v lomech obce Lounína, kamenickým mistrem Velíkem ze Tmaně. Jak je psáno v obecní kronice „přivezen byl do obce na pěti povozech, a to Josefa Junka čp.11, Jana Eliáška čp.35, Petra Šebka čp.37, Františka Čížka čp.24 a Vojtěcha Kačírka čp.5. Obdrželi od přivezení z obecní pokladny po 1 zl a 75 kr."

Pomník je v obci ve velké vážnosti, vztahují se k němu i různé pověry, např.: „kdyby někdo s kamenem pohnul, stihlo by obec velké neštěstí„ nebo „blíží-li se nějaké nebezpečí, varuje kámen osadníky klepáním a rachotem".

V obecní kronice je zaznamenáno, že „když v letech 1813-1815 chtěli Rusové hrob otevříti, šturmovali v obci na zvony, seběhli se místní a vojáky vyhnali". Se zlou se potázal v roce 1860 i pražský archeolog, který chtěl hrob Šemíka zkoumat a který byl z obce vyhnán.

(Zdroj: http://www.obec-neumetely.cz/informace-o-obci/hlavni-zajimavosti-v-obci/pomnik-semika/)

 

Pomník Šemíka – Neumětely

Pozůstatky probošství Velíz – Kublov

Pozůstatky probošství Velíz – Kublov

Pozůstatky proboštství Velíz – Kublov

Pozůstatky proboštství Velíz – Kublov

Rozhledna a medvědárium Městská hora - Beroun

Rozhledna a medvědárium Městská hora - Beroun

Rozhledna a medvědárium Městská hora – Beroun

Rozhledna Městská hora se nachází v berounském parku, v nadmořské výšce 290 m n.m. Vyhlídková plošina je ve výšce 11 m a poskytuje krásný výhled na město Beroun, panorama Dědu, vrcholky Křivoklátska, oblast Českého krasu a Brdy.

Rozhledna na Městské hoře v Berouně je vlastně nadstavbou městského vodojemu postaveného v roce 1936. Čtrnáct metrů vysoká stavba je postavena ze železobetonu včetně schodiště. Rozhledna sloužila veřejnosti až do osmdesátých let, kdy byla z důvodu neutěšeného stavu uzavřena. Po rekonstrukci je od roku 1999 opět přístupná veřejnosti. V současné době spravují rozhlednu Technické služby Beroun. Každý návštěvník obdrží za symbolické vstupné pamětní list s razítkem.

Rozhledna nabízí výhled hlavně na město Beroun, ale také na vrchol Dědu s rozhlednou, CHKO Křivoklátsko, Český kras a část Brd. Pod rozhlednou je v místním parku umístěno medvědárium, kde žijí medvědi z večerníčku Vojta, Kuba a Matěj.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

 

Rozhledna a medvědárium Městská hora – Beroun

Rozhledna Děd – Beroun

Rozhledna Děd – Beroun

Rozhledna Děd – Beroun

Rozhledna na vrchu Děd (493 m) je vysoká 12m a má podobu hradní věže. Stavba byla postavena roku 1893 Klubem českých turistů. Na ochoz volně přístupné vyhlídkové plošiny vede 56 schodů.

Rozhledna na DěduCihlovou dvanáctimetrovou rozhlednu poblíž Berouna postavil v roce 1893 berounský odbor Klubu českých turistů jako první rozhlednu v českých zemích. Stavba byla započata položením základního kamene dne 1.5.1893 a slavnostně byla zpřístupněna o čtyři měsíce později 17.10.1893.

Nejsnadněji se k rozhledně lze dostat z nádraží v Berouně po modré turistické značce. Cesta vede kolem kaple a v místě, kde se modrá potkává se zelenou značkou, musíte odbočit a po zelené pak dojít až k Dědu. Rozhledna je přístupná také z Berouna po silnici Brdatka do vesnice Zdejcina, kde naleznete již zmíněnou zelenou značku.

V současné době je rozhledna obklopena vzrostlými stromy, takže z ní kromě jednoho průsmyku není mnoho vidět. Úzkým pruhem vykáceného lesa vyhlédnete směrem na Kladno a Křivoklátské lesy. Rozhledna si přesto zachovala své kouzlo a i dnes patří mezi oblíbené cíle turistů, cyklistů a rodin s dětmi. Nedaleké malé ohniště láká k pečení buřtíků.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

 

Rozhledna Děd – Beroun

Rozhledna Lhotka u Berouna

Rozhledna Lhotka u Berouna

Rozhledna Lhotka u Berouna

Kombinovaná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou společnosti T-mobile, na jejíž stavbě se podílely také Lesy ČR, ObÚ Chyňava a správa CHKO Křivoklátsko byla poblíž obce Lhotka u Berouna postavena firmou SBM Holding Group s.r.o. v roce 2007. Nosnou část konstrukce tvoří centrální tubus s hyperbolicky tvarovanými podpěrami. Okolo centrální roury je vedeno točité schodiště na vyhlídkový ochoz. Celá věž je vysoká 45 m a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m.

Rozhledna je umístěna poblíž bezejmenné kóty nad obcí Lhotka u Berouna ve výšce 462 m n.m. cca. 5 km SV od Berouna.

Nejblíže k rozhledně se dá zajet autem na parkoviště v sedle pod vrcholem, vedle silnice vedoucí z Vráže u Berouna právě do obce Lhotka. Poblíž parkoviště je ukazatel k rozhledně. Z parkoviště se vydáme pěšky kolem závory po lesní cestě až po cca. 0,5 km dojdeme k rozhledně. Nejbližší železniční stanice se nachází ve Vráži u Berouna. Odtud se vydáme k rozhledně po silnici vedoucí do obce Lhotka, až k výše popsanému parkovišti a dále k rozhledně. Cesta je dlouhá cca. 3 km.

Z vyhlídky je vidět město Beroun, Český kras, vrcholky Brd a Křivoklátsko, věž na letišti Praha Ruzyně a směrem na S jsou vidět i některé vrcholky Českého středohoří.

(Zdroj: http://rozhledny.kohl.cz/rozhledna-lhotka-u-berouna)

 

Rozhledna Lhotka u Berouna

Rozhledna Máminka – Hudlice

Rozhledna Máminka – Hudlice

Rozhledna Máminka – Hudlice

Nová rozhledna Máminka na Hudlicku. Nosná konstrukce rozhledny je navržená ve tvaru trojbokého jehlanu, prostorová příhradovina z borovicové hloubkově impregnované kulatiny.

Turistická sezóna projektu jako celku, včetně rozhledny Máminka, všech stanovišť, naučné stezky a dalších turistických cílů byla zahájena v červnu 2015.

Hudlicím a přilehlým obcím dominuje vyvýšený přírodní útvar, jehož nejvyšším bodem je dnes na kótě 609 m Krušná hora (různé prameny uvádějí i kótu 606 m, 608 m apod.).

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

 



Rozhledna Máminka – Hudlice

Rozhledna Třenická hora – Cerhovice

Rozhledna Třenická hora – Cerhovice

Rozhledna Třenická hora – Cerhovice

Třicetimetrová ocelová telekomunikační věž z roku 2007 s obvodovým schodištěm vně půdorysu rozhledny.

Kruhovému výhledu z otevřené plošiny ve výšce 20 metrů brání severozápadním směrem vrchol Třenické hory (Hořovice, Cerhovice, Brdy, Hřebeny v vrchem Písek). Východištěm ke zdolání rozhledny je městečko Cerhovice,ležící na hlavní silnici z Rokycan do Berouna. Tato dříve silně frekventovaná silnice je dnes, díky souběžné dálnici D5 z Plzně do Prahy, pro malý provoz velmi vhodná pro cyklistiku. Při jízdě z Rokycan se hned na kraji náměstí odbočí kolem cukrárny doleva směrem na Zbiroh. Vystoupá se prudký kopec v navazující obci Třenice, na jehož vrcholu se odbočí doleva a ulicí Letná se po 150 metrech příkrého stoupání dojede po pěkné asfaltce mezi domky na kraj obce. Poté se pokračuje šikmo vpravo luční pěšinou opět příkrým stoupáním dalších 200 metrů až pod rozhlednu.

(Zdroj: www.rozhlednovymrajem.cz/trenicka-hora/)

 

Rozhledna Třenická hora – Cerhovice

Rpety

Malou vísku najdete ve Středočeském kraji, asi tři kilometry jihovýchodně od Hořovic.  Historické záznamy se o ní zmiňují již v roce 1115 a do dnešního dne je domovem asi 500 obyvatel. Zavítat lze do ní po silnici, pěšky nebo na kole. Ať se ale vydáte odkudkoliv, nebudete ochuzeni o kouzelnou náves, jejímž srdcem je rybník. Obcí rovněž protéká Podlužský potok, poklidná říčka, inspirující kolemjdoucí na chvíli zastavit a protáhnout se. Chatka je pro zabydlení připravena jedna dvě, dostatek prostoru se najde i pro nejmenší ratolesti. Nudit se určitě nebudou. Vyrazit lze s nimi do místního jezdeckého klubu na prohlídku překrásných koňských stvoření či se přímo zúčastnit jezdeckých her nebo prázdninových pobytů. Zatoužila dítka po dobrodružství? Vrchol Ostrý na ně čeká s příslibem tajemství. Jako odkaz pohnuté minulosti zde tkví archeologické naleziště s pozůstatky tvrze, na území se také těžila železná ruda a místy se mohou nacházet zbytky dolů. Život je ovšem změna. Zavedou-li vás toulavé boty do vísky opakovaně, nejspíš překvapí modernějším a slušivějším kabátkem. Plány do budoucna jsou velkolepé. Rozhodně je se na co těšit.

OÚ: Rpety 26, 268 01 Hořovice

Tel.: +420 311 512 750, obec.rpety@o2active.cz

www.rpety.cz 

Rpety Rpety

Sklárna Atelier WAGA

Sklárna WAGA zahrada skla

Každý rád udělá radost sám sobě, anebo svým blízkým. Hledá něco osobitého a jedinečného. Dárek, který má duši. Skvělou volbou je designový skleněný doplněk do interiéru. A ne ledajaký. Ve sklářském Atelieru WAGA v Málkově, vyrábějí hotové poklady. Vybírání se zároveň stane kouzelnými chvílemi strávenými v intimní blízkosti křehké skleněné krásy v „Zahradě skla“, které umocní poutavý výklad fascinujícího příběhu vzniku uměleckého díla. WAGA je tím správným synonymem pro designové sklo.

Atelier Waga, Málkov 10, 267 01 Králův Dvůr

Tel.: +420 603 251 650, info@waga.cz

www.sklo-interier.cz, www.waga.cz 

Sklárna Atelier WAGA

Sklárna Atelier WAGA

Sklárna Atelier WAGA

Sklárna WAGA – Zahrada skla – Málkov

Sklárna WAGA – Zahrada skla – Málkov

Sklárna WAGA – Zahrada skla – Málkov

Ateliér se zabývá návrhy a výrobou skleněných doplňků pro interiéry. Návštěvník si zde může pořídit exkluzivní, jedinečný a osobitý dárek pro sebe či pro přátele, osobně se setkat s autory a tvůrci v přátelském a neformálním prostředí a seznámit se s fascinujícím příběhem vzniku uměleckého skla.

Těžiště tvorby představují zejména dekorativní mísy, vázy a svícny, ale na zakázku také návrhy a výroba skleněných výplní oken, dveří a nábytku, předělovacích stěn, originálních svítidel, vitráží a skleněných rámů pro zrcadla.

Sklářský ateliér se nachází v areálu bývalého hostince a statku v Málkově, který je postupně adaptován pro potřebu ateliéru. Ateliér je možné navštívit každý den. Možnost návštěvy během víkendových dnů je možné ověřit telefonicky předem.

Tvorba ateliéru je charakteristická soudobým moderním stylem a precizní kvalitní ruční práce. Ateliér WAGA je zakladatelem moderní tradice sklářského umění v regionu a jeho tvorba jej řadí mezi přední dílny v oblasti uměleckých řemesel.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

 

Sklárna WAGA – Zahrada skla – Málkov

Solvayovy lomy – skanzen těžby vápence – Svatý Jan pod Skalou

Solvayovy lomy – skanzen těžby vápence – Svatý Jan pod Skalou

Solvayovy lomy – skanzen těžby vápence – Svatý Jan pod Skalou

Muzeum těžby a dopravy vápence v Českém krasu je koncipováno jako skanzen ve volné přírodě, který tvoří několik objektů - bývalých provozních a technologických budov a rekonstruovaná úzkorozchodná dráha.

Skanzen Solvayovy lomy tvoří několik objektů - bývalých provozních a technologických budov a rekonstruovaná úzkorozchodná lomová dráha. Největšími zajímavostmi jsou polní lomová dráha s rozchodem 600 mm, kterou se návštěvníci mohou v rámci prohlídky svézt, a také podzemní štola. Budovy se zbytky technologických zařízení se nalézají ve zrušeném vápencovém lomu Paraple v krajině Českého krasu mezi obcemi Svatý Jan pod Skalou, Bubovice a Loděnice. Po celý rok můžete volně procházet po vyznačených stezkách, prohlížet si volně přístupné exponáty a podle názorných informačních tabulí získat představu o způsobu těžby, dopravy a zpracování vápence.

Muzeum a podzemní štola jsou veřejnosti přístupné v období květen - říjen o sobotách, nedělích a svátcích, o hlavních prázdninách (červenec a srpen) nově i ve všední dny kromě pondělí. Kromě toho je možné objednat pro organizované skupiny prohlídku v období duben - červen a září - říjen každý všední den kromě pondělí. Prohlídka s výkladem trvá 75 - 90 minut, začíná prohlídkou muzea, následuje jízda lomovou dráhou a prohlídka podzemní štoly.

Skanzen leží v přírodní rezervaci a není sem možné bez povolení zajíždět motorovými vozidly. Ze všech tří okolních obcí vedou do skanzenu značené cesty. Ve skanzenu je možné zakoupit chlazené nealko nápoje a pivo, pohledy a turistickou známku. Jinak je možné se občerstvit v kterékoliv přilehlé obci, nejbližší ubytování je možné ve Svatém Janu pod Skalou.

Provozovatelem skanzenu je občanské sdružení společnost Barbora, které vniklo v roce 1993, a skanzen provozuje více než 10 let. Expozici vybudovali členové společnosti ve svém volném čase a je neustále rozšiřována, takže návštěvníci zde najdou každý rok něco nového. Společnost Barbora pořádá každý rok několik významných akcí.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

 

Solvayovy lomy – skanzen těžby vápence – Svatý Jan pod Skalou

Splav řeky Berounky – Zadní Třebaň

Splav řeky Berounky – Zadní Třebaň

Splav řeky Berounky – Zadní Třebaň

Splav řeky Berounky – Zadní Třebaň

Stašov

Obec Stašov, držící stráž nad údolím Červeného potoka, leží asi 7 km severovýchodně od města Hořovice. I přesto, že se jedná o malou obec s necelými pěti sty obyvateli, může se pyšnit svojí známostí s prvním českým králem Vratislavem II. Ten Stašov zmínil ve svých listinách a nám jejich obsah nezůstane utajen. Jak se můžeme dočíst, král Vratislav II. daroval obec Stašov a sousední ves Žínaný ostravskému klášteru. Kromě kněžských oděvů, nezbytných pro bohoslužby, byly součástí daru rovněž lesy a půda. Tento štědrý čin se ve Stašově stal tradicí, a proto každým dnem obdarovává nabídkou příjemně stráveného času i návštěvníky, kteří do něj zavítají. Stašovu nechybí autobusové či vlakové spojení, mateřská školka, knihovna ani startovní čára pro návštěvu okolních turistických lokalit.

OÚ: Stašov 114, 267 51 Zdice

Tel.: +420 311 685 535, obec@obecstasov.cz

www.obecstasov.cz 

Stašov Stašov

Suchomasty

Byla by škoda vzít to hopem. Obcí, jejichž stáří přesahuje 900 let, není mnoho. A to platí i pro Suchomasty. Tolik životů se obtisklo do místního kraje, že by v tom byl čert, kdyby se čas od času některý z nich nezapsal zlatým písmem do historie. A byl by v tom čert, kdyby víska s pěti sty obyvateli neměla co nabídnout ke kulturnímu vyžití. Na ploše o rozloze 725 hektarů se rozprostírá doslova v náručí lesnatého pásma křivoklátských a brdských lesů, zdobeného kouzelným Mlýnským rybníkem s miniaturním ostrůvkem. Ještě tak vyměnit místní vrbu bílou za palmu a máme domov pro Robinsona jako vyšitý. Nanečisto si to může vyzkoušet každý. Rybník je vstřícný lovu ryb i bobříku plavce a na ostrůvku lze snadno zakotvit. Nejde ovšem o jedinou pozoruhodnost. K návštěvě láká nepřehlédnutelný původně renesanční zámek, o něhož se po bitvě na Bílé hoře svedla nejedna roztržka o vlastnictví. A možná i ten inspiroval k tvůrčí cestě místního rodáka, spisovatele a sběratele lidových pověstí Františka Cajthamla-Liberté. Jestliže toulky po místních památkách a lesnatých kopcích unaví, lze je ukončit takřka stylově. V místní Pivovarské hospodě, která čepuje ten nejlepší mok široko daleko.

OÚ: Suchomasty 31, 267 22 Suchomasty

Tel.: +420 311 689 862, obec@suchomasty.cz

www.suchomasty.cz 

Suchomasty Suchomasty Suchomasty

Svatá

Obec s andělským názvem Svatá se nachází asi 10 km západně od Berouna. Díky své poloze kolem Svatské skály se můžeme nechat hýčkat v náručí přírody a přiblížit se nebeským výšinám. Ať už se do Svaté vydáme na kole, či pěšky, věrným společníkem nám budou křivoklátské lesy, jejichž stromy mají ve svých letokruzích napsáno nespočet příběhů. Pojďme si sem napsat i ten náš.

OÚ: Svatá 40, 267 51 Zdice

Tel.: +420 311 685 629, svata@svata.cz

www.obecsvata.cz 

Svatá

Svatý Jan pod Skalou

Obec se nachází v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn. Tvoří ji místní části: Svatý Jan, Sedlec a Záhrabská. Poutní areál – klášter se zahradou a kostel Narození sv. Jana Křtitele se skalním kostelem a jeskyní sv. Ivana - byl roku 2018 vyhlášen národní kulturní památkou. Atraktivnost tohoto místa a jeho okolí vedla již v roce 1889 k vytvoření nejstarší dochované turistické trasy v Čechách - stezky Vojty Náprstka Beroun – Sv. Jan – Karlštejn. V okolí jsou 3 naučné stezky a skanzen těžby vápence Solvayovy lomy, provozovaný společností BARBORA. O víkendech a svátcích jsou zpřístupněny nejzajímavější památkové objekty a stálá expozice z historie obce. Poslední červnový víkend se v obci koná pouť, jejíž tradice sahá až do 15. století. V kostele jsou pravidelně pořádány koncerty vážné a duchovní hudby.

OÚ: Svatý Jan pod Skalou 6, 266 01 Beroun

Tel.: +420 311 672 115, ou@svatyjan.cz, www.svatyjan.cz 

www.facebook.com/obecsvatyjanpodskalou 

Svatý Jan pod SkalouSvatý Jan pod Skalou

Velký Chlumec

Pár kilometrů sem, pár kilometrů tam. Stačí urazit sotva osm kilometrů severozápadně od Dobříše a seznámíte se s nevelkou netradiční vískou Velký Chlumec s asi 400 obyvateli. Jestliže k ní zamíříte od Osova, možná se vynoří otázka, kam se poděl obecní úřad. Stačí ale špetka trpělivosti a vše se projasní.  Jde o dvě spádové oblasti – Velký a Malý Chlumec – a obecní úřad se nachází ve druhé z nich. Malebná víska je domovem klidu a souznění s přírodou. Místní přírodní rezervace je obydlena mnoha živočišnými a rostlinnými druhy, les pralesovitého typu doplňuje působivou mozaiku z bujných porostů a neodolatelně vybízí k relaxaci a turistice. Rozhodně je kam zamířit. Na vrchu Hradci leží zbytky historické tvrze s objemnými kamennými valy, k výletům po okolí navedou turistické značky a cyklostezky. Obec, les, obec, les… Otázka, kde končí hranice obce a začíná les, se rozplývá a mizí do neznáma. Žijí pospolu. I les ale respektuje posvátný klid v okolí dvou kapliček, z nichž jedna stojí téměř na břehu obecního rybníka. Pátravému oku nakonec neunikne ani Chlumecký dub. Strom stojí na stráži mírně stranou hlavního silničního tahu jako tichý majestát místního života. Zkuste se jej dotknout.

OÚ: Velký Chlumec, Malý Chlumec 72, 267 24 Hostomice

Tel.: +420 311 584 122, ou-velkychlumec@seznam.cz

www.obecvelkychlumec.cz 

Velký Chlumec

Vinařice

Archeologická senzace? Pro Vinařice nacházející se nedaleko Berouna nic neobvyklého. Z vísky se sotva stovkou obyvatel je to co by kamenem dohodil na Bacín, nejvyšší vrchol Českého krasu. Speleologové zde kdysi objevili lidské pozůstatky spolu s drobnými předměty až z paleolitického období. Jako dobrodruzi zde nemůžete chybět.

OÚ: Vinařice, 267 01 Králův Dvůr u Berouna

Tel.: +420 724 180 405, vinarice.obec@seznam.cz

www.vinarice.info 

Vinařice

Všeradice

Legendární kuchařskou větu „Vraž do toho osm vajec“ zná dodnes každá hospodyňka. Ale to, že se na březích Všeradického potoka zrodila česká gastronomie, ví málokdo. Právě z Všeradic pocházela a ve věcech kuchařských hospodyňkám radila česká spisovatelka a vlastenka Magdalena Dobromila Rettigová. Cestou za jejím příběhem nezapomeňme na kostel sv. Bartoloměje a s ním sousedící klasicistní budovu bývalé židovské synagogy. Šťastnou cestu a hlavně dobrou chuť!

OÚ: Všeradice 18, 267 26 Všeradice

Tel.: +420 311 684 281, obec@vseradice.cz

www.vseradice.cz 

VšeradiceVšeradice

Vysoký Újezd

Pokud se z Berouna vydáme severovýchodním směrem, setkáme se s obcí Vysoký Újezd. Ta, za věrného doprovodu blízkého Českého krasu a údolí řeky Berounky, každoročně zdobí turistickou slavobránu k léčivé zeleni Karlštejnska a je svědkem posvátného spojení člověka a přírody. Historické prameny prozrazují, že počátky této obce se datují od poloviny 14. století. Hmatatelnou historickou vzpomínku, která se navzdory nevyhnutelným stopám času uchovala od počátku 18. století dodnes, představuje zámek s kaplí sv. Jana. František Josef Šikl tento zámek nechal vybudovat na místě bývalé tvrze a v 19. století byla jeho původní podoba změněna dle novorenesančního slohu. Ačkoliv nyní zámek čeká na rekonstrukci, můžeme si s pomocí naší fantazie a tajemného dechu zámecké atmosféry poskládat střípky historických příběhů, které se v minulosti odehrávaly za jeho mohutným zdivem. Od historických dob se obec rozrostla do třech místních částí: Vysoký Újezd, Kozolupy a Kuchař. Všechny tři části jsou domovem pro více než 700 obyvatel, jejichž znalosti a vzdělání jsou od útlého věku v péči tamní základní školy a knihovny. A nezapomnělo se ani na bezpečí: již od roku 1902 drží pod patronátem sv. Floriána stráž nad Velkým Újezdem sbor dobrovolných hasičů. Pokud si přejeme Vysoký Újezd poznat důvěrněji, můžeme začít návsí, na jejímž tradičním českém koloritu se podílí společnost rybníka a malebné kapličky. Možná nám sem ve chvíli odpočinku vánek pošle vůni pelargonií a naláká nás do místní části Kozolupy, kde se každý rok v červnu pořádá květinový festival.

OÚ: Vysoký Újezd 113, 267 16 Vysoký Újezd

Tel.: +420 311 675 440, obec.vu@seznam.cz

www.vysoky-ujezd-urad.cz 

Vysoký ÚjezdVysoký ÚjezdVysoký Újezd

Záluží

Jestliže někam vyrazit za zábavou mezi Cerhovicemi a Hořovicemi, pak do Záluží, rozkládajícího se podél Stroupnického potoka. Roztočit to lze na taneční zábavě ,,Pod Lipami“ stejně dobře jako si zasportovat u rybníka, kde je sportovní vyžití pro všechny věkové kategorie. Životem pulsující obec s asi 519 obyvateli je také rodištěm spisovatele Jana Matějky a válečného letce Jana Štefana, který se účastnil bitvy o Francii a Británii.

OÚ:  Záluží 42, 267 61 Cerhovice

Tel.: +420 311 512 231, infozaluzi@seznam.cz

www.obeczaluzi.cz 

Záluží

Zámek Hořovice

Zámek Hořovice

Zámek Hořovice

Raně barokní nový zámek v Hořovicích vybudoval zřejmě Ignác Bořita z Martinic jako náhradu starého zámku v r. 1652. Postupně byl klasicistně rozšiřován. Pilíře plotu dělící čestný dvůr od parku a Sluneční bránu zdobí sochy z dílny Matyáše Brauna.

Exilová rezidence posledního hesenského kurfiřta v Hořovicích. Původně barokní stavba upravovaná v 19. století. První prohlídková trasa nabízí v bohatě vybaveném interiéru putování zámeckou historií, druhá trasa pak seznamuje veřejnost s tím, jak se bavili malí aristokraté. Šlechtické hry a hračky z období od 17. do 20. století tu budí zaslouženou pozornost.

Prohlídka představuje v prvním patře zámku patnáct pokojů, autenticky vybavených obytných místností posledních šlechtických majitelů zámku a v přízemí prostory pro služebnictvo.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zámek Hořovice

Zámek Nižbor

Zámek Nižbor

Zámek Nižbor

Na zámku Nižbor je již několik let zřízeno Keltské informační centrum, které se stalo střediskem nejen kultury dávno zaniklé, ale i Keltství nově se probouzejícího.

Tato neobvyklá výstava zcela jistě zaujme všechny vaše smysly a alespoň v první chvíli získáte pocit, že jste se přenesli v čase. Výjevy a symboly promítané na stěny spolu s podmanivou hudbou navozují atmosféru, v níž se s chutí začtete do podrobností o životě Keltů. Informace získáte pomocí dotykových obrazovek, na nichž můžete listovat a procházet jednotlivé odkazy. Ovládání je intuitivní, nemáte-li problém s používáním počítačové myši, jistě nebudete mít problém ani použít místo myši ukazováček.

Keltská expozice zabírá chodbu a tři místnosti a je rozdělena na čtyři tématické celky. Na chodbě najdete letecké fotografie a informace týkající se našich oppid, z nichž tři (Stradonice, Závist u Zbraslavi a Hrazany) se nacházejí blízko sebe, západně od Prahy. Na chodbě jistě nezůstane nepovšimnut koutek, kde vedle sebe leží kostra muže a vedle něho figura pro srovnání, jak pravděpodobně vypadal zesnulý. Jiný kout je stylizován jako keltské obydlí. Třetí a poslední místnost podává informace o každodenním životě Keltů. Dozvíte se podrobnosti o jejich řemeslné šikovnosti, i o tom, jak těžili a zpracovávali suroviny, jak bydleli a čím se živili.

Z historie zámku: hrad Nižbor se nad Berounkou tyčí již od druhé poloviny třináctého století. Založil ho pravděpodobně Přemysl Otakar II. (první zmínka o něm se objevuje v roce 1265), ale není vyloučeno, že to byl již jeho otec, náruživý lovec Václav I. Po roce 1601 byl hrad prodán z přímého majetku panovníka rodu Šanovců a ti jej renesančně přestavěli. Hrad, nyní vlastně již zámek, znovu změnil majitele během pronásledování mnoha českých pánů po bitvě na Bílé Hoře a nakonec jej získal i s přilehlým panstvím rod Valdštejnů. Ve čtvrtině 18. století došlo k poslední přestavbě, tentokrát barokní, a v této podobě známe zámek dodnes. Rok 1903 je v historii obce významným mezníkem, protože tehdy byla v Nižboru založena sklárna. Její zakladatel, Antonín Rückl, byl členem známého sklářského rodu.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zámek Nižbor

Zdice

Mekka kultury v srdci přírody. To jsou Zdice, čtvrté největší město v okresu Beroun, které se každoročně vryje do paměti nejen turistům, ale také divadelním a hudebním nadšencům. Než se ale vydáme na koncert či představení, poznejme kousek historie. Zdice údajně vznikly v roce 1039 po návratu Břetislava I. z vítězné výpravy z Polska. Po stopách časů minulých začneme kráčet u stavby kostela Narození Panny Marie. O jeho půvabu, dokresleném původním gotickým slohem, nepochyboval ani Karel Jaromír Erben, který si ho zvolil jako místo pro svou svatbu. Vedle kostela stojí fara, jejíž pamětní deska nám připomíná léta, která tu strávil hudební skladatel a vlastenec, páter Josef Vorel. Na protější straně se vyjímá dříve středověká, dnes barokní budova. Původně byla zájezdní hospodou U krále Václava IV., dnes slouží jako radnice. Architektonickým překvapením je také kubistická stavba tamního kina, jejíž unikátnost korunuje plastika od Vlastimila Amorta. V lesoparku na vrchu Knihov byl odhalen v roce 1932 památník zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše. A teď už pojďme na náměstí. Stejně jako se neustále točí žulová koule nepřehlédnutelné kašny, i my se budeme muset otáčet, abychom ve Zdicích všechno stihli.  Díky kulturním spolkům a hudebním sdružením je tady velmi živo. Ať už jde o festival Poncarovy Zdice, koncerty Zdického smíšeného sboru, koncerty kapel Echoes of Pink Floyd, POKUS, SamOuHell, Herky, Dixieland Band Zdice, nebo představení nezávislého loutkového a pouličního divadla Cirkus Žebřík. Nudit se nebudeme ani při návštěvě Army muzea a Muzea Výtopna, velmi zdařilá je každoroční turistická akce Hájemství zelené, mezinárodní výstava koček, příznivci plastikového modelářství se těší na výstavu Zdická padesátka.

MěÚ: Husova 2, 267 51 Zdice

Tel.: +420 311 685 105, epodatelna@mesto-zdice.cz

www.mesto-zdice.cz 

ZdiceZdiceZdice

Zřícenina hradu Tetín

Zřícenina hradu Tetín

Zřícenina hradu Tetín

Zřícenina gotického hradu z poloviny 13. století stojí nedaleko bývalého tzv. tetínského hradiště. Kamenný hrad byl vybudován na skalnatém ostrohu, část zdiva však byla stržena v průběhu těžby kamene ve zdejším lomu.

Hrad je poprvé písemně zmiňován v roce 1321, archeologické průzkumy však potvrdily stáří fragmentů zdiva již z poloviny 13. století. Hrad nahradil stávající lovčí dvůr a převzal jeho funkci. Důležitým majitelem v roce1321 byl Štěpán z Tetína, synovec přemyslovského levobočka Jana Volka. Hrad zanikl v souvislosti se stavbou Karlštejna, během své existence byl obléhán. Dnes z hradu zůstaly jen nepatrné části staveb. Turisté na vyhlídku chodí po zbytku palácové zdi. V hradním příkopu stojí nevelká část hradní věže.

Unikátní bylo postavení hranolové věže v příkopu – měla několik funkcí. Tvořila bránu do hradu i flankovací věž mezi hlavní a parkánovou zdí a sloužila i jako útočiště. V tomto případě jako na jediném hradě v Čechách toto útočiště bylo předsunuto před samotný hrad. To bylo umožněno dvěma padacími mosty z předhradí do věže a z věže do samotného hradu.

Hrad Tetín pak vlastnil i Karel IV., který jej připojil ke karlštejnskému panství, ale Tetínu nebyla věnována náležitá pozornost a péče a hrad postupně chátral. Jako pustý se uvádí již v 15. století.

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zřícenina hradu Tetín

Žebrák

Bohatý Žebrák. Tak bychom mohli nazvat město ležící 16 km jihozápadně od Berouna. A nebudete první, kdo mu vyjádří svůj obdiv – už v roce 1396 získává z rukou Václava IV. titul královského komorního města. Žebrák sdílí své jméno s významným gotickým hradem, obývajícím skalnatý výběžek na okraji křivoklátských lesů. Jeho mohutné hradby byly vztyčeny ve druhé polovině 13. století a kromě dění mezi zemí a nebem pozorovaly i významnou obchodní stezku mezi Prahou a Bavorskem. Od roku 1958 je hrad chráněn jako kulturní památka. Na naší procházce ho nemůžeme minout díky vysoké věži, která dnes slouží jako rozhledna. Ve sbírce pamětihodností si dále prohlédneme kostel sv. Rocha nebo barokní jednolodní kostel sv. Vavřince, jehož interiér zdobí gotická dřevořezba Žebrácké madony. Naši pozornost si zaslouží také pomník Jana Husa či poslední socha Václava Levého, držící stráž nad jedním z hrobů na místním hřbitově. Pokud se vydáme do podhradí, čeká nás barokní budova pivovaru, jehož existence je poprvé zmíněna v roce 1544. Otisk z doby pivovarského provozu si nejvíce zachovaly dva nejvýchodnější domy, kde je nyní obecní úřad, kavárna a Galerie Bárka. Po návštěvě Muzea českého krasu či hvězdárny zcela jistě potkáme místní, kteří s velkou pravděpodobností míří do některého z tamních spolků. Díky nim je Žebrák příležitostí pro setkání dětí i dospělých, myslivců, sportovců, mopedistů i kulturních nadšenců. A nejen těch. Mnoho by nám mohl vyprávět Karel Jaromír Erben, který v Žebráku potkal svou životní lásku a budoucí manželku Betynku Mečířovou.

MěÚ: náměstí 1, 267 53 Žebrák

Tel.: +420 311 532 177, starosta@mestozebrak.cz

www.zebrak.cz 

ŽebrákŽebrákŽebrák