Ručně malovaná mapa Českobudějovicko

V letech 1825-1832 byla vybudována mezi městy České Budějovice a Linec železniční trať pro vozy tažené koňmi. O historii dráhy, životě sdrážních dělníků i současnosti strážních domků se dozvíte v domku č.1, v Mánesově ulici.

Ve své době byla koněspřežka nejstarší a nejdelší železnicí na evropském kontinentu. Mezi nejvýznamnější dochované památky této železnice patří na českém území strážní domek č.1, v Mánesově ulici z roku 1828.

Zdejší expozice vám přinese jiný pohled na provoz nejstarší železniční dopravy a informace o památkách spojených s historií koněspřežní železnice na území krajského města. Popisuje nejen historii, ale i současnost strážních domků a přibližuje nelehký život drážních strážníků, kteří se v hierarchii železniční společnosti často nalézali na nejspodnějším stupínku. Prohlídka je doplněna o dokumentární a hrané filmy z historie koněspřežky.

Strážní domek číslo 1 v Mánesově ulici v Českých Budějovicích je i přes dílčí stavební úpravy jedinou autentickou stavbou ve městě, mající přímý vztah ke koněspřežní železnici. Sloužil jako bydlení pro drážní strážníky - zaměstnance železniční společnosti. Každému strážníkovi byl svěřen dohled nad úsekem dlouhým zhruba tři kilometry (1.500 sáhů), kde kromě ostrahy prováděl zároveň i nejnutnější práce na údržbě kolejiště. Další zastávkou, kterou lze v rámci koněspřežky na našem území navštívit je tzv. "koláčová stanice" v Bujanově.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Obec Adamov leží 5 km severovýchodně od Českých Budějovic na Lišovském prahu, svažujícím se do českobudějovické kotliny. Obec je urbanisticky zcela srostlá s obcí Hůry a téměr srostlá s městem Rudolfovem. Dnešní obec Adamov má za sebou bohatou historii hornického města. To bylo založeno v letech 1547–1550 pod názvem Ungnodovské Hory při dolech na stříbro a olovnatou rudu jako součást panství Hluboké nad Vltavou. Předpokládá se, že město bylo založeno v katastru zaniklé středověké vsi Příhořany, zmiňované již roku 1378. Urbanistický charakter obce se svou sevřeností a hustotou zástavby odlišuje od okolních obcí a prozrazuje tím charakter a účel původního sídliště. Zástavba se téměř rozvinula do čtvercové plochy, rozdělené do nepravidelných bloků, které se snažily dodržet pravoúhlý rastr. Parcely nemají žádnou vazbu na zemědělskou půdu, protože obyvatelé Adamova v podstatě nikdy žádnou půdu nevlastnili - byli to horníci a později živnostníci a zaměstnanci převážně českobudějovických podniků. Architektonickou památkou obce je dřívější klasicistní radnice a kulturními památkami jsou sousoší Nejsvětější Trojice a socha sv. Jana Nepomuckého. Dnešní Adamov má 920 obyvatel, obec je díky své blízkosti Českých Budějovic velmi výhodná pro zástavbu rodinnými domy. Obytná funkce je proto v rozvojových záměrech obce zcela dominantní. V návaznosti na rostoucí počet obyvatel došlo v minulých letech k rozšíření mateřské školy, nacházející se v budově obecního úřadu, na dvoutřídní. K nejaktivnějším spolkovým organizacím v obci patří sbor dobrovolných hasičů, který se významně podílí na kulturním a společenském dění v obci. V obci je také tým sálové kopané Sport Club Adamov, z. s., který navazuje na bývalý SK Adamov. Obcí Adamov prochází nově vybudovaná naučná stezka „Člověk a krajina“, která je vedena přes obce Úsilné, Hůry, Adamov až do hornického města Rudolfov. Zejména v letních měsících je návštěvnost stezky vysoká. Na stezce jsou připraveny jak naučné tabule se zajímavostmi o obcích, tak odpočinková místa s nádherným výhledem na České Budějovice.

OÚ: V Chalupách 47, 373 71 Adamov

Tel.: +420 387 228 075, info@adamovcb.eu, www.adamovcb.eu

Toužíte po neobvyklých zážitcích? Máte adrenalin v krvi? Přijďte zažít jedinečné chvíle právě do Adrenalin parku! Nabídne odreagování, vzrušení a nezapomenutelné zážitky... zkrátka vše!

Lanové centrum - velký okruh

Lanové centrum se skládá z 23 překážek zavěšených ve výšce cca 8 m a celá trasa měří cca 250 m, zdolání celé trasy není fyzicky náročné.

Flying stork (100 m)

Užijte si tři přejezdy o délce 100 m po překonání lanových překážek.

Big flying stork (200 m)

Pro opravdu náročné a odvážné máme připraven 200 m dlouhý sjezd přes celý areál! Obří lanovka v tomto případě startuje z výšky cca 13 m a stane se pro vás neopakovatelným zážitkem.

Pardálův výběh

Pardálův výběh je překážková dráha, kterou vyladili pijáci piva značky Pardál. Výběh je určen pro všechny, kteří mají rádi aktivní zábavu a je jim více než 18 let. Pro veřejnost bude o prázdninách otevřen každý den, v září o víkendech.

Bungee trampolíny

Podobně jako u normální trampolíny slouží k zábavě pro všechny věkové kategorie. Díky jištění si zde můžete vyzkoušet a natrénovat složitější skoky – salta, aniž by hrozilo jakékoliv nebezpečí.

Síťové centrum

Novinka českého adrenalinového světa pro děti. Spleť síťových tunelů s rozmanitými překážkami poskytne dětem jedinečný zážitek v několika metrech nad zemí. Síťové centrum je zakončeno obřím tobogánem, který vás přiveze zpět na pevnou zem.

Big swing houpačka

Houpačka z max. výšky cca 15 m není určena pouze pro dospělé, ale let si mohou vyzkoušet i děti od 130 cm. Je pouze na vás, z jaké výšky se budete chtít zhoupnout.

Powerriser (skákací boty)

Jedmimílové skákací boty – tato revoluční sportovní pomůcka, která změní váš pohled na svět, vám dám pořádně zabrat. Nejdříve se naučíte znovu chodit a pak už je jen na odvaze každého, co na těchto skákacích botách dokáže.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Jediné uměleckohistorické muzeum Jihočeského kraje

Alšova jihočeská galerie je jediné muzeum umění v Jihočeském kraji, patřící k pěti největším institucím svého druhu v České republice. Uchovává umělecká díla od 13. století až po současnou tvorbu a svou sbírkou se řadí mezi nejvýznamnější české instituce. Funguje od roku 1953 a ve svém názvu nese jméno slavného jihočeského rodáka, malíře a ilustrátora Mikoláše Alše (1852–1913). Od roku 1956 je hlavním sídlem galerie neogotická jízdárna zámku Hluboká, sloužící pro prezentaci stálé expozice a hlavních, převážně letních, výstavních projektů. Pobočkou Alšovy jihočeské galerie je také Wortnerův dům v Českých Budějovicích, nacházející se v samotném historickém centru města. Wortnerův dům neboli Žižkův dům slouží ke krátkodobým výstavním projektům Alšovy jihočeské galerie a doprovodným programům, komentovaným prohlídkám, edukační činnosti či koncertům od ledna 1993. V Bechyni se nachází další pobočka Alšovy jihočeské galerie, konkrétně Mezinárodní muzeum keramiky. Muzeum vzniklo v souvislosti s Mezinárodním keramickým sympoziem. Idea založit muzeum keramiky právě v Bechyni však dostávala reálné obrysy již od poloviny padesátých let díky aktivitě druhého ředitele AJG Břetislava Laudy, vedení města Bechyně, keramické školy a Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Pro tento účel byla na konci šedesátých let adaptována část hospodářských budov zámku v tehdejší správě Akademie věd ČR a výstavním účelům slouží objekt zámeckého pivovaru dodnes. Návštěvníci Alšovy jihočeské galerie si mohou vybrat ze široké nabídky odborných i popularizačních výstav, prezentujících vlastní sbírkové fondy i projekty vzniklé v kooperaci s externími kurátory a jinými galerijními a privátními subjekty. Výstavy i expozice Alšovy jihočeské galerie doplňuje bohatý doprovodný program ve formě komentovaných prohlídek, přednáškových cyklů, koncertů a filmových projekcí.

 

Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou

Hluboká nad Vltavou 144, 373 41 Hluboká nad Vltavou

Tel.: +420 387 967 120, office@ajg.cz

www.ajg.cz

 

Wortnerův dům

U Černé věže 343/22, 370 01 České Budějovice

Tel.: +420 387 311 102, wortneruvdum@ajg.cz

www.ajg.cz

 

Mezinárodní muzeum keramiky

Zámek 135, 391 65 Bechyně

Tel.: +420 381 213 092, kostelencova@ajg.cz

www.ajg.cz

Místo pro Vaši dovolenou

Zdařile zrekonstruovaný mlýn naleznete na břehu jednoho z jihočeských rybníků, v blízkosti obce Borovany, v dojezdové vzdálenosti Třeboně, Českých Budějovic či Českého Krumlova. Svou polohou je proto ideálním místem pro poznávání kulturních a historických památek jižních Čech. Ubytování je zde k dispozici ve 2 – 4 lůžkových pokojích se sociálním zařízením (WC, vana nebo sprchový kout) nebo v apartmánech. Některé pokoje mají balkón nebo pavlač. Nově je zde k dispozici vodnický pokoj, farmářský, pohádkový nebo andílkový, což ocení hlavně nejmenší návštěvníci, kterým se zde bude krásně usínat. U penzionu nechybí také restaurace a vinný sklípek, posedět můžete na letní terase či u táborového ohně. Pro skupiny lze zajistit grilování selat, jehňat, kuřat. Volný čas můžete trávit návštěvou sauny, posilovny, hřiště či dětského hřiště. Využít můžete také vlastní rybník se šlapadly, ve kterém lze též rybařit. Od penzionu vede řada značených tras pro pěší turistiku i cykloturistiku. Borovanský mlýn je rodinným penzionem, děti zajisté uvítají výběh pro kozy a ovce poblíž penzionu nebo výstavu klasických českých pohádek „Půda plná pohádek“. Borovanský mlýn je vhodný pro organizování školení, sportovních soustředění či jiné skupinové akce.

 

Borovanský mlýn s.r.o., Trocnovská 112, 373 12 Borovany

Tel.: +420 387 981 504, borovanskymlyn@seznam.cz, www.borovanskymlyn.cz

Žižkovo nám. 1, 373 12 Borovany

Tel.: +420 387 001 356

kultura@borovany-cb.cz

www.borovansko.cz

Borovnice je malá vesnička na náhorní plošině nad Malší, vzdálená asi osm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic. V písemných pramenech se ves Borovnice, kdysi rozdělená na Velkou Borovnici a Borovničku, připomíná od roku 1383. V horní části malé návsi stojí novogotická kaple Panny Marie. Za zmínku stojí památky lidové architektury selské usedlosti, dva zdravé památné stromy rostoucí v obci a vyhledávaná rekreační oblast podél potoka od Nové Vsi až do dnešního ,,Mlejna“.

OÚ: Borovnice č. 60, 370 07 Borovnice

Tel.: +420 724 156 197, starosta@obecborovnice.cz

www.obecborovnice.cz

Slůvko Boršov se v písemných pramenech objevuje poprvé v roce 1261 v době gotiky. Gotický je i kostel, ve kterém najdeme dvě rarity – obrovskou fresku sv. Kryštofa, kterého netradičně pod vodou pohání k rychlejší chůzi anděl, nikoliv zubaté ryby, a jeden z nejstarších stále sloužících zvonů v Čechách – zvoní zde již od roku 1495. Nejenom oblažováním ducha je ale živ člověk, proto musí být pamatováno i na věci zcela přízemní, a tak v roce 2017 byly v obci otevřeny veřejné záchodky, čímž se v Čechách nemohou pochlubit ani mnohem větší obce a města. Současný Boršov nad Vltavou může nabídnout návštěvníkům mnoho vycházkových tras s originálními parky. Nejzajímavější parková úprava se nazývá Zahrada Hlaholice, kde se každý návštěvník může stát hlaholským jazykovědcem. Okolo parkových cest si vyhledá jednotlivé znaky hranaté hlaholice s dnešními abecedními ekvivalenty, postupně rozluští slova na deskách podél chodníčků a na obřích trůnech a třeba se pokusí v hlaholici napsat své jméno nebo jméno osoby sobě blízké. Zahrada Hlaholice vznikla v roce 2013 u příležitosti 1150 let od příchodu slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje. Nejznámějším výrobkem z naší obce je vyhlášená Zátkova mouka a těstoviny. Nudle se v Boršově válcují od roku 1884. Rájem pro pěší turisty je Fritschova stezka, po které turista toužící po romantických výhledech dojde z obce až do Zlaté Koruny, cestou může navštívit zříceninu hradu Dívčí Kámen a známé keltské oppidum Třísov. Vltava si razí cestu českou kotlinou 40 miliónů let, pravěká dálnice se v poslední době stala nejvyhledávanější řekou pro vodní turisty – vodáky. Boršov nad Vltavou je cílovou stanicí pro více než padesát tisíc vodáků, kteří za tříměsíční sezónu zakotví každoročně na březích řeky. Katastr obce se nachází ve „VIP pstruhovém“ revíru Vltava 24, kde po zakoupení povolenky nadšený rybář tahá rybu za rybou. V moderní budově knihovny, která se stala přirozeným centrem mnoha kulturně-společenských aktivit, funguje turistické informační centrum, kde o naší obci získáte další informace.

OÚ: Obecní 52, 373 82 Boršov nad Vltavou

Tel.: +420 387 250 221, obec@borsovnvlt.cz, www.borsovnvlt.cz

Obec Branišov založil lokátor Doudlebský kníže Braniš ze Slovinska v roce 845 současně s obcí Branišovice (Vyšehrad u Římova). Jméno obce je odvozeno od  názvu Branišův dvůr. První zmínky o obci jsou z roku 1391. Do dnešní doby se bohužel dochovalo jen málo údajů. Většina osudů obce je spjata se sousední obcí Dubné. Nedaleko obce (na ostrově rybníka Návesný směrem na Haklovy Dvory) se nachází pozůstatky středověkého panského sídla Doubíčko z poloviny 14. století. Dnes se jedná již jen o zbytky základů obvodových zdí. V blízkosti Doubíčka se nachází kaplička zasvěcená čtrnácti svatým pomocníkům, která díky své poloze umožňuje návštěvníkům možnost duchovního odpočinku. Další kulturní zajímavostí je jistě kaplička Nejsvětější Trojice, umístěná v obci u hlavní silnice. Kaplička byla postavena v roce 1856. V roce 2017 proběhla rekonstrukce této památky a byl jí navrácen původní vzhled. Místem příjemného posezení a zábavy pro děti je jistě náves, která nabízí několik herních prvků pro děti a altán pro posezení. Dominantou návsi je rybníček.

OÚ: Branišov 5, 373 84 Branišov

Tel.: +420 385 513 972, ou@branisov.cz, www.branisov.cz

Hamr je jedním se tří zachovalých funkčních hamrů na území České republiky. Dnes je v objektu instalována stálá muzejní expozice hamernictví s jedinečnou kolekcí nářadí hamerníka. Konají se zde i příležitostné akce.

Buškův hamr se nachází cca 1 kilometr jihozápadně od Trhových Svinů na toku Klenského potoka v podhůří Novohradských a Slepičích hor. Hamr byl postaven v roce 1780 hamerníkem Mlezivou na místě původního mlýna na kostní moučku. Roku 1820 hamr koupila rodina Bušků. Pracovali zde asi do padesátých let 20. století. Buškové vlastnili i hamr na Rejtech, a oba hamry dodávaly své zboží do železářství v Trhových Svinech, které patřilo také rodině Bušků. Buškové tak v té době vlastnili a spravovali jakousi železářskou síť.

Celé zařízení je poháněno třemi vodními koly, jež uvádějí do chodu buchar, brus a dmychadla u výhně. K přívodu vody na kola slouží hamru uměle vybudovaný náhon s přepadovou vodní kaskádou. Veškeré toto zařízení je za příznivého stavu vody v Klenském potoce možno vidět v provozu.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Malebná obec Čakov leží 12 km západně od Českých Budějovic. Sestává ze tří osad: Čakova se samotou Borovka, Čakovce a Holubovské Bašty ležící na jižním břehu rybníka Dehtáře. Ve středověku byla ještě v sousedství Čakovce osada Vráž, vymřela však morem a později zanikla. Její jméno dodnes nese mlýn Podevráž ve stejné lokalitě. Historicky první zmínka o obci je z roku 1262, tedy o tři roky dříve, než lokátor Hirzo zaměřil České Budějovice. Vlídný kraj zde byl ale osídlení už v mladší době bronzové a halštatské. Nálezy z mohyl zkoumané zde v roce 1895 jsou dnes v majetku Národního muzea v Praze. Při nové zástavbě v současnosti byla v téže lokalitě ještě objevena dokonce pravěká kovárna a s ní kůlová stavba. Ladovsky viditelnou dominantou a kulturní památkou je kostel svatého Linharta s krásnou farou,velmi starou původně renesanční budovou, opatřenou iluzorními malbami oken a zvláštní konstrukcí krovu. Vzácné raně gotické sochy tzv. krásného slohu z kostela jsou trvale vystaveny v AJG v Hluboké nad Vltavou. Z gotiky je zachováno v presbytáři líbezné okénko s typickým klenutím, původní je z té doby i křtitelnice. Zachován je zde také náhrobní kámen majitele vesnice Jiřího Čákovce z roku 1529. Ve věži už je po obou válkách pouze jediný zvon z roku 1536. Nad ním, v nastavené části věže z roku 1930, jsou celoskleněné hodinové ciferníky z téže doby. V sousedství kostela jsou lípy staré 120 let a velmi dobře zachovalá původní kamenná kašna, jedna ze dvou zachovaných vesnických kašen v republice. Byla zhotovená roku 1869 a zásobovaná vodou dřevěným samospádovým vodovodem ještě ve 20. století. Statky a domy okolo kostela stojí vesměs na základech středověkých stavení, terén pravděpodobně uměle navršeného kopce s kostelem jako farním tvrzištěm nedovolil stavět jinak. Čakov se proto později rozrůstal okolo spádových cest do okolních vesnic. Také v Čakovci jsou historicky zajímavé stavby. Hodnotný dům č. 18. se štítem selského baroka a hospodářský dvůr č. 1. Ten založil a vlastnil řád cisterciáků z kláštera ve Vyšším Brodě, jejich znak je dodnes ve štítě stavení. V Holubovské Baště je zachovalá roubenka, obydlí baštýře, který měl na starosti Dehtář a přilehlé rybníky a sádky. Okolní statky z 19. století ležící jako na ostrově mezi rybníky Dehtář a Posměch si vybral do svého filmu režisér Kachyňa a i Čakov je stálou kulisou ve filmech pana režiséra Trošky. Obec je sice v blízkosti krajského města, ale protože tudy dále na Šumavu nevede žádná z hlavních cest, zachovává si Čakov a jeho okolí ještě klidnou a pro obyvatele i turisty přívětivou tvář.

OÚ: Čakov 19, 373 84 Dubné

Tel.: +420 387 982 191, obec@cakov.cz, www.cakov.cz 

Obec Čenkov u Bechyně se nachází přibližně 8 km východním směrem od města Týn nad Vltavou. Obec byla původně dvěma osadami. Větší, severní část současné obce se nazývala Černkov, menší, jižní, Černkovec. Nejstarší písemná zmínka o Černkovu je z r. 1412, o Černkovci z r. 1437. V současnosti se obec skládá ze dvou částí – Čenkov a Malý Čenkov, který leží severně od obce a tvoří jej jen několik statků. V blízkosti této místní části se nachází památný strom – Čenkovská lípa, která díky své výjimečnosti patří mezi chráněné památné stromy České republiky. V blízkosti obecního úřadu se nachází kaple Nejsvětější Trojice z roku 1901. V roce 1997 byla provedena na kapli generální oprava/výměna krytiny vč. oplechování věžičky, nová omítka, nová okna a dveře, v roce 2008 bylo provedeno vnitřní vymalování. V obci funguje veřejná knihovna, působí zde spolek dobrovolných hasičů. Přes katastr obce vede značená cyklotrasa č. 1098 vedoucí z Bechyně do Hněvkovic.

OÚ: Čenkov u Bechyně 7, 391 65  Bechyně

Tel.: +420 723 129 582, ou.cenkov@tiscali.cz

www.cenkov.cz

Jednou z dominant Českých Budějovic je Černá věž u náměstí Přemysla Otakara II. Byla dostavěna v roce 1577 a sloužila jako hlásná a strážná věž a také jako zvonice.

Věž, která je vysoká 72,29 m, je oblíbenou turistickou atrakcí, která je v sezóně zpřístupněna veřejnosti a poskytuje výhled především na centrum města. Na ochoz ve výšce 46 m nad zemí vede 225 schodů.

V interiéru věže s krásným výhledem na město je umístěno 6 zvonů. Největší z nich je Bummerin, (3,5 t, průměr 182 cm a výška 147 cm) z roku 1723, nejmladší je Budvar z roku 1995 (1,1 t). Další zvony se jmenují Marta (1,7 t), Octava, Maria a Stříbrný zvon (z roku 1630). V 9. patře věže byl původně byt pro věžného a jeho rodinu. Na jeho úrovni se nachází ochoz, který nese římsu střešní báně. Spodní část věže (5 pater) je vystavěna v gotickém slohu, vrchní část s ochozem a kopulí je renesanční.

Černá věž v Českých Budějovicích původně sloužila jako zvonice, strážná věž a hláska. Přímo ve věži bydlel věžní, který měl za úkol bedlivě sledovat město a okolí. Dokud neměla věž telefonické spojení s hasičskou stanicí, musel věžný ohlašovat podezřelý oheň či kouř údery do zvonu, dále vyvěšoval červený prapor a v noci červenou lucernu. Takový strážný bydlel na věži i se svou rodinou, vodu a všechno ostatní tahali na věž pomocí rumpálu a ve věži chovali drobné zvířectvo – husy, králíky a někdy i kozu či ovci. Strážný byl placen míň než ostatní zaměstnanci obce, ale měl služební byt (někdy zde bydlelo až 12 členů rodiny) – pokoj 20 m a kuchyň, o níž se dělil s ponocnými. Na záchod chodila celá rodina o patro níž do dvou velkých sudů, které se v zimě vyprazdňovaly.

Rozhodnutí o stavbě věže padlo v roce 1547 a ihned byly zahájeny přípravné práce. Do roku 1565 je vedl italský stavitel Hans Spatz, poté Vincenc Vogarelli. V roce 1606 byly na věž dodatečně přidány věžní hodiny. Věž prodělala několik větších i menších rekonstrukcí a oprav, poslední generální rekonstrukce proběhla v letech 1982-1985. V roce 1993 byl u Černé věže obnoven pomník Jana Valeriána Jirsíka, který zvelebil českobudějovickou diecézi a vybudoval českobudějovické českojazyčné školství.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

nám. Přemysla Otakara II. č. 1/1, 370 01 České Budějovice 1

Tel.: +420 386 801 413

infocb@c-budejovice.cz

www.budejce.cz

Město České Budějovice založil v roce 1265 na soutoku řek Malše a Vltavy český král Přemysl Otakar II. Půdorysný plán nově vznikajícího města geniálně vyměřil zvíkovský purkrabí Hirzo, kdy na čtvercové náměstí o rozloze 133 x 137 m šachovnicově navazuje síť ulic. Vznikly dva chrámy a řada měšťanských domů kolem náměstí včetně radnice. Celé město obepínaly hradby s hradebními věžemi a třemi městskými branami. Hned po svém vzniku se staly České Budějovice mocenskou i hospodářskou metropolí jihu Čech a oporou královské moci. Město bohatlo také z těžby stříbra a ražby mincí v nedaleké obci Rudolfov. Opevněné město stálo stranou tlaku husitů a jeho hospodářský rozmach poškodila až třicetiletá válka a v druhé polovině 17. století rozsáhlý požár. Obnova města pokračovala po desetiletí v barokním slohu a změnila jeho architektonický ráz. Vyrostla zde řada církevních staveb a institucí, např. biskupství, ale také světské stavby. Průmyslový rozvoj v 19. století znamenal mnoho změn v oblasti dopravy a výroby. V roce 1832 vyjel z Č. Budějovic do Lince první vůz koněspřežní železnice, která byla první na evropském kontinentě. Průmyslový rozvoj naštěstí nezničil historické jádro města. Klenotem města je jeho historické jádro s množstvím cenných církevních i světských staveb, s gotickými, renesančními a hlavně pak barokními domy s unikátně zachovaným podloubím. Jeho centrem je náměstí Přemysla Otakara II., které patří k nejkrásnějším  a svou rozlohou více než 1 hektar také k největším v České republice. V jeho středu se nachází barokní Samsonova kašna z 18. století a nedaleko kašny je v dlažbě zasazen tzv. bludný kámen, na jehož místě stávala ve středověku šibenice. Mezi další typické symboly města patří historická budova radnice, Černá věž, Rabenštejnská věž, katedrála sv. Mikuláše či solnice. České Budějovice si každý spojí také s proslulým pivovarnictvím, jehož počátky zde sahají až do roku 1265, kdy město dostalo právo várečné. Navštívit se toho v našem krajském městě dá opravdu hodně. Kromě široké nabídky sportovišť je možné využít i společné nabídky Lanového parku Máj, Cvakni se a Dvojkol. Prožijte poklidnou plavbu na soutoku řek Vltavy a Malše, projeďte se na dvojkolech v historickém centru Českých Budějovic. Při svých toulkách městem můžete využít několik značených cyklistických tras či služeb profesionálních průvodců z turistického informačního centra, kteří zajišťují pravidelné prohlídky i v různých cizích jazycích. V případě, že jste majitelem chytrého telefonu, můžete město poznat netradičně s pomocí zábavné geolokační hry GEOFUN. Ve městě je pro vás připravena geosranda “Takhle jednou v Budějicích”, ve které vám bude průvodcem sám Přemysl Otakar II. 

České Budějovice jsou město přátelské a pohostinné.

Přijeďte se přesvědčit. 

TIC: nám. Přemysla Otakara II. 1/1, 370 01 České Budějovice

Tel.: +420 386 801 413, infocb@c-budejovice.cz

www.c-budejovice.cz, www.budejce.cz  

Vítejte v rybníkářském regionu jižních Čech, který je každoročně cílem mnoha jak českých, tak zahraničních turistů. Ti přijíždí do zdejšího kraje především za krásnou krajinou, zajímavými kulturními památkami a také vyhlášenou gastronomií, pro kterou je typický jihočeský kapr a obzvlášť dobré pivo. 

Dědictví krále železného a zlatého

České Budějovice, správní, kulturní i ekonomické centrum Jihočeského kraje, leží na soutoku řek Vltavy a Malše. Téměř stotisícová metropole zvaná místními jako Budějce byla založena Přemyslem Otakarem II. v roce 1265 a na jeho popud vznikla i nejstarší zdejší památka – dominikánský klášter. Historické centrum je známé největším čtvercovým náměstím u nás s nepřehlédnutelnou Samsonovou kašnou. Dominantou je i nedaleká Černá věž, na jejíž vrchol vede 225 schodů. Zajímavostí je skutečnost, že je věž o 36 cm odkloněna od své svislé osy. Těžko říct, zda má tuto nepřesnost na svědomí zdejší zlatavý mok, či pouhá náhoda. Každopádně vaší další zastávkou by měl být určitě národní podnik Budějovický Budvar. V místním návštěvnickém centru je instalována interaktivní výstava o historii a vzniku piva, které si aktuálně můžete koupit ve více než 70 zemích z celého světa. 

Po proudu za Pyšnou princeznou a ještě dál

Návštěvníci Českých Budějovic si nesmí nechat ujít výlet na Hlubokou nad Vltavou. Malebné město ležící po proudu Vltavy je známé především díky stejnojmennému zámku. Jeho bílá zubatá cimbuří si střihla roli i v Pyšné princezně. Památka obklopená anglickým parkem je otevřena celoročně a v její blízkosti najdete také lovecký zámeček Ohrada se zoo. Velkým lákadlem nejen pro děti je městský lanový park. Naopak milovníky tradic určitě zaujme síň voroplavby v Purkarci. Ta mapuje historii plavení dříví po řece Vltavě. Hlavním střediskem voroplavby býval tehdy nedaleký Týn nad Vltavou. Při jeho návštěvě se můžete ubytovat v zámeckých komnatách rodu Vratislavů z Mitrowicz a ráno si prohlédnout expozici vltavínů v místním muzeu. Ačkoliv zeleně zbarvené kameny nemají s Vltavou ve skutečnosti moc společného, zdejší interaktivní expozice je jednou z největších u nás. Další alternativou je výstup na rozhlednu Semenec nebo Muzeum historických vozidel v Pořežanech. Zajímavé jsou i výlety na zříceniny hradů Maškovec či na Karlův hrádek. Po cestě zpět si každopádně udělejte zajížďku do Temelína. Ve zdejším renesančním zámku Vysoký Hrádek totiž najdete zcela netradiční expozici věnovanou místní jaderné elektrárně. Ta spolehlivě zabaví celou rodinu. Dozvíte se tu nejen, jak funguje reaktor, ale s pomocí PC simulace si vyzkoušíte, jaké to je mít na starost jeden z jaderných bloků. A nebojte se - naprosto bezpečně! 

Selské baroko a tajemné energie jihočeského stonehenge a poutního místa římov

V osadě Holašovice u Jankova najdete unikátní soubor staveb prezentujících tzv. selské baroko, který byl roku 1998 zapsán také na seznam UNESCO. O 10 let později pak na kraji vsi vytvořil umělec Václav Jílek megalitický kruh. Místo disponuje největší energií ze všech podobných staveb u nás a je hojně vyhledávané k meditaci. Návštěvníci vyhledávající církevní turistiku ocení návštěvu města Římova, kde v 17. století vzniklo poutní místo s loretánskou kaplí a rozsáhlou křížovou cestou. Římov je znám i mezi návštěvníky technických památek díky mohutnému kamennému mostu z roku 1869. 

Historický exkurz po muzeích a atrakcích regionu

Za další technickou památkou se vydejte přes ves Svatý Jan nad Malší, kde na vás čeká malé Muzeum loutek nebo zřícenina hradu Velešín, vzdálená několik km od Jana. Trhové Sviny - město, jehož název odkazuje na dlouhou trhoveckou tradici, láká turisty do funkčního Buškova hamru se stálou expozicí hamernictví a kovářství. V nedalekých Jedovarech je zase možná prohlídka objektu Muzea československého opevnění s plným vybavením. V Kamenné vybudovali Muzeum vysídlených obcí Novohradska připomínající zaniklé vsi a jejich obyvatele. Muzeum věnované Janu Žižkovi z Trocnova najdete v rozsáhlém areálu kousek od  Borovan a v tomto městě můžete navštívit bývalý augustiniánský klášter. Soukromé Muzeum loutek významného loutkářského rodu Finků je k vidění v Ledenicích. Unikátním počinem je pak Venkovské muzeum Kojákovice. Pomocí praktických dílen se zde můžete seznámit s tradičními řemesly.

Návštěvu Novohradských hor zakončete stylově – výhledem z louky u Horních Stropnic, kde stojí obrovský meditační Zvon setkávání. Je památkou na současné i bývalé obyvatele zdejšího kraje, jenž byl poznamenán masivním vysidlováním německých obyvatel. Další stropnickou dominantou je kostel Panny Marie Těšitelky a krásný výhled nabízí i rozhledna Kraví hora. Romantické duše mohou návštěvu spojit s procházkou přírodním parkem Terčino údolí, návštěvou tvrze Žumberk či s prohlídkou Nových Hradů se stejnojmenným hradem. Za návštěvu zde stojí také unikátní Skanzen ochrany státní hranice a železné opony.

 

 

 

 

Obec Čížkrajice leží na jihozápad od Trhových Svinů, v malebném podhůří Novohradských hor. V současnosti jsou k obci připojeny části Boršíkov, Mezilesí a Chvalkov, které se nacházejí v blízkém okolí. Obec leží v oblasti nejstarších osad v jižních Čechách, respektive těch, o kterých jsou nejstarší písemné doklady již z počátku 12. století. Čížkrajice nemají typickou kruhovitou náves, jednotlivá obydlí jsou nepravidelně rozprostřená okolo silnice a rybníka. V obci se nacházela tvrz s hospodářským dvorem, který byl později rozparcelován. Zbytky tvrze se nacházejí v domech čp. 31 a 33. Ve středověku byla ves obehnána ohradní zdí, ze které se do dnešních dnů zachovala brána směrem k Trhovým Svinům, hradební zeď na severovýchodní straně a zbytky zdiva tvrze.

OÚ: Čížkrajice 13, 374 01 Trhové Sviny

Tel.: +420 386 322 981, obec@cizkrajice.cz

www.cizkrajice.cz

Ještě ve středověku se v místech nynější Dobré Vody nenacházelo žádné osídlení, jen polnosti vlastněné většinou sedláky z okolních vesnic - Suchého Vrbného, Hlinska a Pohůrky. Proměnu přineslo dolování stříbra ve druhé polovině 16. a počátkem 17. století. Byly zde raženy štoly Svatý Václav, Dům rakouský (později přejmenované na Svatá Anna) a Svatý Šebestián. Výtěžek však trvale nenaplňoval očekávání, až dolování koncem roku 1635 nadlouho ustalo. Zatím se do okolí šířila povědomost o léčivých účincích vody ze zdejšího minerálního pramene. Českobudějovický purkmistr Jan Karmenský z Ebenfeldu nechal v letech 1630 až 1632 při prameni postavit kostelík, zasvěcený Panně Marii Bolestné. Později zde také město zřídilo nevelké lázně, roku 1720 rozšířené. Původní kostelík zanedlouho svou kapacitou nepostačoval hojným procesím poutníků z Budějovic, a když navíc jeho klenba začala praskat a hrozit zřícením, přikročilo město České Budějovice ke stavbě kostela nového, k čemuž byli zjednáni přední tehdejší architekti a výtvarníci (Kilián Ignác Dientzenhofer, Václav Vavřinec Reiner). Hlavní část stavby proběhla v letech 1733 až 1735, ke slavnostnímu vysvěcení došlo roku 1739. Původní kostelík byl přeměněn na byt a v obci se zčásti zachoval. Mezitím kolem lázní a poutního kostela zvolna přibývalo domů a osada začala být označována U dobré vody, v podobě Dobrawoda je název doložen k roku 1720. Na sklonku 60. let 18. století zde znovu ožilo dobývání stříbra a zlata, byly obnoveny práce na dílech Šebestián (přejmenován na Barboru), Václav a Anna, nově zaraženy štoly Mauricius a Ondřej. V roce 1778 získal většinový podíl na těžbě stát, což přineslo lepší technické vybavení, vznikl další důl Leopold a na Dobrou Vodu v roce 1784 přesídlil horní úřad z Rudolfova. Dlouhodobě však byla těžba opět ztrátová a práce v dolech znovu na čas zastaveny. Pokusy o obnovení těžby drahých kovů do třetice byly v menším rozsahu činěny ještě od roku 1893, u zdi starého hřbitova za kostelem se v tomto roce hloubila šachta sv. Anny, jež sice narazila na žílu křemene a na vrstvu tuhy, ale v hloubce 30 m se s prací přestalo. Jen o 20 m hlubší byla druhá šachta hloubená u nového hřbitova. Tím důlní činnost na Dobré Vodě a v okolí definitivně ustala. Počátkem 19. století už byla Dobrá Voda vesnicí s několika desítkami domů a vlastní duchovní správou. V letošním roce byla kaplička s pramenem uvedena do původní podoby a obnovuje se rovněž přístupová cesta ke kostelu. Obec má v současné době vlastní školu, mateřskou školu, sportovní areál včetně tenisových kurtů, sídlí zde Krajské ředitelství Lesů ČR a dva domovy důchodců. 

OÚ: U Domova důchodců 33,

373 16 Dobrá Voda u Českých Budějovic

Tel.: +420 387 200 446, dobra.voda.cb@obce.cz

www.dobravodaucb.cz

Obec Doudleby leží 11 kilometrů na jihovýchod od Českých Budějovic. Název pochází od slovanského kmene Doudlebů, který přišel v šestém století našeho letopočtu na území Čech. První písemná zmínka o existenci Doudleb se váže k roku 981 a pochází od českého kronikáře Kosmy. Od 10. do 13. století tvořily Doudleby správní středisko okolního kraje. Na vysokém ostrohu nad řekou Malší, přibližně v prostoru dnešního kostela, fary a části hřbitova, se rozkládalo dřevěné hradiště. Nejvýznamnější památkou obce je kostel svatého Vincence, jehož nejstarší gotická část pochází už ze 14. století. K dalším památkově chráněným objektům patří fara (čp. 28), stavení čp. 13 ve stylu selského baroka a poloroubený domek čp. 29. Na levém břehu Malše se rozkládá část obce nazývaná Straňany. Ve Straňanech se zachovala architektonicky cenná hlavní ulice, kterou tvoří bývalé rolnické usedlosti s branami a jednoduchými štíty usedlostí. Spojení mezi Doudleby a Straňany zajišťuje od roku 1928 železobetonový Čapkův most, pojmenovaný podle regionálního spisovatele a buditele Františka Miroslava Čapka. Níže po proudu řeky stojí moderní Biaggiho lávka, jejíž výstavbu po povodních v roce 2002 finančně podpořil italský motocyklový závodník Max Biaggi. V současnosti mají Doudleby více než 400 obyvatel. V obci funguje základní a mateřská škola, pohostinství a obchod, působí zde folklorní soubory Doudleban a Doudlebánek i aktivní sbor dobrovolných hasičů. Během roku se zde udržuje řada lidových tradic a dalších kulturních akcí.

OÚ: Doudleby 6, 370 07 České Budějovice

Tel.: +420 387 988 957, doudleby@volny.cz

www.doudleby.com 

Obec Dříteň, o které první písemná zmínka pochází z roku 1432, je středně velkou obcí nacházející se přibližně 23 km severozápadním směrem od Českých Budějovic. Dalšími většími sídly ležícími v okolí jsou Týn nad Vltavou, Vodňany a Hluboká nad Vltavou. Území obce se skládá ze tří katastrálních území - Dříteň, Záblatí, Chvalešovice, a devíti místních částí, kterými jsou Dříteň, Chvalešovice, Libív, Malešice, Radomilice, Strachovice, Velice, Záblatí a Záblatíčko. K obci dále náleží Bílá Hůrka. Dříteň může díky své poloze a okolní krajině svým návštěvníkům nabídnout podmínky zejména pro pěší a cykloturistiku, popř. také pro venkovskou turistiku. Nachází se zde několik kulturních a přírodních atraktivit, mezi které patří zámek Dříteň, kovárna, filiální kostel sv. Dismase z roku 1691, farnost Bílá Hůrka, kostel sv. Štěpána, kostel sv. Vojtěcha, roubená stodola a několik kapliček, božích muk a dalších sakrálních staveb. Z přírodních atraktivit lze jmenovat např. přírodní rezervaci a zároveň evropsky významnou lokalitu Radomilickou mokřinu nebo množství rybníků a dalších vodních ploch přímo v obci i okolí. Jako atraktivitu pro návštěvníky lze vnímat např. také akce pořádané na železniční trati Číčenice-Týn nad Vltavou. Přes katastr obce vede několik značených cyklistických tras. V těsné blízkosti obce se nachází jaderná elektrárna Temelín a vodní nádrž Hněvkovice.

OÚ: Dříteň 152, 373 51 Dříteň

Tel.: +420 387 991 121, podatelna.driten@necoss.net

www.obecdriten.cz

Obec se nachází 4 km východně od Českých Budějovic na úpatí malebného kopce zvaného Dlouhý vrch, který dosahuje  nadmořské výšky 551 m a který je součástí mírného pohoří Lišovský práh. Obec se skládá ze tří místních částí – Velké Dubičné, Malé Dubičné a Samoty. Katastr obce má výměru  326 ha a přibližně 400 obyvatel. Obec byla založena pod západním svahem Dlouhého vrchu, v mírném údolí, které je dobře patrné při  příjezdu od Rudolfova. Místo je v zimním období chráněno proti studeným severním a východním větrům. Malé Dubičné leží od Velkého Dubičného  asi 1 km východním směrem a nachází se zde kaple Panny Marie, sv. Antonína a sv. Václava. Část Samoty se nachází asi 1 km od Velkého Dubičného, na jižním úpatí Dlouhého vrchu. Na návsi v Dubičné najdeme rybník, kapli sv. Antonína a Panny Marie a pomník padlým v 1. světové válce. V zimních měsících je při příznivých sněhových podmínkách oblíbený lyžařský areál Dubičné se dvěma vleky. V letních měsících je Dlouhý vrch oblíbeným místem pro závěsné létání – paragliding. Ze samotného vrcholu se nabízí nádherný panoramatický  pohled do Českobudějovické pánve s krajským městem. Zleva je obzor lemován Blanským lesem s Kletí a Klukem, dále nelze přehlédnout Špičák, Chlum, Libínské sedlo nad Prachaticemi, Bobík a Boubín u Vimperku. Spatřit je možné také Novohradské hory.

OÚ: Dubičné 15, 373 71 Rudolfov

Tel.: +420 387 202 094, obec@dubicne.cz, www.dubicne.cz

Obec Dubné se nachází 7 km západně od Českých Budějovic v malebné krajině mezi rybníky pod úpatím prvních kopců Blanského lesa. Tvoří ji části Dubné, Křenovice, Třebín a Jaronice. První písemné zmínky o Dubném jsou z roku 1263. Množstvím rybníků, hrází, lesů a vyhlídkových míst je tato oblast výhodná zvláště pro pěší turistiku i projížďky na kole. Nejvýznamnější dominantou Dubné je kostel Nanebevzetí Panny Marie, o kterém je v obecní kronice zmínka z r. 1390. V obci se nachází budova obecního úřadu, matrika, základní a mateřská škola, pošta, zdravotní středisko a sídlo římskokatolické farnosti. Na návsi je možnost občerstvení včetně stravování. Na návsi vyniká nově opravený pomník padlých z 1. a 2. světové války. V Dubném působí jednotka sboru dobrovolných hasičů, která je zařazena do záchranného systému okresu. Křenovice jsou druhou největší částí obce. Nacházejí se zde dvě staré kapličky. Občané zde mají dva hostince, které lze využít k příjemnému posezení i občerstvení. Na návsi se nachází pomník padlých z 1. světové války, velmi aktivní je zde sbor dobrovolných hasičů. Na návsi obce Třebín se nachází kaple se zvoničkou. Za zmínku stojí Třebínský rybník, pod jehož hrází najdeme oddechovou parkovou zónu s dětským hřištěm, hřiště na tenis, nohejbal i plážový volejbal. Nejmenší částí obce jsou Jaronice. Celé území má charakter venkovního osídlení bez průmyslové výroby, některá stavení slouží pouze k rekreaci. V Jaronicích je opraven památník padlých z 1. světové války.

OÚ: Dubné 60, 373 84 Dubné

Tel.: +420 387 992 034, obec@dubne.cz, www.dubne.cz

Obec Hartmanice se nachází v místech předělu mezi krajem bechyňským, vltavotýnským a oblastí Veselských blat, zhruba 11 km východně od Týna nad Vltavou. Leží v nadmořské výšce 490 m. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1219, kdy v listině vydané králem Přemyslem Otakarem I. vystupuje jako svědek jistý Předík z Hartmanic. Střed současné obce tvoří parkově upravená velká čtvercová údolní náves, na které se mimo větvící asfaltové cesty, kapli, rybník a hostinec nachází i několik chalup. Okolo hartmanické návsi, hlavně na jižní straně, je několik zachovalých selských staveb ve stylu selského baroka. V Hartmanicích žil hudební skladatel a kapelník Jan Vlach, jenž navázal na muzikantské tradice, které v oblasti dlouhá léta vytvářely muzikantské rody Kubešů a Maryšků. V současné době se o kulturní dění v obci stará tzv. „Hartmanická muzika“ a Myslivecké sdružení U Rudic Hartmanice.

OÚ: Hartmanice 22, 373 65  Dolní Bukovsko

Tel.: +420 775 152 053, obec@obechartmanice.cz

www.obechartmanice.cz 

První písemná zmínka o obci je z roku 1400, oficiálně byla založena roku 1787. Jižně od obce, na kraji lesa, vybudoval v roce 1921 zdejší rodák Josef Krátký se spoluobčany pamětní pomník na počest vyhlášení samostatné Československé republiky. Pomník má kamenné jádro ve tvaru zkomoleného kužele uměle navršené mohyly. Na jejím vrcholu se tyčí kamenný čtyřboký jehlan, na němž je napsáno „ČSR“, pod tím datum vzniku samostatné Československé republiky „28. 10. 1918“, dále „Zbudovali Heřmaňští 1921“ a pod tímto „Navrhl Jos. Krátký“. Na 4 žulových deskách pod vrcholovým jehlanem jsou vytesána jména: Masaryk, Žižka, Hus, Komenský. Tyto desky, i se jménem prvního ČS. prezidenta, přetrvaly na svém místě i v letech 1948 až 1989.

OÚ: Heřmaň 43, 370 07  České Budějovice

Tel.: +420 725 031 062, obec.herman@quick.cz, www.obec-herman.cz

Přesně ve středu náměstí Přemysla Otakara II. najdete známý symbol Českých Budějovic - Samsonovu kašnu. Toto velkolepé barokní dílo bylo vybudováno v letech 1721 až 1727. Tvoří jej kamenná nádrž, jež je díky průměru 17 m jednou z největších u nás.

Výstavba kašny probíhala v letech 1721 až 1727 z rozhodnutí tehdejší městské rady v reakci na rostoucí počet obyvatel Českých Budějovic a zvyšující se spotřebu vody. Kašna sloužila jako zásobník s rozvodem vody do některých ulic a díky umístění i jako ozdoba města. Zásobována byla z Vltavy, kde bylo potřeba kvůli tomu postavit Vodárenskou věž. Vnější půdorys má průměr 17 metrů, vnitřní půdorys cca 15 m, objem je 237 m³, z toho využitelných 200 m³.

Vytvořili ji společnými silami kameník Zachariáš Horn a sochař Josef Dietrich na počátku 18. století. Sochu biblického Samsona, krotícího lva, najdete úplně na vrcholu kašny. Velikou mušli, vytesanou v kamenolomu poblíž Besednice u Trhových Svinů, nemohli dělníci přes její obří rozměry zprvu ani do Budějovic dopravit.

Dnes ji podpírají čtyři atlanti od kamenického mistra Zachariáše Hrona. Kašna neměla původně jen estetickou funkci, ale byla využívána k zásobování města vodou z Vltavy. Voda do kašny se čerpala přímo z řeky na jejímž pravém břehu byla za tímto účelem vybudována roku 1724 vodárenská věž. Z kašny byla voda pak rozváděna do některých ulic. Svému praktickému poslání sloužila kašna velmi dlouho, a to i v zimních obdobích, kdy byla přikrývána, aby voda nezamrzala ani při velmi nízkých teplotách.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zborovská 80, 373 41 Hluboká nad Vltavou

Tel.: +420 387 966 164

infocentrum@hluboka.cz

www.hluboka.cz

Město je ozdobou Jihočeského kraje, na své si zde přijdou milovníci kultury, turistiky, sportu, adrenalinu či kulinářských zážitků. Historie města je spjata s hradem Hluboká, který v polovině 13. století založil král Přemysl Otakar II. Oblíbený, dalo by se říci až pohádkový zámek je každému znám díky svému nezaměnitelnému vzhledu, interiérové výzdobě a anglickému parku. Se zámkem sousedí Alšova jihočeská galerie, za vaši návštěvu stojí také lovecký zámek Ohrada se sousedící zoo, kostel sv. Jana Nepomuckého či židovský hřbitov.

MÚ: Masarykova 36, 373 41 Hluboká nad Vltavou

Tel.: +420 387 001 322, podat@hluboka.cz, www.hluboka.cz

Holašovice 43, 373 84 Jankov

Tel.: +420 387 982 145

infocentrumholasovice@seznam.cz, www.holasovice.eu

Holašovice u Českých Budějovic, s titulem vesnice UNESCO, nabízí návštěvníkům také jinou turistickou atrakci - megalitický kruh z obřích kamenů. Kameny tohoto kruhu u Holašovic disponují nejsilnější energií ze všech tuzemských megalitů postavených člověkem.

Na kraji vsi se nachází megalitický kruh z obřích kamenů, který vytvořil místní stavbař Václav Jílek. Všechny kameny pocházejí z okolí do 15 kilometrů od Holašovic. Patří k této krajině a mají její energii. Soustava 25 žulových kamenů vytvořila novou energii, synergicky zesílenou. Prvky v kruhu o průměru 30 metrů na sebe vzájemně působí. Nejvhodnější k meditaci je kamenný obr o hmotnosti 19 tun stojící samostatně nedaleko kruhu.

Pro holašovický útvar zvaný kromlech, což je okrouhlé seskupení jednotlivých vztyčených kamenů čili menhirů, se vžil název jihočeské Stonehenge. Zvídavým návštěvníkům mohou na místě samém další informace poskytnout manželé Václav a Miloslava Jílkovi, kterým megalitická stavba patří.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Obec Horní Kněžeklady se nachází asi 8 km jihovýchodně od města Týn nad Vltavou v nadmořské výšce 504 m. Obec se dělí na 3 hlavní části - Horní Kněžeklady, Dolní Kněžeklady a Štipoklasy. Nejstarší dochovaný název pro obojí Kněžeklady je z roku 1318. Toho roku Jindřich ze Žimutic obdaroval manželku Anku na vsích Žimutice a Kněžeklada. V roce 1396 již sice znali jejich přívlastkové názvy, Horní a Dolní, ale ne vždy jich používali. Poněvadž šlo o dvě vsi, přešlo jejich pojmenování do množného čísla: Kněžeklady. Pro rychlejší způsob vyjadřování byla používána jména Horejška a Dolejška. První zmínka o Štipoklasech je z roku 1368. Jméno Štipoklasy vzniklo od slovesa štípati a znamenalo ves štipoklasů, tj. lidí, kteří klasy uštipovali. Na počátku 20. století se chystaly v Čechách oslavy pětistého výročí upálení mistra Jana Husa. Zdejší vesnice byla vždy pokrokového smýšlení, a proto přišla s myšlenkou na postavení pomníku mistru Janovi. Byla uspořádána veřejná sbírka a k slavnostnímu odhalení pomníku došlo v roce 1921. Horejška se tak stala téměř poutním místem volnomyšlenkářů z dalekého okolí. Kaplička v Horních Kněžekladech byla postavena již v roce 1916. V Dolních Kněžekladech až těsně před válkou v roce 1939 a vzhledem k nelehké době již nebyla vysvěcena. Původně na tomto místě stála tvrz s vodním příkopem. V obci se nachází také kulturní dům, kde se odehrávají veškeré kulturní akce.

OÚ: Horní Kněžeklady 25, 375 01 Týn nad Vltavou

Tel.: +420 723 905 587, knezeklady@volny.cz

www.horniknezeklady.cz

Obec Horní Stropnice se nachází asi 12 km jihovýchodně od města Trhové Sviny, v blízkosti Novohradských hor. První zmínka o místě se váže k listině z roku 1185.  Území ve  správě Obecního úřadu Horní Stropnice je svou rozlohou druhé největší v okrese České Budějovice, je složeno ze 12 katastrálních území o celkové rozloze cca 80 km2 a obsahuje 21 základních sídelních jednotek. Centrum správy území je Obecní úřad Horní Stropnice. V obci je pošta, základní škola a mateřská škola, nákupní centrum, autobusové nádraží. Pro turisty a návštěvníky je zabezpečeno chutné stravování v několika restauracích a ubytování v řadě nejen rodinných  či soukromých penzionů, ale i ubytování hotelového typu. K dispozici je také sportovní hala a koupaliště s tábořištěm. V letním období přivítá návštěvníky letní kino „Na terase“ na Hojné Vodě, v budově obecního úřadu je celoročně otevřená místní knihovna s přístupem na internet. Turisticky hojně navštěvované je poutní místo Dobrá Voda s prameny skutečně dobré vody a výpravnou stavbou kostela Panny Marie Těšitelky a nejstarší lesní přírodní rezervace ve střední Evropě, založené již v roce 1838 - Žofínský a Hojnovodský prales v Novohradských horách. Okolím Stropnicka vás bezpečně provede kromě řady turistických cest také historicko-naučná cyklostezka „Pamětí Novohradska“. Ojedinělým jevem v nejbližším okolí je národní přírodní památka Tereziino (Terčino) údolí.

OÚ: Horní Stropnice 68, 373 35 Horní Stropnice

Tel.: +420 386 327 122, ouhstropnice@volny.cz

www.horni-stropnice.cz

Hornické muzeum sídlí v nově zrekonstruovaném domě někdejšího královského báňského úřadu v Rudolfově při staré silnici z Českých Budějovic do Třeboně. Perkmistrovský dům, ve kterém se muzeum nachází, byl vystavěn krátce po povýšení Rudolfova na svobodné horní město císařem Rudolfem II roku 1585.

Koho by dnes napadlo spojovat jižní Čechy a Českobudějovicko s hornictvím? První zmínky o těžbě stříbra u Budějovic v oblasti dnešního Rudolfova pochází již z roku 1385 a skutečné dolování je zřejmě ještě staršího data. Intenzívní báňská činnost však začala až v polovině 16. století a skončila českým stavovským povstáním a následnou třicetiletou válkou. Zdejší doly se ve své době řadily mezi nejvýznamnější kutiště v Čechách.

Zaměření muzea je rozděleno do tří částí. Expozice hornictví a těžby stříbra v Rudolfovské oblasti včetně historie dolování na území jižních Čech, expozice Rudolf II. a jeho město s náhledem do alchymie, prubířství a mincovnictví. Stručné dějiny a život města od napoleonských válek po dnešek jsou pak expozicí třetí.

Návštěvník získá mnoho informací prostřednictvím dobových vyobrazení a báňských map, replik středověkých hornických nástrojů a svítidel, modelů důlních strojů, vzorků nerostů, ryzího stříbra a zlata i modelů renesanční architektury. Dozví se o geologii jižních Čech a zdejších surovinových ložiskách, o málo známých báňských podnicích na území našeho kraje, o vrcholném období těžby stříbra v Rudolfově i o posledních pokusech dolování na přelomu 19. a 20. století.

V rudolfínské expozici má možnost poznat dobu a život císaře Rudolfa II. a získá představu o podobě renesančního hornického města. Prolínání vznešeného světa Rudolfa II. s podzemním světem hrubé hornické dřiny návštěvník pozná v expozici alchymie, prubířství, mincovnictví a důlních map.

Zejména místním je určena expozice moderní dějiny s tématy historie, živnosti a místní podniky, školství, spolky, obyvatelstvo a významné osobnosti. Součástí muzea je muzejní knihovna a také badatelna s možností prezenčního studia odborné literatury a víceúčelový sál pro krátkodobé výstavy, přednášky a kulturní akce.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Obec Hosín se nachází asi 10 km severně od Českých Budějovic a 4 km východně od Hluboké nad Vltavou. Nejstarším písemným dokladem o Hosíně je listinná zmínka o zdejším faráři Oldřichovi z roku 1330. Věž pseudorománského kostela sv. Petra a Pavla, který se v obci nachází, je viditelná zdaleka z východní, jižní i západní strany. Za dobré viditelnosti lze z obce spatřit celé panorama hor od těch Novohradských přes Blanský les až po západní předhůří Šumavy. Ze spolků a sdružení se v obci nachází Český červený kříž, SDH Hosín a spolek Sýpka. K Hosínu byla v r. 1964 připojena  4 km vzdálená obec Dobřejovice. Dominantou této obce je kaplička postavená v letech 1870 a 1871, která je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému, a budova bývalé školy pocházející z roku 1901, kde se nyní nachází pohostinství a knihovna. V obci je také činný SDH Dobřejovice.

OÚ: Hosín 116, 373 41  Hluboká nad Vltavou

Tel.: +420 387 221 943, obec@hosin.cz, www.hosin.cz

Hosty se nacházejí poblíž soutoku řek Vltavy a Lužnice, zhruba 5 km severozápadně od Týna nad Vltavou. Původ názvu vsi je vykládán dvěma možnými způsoby: ze slova host, ve významu cizinec, host, kupec; nebo z osobního jména Host. Samotnou existenci vsi dokládá nejstarší písemná zmínka k roku 1268. V obci se nachází několik zajímavých historických památek, mezi které patří návesní kaple Nejsvětější Trojice se zvoničkou z období kolem roku 1900 a několik architektonicky zajímavých objektů: např. špýchar u čp. 17 nebo domy čp. 18 a čp. 69. Zajímavou památkou technického rázu jsou také pozůstatky grafitových dolů na katastru obce na tzv. Kraví hoře. Do katastru obce náleží také historický statek Nový Dvůr u soutoku Vltavy a Lužnice, původně dvorec majitelů vltavotýnského panství, pražského arcibiskupství, dnes vyhledávané rekreační středisko. V centru obce se nachází obecní rybník, který původně sloužil ke dvěma účelům - k napájení dobytka a v případě požáru jako zásobník vody pro hašení. V obci působí sbor dobrovolných hasičů, který je v současnosti garantem kulturního a společenského života v obci. Každoročně pořádá různé taneční zábavy, tradiční turnaj ve stolním tenisu a v nohejbalu. S pomocí místních občanů se v obci koná také dětský den a dětský maškarní bál. Z dalších spolků se v obci nachází Myslivecké sdružení Hosty Hájiště a Spolek za čisté Vltavotýnsko.

OÚ: Hosty 84, 375 01  Týn nad Vltavou

Tel.: +420 725 031 063, info@hosty.cz, www.hosty.cz

Historický hrad z 13. století vítá své návštěvníky v obci Nové Hrady u Českých Budějovic. Hrad nabízí tři prohlídkové trasy v ledním období a jednu v zimě.

Hrad Nové Hrady v jižních Čechách byl postaven na ostrohu obtékaném říčkou Stropnicí a Novohradským potokem zřejmě v první polovině 13. století. Má za sebou několik přestaveb. Do současné podoby byl přestavěn koncem 18. století, kdy byla zrekonstruována horní část severovýchodní věže, kde byl uložen rodinný archiv rodu Buquoyů a knihovna.

Expozice připomíná historii rodu Buquoyů od příchodu zakladatele rodové větve v Čechách Karla Bonaventury Buquoye až po výstavbu nového zámku na předměstí Nových Hradů a založení přírodně krajinářského parku v Tereziině údolí.

Prohlédnete si trasu č. I Hrad (buquoyské interiéry) a trasu č. II Byt panského úředníka (pohled do měšťanské domácnosti na počátku dvacátého století). Na III. prohlídkové trase si návštěvníci prohlédnou výstavu Rožmberské Novohradsko, parkán a hradní příkop. Ten je po opravách otevřen po 10 letech veřejnosti a je jedním z nejhlubších zděných suchých příkopů v České republice. Třetí prohlídka je samostatná bez průvodce.

Studna na centrálním nádvoří hradu patří k nejhlubším středověkým studnám na jihočeských hradech. Od září do října 2010 zde probíhal archeologický výzkum spojený s vyčištěním a sanací této studny. Záměrem výzkumu je studnu opět využívat jako zdroj užitkové vody. Ze studny bylo vyzvednuto velké množství archeologických nálezů datovaných od pozdního středověku až do 20. století.

Archeologický výzkum studny přinesl velké množství nálezů z několika historických období. Jde o jeden z nejvýznamnějších souborů archeologických nálezů, který byl zatím v jihočeských studnách učiněn.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Obec Hradce se nachází zhruba 10 km jihozápadním směrem od Českých Budějovic. Vesnička s rozptýlenou zástavbou se nachází v lesích na úpatí CHKO Blanský les; jihozápadně od ní se tyčí horský masiv Kluk (741 m n. m.). Při cestě do obce stojí malá výklenková kaplička, obec má také svou vlakovou zastávku. Obcí probíhají značené cyklotrasy č. 1082 a 1127, které vás zavedou do CHKO Blanský les.

OÚ: Hradce 34, 370 01 České Budějovice

Tel.: +420 774 081 046, ou.hradce@seznam.cz, www.hradce.cz

Obec Hranice leží asi 20 km severně pod Novohradskými horami. Součástí obce je osada Trpnouze. Původně tato osada patřila do panství fürsternberského, tehdejšího Vitorazska. V roce 1788 přistoupilo buquoyské panství k vysoušení Červeného blata mezi obcemi Hrdlořezy a Byňov. Na této odvodněné ploše byla v roce 1790 založena osada, jejíž obyvatelstvo pracovalo v lese. Osadu postavilo a zalidnilo zprvu 43 rodin ponejvíce z Třeboňska a nejbližšího okolí. Původní název byl Julienhain, české pojmenování Hranice u Nových Hradů se začalo používat od r. 1901. V současné době žije v obci 240 obyvatel. Obecní úřad sídlí v bývalé budově české matiční školy. V 70. letech si občané svépomocí postavili kulturní dům s hezkým sálem. Většina obyvatel dojíždí za prací do okolních obcí. Pěknou dominantou obce je kaple sv. Antonína z r. 1869 a budova české matiční školy. Zajímavostí je památný trojhranný kámen, zemský bod u č. p. 19 v Trpnouzi, kde každá strana představuje znak panství – schwarzenberského, fürsternberského a buquyoského. Nedaleko obecního úřadu stojí památník padlých v 1. světové válce. Hezkým lidovým zvykem v obci je masopustní koleda a každoročně Bartolomějské posvícení s koulením v kuželkách. Nejpočetnější a zároveň nejaktivnější organizací v obci jsou dobrovolní hasiči Vitoraz – Hranice. V nedalekém okolí se nachází rozsáhlá rašeliniště, kde lze vidět borovici blatku, rojovník, brusinky, opilky či vlochyni. Obec patří do krásného koutu jižních Čech – Novohradska.

OÚ: Hranice 86, 374 01 Trhové Sviny

Tel.: +420 386 362 332, obec@obechranice.cz, www.obechranice.cz

Obec se nalézá přibližně 7 km od Českých Budějovic a asi 5 km od Hluboké nad Vltavou. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1350, kdy budějovický farář prodával nedaleký dvůr „směrem k Hrdějovicím“ (versus Herdawicz). Název obce pochází zřejmě podle osoby Hrdibora či Hrděje. V současnosti má obec více než 1580 obyvatel. V obci je mateřská a základní škola s prvním stupněm, 2 pohostinství, obchod se smíšeným zbožím a drogerie, pošta, zdravotní středisko a knihovna. Z pamětihodností se v obci nachází kaple Panny Marie, poutní kaple Panny Marie Lurdské na Těšíně s léčivou studánkou, výklenková kaplička svatého Rocha, pomník obětem první světové války či bývalý kaolinový důl severně od vsi. Západně od vsi se nachází pomník  letecké havárie, při které dne 18. července 1924 zahynuli vojenští piloti npor. František Křečan a por. Jaroslav Vondrášek. K Hrdějovicím patří i 3 km vzdálená obec Opatovice s přibližně 45 obyvateli, která je díky historické návsi chráněnou památkovou zónou. Na návsi v Opatovicích se kromě domů s prvky tzv. selského baroka nachází také kaple Nejsvětější Trojice. V obci funguje SDH Hrdějovice a sportovní klub TJ SLAVOJ Hrdějovice. Obec je členem Svazu měst a obcí, místní akční skupiny Hlubocko-Lišovsko a svazku obcí Budějovicko - sever.

OÚ: Dlouhá 221, 373 61  Hrdějovice

Tel.: +420 387 220 648, obec@hrdejovice-opatovice.cz

www.hrdejovice-opatovice.cz

Obec Hůry se nachází zhruba 6 km severovýchodně od centra Českých Budějovic. První písemná zmínka o vsi Hory je z roku 1378. Název pochází z důlní činnosti, v roce 1550 zde byl otevřen důl Eliáš, který fungoval až do roku 1909. Od roku 1850 jsou Hůry samostatnou obcí s výjimkou období 1976–90, kdy patřily pod Rudolfov. Obec je stavebně srostlá se sousedním Adamovem, který byl v letech 1850–1922 její součástí. Z pamětihodností se v obci nachází kaple sv. Floriána, památník padlých v 1. světové válce, boží muka u lípy, výklenková kaplička a křížek na návsi. Obcí Hůry prochází naučná stezka „Člověk a krajina“, která je vedena přes obce Úsilné, Hůry, Adamov až do hornického města Rudolfov.

OÚ: Na Sadech 155, 373 71 Rudolfov

Tel.: +420 773 955 441, ou-hury@hury.cz, www.hury.cz

První písemná zmínka o vsi Hvozdec (Hwozdecz) pochází z roku 1362. Hvozdec býval střídavě součástí obce Zvíkov a Lišov, samostatnou obcí byl teprve od 24. listopadu 1990. Vesnice leží v malebné krajině necelé 3 km od Lišova. Obec Hvozdec má nyní 134 obyvatel a 60 popisných míst. V posledních letech obec prochází modernizací a přivádí do vesnice nové zájemce o trvalé bydlení. Tradice a přítomnost Hvozdce vyjadřuje znak a prapor obce. Ve vesnici najdeme rybník, dvě dětská hřiště, obecní budovu, pergolu a palírnu. V roce 2017 byla obnovena původní cesta (stezka Hvozdec– Štěpánovice), která v minulosti sloužila lidem z Hvozdce jako cesta na hřbitov do Štěpánovic, jelikož Hvozdec svůj vlastní hřbitov nemá.

OÚ: Hvozdec 45, 373 72  Hvozdec

Tel.: +420 774 359 790, ou@obechvozdec.cz, www.obechvozdec.cz

Obce Jankov a Holašovice se nachází necelých 20 km severozápadně od centra Českých Budějovic na okraji CHKO Blanský les. Malebná vesnička Holašovice je unikátně zachovalou ukázkou typické jihočeské architektury 2. pol. 19. st., která se nazývá selské baroko a je reprezentována 21 památkově chráněnými usedlostmi rozmístěnými okolo rozlehlé obdélníkové návsi. Pro své mimořádné urbanistické a architektonické hodnoty byly zapsány na Seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Statky jsou celoročně a trvale obydleny, proto nejsou jejich interiéry přístupné. V jednom ze statků je možné v bývalé maštali navštívit malé muzeum, kde jsou k vidění předměty každodenního života na vsi z 2. pol. 19. st. Také můžete navštívit infocentrum, kde je malá expozice a fotografická prezentace života na vsi. Občerstvit se můžete v jedné ze dvou restaurací přímo na návsi nebo zůstat přes noc v jednom ze dvou penzionů. Na památku si můžete odvézt suvenýr z keramické dílny, která zde funguje od roku 2000. Kousek od historické návsi pak můžete navštívit kamenný kruh postavený z menhirů z okolí Holašovic. Nejvýznamnější akcí zde jsou Selské slavnosti Holašovice, které se každoročně konají v druhé polovině července. Jde o tradiční staročeský jarmark s ukázkou tradičních i méně tradičních řemesel spojený s bohatým doprovodným kulturním programem. Obec Holašovice je osadou obce Jankov, kde také sídlí obecní úřad. Nejvýznamnější památkou zde je návesní kaple sv. Víta založená roku 1882, která nese prvky selského baroka. Objekt návesní kaple je kulturní památkou, je kompletně zrekonstruován a zrestaurován, ale není pro veřejnost přístupný.

OÚ: Jankov 46, 373 84 Dubné, Tel.: +420 387 982 133,

obec.jankov@volny.cz, www.jankovcb.cz, www.holasovice.eu

Holašovice, zaspané v roce 1998 mezi památky UNESCO, patří díky statkům ve stylu jihočeského selského baroka mezi nejhezčí vesnice v Česku. Kolem návsi s rybníčkem stojí domy se špýchary a bohatě zdobenými širokými štíty, malebný obrázek doplňují studny, barokní kaplička a kovárna.

Co musíte vidět z jihočeského selského baroka

Výstavné domy na holašovické návsi, vzájemně propojené zdmi a bránami s klenutými vjezdy, patří k nejkrásnějším a nejzachovalejším ukázkám lidového baroka, které do venkovského prostředí přeneslo barokní, rokokové a klasicistní prvky z městského prostředí. Podobné domy sice nejdete i v jiných jihočeských vesnicích, ale Holašovice byly ušetřeny různých novodobých přestaveb a dochovaly se v podobě, jakou statky měly už v době svého vzniku, tedy zhruba v polovině 19. století.

Koho byste měli znát z Prodané nevěsty

Kdo by neznal příběh Mařenky Krušinové, hrdinky opery Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany, jejíž filmová verze se natáčela právě v Holašovicích? Příběh o nevěstě, která „má dukáty“, do Holašovic velmi dobře zapadá. Říká se totiž, že chasníci z Holašovic si vybírali za nevěsty bohaté dívky z jihočeských Blat. Ty přinesly do šumavského podhůří nejenom peníze, ale i požadavky na určitý typ obydlí. Z jejich věna tak vznikly krásné statky, v nichž si nevěsty opravdu mohly připadat jako doma.

Cestovatelská potěšení lidových slavností v jižních Čechách

Poznejte Holašovice ve víru lidových slavností a vypravte se sem na Selské slavnosti s předváděním lidových řemesel anebo na Vánoce na vsi, spojené s oslavou staročeských Vánoc a rozsvěcováním vánočního stromu! Na kraji vsi si kromě toho můžete prohlédnout kruh z obřích žulových kamenů, kterému se přezdívá jihočeské Stonehenge. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Jílovice se nacházejí 27 km jihovýchodně od Českých Budějovic na trase Trhové Sviny-Třeboň. Správní území obce tvoří Jílovice, Kramolín, Lipnice, Kojákovice, Šalmanovice, Vlachnovice. Obec s kostelem sv. Jakuba vznikla již ve 13. století, první písemná zmínka pochází z roku 1366. Obec je rozložena mezi rybníky na rozhraní třeboňské roviny a Novohradských hor.  Z nejvýše položeného místa Poruby se naskytá krásný výhled na Slepičí a Novohradské hory. Vesnice bývala rozdělena na dvě části, původně označované jako Větší a Menší Jílovice, později Jílovice a Veska. Tyto názvy se mezi obyvateli tradují dodnes. Turisticky nejvyhledávanějšími jsou Jílovice a okolí v létě a na podzim, kdy jsou rájem houbařů. Směrem od Nových Hradů přes Šalmanovice, Jílovice, Kramolín, Kojákovice do Třeboně vede značená cyklotrasa. Mezi pravidelné kulturní akce patří pouť po sv. Jakubu a tradiční masopustní koleda. V roce 2015 byl v obci zahájen provoz Pivovaru Jílovice, který již získal několik ocenění v Čechách i v zahraničí, z nichž nejvýznamnější je Zlatá pivní pečeť 2016. Pivovar vaří pivo klasickým způsobem, tedy tak, jak ho znaly naše babičky a dědové. Součástí pivovaru je i Jezdecký klub Pivovar Jílovice, kde si mohou zájemci zajezdit na koni. Typickou jihočeskou vesnicí jsou Kojákovice. Pro svou jedinečnou urbanistickou strukturu zástavby ze 14. století byla obec v roce 1990 zařazena mezi vesnické památkové zóny. V Kojákovicích najdeme kapli sv. Jiří ve stylu selského baroka z 1. poloviny 19. století a několik staveb s lidovou architekturou pocházejících většinou z 2. poloviny 19. století. V secesní budově bývalé školy je od roku 2000 umístěno Vesnické muzeum, které provozuje obecně prospěšná společnost Rožmberk. Muzeum se zaměřuje na ukázky života prostého lidu, tradičních jihočeských řemesel i historie místního vystěhovalectví za oceán. Mezi současnou silnicí z Jílovic do Lipnice a starou Cikánskou stezkou leží Kramolín. Jméno vesnice pochází od slova kramol, kterým se označoval ruch, rachot, který tady býval za Rožmberků při kopání železné rudy. V obci se nachází kaple na návsi z roku 1934 a pomníky padlým z 1. i 2. světové války. V 30. a 40. letech měl pro Kramolín velký význam nedaleký lipnický hlinkový důl. V 70. letech bylo západně od Kramolína postaveno letiště s asfaltovou přistávací plochou. Nyní letiště celoročně využívá aeroklub. Součástí Jílovic je také osada Lipnice, na jejíž návsi stojí čtvercová kaple Nejsvětější Trojice z roku 1800. Architektura kaple je v jižních Čechách určitý unikát, církevní stavby takového tvaru se zde příliš nevyskytují. Na západním okraji osady je pomníček legionáře Petra Zíky, který 2. července 1917 padl v bitvě u Zborova. Podél silnice Třeboň– Nové Hrady leží Šalmanovice 5 km jihovýchodně od Jílovic, na hranici okresu České Budějovice. Uprostřed obce se nachází kaplička sv. Jana Křtitele. Nedaleko obce jsou rozsáhlá rašeliniště, na nichž se do 60. let 20. století těžily borky k topení. Toto místo nyní známe jako přírodní rezervaci Červené blato. Součástí Šalmanovic jsou dvě osady, Nepomuk a Jiterní Ves. Nejmenší a zároveň nejklidnější místní částí Jílovic jsou Vlachnovice, nacházející se na místní komunikaci mezi Jílovicemi a Lhotou. Je zde několik rybníků, z nichž největší je Vlachnovický rybník, a proto je tato oblast oblíbeným místem chatařů a chalupářů.

 

OÚ: Jílovice 170, 373 32  Jílovice

Tel.: +420 386 325 110, oujilovice@seznam.cz

www.obecjilovice.cz

Obec Jivno se nachází východně asi 2 km od města Rudolfova a 7 km od Českých Budějovic, v nadmořské výšce 554 m. Její rozloha představuje 629 ha. Nad vesnicí je výšina zvaná “Baba”, 578 m vysoká. Jivno má své jméno patrně od jív, které se hojně ve zdejším okolí vyskytovaly. Dřívější název býval Jilonov. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1378. V 19. století v Jivně kvetlo cihlářství, mnoho budov v Českých Budějovicích a okolí bylo postaveno z jivenských cihel. Provoz byl ukončen ke konci roku 1999. Součástí obce Jivno jsou místní části zvané Vyhlídky, Samoty a Na Klaudě. V obci je opravená místní kaple sv. Vojtěcha z roku 1876, která je kulturní památkou. Na návsi stojí opravený návesní kříž a v parčíku pak pomník padlým vojínům v první světové válce. Osvěžit a občerstvit se může každý návštěvník v místní restauraci „Na Návsi“. Katastrem obce prochází turistická stezka, která vede z obce Hlincova Hora přes rybník Mrhal, Jivno a dále směrem na Lišov k výškovému bodu s pomníčkem Locus perennis lidově zvané “Střed Evropy”. V obci aktivně působí sbor dobrovolných hasičů. Zvyšuje se i počet trvale bydlících obyvatel, k 31. 12. 2017 jich měla obec 340. Počet obyvatel obce se vždy v letním období zvyšuje, neboť u rekreačního rybníka Mrhal, který je pověstný svou hloubkou 15 metrů, se nachází zhruba 220 chat. Vzhledem k nejvýše položené obci v okolí Českých Budějovic je zde v zimním období příležitost pro vyznavače zimních sportů.

OÚ: Jivno 34, 373 71 Jivno

Tel.: +420 387 229 279, +420 725 031 288

obec@jivno.cz, www.jivno.cz

Obec Kamenná se nachází na břehu Svinenského potoka, deset kilometrů jihovýchodně od Trhových Svinů. První písemná zmínka a zároveň i název Sacherles se nachází v dokumentu kláštera Hohenfurth a je z roku 1349. Pod OÚ v Kamenné spadají také obce Klažary a Kondrač. V Kamenné stojí barokní kaplička v horní části návsi a boží muka při cestě na okraji vesnice, v Kondrači se nachází významná kulturní památka, kostel Nejsvětější Trojice. Obec Kamenná prochází v několika posledních letech velkými změnami. V roce 2012 bylo přímo na návsi zbudováno dětské hřiště, s úspěchem se setkalo rovněž vystavění víceúčelového hřiště. O kulturní vyžití se starají zejména místní spolky, mezi které patří Myslivecké sdružení Kamenná, SDH Kamenná, TJ Sokol Kamenná a včelaři.

OÚ: Kamenná 19, 374 01  Trhové Sviny

Tel.: +420 725 031 289, ou.kamenna@volny.cz, www.oukamenna.cz

Původní dřevěný most byl v roce 1852 nahrazen novým, taktéž ještě dřevěným pouze s kamennými pilíři. Již v 60. letech 19. století byl ale ve velmi špatném stavu a bylo jednáno o stavbě bytelnějšího. Přes rok 1869 došlo ke stavbě nového kamenného mostu s třemi oblouky financované českobudějovickým okresním úřadem (cena 8000 zlatých). Do provozu byl uveden 1. října 1869 a do začátku 20. století se zde vybíralo mýto. Přes most vedla důležitá komunikace (tzv. třeboňsko-holkovská) spojující Třeboň, Ledenice, Strážkovice, Římov a Holkov (na trase České Budějovice - Kaplice). Dnes významná technická památka.

(zdroj: www.hrady.cz)

Kamenný Újezd se nachází 10 km jižně od Českých Budějovic, v bezprostřední blízkosti mezinárodní silnice E55, na železniční trati č. 196 (České Budějovice–Rybník). Celá lokalita se nachází na rozvodí dvou největších řek jihočeského kraje, Vltavy a Malše. Obec Kamenný Újezd byla založena v 1. polovině 13. století při stezce z Českých Budějovic do Lince. První písemná zmínka je datována rokem 1263. Obec se nyní skládá z 9 místních částí - Kamenný Újezd, Kosov, Krasejovka, Bukovec, Milíkovice, Rančice, Opalice, Radostice a Březí. Kamenný Újezd je součástí svazku obcí Blanský les – podhůří a zároveň členem stejnojmenné místní akční skupiny. Obec je zřizovatelem příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Kamenný Újezd, která zajišťuje pro obyvatele obce v plné míře předškolní a základní vzdělávání. V obci působí řada spolků – Folklorní soubor Radost s dudáckou kapelou Bedrník, Obec baráčníků, ČOS Tělocvičná jednota Sokol, Tělovýchovná jednota Sokol, Spolek přátel vodního díla Hamr, Základní organizace Českého svazu včelařů a Sbor dobrovolných hasičů Krasejovka. Snaha těchto spolků je zaměřena na zachování a podporu tradic v obci, péči o mládež a pořádání společenských akcí. V obci se nachází několik dětských hřišť, dvě venkovní sportoviště, dvě tělocvičny a dvě knihovny. K setkávání obyvatel, pro volnočasové aktivity pro všechny věkové kategorie a taneční či jiné zábavy a plesy slouží místní sokolovna. Jako venkovní koupaliště je hojně využíván rekreační areál u rybníka Štilec. Tento rybník je využíván ve velké míře ke sportovnímu rybolovu, který je velmi oblíben jak u místních občanů, tak u turistů. V nemalé míře obyvatelé využívají i možnost koupání v nedalekých řekách – Vltavě (lokalita U Rybů) a Malši (Hamr a Plav). Obec je z hlediska turistického ruchu atraktivní území zejména pro aktivní trávení volného času, pro rodinnou aktivní dovolenou. Hlavními pozitivními znaky pro rozvoj cestovního ruchu jsou především pěkné okolí obce, provoz obecního rekreačního zařízení (Autokempink Štilec), dobrá dojezdová vzdálenost do okolí, blízkost CHKO Blanský les či řeky Vltavy. Obec je protkána řadou zajímavých cyklotras, obcí např. prochází dálková cyklistická trasa Greenways Praha–Vídeň nebo okruh Rožmberského dědictví. Katastrem obce prochází řada pěších tras a na dobré úrovni je i agroturistika.

OÚ: Náměstí 220, 373 81 Kamenný Újezd

Tel.: +420 387 998 204, ou@kamenny-ujezd.cz

www.kamenny-ujezd.cz

Nejstarší památkou Českých Budějovic je Dominikánský klášter s chrámem Obětování Panny Marie. Klášter byl vystavěn při zakládání města a stal součástí městského opevnění. Zajímavostí je, že jako stavební materiál zde byly použity kromě kamene také cihly.

Klášterní kostel Obětování Panny Marie je nejcennější umělecko-historickou památkou v Českých Budějovicích. Byl založen současně s městem v r. 1265 a budován po dobu několika desetiletí. Významným momentem v dějinách klášterního kostela je tradice mariánské úcty, která se váže k obrazu Budějovické Panny Marie, jenž je v klášterním kostele uchován od počátku 15. století.

Na jihu ke kostelu Obětování Panny Marie přiléhá klášterní budova s gotickým ambitem, který je zaklenutý žebrovými klenbami. Při klášteře se nachází i věž (tzv. Bílá věž), která je pozdně gotická a má barokní báň z roku 1772. Od roku 2005 do roku 2011 prošla křížová chodba kláštera rekonstrukcí. Veřejnost si tak může vůbec poprvé v novodobé historii prohlédnout tuto vzácnou historickou památku.

Výstavba kláštera byla zahájena roku 1265 na popud Přemysla Otakara II. V interiéru kostela jsou dochovány zbytky malířské výzdoby ze 14. a 15. století (desetimetrová postava sv. Kryštofa, dále sv. Dorota, Zvěstování Panny Marie a sv. Jiří). Klášter roku 1784 zrušil Josef II. a klášterní budovy byly předány piaristům. Piaristé sem přenesli své gymnázium, které však bylo v roce 1871 zestátněno. Řád piaristů opustil klášterní areál r. 1871 a na jeho místo přišli redemptoristé, kteří však museli v r. 1949 odejít. Od tě doby až do současnosti je kostel spravován farním duchovenstvem. Přestože chrám několikrát vyhořel, dochoval si původní raně gotickou podobu až do současnosti.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Borovany na Českobudějovicku otevřely v červenci 2010 zrekonstruovaný bývalý augustiniánský klášter. Kromě prohlídek budov areálu kláštera se zde v průběhu turistické sezóny konají kulturní akce v interiérech nebo v přilehlé zahradě. Připravuje se obnova augustiniánského pivovaru.

Klášter byl založen roku 1455 Petrem z Lindy. Za působení Rožmberků byl klášter zrušen, znovu obnoven byl v roce 1663 péčí císaře Ferdinanda III. V polovině 18. století byla přistavena Škapulířová kaple a reprezentační prelatura. V roce 1785 byl klášter zrušen císařem Josefem II. Objekt následně koupil rod Schwarzenbergů a od roku 1939 patří Borovanům. V prostorách zámku byla v letech 1940 - 1997 základní škola.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Obec Komařice se nachází zhruba 8 km severozápadně od Trhových Svinů a 12 km jihovýchodně od Českých Budějovic. První zmínka o obci pochází z roku 1278, ale tyto zprávy nejsou považovány za spolehlivé. První potvrzená zmínka je z roku 1346, kdy se zde připomíná Beneš z Komařic (Benessius de Komarzicz). Obec se skládá ze čtyř částí – Komařice, Pašinovice, Sedlo a Stradov. Komařice vděčí za vznik svého názvu pastvinám. Pojmenování pochází ze staroslovanského komar, komarno, komarník, komarovic, což vše znamená pastviny daleko od osídlení, přístřeší na paloucích, vršcích, v horách obydlí pastevců. Z pamětihodností se v obci nachází zámek, barokní socha Panny Marie Immaculaty stojící před zámkem, výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého na návsi či kontribuční sýpka, která je viditelná ze všech příjezdových cest, či množství památných stromů. V minulosti se na katastru obce nacházelo 11 betonových bunkrů, které ale byly v srpnu 1939 zničeny. Severně od obce se nachází údolí Želno se zaniklým kostelem sv. Bartoloměje. Ze služeb v obci je možné využít poštu, praktického lékaře pro dospělé či knihovnu. O kulturní dění v obci se stará sbor dobrovolných hasičů, myslivecké sdružení, Okrašlovací spolek Komařice či Národopisný spolek Komařice. Obcemi Komařice a Sedlo prochází cyklotrasa č. 1131 vedoucí z Trhových Svinů až do obce Dolní Stropnice.

OÚ: Komařice 7, 373 14 Komařice

Tel.: +420 387 996 794, komarice@volny.cz, www.komarice.cz

V Novohradských horách najdete na jihozápadním svahu dominantu lokality, poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dobré Vodě u Nových Hradů, která je viditelná za jasného počasí až z Budějovicka či Třeboňska. Místní prostředí je vyhledávané pro svůj klid i přírodní scenérie.

Barokní stavba kostela byla vystavěna na terásce nad mírně radioaktivním pramenem, je zde do dvou malých kašen vyveden pramen čisté a mírně radioaktivní vody. Kostel byl postaven za vlády hraběte Karla Alberta Buqoye v letech 1708 - 1715 podle plánů neznámého autora (autorství bývá nejčastěji připisováno K. I. Dienzenhoferovi).

Interiér kostela zdobí vzácné nástropní malby pocházející z roku 1729, částečně přemalované při opravě v roce 1888. Na hlavním zlaceném oltáři v interiéru kostela je zasazena kopie obrazu ze Štýrského Hradce - obraz P. Marie Těšitelky. Vybavení je původní z 18. století. Ke kostelu přiléhá trojramenný ambit s věžičkami.

U kostela najdeme také jedno ze zastavení naučné stezky Paměti Novohradska.

Dobrá Voda byla pro svou mírně radioaktivní vodu a polohu lokality s nejčistším vzduchem v Čechách vyhledávána jako lázeňské místo. Léčivé účinky vody z radioaktivního pramene byly objeveny již v 16. století.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Kvítkovice jsou obcí s více než 100 obyvatel nacházející se zhruba 10 km západně od Českých Budějovic. První písemné zmínky o obci Kvítkovice pocházejí z roku 1263. Panstvím spadaly Kvítkovice v minulosti pod cisterciácký klášter Vyšší Brod. Obec je součástí CHKO Blanský les s katastrální výměrou 3,94 km². Z geologického hlediska jsou pro lokalitu typické turmalíny v žulách a pegmatitech, nacházející se směrem na Habří. Okolí obce je významným nalezištěm žlutozelených a trávově zelených vltavínů. Mezi loukami, poli a lesy se zrcadlí velké množství menších rybníků. Nejvýznamnějším je 25hektarový rybochovný Kvítkovický rybník, ležící na horním toku Dehtářského potoka. Na jeho hrázi  rostou mohutné duby, z nichž jsou některé označeny i jako památné stromy. Okolní lesní smíšené porosty tvoří převážně smrky, borovice, buky, lípy, břízy, olše, osiky, jasany, jedle a další. Místní květena pak čítá nepřeberné množství rostlin. Pod hrází Kvítkovického rybníka se dosud dochovalo původní mlýnské kolo s náhonem, které je součástí mlýna, dnes sloužícího jako objekt k trvalému bydlení. V obci nalezneme barokní kapličku z roku 1730, výklenkovou kapličku z roku 1893, starou kovárnu s čapím hnízdem z roku 1823, novogotickou kapli z roku 1902 a několik domů ve stylu selského baroka. Do Kvítkovic se můžete dostat po značené cyklotrase č. 1094.

OÚ: Kvítkovice 54, 373 84 Dubné

Tel.: +420 725 574 792, obec@kvitkovice.cz, www.kvitkovice.cz

První písemné zmínky o Ledenicích pocházejí z let 1278 a 1291, ale oblast byla osídlena již dříve, jak dokládají slovanské mohyly. Z hradu, který ve středověku patřil Vítkovcům, nezůstaly viditelné zbytky. Zanikla i obora, která byla jednou z nejstarších šlechtických obor v Čechách. Od 15. do 19. století byly Ledenice součástí třeboňského panství. V 19. století se v okolí městečka nacházelo vojenské dělostřelecké cvičiště (pozůstatky dochovány). Rozvíjelo se truhlářství, které proslavilo Ledenice i v zahraničí a nahradilo dříve prosperující hrnčířství. Vznikly dodnes fungující spolky (hasiči 1877, včelaři 1888, Sokol 1897), které s dalšími tvoří základ bohatého společenského života. Od roku 2007 Ledenice opět užívají titul městys, který prvně získaly na konci 14. století. Celkový počet obyvatel je 2 450 včetně osad Ohrazení, Ohrazeníčko, Růžov, Zaliny a Zborov. Nejcennější památkou je původně gotický kostel sv. Vavřince s barokní věží z roku 1782. Radnice sloužila do konce 19. století jako pivovar, po němž zůstaly klenby a sklepy. U školy stojí pranýř, kašna, pomník padlým a dvojice druhotně umístěných historických mezníků. Vedle vchodu do školy visí pamětní deska Mstislava Rostropoviče, ruského violoncellisty a disidenta, který Ledenice čtyřikrát navštívil. Pamětní deska na domě čp. 3 připomíná rodáka a sběratele lidových písní Ferdinanda Sládka. V městysi stojí tři sochy sv. Jana Nepomuckého, jedna je dílem první české sochařky Karly Vobišové. V domě čp. 49 se nachází soukromé muzeum loutek. Okolí nabízí možnosti výletů na Třeboňsko nebo Novohradsko.

ÚM: Náměstí  č. p. 89, 373 11 Ledenice

Tel.: +420 387 995 357, radnice@ou.ledenice.cz, www.ledenice.cz

Obec Libín leží na trase České Budějovice–Třeboň. Dnes je Libín spádovou obcí pro další dvě vsi – Spolí a Slavošovice. Její vznik lze předpokládat v době mnohem starší, než je první písemná zpráva z roku 1366, podle níž bratři Rožmberkové koupili polovinu Třeboně a k tomu i tyto vesnice. Za hranicí obce Spolí, která je jen dva kilometry od Libína, začíná CHKO Třeboňsko, která je významným rekreačním územím. Spolí leží pod hrází Spolského rybníka, který založil Jakub Krčín z Jelčan v roce 1574 a má 124 ha. Ačkoliv je to jen malá vesnička, může se pochlubit velmi starou historií, sahající až do doby slovanského osidlování. Kromě mlýna, ležícího na Spolské stoce nedaleko vsi, je největší místní pozoruhodností barokní kaplička, zajímavá svou netradiční architekturou. Tato malebná stavba je dominantou, ačkoliv vesnice nemá tradiční náves. Dle historických katastrálních názvů polností kolem obce Slavošovice je pravděpodobné, že původní obec ležela někde jižně pod rybníkem Lánský. Ve Slavošovicích můžete navštívit “ Malé muzeum piva “. V tomto muzeu však neuvidíte jen pivní láhve, ale i pivní etikety, tácky a dokonce ve vybraných dnech lze ochutnat některé druhy speciálních piv předních evropských pivovarů.

OÚ: Libín 26, 373 73 Štěpánovice

Tel.: +420 387 984 829, ou@obeclibin.cz, www.obeclibin.cz

Obce Ločenice a Nesměň leží v malebné krajině asi 20–25 km jižně od Českých Budějovic. Ločenice se rozkládají podél komunikací, které již několik století tvoří přirozenou křižovatku cest od severu k jihu a od západu k východu. Spolu s Ločenicemi tvoří od roku 1964 jednu katastrální obec i 3 km vzdálená osada Nesměň. V obou obcích se v uplynulých letech podařilo mnohé vybudovat a zlepšit, navázat na staré tradice a vytvořit nové. Spolu s místní částí Nesměň má obec přes 700 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360, tehdy obec patřila (spolu s dalšími 144 obcemi) k velešínskému panství, které patřilo nejdříve rodu Michaloviců, od roku 1387 pak Rožmberkům. Původní název obce byl Zločedice, nynější název má obec od roku 1596. První historická (písemná) zmínka o Nesměni z roku 1350 se nachází v borovanském archivu, neboť historie Nesměně je s historií Borovan a tamního kláštera úzce spjata. Při průjezdu Ločenicemi zaujme návštěvníky kaštanová alej a náves, která je lemována z obou stran usedlostmi. Na návsi se nachází kaple sv. Anežky České, která byla vysvěcena v roce 1997 a která na stejném místě nahradila původní zbořenou kapličku. V Ločenicích funguje mnoho spolků a složek, mezi které patří hasiči, rybáři, myslivci, zahrádkáři či Hockey klub Fénix Ločenice. V obou obcích fungují prodejny s potravinami a základními potřebami a také několik pohostinství, které provozují místní občané. V obci máme též kadeřnictví, pedikúru, obecní knihovnu, praktického lékaře, cukrárnu a i poštovní úřad. Pro seniory jsou bezplatně zajišťovány některé další služby, kupř. skládání uhlí, sekání dřeva, donáška obědů či drobný úklid. Ločenice ani Nesměň nemají vlastní základní, ale pouze mateřskou školu. Ta byla před několika lety přestěhována z historické budovy nesměň-ské školy do Ločenic, kdy pro ni bylo vytvořeno odpovídající zázemí včetně nového dětského hřiště. V průběhu roku se pod zastřešenou pergolou na místním fotbalovém hřišti pořádá mnoho kulturních akcí pro občany. Pro seniory obec pořádá každoročně v místní restauraci posezení při dechové hudbě. Důležitou součástí života obce jsou její tradice. Ločeničtí a nesměňští občané dodržují většinou tradiční křesťanské svátky jako Velikonoce, havelské posvícení a Vánoce. Výhradní postavení v kalendáři společenských událostí však má staročeská (někdy také doudlebská) koleda neboli masopust. Zatímco v Nesměni tato masopustní tradice nebyla nikdy přerušena, v Ločenicích byla staročeská koleda po několikaleté odmlce obnovena na začátku 90. let. Nepřehlédnutelnou roli při organizování masopustu hraje sbor dobrovolných hasičů, který mimo jiné organizuje i tradiční hasičský bál. To vše ve spolupráci s kulturní komisí při obecním úřadě v Ločenicích.

OÚ: Ločenice 158, 374 01 Trhové Sviny

Tel.: +420 387 962 164, starosta@locenice.cz

www.locenice.cz 

Mazelov se nachází zhruba 7,5 km západně od Lomnice nad Lužnicí, 11 km jihozápadně od Veselí nad Lužnicí a 18 km severovýchodně od Českých Budějovic. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1396. Po zrušení poddanství schwarzenberskému panství Třeboň se roku 1850 stal Mazelov samostatnou obcí, jíž zůstává dodnes vyjma období od 14. června 1964 do 23. listopadu 1990, kdy tvořil součást obce Ševětín. Mazelov je jihočeskou vesnicí se zachovaným historickým půdorysem i architekturou. Urbanisticky náleží mezi celistvě dochovaná vesnická sídla středověkého původu. Těžiště její hodnoty tvoří ucelený soubor zděné lidové architektury, pocházející z 18.–19. století, s prvky lidového (selského) baroka, typickými pro blatské oblasti jižních Čech. Náves je tvořena vesnickými domy – statky v klasickém členění: obytný dům, brána, sýpka. Uvnitř, do hloubky parcely, pokračuje dvůr s podélně orientovanými chlévy a příčně situovanou průjezdnou stodolou a zahradami vzadu. Mazelov je vesnickou památkovou rezervací a má na svém území několik nemovitých kulturních památek. Jsou to: statek č. p. 1, statek č. p. 3, zemědělské usedlosti č. p. 10 a 11, statek č. p. 41 a nově domek s č. p. 42. Venkovská turistika je v Mazelově teprve v začátcích, ubytování je zde ale možné. Katastrem obce vedou turistické a cykloturistické stezky, v okolí obce se nachází několik zajímavých míst, mezi která například patří Žižkův dub, rybník Krčín a rybník Stržka.

OÚ: Mazelov 40, 373 63  Ševětín

Tel.: +420 725 031 296, starosta@mazelov.cz, www.mazelov.cz

Mladošovice jsou sídlem obecního úřadu, pod jehož správu náleží rovněž sousední osady Lhota a Petrovice. Dohromady žije v obci kolem 375 obyvatel. Vesnice, připomínaná poprvé roku 1367, bývala za feudalismu majetkem augustiniánského kláštera v Třeboni. Dominantu Mladošovic tvoří kostel sv. Bartoloměje, původem gotický, k němuž mistr Tomáš na základě smlouvy z roku 1499 přistavěl typickou hranolovou věž. Barokního původu je socha sv. Jana Nepomuckého, stojící u křižovatky silnic k Třeboni a Kojákovicím. Naopak velmi mladá socha sv. Ambrože, patrona včelařů, se nachází před obecním úřadem. Přes Mladošovice vedla linie československého pohraničního opevnění, budovaná v roce 1938; několik rozvalených betonových „řopíků“ dodnes najdeme v okolních polích a lesích. Osada Lhota byla založena ve 13. nebo 14. století a už tehdy získala svůj charakteristický půdorys: dvě rozvolněné řady usedlostí, táhnoucí se podél mělkého potočního údolí. Mezi významné památky patří zájezdní hostinec čp. 1, kaple Panny Marie Bolestné u potoka uprostřed vsi a zděná stavení z konce 19. a počátku 20. století. U rybníků Slepičníku a Herdovského vyrostly desítky chat. Petrovice dostaly při svém založení ve středověku podobný půdorys jako sousední Lhota. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1356 a nejpěknější památku představuje návesní kaplička ve stylu lidového baroka, postavená roku 1824 a naposledy opravená v roce 2012.

OÚ: Mladošovice 2, 379 01 Třeboň

Tel.: +420 387 981 263, mladosovice@volny.cz, www.mladosovice.cz 

Modrá Hůrka je jednou z mnohých jihočeských vesnic, které se rozkládají v západní části Českomoravské vrchoviny, v jihovýchodním cípu Vltavotýnska. Obec se nachází zhruba 12 km jihovýchodním směrem od Týna nad Vltavou. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1345, původní název obce byl Minor Horka (Menší Hůrka). Název Hůrka symbolizuje vyvýšenou polohu, přívlastek „modrá“ získala obec pravděpodobně podle kdysi modré barvy kostela na rozdíl od Bílé Hůrky na severozápadě Vltavotýnska. Obec se skládá ze dvou částí – Modrá Hůrka a Pořežánky. Pořežánky jsou poprvé písemně doložené roku 1396. Název obce je odvozen od slova požár – ve významu spáleniště, tedy ves lidí žijících na spáleništi. V obci jsou dochovány původní zemědělské usedlosti z druhé poloviny 19. století. Nejvýznamnější pamětihodností Modré Hůrky je kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se nachází na návsi. Jedná se o jednolodní stavbu s pravoúhle zakončeným presbytářem, obdélnou sakristií a věží na severní straně. Kostel obklopuje okrouhlá ohradní zeď se dvěma branami na jižní a východní straně a čtveřicí výklenkových kaplí. V Modré Hůrce se narodila operní pěvkyně Eleonora Gayerová z Ehrenbergu, která byla první představitelkou Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě. Rodný dům této významné rodačky se bohužel nezachoval.

OÚ: Modrá Hůrka 16, 375 01 Týn nad Vltavou

Tel.: +420 724 181 744, modrahurka@raz-dva.cz

www.modrahurka.cz

Obec Mokrý Lom se nachází zhruba 17 km jižně od Českých Budějovic a 9 km západně od Trhových Svin. První písemná zmínka o vsi (Mocrig) pochází z roku 1362, kdy ji dali jako zástavu Bohuslavovi z Mirkovic. Osada patřila do roku 1387 k velešínskému panství, od tohoto roku připadla Rožmberkům. Roku 1474 zastavil osadu Jindřich V. z Rožmberka Janu z Bohušic.  Obec se nyní skládá ze tří částí – Mokrý Lom, Polžov a Lahuť. V minulosti tomu ale tak vždycky nebylo, Mokrý Lom až do 28. února roku 1924 patřil pod obec Sedlce, která se skládala z osad Branišovice, Kladiny, Lahuť, Mokrý Lom, Polžov, Sedlce, Hrachové Hory, Úlehle, Zahrádka a samoty Benák a Babka. V obci Mokrý Lom se nachází knihovna, ze spolků v obci funguje sbor dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení Mokrý Lom, které se stará o honitbu v katastrálních územích Branišovice, Dolní Stropnice a Mokrý Lom. Z pamětihodností se na katastru obce nachází kaplička a několik domů s typickou jihočeskou lidovou architekturou. Návštěvníci obce mohou k turistickým výletům využít například blízkou vodní nádrž Římov, která se nachází na řece Malši. Vodní nádrž slouží jako zdroj pitné vody pro krajské město České Budějovice a jeho široké okolí. Přes katastr obce Mokrý Lom vede značená cyklotrasa č. 1130 a několik turistických tras.

OÚ: Mokrý Lom 1, 374 01 Trhové Sviny

Tel.: +420 387 987 215, obec@mokrylom.cz

www.mokrylom.cz 

 

Muzeum se nachází v soukromých prostorách obce Pořežany u Týna nad Vltavou. V muzeu jsou ke zhlédnutí nákladní a osobní automobily, koňské kočáry, bryčky, sáně, motocykly, jízdní kola, stará zemědělská technika, nářadí, selská jizba, modely vláčků, automobilů a letadel.

Všechny expoznáty je možné zhlédnout na 1800 metrů čtverečních výstavní plochy v tříposchoďové budově. Prohlédnete si zde nákladní a osobní automobily, koňské kočáry, bryčky, sáně, motocykly, jízdní kola, starou zemědělskou techniku, nářadí, selskou jizbu, modely vláčků, automobilů a letadel. Jeden z vystavovaných exponátů je také kočár z filmové pohádky Princezna ze mlejna.

Nejstarší automobil, který je z r. 1926 zn. Chevrolet byl ve filmech: Přehlídce velím já, Golemka, Dny zrady a Svatá hříšnice. Za zmínku dále stojí nákladní automobil, který byl předělán na dřevoplyn v době 2. světové války, munice z období vlády Marie Terezie, válečné německé motocykly. Z doby americké pomoci Evropě (UNRA) po 2. světové válce pochází některé traktory a motorový pluh.

V prostorách muzea je možno zakoupit pohledy různého druhu s tématikou vystavovaných exponátů. Návštěvník obdrží za vstupné pohlednicovou vstupenku. V novém přístavku muzea je ke zhlédnutí nová expozice šicích a psacích strojů, kočárků a sání.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Soukromé muzeum významného loutkářského rodu Finků. Součástí muzea je i stálá loutková scéna, kde na požádání pan Fink hraje dle rodinných textů loutkových her divadlo. Dodnes opravuje staré loutky a vyrábí nové.

(zdroj: www.ledenice.cz)

V Horní Stropnici se nachází nově zrekonstruovaná budova bývalé sýpky. Živé muzeum nabízí zábavu pro celou rodinu i zajímavosti z historie a přírody Novohradských hor, pečení chleba či kulturní program o prázdninových sobotách.

Zábavná expozice vás bude bavit! Děti uvidí oživlé klasy a kouřící milíř, dospělí se mohou dozvědět zajímavosti z přírody a historie Novohradských hor. Nechybí ani rady a tipy na výlety po okolí.

V sýpce si můžete uhníst a upéct vlastní houstičky v peci na dřevo a občerstvit se lokálními produkty.

Každou prázdninovou sobotu budeme společně s vámi sázet chléb do pece, děti usadíme na špalky před jeviště plné pohádek nebo si mohou vyzkoušet tradiční řemesla - podmalba na sklo, foukání skleněnek, výroba postaviček z hoblin, výroba košíku.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Kdysi to bylo docela obyčejné údolí řeky Stropnice západně od Nových Hradů, než tu hrabě Buqoy na přání své manželky Terezie založil v polovině 18. století přírodní park s řadou okrasných stromů a keřů.

Místu nedaleko Nových Hradů se na památku hraběnky Buqoyové začalo říkat Terezino či Terčino údolí. Dodnes vás tu přivítají upravené cesty s bíle natřenými dřevěnými můstky a lavičkami, několik romantických staveb. Můžete obdivovat 500 let starý dub, vstupní bránu, opravený empírový lázeňský dům "Václavovy lázně" či mlýn, sloužící jako penzion s výletní restaurací.

Zámeček, okrasné zelinářské zahrady a další budovy už v Terčině údolí nenajdete, ovšem staré fotografie na informačních panelech vám ukáží, jak půvabná místa to kdysi byla. Od zříceniny Modrého domu vás úzká pěšinka dovede k jednomu z nejhezčích míst v Terčině údolí, umělému vodopádu z roku 1817, napájenému náhonem z říčky Stropnice.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Obec Nedabyle leží na jižním svahu malebného údolí Zborovského a Vidovského potoka, jihovýchodně od města České Budějovice podél silnice na Trhové Sviny. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1346, kdy Havel řečený Kon z Nedabyle daruje kostelu ve Střížově desátek z poplužního dvora v Nedabyli. Katastrální území obce se rozkládá na 238 ha. V obci působí několik zájmových spolků a sdružení, jako jsou sbor dobrovolných hasičů, Spolek přátel obce Nedabyle, Myslivecké sdružení Nedabyle, z. s. a buňka Červeného kříže. Obec se především v posledních letech rozšiřuje a přibývá mnoho novostaveb, do kterých se stěhují mladé rodiny. Obec žije, čehož je důkazem mnoho dětí, které navštěvují místní základní školu. Ta zde působí od roku 1914 a je chloubou obce jako i nově zbudované hřiště vedle ní. V obci je několik chalup a usedlostí s prvky selského baroka datovaných kolem roku 1802–1819, dvě kapličky, památník obětem dvou světových válek a památná lípa. V katastru obce bylo v letech 1870–1882 vybudováno 5 studní, které zásobovaly pitnou vodou České Budějovice až do 60. let 20. století. Obec je jedinečná už svým názvem – Nedabyle je v České republice pouze jedna.

OÚ: Nedabyle 4, 370 06 České Budějovice

Tel.: +420 387 240 772, obecnedabyle@volny.cz

www.nedabyle.cz

Obec Nová Ves leží 8 km jihovýchodně od Českých Budějovic. Tvoří ji dvě části: Nová Ves a Hůrka. První písemný záznam o Hůrce je z roku 1395, o Nové Vsi z roku 1564 (jedná se o „starou část obce“, v níž se nachází původní zemědělské usedlosti). Historickým milníkem v rozvoji obce je rok 1869, kdy byla zprovozněna žel. trať Budějovice- Gmünd. Vedle budovy vlakového nádraží vzniklo centrum obce s velmi zajímavou stavbou, kterou je dřevěná část obecního Hostince U Nádraží. Tvoří ji původní stánek třeboňského Knížecího schwarzenberského pivovaru ze Zemské jubilejní výstavy v Praze (1891). V současnosti byla naproti hostinci vztyčena dřevěná zvonička s vyřezávanými motivy. Další zajímavostí je „nová“ zvonice na Hůrce, nesoucí původní zvon „sv. Florián“ (1839). Hned naproti stojí opravený pomník padlým spoluobčanům ve světové válce z roku 1935. V přilehlém okolí obce naleznete podél původních cest boží muka. V obci je také mateřská škola s originální pohádkovou malbou na fasádě. Obec žije bohatým kulturním životem, během roku se zde koná tradiční myslivecký ples, rockový bál, retroples, dětský karneval či šibřinky. Poslední červencovou sobotu se v obci pořádají Novoveské slavnosti. Na začátku adventu slavnostně rozsvěcujeme vánoční strom, následuje mikulášská nadílka, setkání seniorů a vánoční zpívání. V obci vyvíjí činnost i tři spolky. Sokol Nová Ves se zaměřuje na stolní tenis, všestrannost a turistiku, dále TJ Nová Ves, která provozuje fotbal, kuželky, tenis a volejbal. Aktivním spolkem je také Sbor dobrovolných hasičů Nová Ves. Sportovní vyžití občanům nabízí fotbalové a multifunkční hřiště v centru obce. Okolní lesy překypují v sezóně rozmanitými lesními plody, za nimiž přijíždí sběrači také vlakem z krajské metropole.

OÚ: Hůrka 130, 373 15  Nová Ves

Tel.: +420 387 240 697, novaves@centrum.cz, www.novaves.net

nám. Republiky 46, 373 33 Nové Hrady

Tel.: +420  386 362 195

kic@novehrady.cz

www.kicnovehrady.cz

Město Nové Hrady leží na nejjižnějším cípu jižních Čech a je bránou do Novohradských hor. Dominantou města je gotický hrad stojící na padesát metrů vysokém ostrohu obehnaném mohutným, čtrnáct metrů hlubokým příkopem. Hrad, celoročně přístupný veřejnosti v rámci 3 prohlídkových tras, nabízí obrazovou galerii rodových portrétů, expozici historického empírového nábytku, sbírku černého unikátního skla – hyalitu aj. V přízemí hradu lze navštívit i hradní galerii. Při cestě k hradu můžete navštívit novohradskou kovárnu. Prohlídka ukazuje historickou kovárnu, sbírku kovářského nářadí i tradiční výrobky a obytný interiér, který přibližuje způsob života v 19. století. Další zajímavou památkou je farní a klášterní kostel sv. Petra a Pavla a klášter Božího Milosrdenství, který je s kostelem spojen. Na východ od historického centra se nachází zámek se zámeckým parkem. Empírový zámek sloužil hraběcí rodině Buquoyů k rezidenčním účelům, a to od roku 1806 do roku 1945. Dnes na zámku sídlí Akademické a univerzitní centrum, proto zámek veřejnosti přístupný není. Můžete projít upraveným zámeckým parkem s jezírkem, uvidíte okrasné dřeviny, památné stromy a dřevěné sochy. Nejvíce navštěvovaným místem je národní přírodní památka Terčino údolí. Vede zde naučná stezka určená pěším návštěvníkům. Délka trasy je přibližně 7 km a má 12 zastavení, která informují o zaniklých romantických stavbách, o historii parku i místní fauně a flóře. Terčino údolí slouží nejen jako výborné místo pro procházky a výlety, ale i jako ukázka řemeslně jemně řešené krajinné kompozice, která si v průběhu celého roku uchovává svůj půvab a přitažlivost.

Kulturní a informační centrum Nové Hrady

náměstí Republiky 46, 373 33 Nové Hrady

Tel.: +420 386 362 195, infoc@novehrady.cz, www.kicnovehrady.cz 

První písemná zmínka o obci, v tomto případě o jejích obyvatelích (Olesnichani), coby svědcích při převodu majetku, je datována od roku 1186. Olešnice bývala pouhým hospodářským statkem s tvrzí. Až po mnoha letech, přesněji v polovině 19. století se stala Olešnice samostatnou obcí a tou je dodnes. Současná obec Olešnice je tvořena třemi místními částmi: Olešnice, Buková a Lhotka. Každá z těchto částí má svou obecní dominantní architektonickou stavbu. V obci Buková je k vidění velmi zdařilá stavba budovy obecné školy z roku 1900, ve které je v současné době zřízen obchod se smíšeným zbožím a pohostinství. Součástí obce Lhotka je pozoruhodná kaple sv. Rodiny. Dominantou obce Olešnice je kostel sv. Václava a šlechtické sídlo uprostřed vsi, které zpočátku mělo charakter tvrze, později po přestavbě vznikl nevelký, ale krásný renesanční zámek. Okolní členitý terén tvoří jihozápadně umístěný zalesněný kopec Dubí a severovýchodně pak soustava mnoha rybníků, na jejichž hrázích převládá dub letní a četné porosty buků, v náplavech toků pak olše lepkavá. Krajina je zde poměrně hustě zalesněna, protkána nejen polními, ale i zpevněnými cestami, které slibují turistické i cykloturistické zážitky.

OÚ: Olešnice 226, 373 31 Olešnice

Tel.: +420 386 324 929, obec.olesnice@volny.cz

www.olesnice-obec.cz

Ostrolovský Újezd se nachází 15 km od Českých Budějovic. První zmínky o obci sahají již do 14. století, od roku 1692 do 20. století bylo panství majetkem města České Budějovice. V obci se návštěvníci mohou těšit z nedalekého lesoparku s památníkem Jana Žižky

z Trocnova a renesanční tvrze, kterou vystavěl Kryštof Kořenský z Terešova.

OÚ: Ostrolovský Újezd 16, 374 01 Ostrolovský Újezd

Tel.: +420 386 322 088, obec@ostrolovskyujezd.cz

www.ostrolovskyujezd.cz

Oblíbené výletní místo najdete 3 km od Borovan. Jedná se o rodiště Jana Žižky, obec Trocnov. Trocnovským areálem lze projít po značeném okruhu.

Vyznačený vycházkový okruh v délce cca 4 km vede kolem archeologických vykopávek a Muzea husitského hnutí, které připomínají dobu husitskou.

Výchozím bodem okruhu je budova Památníku Jana Žižky z Trocnova, v němž jsou uloženy nálezy ze dvou trocnovských dvorců. Tento Památník byl zřízen z původního poplužního dvora borovanského kláštera, který byl postaven v letech 1678 - 1679, pravděpodobně ze zbytků zdiva trocnovských dvorců.

Od Památníku vede značená cesta po hrázi rybníků Horního a Dolního k lesu, kde se nacházejí zbytky dvorce Žižkova strýce Mikše a 9 m hluboká studna náležející k dvorci. Odtud se po hrázi Grandlového rybníka přijde po cestě k místu údajného Žižkova narození, kde se nachází balvan s nápisem vztyčený v roce 1908. Dále návštěvník projde kolem monumentálního pomníku husitského hejtmana (díla prof. Josefa Malejovského z let 1958 - 1969) až ke zbytkům Žižkova dvorce. Zde, vpravo od vyznačených základů stála stodola a vlevo, šikmo přes cestu směrem k budově sousedního dvora, byly stáje. Vpředu je odkryta část původního nádvoří. Před dvorcem za cestou, v místě nynější louky, býval rybník.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Obec rozložená v Českobudějovické pánvi patří k tradičním blatským vsím. První písemná zmínka o obci je z roku 1261. Dominantou obce i celého okolí je jednolodní kostel sv. Vavřince obklopený hřbitovem. Obec se skláda ze čtyř místních částí: Pištín, Češnovice, Pašice a nejmenší Zálužice, které leží na konci poloostrova na břehu rybníka Bezdrev. Obyvatelé všech čtyř místních částí vytvářejí komunity, které se starají o zachování a rozvoj krajiny a sídel a společného života v nich. Pozoruhodnými úspěchy jsou opravená kaple sv. Anny z roku 1892, opravené obecní hospody, příjemný altán u návesního rybníka v Češnovicích. V Pištíně jsou místní hrdí na nově vybudovanou mateřskou školku sloužící těm nejmenším z celé obce a nově zbudovaný víceúčelový sportovní areál. Sběrný dvůr zase umožňuje pohodlné třídění odpadů a napomáhá tak udržení zdravé a nepoškozené přírody v okolí. Pýchou Pašických je postavená zvonice na návsi, revitalizovaný Pašický rybník a nově vysazované aleje a švestkový sad. Výjimečné v životě obce je zachování tradice Obce baráčnické, v níž se zde členové, sousedé a tetičky scházejí od roku 1936, a hasičské muzeum. Život v Pištíně, Češnovicích, Pašicích a Zálužicích se musí zažít a vychutnat, každý návštěvník je proto vítán na některé z mnoha kulturních a společenských akcí pořádaných místními spolky.

OÚ: Pištín 33, 373 46 Pištín

Tel.: +420 387 983 004, pistin@pistin.cz, www.pistin.cz

V Českých Budějovicích můžete obdivovat tradiční výrobu chmelového moku pivovarníky, kteří již více než 700 let připravují pivo podle originální receptury za použití nejkvalitnějších domácích surovin.

A to jak při prohlídce samotného pivovaru, tak i pomocí multimediální expozici s názvem Příběh budějovického piva v Návštěvnickém centru Budějovického Budvaru. Obklopeni vůní moravského sladu a žateckého hlávkového chmele nahlédnete v rámci prohlídky pivovaru, které návštěvnické centrum nabízí, do tajemství výroby světoznámého ležáku Budweiser Budvar.

Multimediální expozice vykresluje dějiny pivovarnictví v Českých Budějovicích. Prohlídka začíná velkoplošnou projekcí výroby piva uvnitř měděné varné pánve a pokračuje virtuálním výletem v kleci těžebního výtahu do hloubky 300 metrů, ve které leží zdroj unikátní vody pro výrobu piva Budweiser Budvar. Následující historický sál přenese návštěvníky do roku 1265, kdy bylo založeno město České Budějovice a zároveň začala tradice vaření piva v tomto městě.

Další zastávkou je goticko-renesanční srub, ve kterém se nachází expozice středověkého pivovarnictví. Vliv techniky na rozvoj pivovarnictví ukazuje sál průmyslového věku, ve kterém se návštěvníci seznámí také se založením Českého akciového pivovaru, přímého předchůdce dnešního Budějovického Budvaru. Sál 20. století popisuje klíčové okamžiky v historii Budějovického Budvaru.

Výstava je zakončena ukázkami úspěchů piva Budweiser Budvar ve světě a humorným 3D filmem o původu a originalitě piva Budweiser Budvar.

Návštěvníkům pivovaru a restaurace Masné krámy nabízí Budvar široký sortiment originálních suvenýrů s pivní tématikou. Reklamní předměty je možné zakoupit v Návštěvnickém centru nebo v podnikové prodejně pivovaru. Prodejna suvenýrů v restauraci Masné krámy v centru města navíc nabízí reklamní předměty s logem této nejznámější pivnice v Českých Budějovicích.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Minipivovar se nachází v zemědělské usedlosti v Jílovicích u Trhových Svin. Pivo se vyrábí klasickým technologickým postupem z českých surovin. Jílovický statek patří také koním, sídlí na něm jezdecký klub, který poskytuje služby všem zájemcům.

Veškeré technologické zařízení pivovaru je vyrobené z potravinářské nerezové oceli a se sestává z bloku dvou nádobové varny, klasických otevřených kvasných kádí a uzavřených ležáckých tanků. Hlavní kvašení v kvasných kádích probíhá při maximální teplotě 9,5 až 10,0 °C, a to podobu 7 až 10 dní s následným zráním v ležáckých tancích při teplotě 2,0 – 3,0 °C po dobu 25 až 40 dní dle druhu piva. V současné době je pivovar schopen vyrobit za rok cca 850 hl piva.

Hotové pivo se stáčí do PET láhví a KEG sudů. Aktuální nabídku zdejšího sortimentu najdete na webových stránkách pivovaru.

Prodej piva v obalech probíhá přímo v prodejním okénku pivovaru po celý rok, v letním období (duben – říjen) je možné posedět v příjemném prostředí a ochutnat tak sortiment zdejšího točeného piva. V sortimentu je 10° světlá, 12° světlá a 13° polotmavá.

Součástí pivovaru je i Jezdecký klub Pivovar Jílovice, kde si mohou zájemci zajezdit na koni.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Pivo s jedinečnou chutí

Pivovarský dvůr Lipan se nachází v obci Dražíč a byl vybudován v areálu bývalého lihovaru roku 1997. V areálu nechybí restaurace, salonek, penzion a pěstitelská pálenice. Od svého založení získal pivovar již několik ocenění. Nefiltrované pivo se zde vaří z tuzemských surovin, při jehož výrobě se používají čtyři druhy sladu, vybrané odrůdy českého chmele a voda z vlastní studny. To vše zaručuje spolu s výrobním postupem plnost a hořkost zdejšího piva.

 

Dražíč 50, 375 01 Týn nad Vltavou

Tel.: +420 382 588 828, +420 605 871 136

jan.papula@pivovar-lipan.cz

www.pivovar-lipan.cz

 

Malebná jihočeská vesnice Plav se nachází 8 km jižně od metropole Českých Budějovic v nadmořské výšce 409 m. Rozkládá se po obou březích řeky Malše na začátku budějovické kotliny. O tom, že se v lokalitě dnešní obce lidé zdržovali již v dávných dobách, svědčí dodnes staré mohylové pohřebiště, které se nachází v blízkém lese, na katastru obce. Nejstarší písemná dochovaná zpráva o existenci obce je z roku 1262, kdy Vok z Rožmberka daroval vesnici klášteru ve Vyšším Brodě. K obci se váže významná technická památka – v souvislosti s regulačními pracemi na řece Malši, která obcí protéká, byla v letech 1895–1896 postavena železná lávka na vysokých kamenných pilířích. K této lávce byla přidělána železná vrata, tzv. “rechle “. Jsou to stavidla používaná k zachycení plaveného dříví při voroplavbě, které se zde plavilo z buqoyských lesů u Nových Hradů do Českých Budějovic. Zdrž na plavení dřeva, tzv. rechle, byla v roce 2007 prohlášena za kulturní památku a zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek ČR jako jediná svého druhu v jižních Čechách. Další památkou je kovová socha sv. Jana Nepomuckého, která stojí na vysoké skále v Kobylinci nad řekou Malší. V obci funguje Sbor dobrovolných hasičů Plav, který v roce 2017 oslavil 135. výročí svého založení. V roce 1997 byl založen hokejbalový klub HBC Plav, který v roce 2017 získal mistrovský titul za 1. místo v extralize AHbK.

OÚ: Plav 57, 370 07 České Budějovice

Tel.: +420 387 988 984, obec@plav.cz, www.plav.cz

V druhé polovině 17. století v Římově vzniklo na popud jezuity Jana Gurra poutní místo s loretánskou kaplí a křížovou cestou.

Poutní komplex se nachází ve stínu staletých lip obklopený bohatě zdobenými ambity, v jejichž rozích se nacházejí kaple.

Centrem poutního místa je loretánská kaple z roku 1648 ukrývající barokní sošku P. Marie Římovské.

Součástí poutního areálu je i barokní kostel Sv. Ducha s původní kamennou křtitelnicí.

Velkým lákadlem římovského poutního areálu je unikátní křížová cesta s 25 zastaveními Kapličky pocházejí z druhé poloviny 17. a z první čtvrtiny 18. století a jsou rozptýleny v okruhu 5 km. Jejich rozmístění v terénu odpovídá poloze tradiční křížové cesty v Jeruzalémě.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Obec Radošovice se nachází zhruba 16 km severozápadním směrem od Českých Budějovic. Obec se skládá ze dvou katastrálních území – Radošovice a Tupesy, která byla k obci připojena v roce 1960. Obec se nachází v rovinaté krajině podhůří Blanského lesa, nedaleko rekreačního rybníka Dehtář, a vytváří dojem typické jihočeské vesnice. Obec je součástí mikroregionu Blanský les – podhůří. Z pamětihodností se na návsi v Radošovicích nachází kaple Panny Marie se zvoničkou, boží muka na západní části návsi, výklenková kaplička u silnice směrem na Němčice. Na území obce se nachází hned několik venkovských zemědělských usedlostí blatského typu, jsou to domy čp. 1, 4, 7, 14, 15, 22 a 23. V lesích Bory – na Perku se nachází skupina čtyř nízkých pravěkých mohyl. V místní částí Tupesy najdeme lidovou zemědělskou usedlost čp. 13, kovárnu na návsi či novogotickou kapli z roku 1927. O kulturní dění v obci se stará Sbor dobrovolných hasičů Radošovice a Český svaz žen. Občané obce mohou využít místní kulturní dům, obecní hospodu, mateřskou školu či knihovnu. Cykloturisté se do Radošovic a Tupes dostanou po značené cyklotrase č. 1089 či 1090.

OÚ: Radošovice 7, 373 41 Hluboká nad Vltavou

Tel.: +420 605 853 464, radosovice@volny.cz

www.obecradosovice.cz

Bývalá vojenská hláska na vrcholu Kraví hory přebudována na telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou pro veřejnost.

Hlásky bývaly v dobách minulých součástí obrany naší západní hranice. Úprava stavby pro civilní účely spočívala ve výměně železného žebříku za točité schodiště a v přidání čtyř šikmých podpěr pro zvýšení stability věže. Stavba je vybavena třemi plošinami. Jednou vyhlídkovou a nad ní ještě dvěma technologickými, kde jsou umístěny telekomunikační antény. Pod rozhlednou je kryté turistické odpočívadlo.

Z plošiny ve výšce 32 m nabízí rozhledna kruhový výhled na okolní vrcholy Novohradských hor jak na české, tak rakouské straně, Budějovickou a Třeboňskou pánev, Slepičí hory, Kleť v Blanském lese, část Šumavy i dále do vnitrozemí. Možno je spatřit i Alpy, ovšem pouze za dobré viditelnosti.

Ve vrcholových partiích Kraví hory nepřehlédneme skalní útvary mezi nimiž je dobře patrná 10 m vysoká Napoleonova hlava. Na jižním úbočí se nachází zvolna zarůstající kamenné moře.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Jedná se o vycházkový okruh lesem Semenec v délce 6 km, na kterém naleznete 10 zastavení s informačními tabulemi. Začátek i konec je u rozhledny u níž stávalo původně městské popraviště. Průvodcem na stezce vám bude lesní skřítek Semenáček.

Na stezce získáte informace o místních historických souvislostech a pověstech, o přírodních zajímavostech a informace o lesním hospodářství. Uvidíte domácí i cizokrajné dřeviny, zvláštní údolní společenstvo, přirozeně se obnovující les, vyhlídku na skále nad řekou a mnoho dalšího.

Na místě dnešní rozhledny stál původně dřevěný altán. Na místě pavilónku byla ve 30. letech 20. stol. vybudována železobetonová patrová rozhledna. Nedaleko rozhledny stávalo původně městské popraviště, dodnes se zde dochoval název na Spravedlnosti.

Zajímavou historií se může rovněž pochlubit cesta k rozhledně, dnešní Alej Míru, dříve Stromořadí princezny Stefanie. Alej byla vysázena na počest belgické princezny Stefanie u příležitosti jejího sňatku s korunním princem Rudolfem Habsburským v roce 1881. Většina lip v této aleji je tedy více než sto let stará. Od rozhledny je příjemná procházka k soutoku Lužnice a Vltavy.

Z rozhledny je hezký výhled na řeku Vltavu a na město Týn nad Vltavou, nejlepší viditelnost je na jaře a v zimních měsících, kdy nejsou stráně Vltavy porostlé vegetací.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Netypické město Rudolfov se nachází asi 5 km od centra Českých Budějovic na úbočí mírného pohoří, tzv. Lišovského prahu, oddělujícího od sebe Budějovickou a Třeboňskou pánev. Město je stavebně srostlé se sousedním Adamovem a Vrátem. Rudolfov je příkladem živelného hornického města, jehož vývoj nedospěl do stadia ucelené urbanistické struktury. První písemná zmínka o těžbě stříbra v okolí pochází z r. 1385, k intenzivní báňské činnosti však došlo až ve 2. pol. 16. století. Zhruba šedesátileté období produktivní těžby mělo nepopiratelný význam pro rozvoj celé oblasti. Rudolfov se ve své době zařadil vedle Jáchymova a Kutné Hory k nejvýznamnějším kutištím v Čechách. Úspěšné období korunoval r. 1585 Rudolf II. výsadní listinou, podle níž se hornické sídliště stalo svobodným horním městem s rozsáhlými privilegii. V té době měl Rudolfov více než 250 domků a patřil k velkým jihočeským městům. Hlavní dominantou města je dodnes mohutný kostel sv. Víta stavěný v letech 1554–1583 jako protestantský chrám. Druhou dominantou je budova někdejšího báňského úřadu (dnes sídlo Hornického muzea) s renesanční výzdobou a věžičkou. V dolní části města stojí renesanční zámeček, vystavěný těžařem a podnikatelem Janem Hőlzlem ze Sternsteinu, později několikrát přestavovaný. V letech 1776–1789 sloužil pro účely armády, dnes je to sídlo firem. V okolí hráze Královského rybníka, v minulosti využívaného pro napájení náhonů důlních zařízení, se zachoval měšťanský dům a řada domů malebné maloměstské zástavby. Mnoho historických památek Rudolfova můžete vidět na trase naučné stezky „Cesta kolem hornického města“. V současné době má Rudolfov spolu s místní částí Hlinsko téměř 2 400 obyvatel. Ve městě je základní občanská vybavenost - prodejny, základní a mateřská škola, domov mládeže, dům s pečovatelskou službou pro seniory, knihovna, lékárna, praktický lékař i specializovaní lékaři, což spolu s malou vzdáleností od Českých Budějovic, propojením městskou hromadnou dopravou a celkovým rekreačním charakterem oblasti bez průmyslu dává předpoklady k rozvoji další bytové výstavby ve městě i okolí. Ve městě působí společenské a sportovní organizace - ČZS s provozováním moštárny a palírny s vyhlášenou „Perštátskou slivovicí“, SK Rudolfov, hasiči, chovatelé, Sokol, Svaz postižených civilizačními chorobami, Společnost přátel Rudolfova, Spolek Pro Rudolfov nebo spolek Rudolfovský UM. Za návštěvu určitě stojí nově zrekonstruované Hornické muzeum v bývalém Perkmistrovském domě. Každoročně se zde první sobotu v měsíci červnu pořádají Hornické slavnosti, velikonoční a podzimní řemeslné trhy. Katastrem města procházejí značené naučné stezky a cyklostezky.

MěÚ: Hornická 11/1, 373 71 Rudolfov

Tel.: +420 770 121 010, podatelna@rudolfov.cz

www.mestorudolfov.cz

 

Hornické muzeum Rudolfov

Tel.: +420 778 718 900, muzeum@rudolfov.cz

www.muzeum.rudolfov.cz

Navštivte udržovaný a plně vybavený lehký objekt vz. 37. Vydejte se po turistické zelené značce z Ostrolovského Újezdu a projděte si část tehdejšího stavebního úseku, jehož součástí je i tento Řopík.

Lehký objekt A-140-33, nacházející se u obce Jedovary v osadě Veselka, je jediným zachovalým objektem, který se na stavebním úseku č.182 dochoval. Momentálně je bunkr uváděn do původního stavu členy Klubu Vojenské Současnosti 4.BRN ČB. Řopík je plně vybaven, uvnitř najdete např. funkční ventilátor, zrcátkové periskopy apod.

Prohlídka možná každou první a třetí sobotu v měsíci (březen - říjen), v letních měsících každou sobotu, nebo kdykoliv po telefonické domluvě.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Síň tradic jihočeské voroplavby, jak se muzeum správně jmenuje, byla otevřena v roce 1977 k 75. výročí založení spolku Vltavan zdejšími plavci, rybáři a jinými místními obyvateli, kteří pracovali kolem řeky. Síň voroplavby na Vltavě obsahuje sbírku dobových předmětů, nářadí a dokumentů.

Spolek měl podporovat zejména své nemocné členy a poskytovat finanční příspěvky pozůstalým svých zemřelých členů, ale podílel se i na kulturním životě obce. Doklady o životě spolku a práci jeho členů nabízí právě zdejší muzeum. Z dochovaných listin, fotografií, modelů i předmětů každodenní potřeby se dozvíte spoustu zajímavostí o stavbě vorů, výrobě houžví, oblečení a nářadí vorařů apod. Za vesnicí je zakotvena část voru vyrobená podle někdejšího postupu.

V síni jsou instalovány informativní panely o spolcích Vltavan. Síň je dokladem práce a způsobu života vorařů a šífařů v povodí Vltavy. Podává také informace o vodních elektrárnách ČEZ, a. s.

Plavení dříví po řekách a vodních tocích má v Čechách starou historii a tradici. První nejasné zprávy jsou z 12 . století, ale teprve Privilegium Jana Lucemburského z roku 1316 zachycuje voroplavbu již v plném rozkvětu. O rozmachu plavené dříví ve formě vorových pramenů svědčí nařízení Karla IV. O jezech a clech z roku 1366, kterými byly normalizovány vorové propusti v jezech mlýnů a stanoveny místa, kde se z plaveného dříví vybíraly poplatky. Hlavním operačním střediskem voroplavby v Poněšickém revíru byla historická hajnice zvaná „Bouda“ . 1. část od hajnice k ústí potoka „Loužek“ zvaný též „Kozlov“ . 2. části od potoka k Purkarci se říkalo „ na Rožmberském“.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady - Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech, který vybudoval pan Radomil Marek.

Cílem expozice je podat přehled o vývoji ochrany hranic od nejstarších dob až po vstup České republiky do schengenského prostoru EU. Větší část expozice je zaměřena na ochranu státní hranice v období tzv. studené války, kdy byl svět rozdělen na dvě nesmiřitelné politicko-hospodářské a vojenské soustavy.

Prohlédnete si zde například 150 m věrné rekonstrukce drátěných zátarasů, včetně "signální stěny". Hraniční stavby a překážky jsou doplněny muzeem dokumentujícím službu na státní hranici – je zde vystavena výstroj a výzbroj pohraničníků, nechybí ani obrazový a textový materiál.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Obec Srubec se nachází 515 m n. m., má více než 2 550 obyvatel, katastrální území obce má rozlohu 6 km². K obci náleží místní část Stará Pohůrka s 280 obyvateli. Náves ve Staré Pohůrce prošla roku 2009 revitalizací z dotací ROP. Srubec se nachází v bezprostřední blízkosti krajského města. Počet obyvatel obce Srubec vzrostl v uplynulých pětadvaceti letech ze 670 na více než 2 550, což dělá z obce nejrychleji rostoucí obec nejen v Jihočeském kraji, ale i v celé České republice. Důvodem tak prudkého nárůstu obyvatel je rozsáhlá výstavba nových rodinných domků, neboť obec je součástí aglomerace Českých Budějovic a projevuje se zde proces suburbanizace. Kvůli nárůstu obyvatel zvažuje vedení obce stavbu základní školy pro první stupeň. V obci jsou dvě mateřské školky s kapacitou 80 dětí, obecní knihovna. Výuka na hudební nástroje, jazykové kurzy a cvičení pro ženy a děti se odehrává v prostorách obecního úřadu, kde se jednou týdně schází i klub Maminky s dětmi. V obci je k dispozici obchod se smíšeným zbožím a dvě hospody. V roce 2016 bylo postaveno dětské hřiště za podpory Nadace ČEZ. Mezi pamětihodnosti v obci patří kaplička Panny Marie z roku 1908 na návsi ve Srubci, dále kapličky ve Staré Pohůrce, pomník padlým občanům v 1. světové válce a pomník připomínající sestřelení amerického letce Roberta W. Whiteheada německým stíhačem 11. dubna 1945. Nachází se zde také tzv. České Švýcarsko (jinak Nové Švýcarsko či Švajce), což je lesnaté údolí s turistickou stezkou, táhnoucí se podél hranice katastrálních území Srubec a Třebotovice až k Dobré Vodě. Kdysi zde bývaly nádrže, zajišťující vodu pro pohon důlních strojů. Svou činnost v obci již dlouhodobě provozují tři zájmové organizace: TJ Slavoj Srubec – oddíl kopané, Sbor dobrovolných hasičů Srubec a Myslivecké sdružení Srubec, a dvě zájmová sdružení: Maminky s dětmi a Sdružení žen. Hlavní průtah obcí je denně zahlcen osobními i nákladními automobily jedoucími do a z Českých Budějovic. Do budoucna je plánována stavba obchvatu obce. Ten by sloužil zároveň jako dálniční přivaděč dálnice D3 (Praha– Linz), která bude procházet částí obce Stará Pohůrka. Okolní krajina je v letních měsících přímo předurčena k pěší turistice, v přilehlých lesích si přijdou na své i milovníci houbaření. Milovníci rybaření si zde také přijdou na své, jelikož je zde jeden ze čtyř rybníků určen k rybolovu. Při vhodných sněhových podmínkách je v zimních měsících tato lokalita vyhledávána k turistice na běžkách.

OÚ: Ledenická-Škarda 92 Srubec, 370 06 České Budějovice 6

Tel: +420 387 200 244, obec@srubec.cz, www.srubec.cz 

Obec leží asi 5 km jižním směrem od Českých Budějovic, v blízkosti řeky Malše a Hodějovického rybníka. První písemná zmínka o obci Hodějovice (Hodowicz) pochází z roku 1407, kdy je uváděna jako majetek pánů z nedalekého Vidova. Doba založení vsi není známá, zřejmě spadá do období první kolonizace v 12. a 13. století. Pozoruhodný je tvar návsi, jenž je dochovaný v téměř nezměněném rozsahu až dodnes. Náves tvoří pravidelný čtverec se stranami o délce 140 metrů, důsledně dodržený i ve svažitém terénu. Obec byla zakládána jako poddanská, nikdy zde nestálo panské sídlo, nejsou zde ani zmínky o tom, že by zde stál před rokem 1900 nějaký  kostel. Současný neogotický kostel zasvěcený Panně Marii pochází z roku 1900 a nachází se na návsi, která je také díky podobě okolních domů typickou jihočeskou. Na katastru obce najdeme také několik výklenkových kapliček z 19. století a památný strom – vrbu v ulici K Hůrce. V budově obecního úřadu se nachází knihovna, v těsné blízkosti pak obcí zřizovaná mateřská škola. Přes katastr obce vede značená cyklotrasa č. 1120. Pro svoji klidnou polohu a blízkost krajského města jsou Staré Hodějovice lokalitou pro výstavbu rodinných domů.

OÚ: Obecní 5, 370 08 Staré Hodějovice

Tel.: +420 387 240 345, obec@starehodejovice.cz

www.starehodejovice.cz

Obec Strýčice se nachází zhruba 16 km od Českých Budějovic. Leží na západním okraji Českobudějovické pánve při soutoku Lužického a Babického potoka. Žije zde 63 obyvatel. Obec je součástí mikroregionu Blanský les – podhůří. Strýčice byly až do poloviny dvacátého století centrální farností pro mnoho okolních vesnic a již velmi brzy měly důležitou funkci při osídlení blízkého okolí. Později se Strýčice staly církevním, kulturním a školním centrem bývalého Strýčického jazykového ostrova.Obec, která obklopuje středověký kostel se hřbitovem, se svým vzhledem nápadně liší od mnoha sídel v okolí, jejichž pravidelné rozložení kolem otevřené návsi ukazuje na plánovanou, nadregionálně řízenou kolonizaci. Naproti tomu obec Strýčice a její kostel mohly existovat již o něco dříve před touto první vlnou osídlení. Možná zde sídlil takzvaný „lokátor“, který řídil první kolonizaci v této oblasti. První písemná zmínka o obci Strýčice je v darovací listině krále Václava II. z 3. července 1292. Touto listinou předal vesnici Strýčice a v ní stojící kostel, vedle dalších vesnic jako Záboří, Holašovice, Lipanovice a Dobčice, ze své královské držby do vlastnictví kláštera Vyšší Brod založeného v roce 1259. Tyto vesnice tvořily společně „Strýčickou rychtu“. Kostel jako dominantní budova byl v souladu s typickým architektonickým vzorem této doby koncipován jako románská stavba. Tento malý a nízký kostelík byl během své 700 let dlouhé historie několikrát rozšířen, přestavěn, renovován a také nově vybaven. To lze poznat podle různých architektonických stylů budovy a podle vnitřního vybavení. Na nejranější románské období kostela by mohla odkazovat zazděná oblouková okna v severní vnější zdi hlavní lodi. Během pozdně gotické přestavby byla také odstraněna nízká křížová klenba v presbytáři a byla nahrazena mnohem vyšší klenbou. Zbytky klenbových žeber jsou ještě dobře patrné ve starém zdivu. Vysoká okna s lomenými oblouky vestavěná nad odstraněnou křížovou klenbou jsou pak provedena v gotickém stylu. Doba přístavby jižní boční lodě není známa. Do špičky vybíhající oblouky, kterými je otevřena silná opěrná zeď mezi hlavní a boční lodí, ukazují na rozšíření v době gotiky, žebrové klenby v boční lodi jsou rovněž gotického charakteru. Dveře jižního východu na hřbitov okouzlují svou prostou krásou. Vnější rám je vytesán z kamene v typickém jihočeském stylu „rožmberského portálu“ a pravděpodobně vznikl mezi lety 1480 a 1500. Tajemstvím zůstává, co se skrývá za obloukem klenby na východní straně boční lodě, který byl patrný při vysoušení základů na jaře roku 2016. Poměrně dlouhou tradicí se můžou chlubit strýčičtí sokolové. V obci lze zájemcům pronajmout školní tělocvičnu či sál na návsi, kde byl dřív biograf. Koho zajímá naše historie, může po domluvě se starostou navštívit muzeum zřízené roku 1986 v suterénu místní školy. V muzeu je možné proniknout do tajů všedního života místních obyvatel v době první republiky i období 19. století. Další zajímavost ve Strýčicích je určena příznivcům techniky. Starý mlýn se dodnes může chlubit funkčním mlýnským zařízením a vodním dílem. Také okolní příroda je velmi krásná a vhodná k uklidňujícím procházkám. Pasoucí se koně z chovné stáje Havel jen dokreslují romantické vzezření vesničky na začátku Šumavy.

OÚ: Strýčice 10, 373 41 Strýčice

Tel.: +420 725 031 312, obecstrycice@seznam.cz

www.obecstrycice.cz

Střížov je malá obec s více než dvěma sty obyvateli, vzdálená deset kilometrů na jih od Českých Budějovic. První písemné zmínky o jedné z nejstarších obcí Doudlebska, která byla strážnicí na Vitorazské stezce, pocházejí z roku 1263. Pohled z širokého okolí upoutá kostel sv. Martina, v němž byl pokřtěn Jan Žižka z Trocnova. Připomínkou této události je původní kamenná křtitelnice a kámen, údajně noha kamenného stolu, u kterého byli pohoštěni kmotři po křtu. Tento kámen se nachází na zahradě tehdejšího osadníka Strycha (č. p. 24), s kterým byla rodina Jana Žižky spřízněna. Kostelní zvon je vyhlášen za kulturní památku, jelikož je nejstarším zvonem českobudějovického vikariátu. Obec žije svébytným kulturním životem, kterému dominuje dodržování tradic v čele s masopustní koledou. Každoročně si koledníci vyžádají povolení od starosty obce a za tónů “Červené růžičky” vycházejí ze střížovské hospody, aby se tam mohli navečer opět vrátit. V obci se každoročně koná bartolomějská pouť, která byla do zdejšího kostela sv. Martina přenesena ze zbořeného kostela sv. Bartoloměje v nedalekém údolí Želno. Střížov a jeho okolí nabízí krásné pohledy na Kleť, Doudlebsko, Budějovickou kotlinu, předšumavské pohoří a Novohradské hory. Obec má dobře zachovalou téměř kruhovou náves. Z typických štítových statků si zaslouží největší pozornost statek Třetinů a statek Otrubů čp. 8, v jehož štítu byly ještě ve čtyřicátých letech dvě pozdně barokní sošky. Kaplička nedaleko obce nad obecním rybníkem si zahrála v seriálu “Bylo nás pět”. Právě před ní potkal žebrající Oťásek s Petrem Bajzou procesí.

OÚ: Střížov 63, 374 01 Trhové Sviny

Tel.: +420 724 169 215, strizov@strizov.cz, www.strizov.cz

Svatý Jan nad Malší je obec ležící v okrese České Budějovice, etnograficky náleží k Doudlebsku. Nachází se na severu Novohradského podhůří v nadmořské výšce 614 m na temeni kopce Stráž, a je tak nejvýše položenou obcí v okrese České Budějovice. Svatý Jan se nachází na pravé straně vodní nádrže Římov, postavené na řece Malši. K obci náleží Chlum nad Malší, Sedlce a několik dalších osad a samot. Až do počátku 18. století se v místech nynější vsi Svatý Jan prostíralo jen pusté návrší, zvané Ločenická hora. Roku 1732 se zde údajně velešínskému faráři Riezenschopferovi zjevilo pět zářících hvězd, což dotyčný pokládal za znamení sv. Jana Nepomuckého a nechal na místě postavit kapli, věnovanou tomuto světci. Kaple byla vysvěcena roku 1735 a postupem času se stala oblíbeným poutním místem, kolem něhož se začali usazovat obyvatelé. V obci pracuje zapsaný spolek „Figurka“, myslivecké sdružení, zahrádkářský spolek a hasiči. V obci se nachází muzeum loutek a stálá expozice obce. Ve Svatém Janu se každoročně konají například závody historických vozidel „Z kopce do kopce“ nebo tradiční pouť. V roce 1997 získala obec 1. místo v soutěži „Vesnice roku“. V roce 2002 v této soutěži získala „Zelenou stuhu“ a v roce 2017 „Modrou stuhu“. V roce 2003 obec převzala ocenění za 2. místo v evropském kole soutěže ENTENTE FLORALE (města a vesnice v květech a zeleni).

OÚ: Svatý Jan nad Malší 13, 373 23 Svatý Jan nad Malší

Tel.: +420 387 962 266, podatelna@svjan.cz, www.svjan.cz

Městys Ševětín se nachází 17 km severně od Českých Budějovic nedaleko dálnice D3, na železniční trati z Českých Budějovic do Prahy. Staré osídlení dokládá asi 60 slovanských mohyl 2 km západně od obce. Historie Ševětína je úzce spjata se jménem renesančního básníka Šimona Lomnického z Budče, který se do obce přiženil r. 1585 do statku se zájezdní hospodou. Nejvýznamnější památkou je raně gotický kostel sv. Mikuláše s třípatrovou barokní věží. Na náměstí Šimona Lomnického stojí od roku 1909 v malém parčíku socha sv. Jana Nepomuckého a od roku 2012 nedaleko kostela fontána s názvem „Polštář Šimona Lomnického“. Ševětín má charakter spádové obce. Najdeme zde obecní úřad s matrikou, informační centrum s trafikou, základní školu, mateřskou školu, dětské hřiště, zdravotní středisko, lékárnu, poštu, policejní stanici, farní úřad, kino, kulturní dům, kavárnu a několik pohostinství včetně posezení pod slunnou pergolou s dětským hřištěm. Velkou tradici má sbor dobrovolných hasičů, působí zde včelaři, myslivci a rybáři. Aktivní je Sportovní klub Ševětín s celou řadou oddílů, které využívají rozsáhlý sportovní areál včetně víceúčelového hřiště s tartanovým povrchem i tělocvičnu základní školy. Od roku 1975 zde existuje folklorní Blaťácký soubor písní a tanců, který vystupuje v bohatě zdobených blaťáckých krojích. Součástí souboru je i početná dětská část Blaťáčku. V okolí Ševětína jsou rozsáhlé převážně borové lesy, v blízkosti se nachází Poněšická obora s jelení zvěří. Městys je znám také svými rybníky – hlavně Dubenským s velkou chatovou oblastí a navazujícími rybníky Pazderák a Žďár. Městysem a krásnou okolní přírodou prochází naučná stezka se sedmi zastaveními. Ševětín je rovněž východiskem řady značených turistických cest.

ÚM: náměstí Šimona Lomnického 2, 373 63 Ševětín

Tel.: +420 387 997 244, obec@sevetin.cz, www.sevetin.cz

Obec se nachází na hlavním silničním tahu I/34, který spojuje České Budějovice a Třeboň. Štěpánovice, původně Štěpanov, se v písemných historických pramenech poprvé připomínají v roce 1359. Dominantou obce je gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z poloviny 14. století, v kostele je kamenná křtitelnice z roku 1515 a umělecky velmi vzácná dřevěná socha Panny Marie. Štěpánovice rozděluje na dvě poloviny Miletínský potok, na němž je vybudován protáhlý Návesní rybník, který spolu se dvěma řadami bývalých selských stavení vytváří dojem typické jihočeské vesnice. Na mostě přes zmíněný potok se nachází socha sv. Jana Nepomuckého, která je patronem mostů, rybářů, mlynářů, plavců a vůbec všech řemesel, které mají co do činění s vodou. Nejen občanům obce slouží poštovní úřad, jehož doručovací obvod v současné době tvoří i 7 dalších obcí a osad, mezi něž patří dvůr Vranín a rozptýlená zástavba osady Skalice. Obec je zřizovatelem základní školy a mateřské školy s prvním stupněm základní školy. Ke sportovnímu vyžití slouží travnaté fotbalové hřiště se zázemím, tenisový kurt, víceúčelová stavba sokolovny je využita nejen pro základní školu a kulturní akce, ale i pro další sporty, když dlouholetou tradici má oddíl badmintonu. Ze spolků v obci je třeba vyzdvihnout činnost sboru dobrovolných hasičů, aktivně činný je i myslivecký spolek a rybářský spolek.

OÚ: Vlkovická 154, 373 73 Štěpánovice u Českých Budějovic

Tel.: +420 387 984 967, obecni.urad@stepanovice.eu

www.stepanovice.eu

Obec Temelín se nachází přibližně 6 km jihozápadně od Týna nad Vltavou, na železniční trati č. 192, která spojuje Číčenice a Týn nad Vltavou. První písemná zmínka o obci se datuje od roku 1381, název vznikl z osobního jména Temela. Pro odlišení od blízké vsi Temelínec, původně nazývané Malý Temelín (zanikla při výstavbě elektrárny), se název obce objevuje také v podobě Velký Temelín. Od svého počátku byla osada Temelín drobným vladyckým zbožím, část náležela k majetku tvrze ve Vlhlavech. V roce 1482 prodali tehdejší majitelé Vlhlav, vladykové z Chlumu, Temelín Petru Kořenskému z Terešova. Kořenští vybudovali tvrz v Neznakově, Temelín připadl neznašovskému panství, jehož součástí byl až do poloviny 19. století. Obec v průběhu historie nabývala na významu, na počátku 20. století zde byla stanice dráhy, poštovní úřad, četnická stanice, čtyři hostince, kupecký krám, obchod s lahvovým pivem, obchod se smíšeným zbožím a obilím a tři trafiky. V současné době je obec správním centrem pro dalších sedm osad – Kočín, Lhotu pod Horami, Litoradlice, Sedlec, Zvěrkovice, Kaliště a Zaluží. Do katastru obce spadá rovněž několik kilometrů vzdálená dochovaná unikátní tvrz Býšov, sídlo vladyckého rodu Býšovců z Býšova. Název obce je znám především díky blízké jaderné elektrárně, která převzala její jméno a která je díky instalovanému výkonu 2000 MW největším energetickým zdrojem České republiky. Chladicí věže jaderné elektrárny tvoří dominantu celého okolí a jsou vidět ze vzdálenosti 50 km, pára nad nimi dokonce až ze vzdálenosti 70 km. Veškeré informace a zajímavosti o JE Temelín jsou dostupné v informačním centru na zámku Vysoký Hrádek, který se nachází v bezprostřední blízkosti elektrárny. Temelín není jen jadernou elektrárnou, ale také obcí s poměrně bohatým kulturním a společenským životem. K památkám v obci náleží zajímavá budova barokního špýcharu na místě původního vrchnostenského dvora nebo mohylník, který se nachází na mírném jižním svahu klesajícím k Temelínskému potoku. Ze spolků je v obci činný SDH Temelín, SDH Litoradice a SDH Zvěrkovice, SDH Lhota pod Horami, SDH Kočín a SDH Sedlec. Dále fotbalový klub TJ Slavoj Temelín, občanské sdružení Venkovánek, občanské sdružení Zvěrkovické sportování, Dechový orchestr Temelín, rocková kapela VOTOM a Domovy KLAS o. p. s. Temelín. Obcí je v Temelíně zřizována základní a mateřská škola, ve které žáci navštěvují 1. stupeň povinné školní docházky. Mezi další občanskou vybavenost patří pošta, prodejna smíšeného zboží, zdravotní středisko a Dům s pečovatelskou službou. Dům, který byl uveden do provozu v roce 2000 a je umístěn v tichém a klidném prostředí na okraji obce a je obklopen zelení v blízkosti s malým rybníčkem. Přes katastr obce vede několik značených turistických tras a cyklotras. Obec je členem mikroregionu Vltavotýnsko a Sdružení měst a obcí Vltava.

OÚ: Temelín 104, 373 01 Temelín

Tel.: +420 385 734 311, info@obectemelin.cz  

www.obectemelin.cz

Žižkovo náměstí 92, 374 01 Trhové Sviny

Tel.: +420 386 301 488

kic@tsviny.cz

www.tsviny.cz

 

Vítejte v Trhových Svinech, ve městě pod horami – Novohradskými i Slepičími – v kraji rybníků. Žilo se zde již před více než 900 lety, tedy v době, kdy na místě Českých Budějovic byly jen bažiny. Město na významné obchodní stezce z Vitorazska bylo součástí majetku Vítkovců, Rožmberků, později na něj dopadly i husitské války. Obdivovatelům historie i krás přírody nabízíme nenáročnou procházku po naší naučné stezce. Začíná na Žižkově náměstí s kamennou kašnou, historickou budovou radnice a domy spojenými podloubím. Nejstarší památkou je monumentálně působící gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, kde na vás shlíží i socha Madony z roku 1520. Neobvyklá stavba barokního poutního kostela Nejsvětější Trojice kousek za městem je vidět již zdáli. Symbol tří se promítá do celé stavby – oken, věží i samotného půdorysu. V nedaleké studánce si nezapomeňte umýt oči, voda zde je prý léčivá! Cesta lesem a podél Klenského potoka vás přivede na Buškův hamr, kde je muzeum věnované nejen této kovárně na vodní pohon, ale i dalším řemeslům. Nenechte si ujít spuštění „kobyly“ – dubového bucharu. Podívejte se, jak se tenkrát hamerníkům žilo – třeba do kuchyně. Nezapomínáme ani na naše slavné rodáky. V ulici Nové Město najdete pamětní desku JUDr. Emila Háchy, prvního prezidenta Nejvyššího správního soudu ČSR a později i protektorátního prezidenta. Málokdo ví, že byl i prvním překladatelem anglického humoristického románu Jerome Klapky Jerome Tři muži ve člunu a na toulkách. Pamětní deska na náměstí připomíná známého hudebníka, skladatele a kapelníka dechové hudby Karla Valdaufa, na jehož počest se vždy na konci srpna koná festival dechových hudeb, kdy se náměstím rozezní i jeho známé polky, valčíky a pochody. Pokud chcete vědět více o naší historii, nabídce pro turisty i milovníky kultury či sportu, určitě navštivte naše kulturní a informační centrum!

Kulturní a informační centrum Trhové Sviny

Žižkovo náměstí 92, 374 01 Trhové Sviny

Tel.: +420 386 301 488, kic@tsviny.cz

www.tsviny.cz, www.turisticketrasy.com/trhovesviny,

www.facebook.com/kictsviny

Koncem 15. století byla na Žumberku vystavěna rozložitá kamenná pozdně gotická tvrz, jež dalšími stavebními úpravami koncem 16. a počátkem 17. století získala vzhled renesančního zámečku. Pravděpodobně v letech 1612 - 1615 nechal nový majitel žumberského panství Theobald Hock (roku 1605 povýšený na rytíře ze Zweibrucku) tvrz s historickým jádrem vesnice obehnat hradební zdí se šesti baštami. Od roku 1618 však na Žumberku již šlechta nesídlila; tvrz , bašty i celý areál začaly být využívány k jiným účelům a postupně se dostaly do téměř dezolátního stavu. Rozsáhlá památková rekonstrukce tvrze začala v roce 1969 a byla ukončena (spolu s obnovou jižního úseku hradebních zdí) roku 1974, kdy byla tvrz také zpřístupněna veřejnosti.

V současné době probíhá rekonstrukce hradebního systému tvrze. Tvrz je pobočkou Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. V objektu je instalována expozice o dějinách této lokality a národopisně pojatá expozice lidového malovaného nábytku 18. a 19. století, především z typických národopisných oblastí jižních Čech. Selský nábytek je zde doplněn také nábytkem panským. V sousedství tvrze stojí zajímavý čtyřlodní gotický kostel z poloviny 15. století. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

náměstí Míru 37, 375 01 Týn nad Vltavou

Tel.:+420 385 772 301

infocentrum@kultura.tnv.cz

www.tnv.cz

Obec Úsilné, pyšnící se titulem jihočeská vesnice roku 2014, leží 6 km od Českých Budějovic. Až do roku 1924 nesla obec název Oselno či Voselno, který pravděpodobně vznikl podle chovu tažných zvířat pro nedaleké stříbrné doly. Osla tak najdete i ve znaku obce. První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1212, kdy její obyvatelé získali možnost pohřbívat své zemřelé na staroměstském hřbitově v Českých Budějovicích. Významnou obecní památkou je novogotická kaple sv. Václava z roku 1900, která byla v roce 2001 zrekonstruována a vyzdobena 14 obrazy ak. mal. Renaty Štolbové s tematikou křížové cesty. V obci jsou k vidění prvky selského baroka, zajímavé jsou především štíty s velkými volutami (spirálami). Nejpozoruhodnější je statek č. p. 1 “U Sukdolů”, pravděpodobně s největšími volutami v kraji, a č. p. 9 „U Prokšů“. V sousedství fotbalového areálu bylo otevřeno víceúčelové hřiště s umělým povrchem, které láká tenisty, příznivce nohejbalu a dalších venkovních sportů a v budoucnu by mělo být rozšířeno o saunu. Ojedinělá technická památka, odvodňovací Eliášova štola ze stříbrných dolů v Rudolfově, vyražená před více než 400 lety, je zčásti zpřístupněna turistům a její léčivá voda vyvěrá z kašny na návsi. Bronzová kašna, jak jinak než ve tvaru osla, se dvěma originálními pítky, dílo sochaře Tomáše Prolla, je neustále obklopena místními i turisty, kteří si tu vynikající pramenitou vodu stáčejí. Obcí prochází naučná stezka Člověk a krajina, jejíž zastavení opatřil zasvěceným a poutavým textem geolog a spisovatel Václav Cílek. Stezka spojuje stanice MHD v Nemanicích a v Rudolfově. Že obec žije, dokazuje množství kulturních akcí v areálu Pod Kaštany, ale především aktivní spolky včetně folklorních tanečních souborů, orientálních tanečnic i ochotnických divadelníků. Různé pěší a cyklostezky propojují České Budějovice, ale i Hlubokou nad Vltavou a Třeboň, a při příznivých zimách umožňují i běžecké lyžování.

OÚ: Úsilné 43, 370 10 České Budějovice

Tel.: +420 387 225 017, info@usilne.cz, www.usilne.cz

Obec Včelná se nachází necelých 6 km jižně od cen-tra Českých Budějovic. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1785. Sídlo vzniklo v lesním průseku při nové císařské silnici z Českých Budějovic do Lince, na půli cesty mezi Rožnovem a Kamenným Újezdem. Do roku 1930 tvořila Včelná osadu obce Poříčí, od té doby je samostatnou obcí. V německých úředních listinách z konce 19. století se vyskytuje dvojí jméno obce – Binnendorf (Vnitřní ves či Mezives) a Bienendorf (Včelí ves). Zhruba od roku 1810 nalézáme v záznamech již pouze pojmenování Bienendorf (Včelná). Česky hovořící obyvatelé nazývali v dřívějších dobách Včelnou jménem Bory či Na Borech. Toto pojmenování bylo odvozeno od okolního borového lesa. Charakteristikou zdejšího života je bezprostřední kontakt s lesem a rychlé spojení s krajskou metropolí městskou hromadnou dopravou. Obec je vybavena sítí drobných obchodů a restauračních zařízení. V obci se nachází mateřské škola, sportovní vyžití v oddílech kopané, metané, hokejbalu a dalších sportů nabízí Sportovní klub Včelná. Z pamětihodností se v obci nachází výklenková kaplička „Na rozloučenou“ zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, návesní kaple Panny Marie z roku 1900, bývalý strážní domek koněspřežní železnice a pomník rudoarmějců. Včelná je členem mikroregionu Blanský les - podhůří a místní akční skupiny Blanský les - Netolicko.

OÚ: Husova 212, 373 82 Včelná

Tel.: +420 387 250 223, ou@vcelna.cz, www.vcelna.cz

Venkovské muzeum Kojákovice je hlavním dokumentačním centrem Ekomuzea Růže. Jeho provozovatelem je Společnost Rožmberk o.p.s., která ve spolupráci se svými partnery rozvíjí a propaguje ideu ekomuzea.

Stálá expozice představuje život našich předků se zaměřením na hromadné vystěhovalectví do Ameriky v 19. století, které vesnické prostředí jižních Čech silně ovlivnilo. Vysvětluje důvody emigrace a její průběh na osudech konkrétních rodin. Emigrační vlnu ukončila až 1. světová válka, kterou zde připomíná výstava o životě lidí za války a osudech jednotlivých vojáků.

(zdroj: www.kojakovice.cz)

Vidov je malá jihočeská vesnička  s přibližně pěti sty obyvateli, která se nachází asi 5 km jižně od Českých Budějovic. Obcí protéká řeka Malše a krásná okolní příroda nabízí množství výletů jak pro pěší, tak pro cyklisty. Osídlení Vidova a jeho okolí dokazují nálezy už z doby bronzové. Samostatný statek a tvrz zde byly vybudovány kolem roku 1300. Nejstarší písemná zmínka je z r. 1357, kdy  Jindřich z Vidovpole (čtvrtý člen rodu) svědčil při jmenování faráře v kostele v Nákří. Obcí vede naučná stezka „Krajinou proměn“ s 12 zastávkami v délce čtyř kilometrů. Její ideou je prezentovat působení člověka na okol-ní krajinu. Vidov s podporou svých občanských sdružení, která pořádají různorodé kulturní a sportovní akce, žije bohatým společenským životem. Nejpopulárnější událostí je již tradiční zářijové Zelnobraní, které se koná na přelomu září a října. V obci se také nachází rozsáhlý sportovní areál, který je určen pro širokou veřejnost a je volně přístupný. Součástí areálu je pergola sloužící k hudebním či divadelním představením. K dispozici veřejnosti je dětské hřiště s kolotočem, houpačkami, prolézačkami, pískovištěm pro nejmenší a lanovou pyramidou. V areálu jsou dále k dispozici hřiště na fotbal (zatravněná plocha s brankami), hřiště na nohejbal, volejbal a plážový volejbal.

OÚ: Vidov 51, 370 07 České Budějovice

Tel.: +420 386 466 000, obec.vidov@centrum.cz

www.vidov.cz

Obec Vitín se nachází přibližně 12 km severně od Českých Budějovic. První písemná zpráva o obci je z roku 1541. Vitín se rozkládá v oblasti tzv. Pšeničných Blat, v poměrně ploché krajině mezi dvěma rozsáhlými lesními celky – Poněšickou oborou na severozápadě a Velechvínským polesím na jihovýchodě. Obcí odedávna procházela důležitá spojnice Českých Budějovic s Táborem a Prahou. Dnešní silnice I/3 obchází Vitín z jihovýchodní strany, stejně jako železniční trať 220. Osu vsi tvoří hlavní silnice, která v jejím středu vytváří protáhlou náves západovýchodního směru. Z pamětihodností se v obci nachází na návsi kovárna z roku 1833, kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1815 a pomník padlým v 1. světové válce. Zástavba vitínské návsi si z velké části dochovala původní charakter a je prohlášena vesnickou památkovou zónou. V obci se nachází sportovní areál s možností občerstvení a veřejný dětský koutek. Zhruba kilometr severozápadně od obce, na zalesněném vrcholu Baba (570 m n. m.), se nacházejí dva slovanské mohylníky z raného středověku. Oba obsahují po 50 až 80 mohylách, uspořádaných do západovýchodních řad, a leží nedaleko plotu Poněšické obory.

OÚ: Vitín 75, 373 63 Ševětín

Tel.: +420 724 181 689, obec.vitin@volny.cz, www.vitin.cz

První zmínky o vsi (německy) Brad či  Brod pocházejí z roku 1375. Všeobecně se soudí, že název vsi pochází od českých vrat ve smyslu vstupu do hlubokého lesa. Blíže k pravdě bude však výklad od slova vráť, vývrat ve smyslu vyvrácený les. V letech 1850 až 1951 bylo Vráto samostatnou obcí. Poté mezi roky 1952 a 1975 byla přičleněna k městu České Budějovice a počínaje rokem 1976 k Rudolfovu. Status obce získalo Vráto znovu ke dni 24. listopadu 1990. K turistickým cílům obce patří kaple sv. Václava, dále pak památky lidové architektury a klasicistní dům stojící vedle kaple. Vesnici proslavil svojí tvorbou i malíř Jiří Zeman (1926–1993).

OÚ: Vráto 20, 370 01 Vráto

Tel.: +420 725 031 436, obec-vrato@seznam.cz, www.vrato.cz

Zámek Hluboká je ideálním výletním cílem pro milovníky historie, nenapravitelné romantiky a na své si zde přijdou i vyznavači sportovních aktivit. Zámek vděčí za svoji současnou podobu rodu Schwarzenberků a mnohdy bývá označován jako nejhezčí zámek České republiky.

Kousek windsorské Anglie uprostřed jižních Čech. Tak by se dal stručně popsat pohádkový zámek Hluboká, který svou dnešní podobu získal v 19. století po neogotické přestavbě. V rámci romantických úprav šlechtického sídla založili Schwarzenbergové v polovině 19. století také rozsáhlý krajinářský park.

Nahlédnete do soukromých pokojů i do přepychových reprezentačních sálů s vyřezávaným obložením stěn, kazetovými stropy, elegantním stylovým nábytkem, křišťálovými lustry a bohatými sbírkami obrazů, stříbra, porcelánu a gobelínů. Podívat se můžete i na vyhlídkovou věž a do zámecké kuchyně s množstvím dochovaného kuchyňského zařízení z přelomu 19. a 20. století. V zámecké jízdárně si prohlédněte expozici jihočeské gotiky a holandských mistrů ze sbírek Alšovy jihočeské galerie.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zážitek, na který nezapomenete

Zámek Mitrowicz se nachází v Kolodějích nad Lužnicí, kousek od soutoku Vltavy a Lužnice. Původní renesanční tvrz byla v letech 1738–1741 přestavěna na barokní zámek s kaplí. Zámecký areál prošel v letech 2008–2017 kompletní záchranou a rekonstrukcí, v obnoveném zámeckém parku bylo nově vysazeno 10 000 sazenic a desítky stromů. Těšit se můžete na kostýmované prohlídky, tematické akce, stylový venkovní gril&bar, labyrint a přírodní hřiště pro děti, relax zónu i bylinkovou zahrádku. Na zámek se můžete dostat výletní lodí z Týna nad Vltavou, na kole či autem. Areál nabízí ideální prostory na svatby, rodinné či firemní akce.

 

TIC: Koloděje nad Lužnicí 1, 375 01 Týn nad Vltavou, okres České Budějovice

Tel.: +420 601 601 136, bedrich@mitrowicz.cz, www.zamekmitrowicz.cz

Zámek Mitrowicz je jedinečný a citlivě zrestaurovaný zámek z roku 1565 s neopakovatelným geniem loci, ležící na břehu řeky Lužnice v blízkosti Týna nad Vltavou.

Zámek je zařazen mezi památkově chráněné objekty s unikátními freskami v celém reprezentativním patře. Ve druhé patře se nachází citlivě a moderně koncipované ubytování v soukromých komnatách rodu Vratislavů z Mitrowicz, který tento zámek po generace vlastnil a vybudoval.

V areálu zámku se můžete těšit na kostýmované prohlídky interiéru zámku včetně nově zrekonstruované kaple sv. Anny. Jako novinku pro letní sezónu jsme připravili komentované prohlídky zahrady a nově postavené dětské hřiště s habrovým labyrintem, který bude mít několik slepých uliček a také několik kombinací ho projít.

K vidění a očichání nabízíme nádhernou bylinkovou zahrádku s velkým výběrem nejrůznějších bylinek, jako je např. verbena, citronová tráva, bazalka, šalvěj, koriandr atd. Po prohlíce zahrádky se můžete občerstvit v bývalém statku a nyní stylovém gril/baru tradičně širokou, s láskou připravovanou, bylinkami ovoněnou nabídkou.

Poté bude velicé příjemné se zrelaxovat v odpočinkové zóně s jezírkem a lehátky.

Pro milovníky romantiky nabízíme piknikové koše, se kterými si můžete vychutnat chvíle pohody. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

V těsném sousedství pohádkového zámku Hluboká nad Vltavou můžete zavítat do zoologické zahrady Ohrada. Stát se zde můžete také adoptivními rodiči některého ze zvířat.

Zahrada se snaží kromě rekreace návštěvníků o jejich vzdělávání a poučení, nabízí rozšíření výuky netradiční formou školám všech stupňů a zapojila se do systému ochrany přírody.

Zoologická zahrada Ohrada byla poprvé otevřena pro veřejnost 1. května 1939 jako součást loveckého muzea v zámku Ohrada rozhodnutím tehdejšího majitele hlubockého panství Dr. Adolfa Schwarzenberga. Návštěvníci v ní mohli vidět hlavně naše tradiční druhy lovné zvěře, doplněné několika exempláři papoušků, nandu, lamy a kočkodana husarského. Od té doby procházela zoo obdobími vývoje i stagnace. Na konci 60. let 20. století se dokonce uvažovalo o jejím zrušení. To se naštěstí nestalo, zoo byla zachráněna a od roku 1972 se rozvíjí jako samostatná organizace. Další modernizace stávajících expozic a výstavba nových výběhů a voliér je vedena snahou co nejvěrněji napodobit biotopy z volné přírody, a tím poskytnout chovaným zvířatům co nejlepší životní podmínky.

Dnes se zde chová na 256 druhů zvířat ve více než 2 000 exemplářích. V souladu s tradicí se i nadále zahrada zaměřuje na chov našich druhů s rozšířením na zvířata Evropy a mírného pásu Asie. Nechybí ani expozice představující faunu a flóru Austrálie, Ameriky a Afriky. V posledních letech věnuje zoo zvláštní pozornost zejména ohroženým druhům české a evropské fauny.

Každým dnem zmizí nenávratně z přírody jeden druh zvířete. Také vy můžete přispět k vytvoření ztracené rovnováhy mezi přírodou a člověkem. Pokud se stanete adoptivním rodičem či patronem, budete se podílet na úhradě nákladů spojených s chovem zvířat, na dalším rozvoji zoologické zahrady, ale také na ochraně nejen ohrožených druhů zvířat. A to už přeci stojí za to!

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Původně arcibiskupský zámek v Týně nad Vltavou dnes slouží jako Městské muzeum. Raně barokní stavba stojí na horním (severním) okraji náměstí. V muzeu jsou stálé expozice dokumentující historii města, keramiky, vorařství, loďařství, loutkářství či expozice režiséra Alfréda Radoka, věnovaná jeho životu a dílu. Ukázku životního stylu venkovského šlechtice na přelomu 19. a 20. stol. nabízí klasicistní salónek. Zařízení pochází z pozůstalosti šlechtické rodiny. Je zde také stálá expozice jihočeských vltavínů, jedna z největších v ČR. Mimo stálých expozic pořádá muzeum řadu sezónních výstav, muzeum také spravuje knihovnu a archiv. Přístupné jsou také středověké podzemní chodby (15. stol.) pod muzeem.

(zdroj: www.hrady.cz)

Březí ze zámečkem zvaným Vysoký Hrádek se nachází 5 km jihozápadně od Týna nad Vltavou, v těsné blízkosti Jaderné elektrárny Temelín.

Zámek je dvoukřídlá patrová budova. Uprostřed průčelí obráceného k jihu je dvoupatrová věž. Po pravé, východní straně věže je patrové stavení s klenutým přízemím, zřejmě bývalá tvrz, v nárožích podepřená. Západní křídlo je přístavek z 19. stol.

Zámek je ve vlastnictví Jaderné elektrárny Temelín a je pro veřejnost nepřístupný.

 

(zdroj: www.hrady.cz)

Město Zliv leží v Budějovické pánvi, přibližně 10 km severozápadně od Českých Budějovic a 4 km západně od Hluboké nad Vltavou. Město se rozkládá na severozápadním břehu rekreačního rybníka Bezdrev, který je druhým největším rybníkem v České republice, u důležité železniční trati č. 190, spojující České Budějovice s Plzní. Díky své strategické poloze je město vyhledávaným místem pro rodinné bydlení i rekreaci. Nejstarší písemná zmínka o vsi Zliv pochází z roku 1409, kdy je uváděna jako poddanská ves hlubockého panství. Zliv a jeho okolí patří mezi významná archeologická naleziště. V několika polohách (zejm. trať Varta) byly odkryté soubory sídlištních a výrobních objektů z doby římské a četné nálezy zdobené keramiky, železářské strusky a stříbrných mincí. Starobylou památkou města je dvouobloukový kamenný most z počátku 18. století přes Soudný potok, zdobený sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1724, a novogotický kostel sv. Václava. Přes město vede několik značených cyklistických a turistických tras. Okolí města přímo vybízí k rekreaci a poznání. Kromě již zmíněného rybníka Bezdrev, v jehož okolí se nachází několik rekreačních objektů a který je možné využít ke koupání či k vodním sportům, lze například navštívit také Zlivský nebo Mydlovarský rybník s koupalištěm a autokempem Mydlák. Tento oblíbený autokemp je provozován městem a nabízí hned několik možností ubytování – chatky, nové sruby, stany, přívěsy či obytné automobily. V kempu se kromě koupaliště nachází také půjčovna loděk, hřiště na volejbal a nohejbal, restaurace a obchod s potravinami. Na své si zde přijdou také rybáři, jelikož je zde povolena možnost rybolovu. Z dalších přírodních zajímavostí se na katastru města Zliv nachází například přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků, zahrnující nivu Bezdrevského potoka a severozápadní část Zlivského rybníka. Toto území rákosin a vlhkých luk je posledním pozůstatkem tzv. Zbudovských Blat, což je oblast mezi Netolicemi a Hlubokou nad Vltavou s podmáčenou půdou, která se využívala jako pastviny.

MÚ: Dolní náměstí 585, 373 44 Zliv

Tel.: +420 387 993 266, mu.zliv@sendme.cz, www.zliv.cz

 

Autokemp Mydlák: Nádražní, 373 44 Zliv

Tel.: +420 728 520 633, muzliv.mydlak@seznam.cz

Zoopark ve Dvorci u Borovan byl založený v roce 2007 jako obecně prospěšná společnost specializující se na chov vzácných druhů exotických zvířat (kočkovité šelmy, primáti, plazi, afričtí a asijští kopytníci).

Mimo specializaci chová Park exotických zvířat Dvorec šakaly, medvěda hnědého, medvídkovité šelmy a velké papoušky rodu ara. Čekají vás nové přírodní výběhy pro velké kočkovité šelmy či medvědinec, bezbariérové chodníky a odpočinková místa. Pro děti je velkým lákadlem i pohyb mezi domácími zvířaty přímo v jejich výběhu.

Prvenství v České republice drží park v odchovu lvů pustinných. Narodilo se zde již více než 30 mláďat. Některá jsou již ozdobou v tak vzdálených místech jako třeba v Johor ZOO v Malajsii. Dalším lákadlem jsou také tygři.

V průběhu roku zde významné osobnosti křtí nové přírůstky, pro děti jsou pak pořádány zábavné programy. Park nabízí také možnost adopce zvířat. Součástí areálu je Hospůdka u krokodýla a dětské hřiště.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Nejlepší zoo regionu

Jihočeská Zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou leží nedaleko centra tohoto jihočeského města, v těsné blízkosti loveckého zámku Ohrada, jehož byla při svém založení v roce 1939 součástí. Dnes jde o moderní zoologickou zahradu, která se specializuje zejména na faunu palearktu, včetně velkých šelem z české přírody. Kromě toho zde však potkáte zástupce z Austrálie, tropický deštný les Jižní Ameriky nebo zvířata Afriky. Otevřeno je zde denně, a to po celý rok.

 

Ohrada 417, 373 41 Hluboká nad Vltavou

Tel.: +420 387 002 211, info@zoohluboka.cz

www.zoohluboka.cz

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. století, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z roku 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Malebná zřícenina gotického lovčího hradu Karlův hrádek bývá často uváděna pouze pod jménem Hrádek. Stojí nad řekou Vltavou na jejím levém břehu u Hněvkovické vodní nádrže asi 7 km severně od Hluboké nad Vltavou ve výšce cca 430 m nad mořem.

Karlův hrádek založil král Karel IV. a pod německým jménem Karlshaus se hrádek připomíná již roku 1357. Ve stejné době vznikla také nedaleká ves Purkarec. Hrádek byl položen ve Staré oboře, patřící k hradu Hluboká nad Vltavou, a byl určen zejména k loveckým akcím. Hrad byl zřejmě bez věží, vjíždělo se do něj přes hradní příkop s padacím mostem rovnou do nádvoří. Od konce 14. století je však již uváděn jako opuštěný.

Na romantickou zříceninu gotického loveckého hrádku je možné dojít po červené turistické značce asi 8 km ze stanice vlaku Hluboká – Zámostí. Od vsi Purkarec je vzdálená asi 2,5 km. K historii hradu se váže několik místních pověstí, podle nejznámější z nich má být někde pod hradem schovaný vinný sklípek naplněný vínem, který má hlídat velký vzteklý pes.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Jihozápadně od Budějovic při silnici ke Krumlovu rozkládá se na návrší nemalá a výstavná ves Újezd, jejížto kostel od dávných dob kamenný, ale již přestavený, daleko z roviny Budějovské viděti jest. Odtud také pochází německý název vsi Steinkirchen. Již r. 1420 povídalo se, že bývaly na tom místě dvě vesnice a že později spojeny v jednu ves tak, že obyvatelé její podlé nadání „p. Maškovského“ všech městských živností se hleděti mohli. (O čemž posud svědomí na zámku Krumlovském uložené šíře vypravuje.) Od Újezda na západ jsou dvě samoty: jedna řečená „u Kotků“ a druhá „Mašek“ neb „Maškovský.“ Ale tato stojí na tom místě teprve několik let; dříve bývala o kus dále k jihu, skorem na kraji stráně, která příkře k Vltavě spadá. Vltava totiž prodírá se tu lesnatými, skalnatými stráněmi asi tak, jako se výše na toku jejím spatřuje. Na kraji této stráně blíže dotčeného dvořiště, kde tvoří skály strmý sráz na způsob stěny, spatřují se skrovné zbytky hradu, kterýž se Maškovec jmenoval a sídlem vladyk Újezdských býval. Příkopy jindy hluboké, ač nyní zanesené, zavírají čtverhranné, borovím porostlé hradiště na třech stranách, a k větší jistotě byl na jižní straně dvojí příkop. Z hradu zbylo jen něco málo zdí, kteréž jest lépe viděti od řeky, než na hradišti. ještě před 60 lety byly tu vysoké zdi, ale od té doby na hradišti vandalsky hospodařeno. Nejvíce přičinil se o bourání zdí jakýsi Pachner z Egenstorfu, který r. 1826 dvůr Kotkovský koupil, zdi rozmetal, kamení prodal a rum na své pole zavezl. Když Pachner dvůr r. 1838 prodal, zbyla na Maškovci ještě zeď vysoká s velikým vylámaným otvorem, ale i ten brzo podkopán a zničen. Roku 1842 sesula se jedna polovice a zbyl pilíř jediný, ale i ten již před lety byl vyvrácen. Když pak žádných zdí na povrchu nezbylo, posázeno hradiště borovím. Při jednom kopání (roku 1841) nalezeny mezi rumem kostra lidská, železné zbraně a jiné starožitnosti, kteréž dělníci kamsi zahodili. Nivy na té i na oné straně řeky slovou posud „ke hradu“. Újezd byl již ve 13. století v držení rodu, z něhož pošli páni ze Strakonic, Pořešína, Drahonic, Křemže a Srdova, užívajíce znamení erbovního šípu či střely. Vernéř z Újezda přítomen byl r. 1263, když Přemysl král klášter Korunský vysadil, a stojí jako svědek mezi samými pány i před Bavorem ze Strakonic. Ale potomci jeho rozrodivše se schudli a byli potom ve stavu vladyckém. Roku 1279 připomínají se Valkún z Újezda, Brum a Vernéř bratří. Brum slove roku 1298 z Vítějovic a stal se, tuším, praotcem pánů z Pořešína, kdežto od jednoho z jeho bratří Srdovští a Újezdští pocházeli. Vernéř ze Srdova vyskytuje se roku 1359–1369 jako patron kostela Újezdského; synové jeho byli, tuším, Buzek, Vernéř (r. 1370–1391), Valkún (r. 1370–1406), Brum (r. 1370–1401) a Buzek bratří z Újezda. Buzek tento jmenoval se také Vilém a připomíná se až do r. 1391. Začasté se čtou jména jich v pamětech Rožemberských, někdy i v zápisech strýců jich Pořešínských a Křemžeckých. Rozdělivše se o Újezdské zboží dostali nevelikých dílův a chytali se i loupeží. O tovařiších Valkounových se povídalo, že pobrali sukno na silnici a Valkoun že jeden postav toho sukna obdržel. Lotříci prý měli stav u něho; syn jeho Petr se střelcem svým a jiní tovařiši vzali na silnici 28 postavů barevného sukna kupcům ze Salcpurka, „a to jsou nesli na Újezd, na tvrz podlé Maškovce“.

(zdroj: www.hrady.cz)

Hrad Velešín je poprvé zmiňován v listině z roku 1266. V první třetině 13. století byl založen jako královský hrad – pravděpodobně Přemyslem Otakarem I. nebo Václavem I.

Výstavba hradu měla zřejmě pomoci posílit královskou moc v okrajových a málo obydlených částech říše, posádka se také patrně měla podílet na ochraně důležité obchodní stezky směřující do hornorakouského Freistadtu. V držení královské komory však hrad nezůstal dlouho. Roku 1265 vyměnil král Přemysl Otakar II. velešínské panství s Čéčem z Budějovic za Hlubokou a Budějovice. Čéč však Velešín zanedlouho prodal Benešovi Pyšnému. Jím zde začala vláda Michaloviců. Král Přemysl Otakar II. sice Benešovi Velešín odebral, ale Václav II. ho 28. srpna 1283 navrátil Benešovu synovi Janovi z Michalovic. Ve vlastnictví pánů z Michalovic pak Velešín setrval déle než jedno století.

V roce 1387 hrad, k němuž náležely Latrán a městečko na levém břehu Malše, vesnice Sedlce, Tolišovice, Chlum Polžov, Kladějov a další majetek, prodal Jan IV. Michalec z Michalovic Oldřichovi z Rožmberka. Ve vlastnictví Rožmberků se Velešín nacházel až do vymření rodu Petrem Vokem v roce 1611.

Do dnešní doby se dochovaly pouze zbytky opevnění a fragmenty půlválcové bašty a mohutné válcové věže, situované na úzkém skalnatém ostrohu nad řekou Malší. Zbytky velešínského hradu jsou volně přístupné.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

První písemná zmínka o obci se váže k roku 1357 a je spojena se jménem Nedamíra ze Zvíkovce. Nejvýznamnější památkou v obci je pozdně gotická tvrz, původně dvoupatrová, dnes jednopatrová budova mírně obdélníkovitého půdorysu z neomítnutého kamenného zdiva. Na přelomu 15. a 16. století byla vybudována kamenná budova nynější tvrze, podle desky zasazené do zdi se uvádí r. 1406, ale deska sem byla zasazena zřejmě až druhotně. Na návsi se nachází kaplička, která byla postavena v roce 1887. V současné době žije v obci přes 260 obyvatel, najdeme tu mateřskou školu, kulturní dům a sportovní areál vybudovaný roku 2002. Nedaleko od Zvíkova, směrem na České Budějovice, se nachází Ortvínovice, které administrativně spadají pod Zvíkov.

OÚ: Lišovská 60, 373 72  Zvíkov, pošta Lišov

Tel.: +420 724 773 020, obec@zvikovulisova.cz, www.zvikovulisova.cz

Meditační zvon – Zvon Setkávání v Hojné Vodě připomíná světu, že tu žili a žijí, pracovali a pracují, tvořili a tvoří lidé dávných časů, nedávné minulosti a současnosti; někteří tu zemřeli, jiní byli vyhnáni.

Zvon váží necelé tři tuny a je ozdoben mýtickým jednorožcem, jež byl heraldickou figurou v obecním znaku Hojné Vody. Na zvon se zvoní každou neděli v 19:00 hod., ale příchozí si může na zvon zazvonit kdykoli. Od zvonu se nabízí krásné výhledy do údolí k Horní Stropnici, Novým Hradům.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Obec Žabovřesky se nachází v Českobudějovické pánvi, zhruba 11 km severozápadním směrem od Českých Budějovic. Žabovřesky za své jméno vděčí nespočetnému množství rybníků, louží a mokřin, nacházejících se v nejbližším okolí obce. V lokalitách žije pestré společenstvo rostlinné i živočišné říše, kvákáním a vřískáním se zde projevují hlavně žáby, které daly obci jméno, podobu znaku či praporu. První písemná zmínka o obci se vyskytuje ve smlouvě z roku 1334, v níž král Jan Lucemburský dává Petrovi z Rožmberka vsi Žabovřesky, Dehtáře a Radošovice coby vyrovnání za hrad Janovice nad Úhlavou. Územím obce protéká Dehtářský potok, který nese jméno podle části Dehtáře, které k obci patří. Z pamětihodností se v obci nacházejí výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. století, zvonička na návsi, křížek a pomník padlým ve světových válkách. Namalovaným sluníčkem na fasádě budovy je ozdobená místní mateřská škola, která se nachází na obecní návsi. Jedná se o jednotřídní malou útulnou školku, u která je také malá zahrada. O kulturní dění v obci se starají spolky a sdružení, mezi které patří SDH Žabovřesky, TJ Sokol Žabovřesky, Myslivecký spolek Jarov, Seniorky obce a MS ČČK. U místní části Dehtáře se nachází desátý největší rybník v České republice. Okolí rybníka Dehtář je zejména při podzimních výlovech hojně navštěvováno. Západní část rybníka je chráněnou ornitologicky významnou plochou.

OÚ: Žabovřesky 43, 373 41 Hluboká nad Vltavou

Tel.: +420 602 757 047, obeczabovresky@quick.cz

www.obeczabovresky.cz

Obec Žár se nachází zhruba 6,5 km jihovýchodně od Trhových Svin a 5,5 km severozápadně od Nových Hradů, při silnici spojující tato dvě města. Ves Žár je v historických pramenech poprvé zmiňována již v roku 1186, kdy byl zdejší dvůr věnován klášteru v rakouském Zwettlu. V současnosti patří k Žáru osady Božejov a Žumberk a žije zde 327 obyvatel. Na katastru obce se nachází Žárský rybník, o jehož existenci víme již od roku 1221, čímž se řadí k nejstarším rybníkům v Čechách. V průběhu 14. století byl rozšířen na současných 112 hektarů. Uprostřed rybníka leží nevelký ostrov, který nechali Buquoyové parkově upravit a zřídit zde letohrádek, který se do dnešních dnů nezachoval. Jihozápadně od Žáru leží na mírném návrší opevněná ves Žumberk s tvrzí. Do dnešních dnů se z tvrze dochovala čtyřkřídlá jednopatrová budova uzavírající nevelké nádvoří s obnovenou sgrafitovou výzdobou. V interiérech je umístěna rozsáhlá expozice lidového malovaného nábytku z jižních Čech. Žumberk patří mezi unikáty mimo jiné tím, že nejen tvrz, nýbrž i celá vesnice byly původně opevněny. Z tohoto opevnění se kromě části hradeb zachovalo pět bašt, které jsou nyní postupně opravovány. Mimořádně hodnotný architektonický soubor doplňuje navíc žumberský kostel sv. Jana Křtitele ze 14. století a několik náhrobních kamenů ze 16. a 17. století. Žár, Žumberk i Božejov se nachází v přírodním parku Novohradské hory, díky čemuž přes obce prochází několik turistických a cyklistických značených stezek.

OÚ: Žár 30, 374 01 Trhové Sviny

Tel.: +420 386 362 152, obeczar@quick.cz, www.obeczar.cz

V jihočeském Římově objevíte v původní roubené budově, která je jednou z nejstarších v obci, expozici modelů vláčků. Má připomínat bývalou koněspřežní železnici z Českých Budějovic do Lince a jejího projektanta Františka Antonína Gerstnera, který míval na římovském zámku projekční kancelář.

Obecní úřad v Římově otevřel muzeum Roubenka s expozicí modelů vláčků. Muzeum připomíná bývalou koněspřežní železnici z Českých Budějovic do Lince. Stavitel František Antoním Gerstner řídil celou první etapu vzniku koňky na trase z Českých Budějovic do Kaplice z římovského zámečku, který stojí kousek od roubenky. Celému projektu byl velice nakloněn i tehdejší starosta a největší statkář obce, který velmi stál o to, aby koněspřežná dráha vedla právě tudy.

Expozici doplňuje i plně funkční model kolejiště s vláčky. Ten patří Gerhardu Höchtlovi, který pochází z Pasova a už 15 let žije v Římově. Muzeum zřídl obecní úřad v původní roubené budově, která vznikla na začátku 17. století - podle dendrologických průzkumů bylo dřevo použité na stavbu Roubenky pokáceno v roce 1611. V roubence původně OÚ sídlil, pak se ale přestěhoval do jiné budovy na náměstí.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)