Dolany

První písemné zmínky o obci Dolany, která byla vždy obcí zemědělskou, pochází z roku 1354. Vzácnou památkou Dolan je kaplička z 15. století, která dříve sloužila jako poutní místo při procesích do unhošťského kostela. V obci rostou také dva památné duby, jejichž stáři se odhaduje na cca 300 let.

 

OÚ: Dolany 35, 273 51 Unhošť tel.: +420 312 666 410

obecni.urad@dolany-kladno.cz www.dolany-kladno.cz

Dolany

Drnek

Původní osada Drnek, která se podle panského hajného původně nazývala Drnky, byla z důvodů zajištění pracovní síly založena v r. 1726 hrabětem Adolfem Bernardem z Martinic, neboť poddaní z blízkých vsí robotovali na polích nového dvora, ale nestačili obdělávat a sklízet tak velkou výměru. Na katastru dnešní obce Drnek původně ve středověku existovaly dvě osady: Humniště a Svídná, na jejichž místě se dnes nacházejí archeologická naleziště.

 

OÚ: Drnek 65, 273 77 Drnek, tel.: +420 312 589 220

obec.drnek@tiscali.cz, www.obec-drnek.cz  

Drnek

Hornický skanzen Mayrau

Skanzen věnovaný těžbě uhlí najdete na Kladensku v obci Vinařice. Skanzen vznikal v 90. letech minulého století díky obětavosti mnoha nadšenců pro hornickou historii. Rozsáhlá expozice zachycuje provoz dolu tak, jako kdyby horníci odešli teprve včera.

Město Kladno je známé hlavně pro svoji hornicko-hutnickou tradici. I když uhelná těžba v revíru skončila v roce 2002, stále se o Kladnu mluví jako o městě uhlí a železa. Je to také dáno tím, že se v okolí dochovalo hned několik industriálních památek českého a nejspíš i evropského významu. Patří mezi ně zejména Důl Mayrau, který je znám z lyrické písně "Cestička k Mayrovce"“. Celý historicky vzácný areál je zachován v modelu tzv. posledního pracovního dne, kde vše zůstalo tak, jako by havíři odešli právě včera.

K vidění jsou modely důlních děl, svítidel, mineralogické nálezy. Nechybí malá přehlídka měřicí a záchranářské techniky. Kolem hydraulických výztuží a různých dalších strojů se jde do bývalého krytu civilní obrany ve vrcholu Homole - tady čeká opravdová lahůdka v podobě simulovaného důlního provozu s ukázkou ražby. Průvodci ve skanzenu nabízí vskutku ojedinělé možnosti. Prohlídka řady technických památek, včetně ukázky dobývání uhlí pod zemí nebo pochůzky po hornických stezkách za návštěvu určitě stojí. Expozicí vás provedou bývalí horníci – zapálení praktici!

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.mayrau.omk.cz

 

 

Hornický skanzen Mayrau

Hradečno

První písemné zmínky o obci na Šternberském potoce pocházejí z roku 1523. Na vyvýšenině na jižním okraji obce se nachází zbytky příkopů a valů, které připomínají vodní tvrz, jež vznikla někdy v rozmezí od 11. do 13. století a zanikla definitivně před polovinou 16. století. Z roku 1749 pochází hrázděná zvonička. Hájovna Obora byla postavena v 1. polovině 18. století. Obec se skládá ze tří místních částí – Nové Studnice, Hradečna a Nové Vsi, přičemž poslední dvě jmenované tvoří kompaktní sídelní útvar.

 

OÚ: Hradečno 35, 273 04 Kačice, tel.: +420 312 655 625

obec@hradecno.cz, www.hradecno.cz

Hradečno

Hřebeč

Obec Hřebeč byla jako osada v blízkosti tvrze Tasov založena roku 1285 Vojslavem Rebeckim, z jehož jména vznikl i původní název obce Řebeč. Ten se postupně vyvinul do dnešní podoby Hřebeč. Hřebeč je rodištěm významného českého básníka, textaře a scénáristy Karla Šiktance a zpěváka Josefa Oplta. Obec disponuje veškerou občanskou vybaveností. Najdete zde též tenisové kurty či fotbalové hřiště.

 

OÚ: nám. Draha 75, 273 45, tel.: +420 312 253 906

obec@hrebec.cz, www.hrebec.cz  

Hřebeč

Kačice

Obec na horním toku Loděnice je poprvé zmiňována v roce 1318. Na protáhlé návsi stojí výklenková kaple z 19. století. Z r. 1711 pochází barokní socha sv. Blažeje, z 1. poloviny 19. století pak socha sv. Jana Nepomuckého. Na se­verním okraji obce se nachází usedlost čp. 52 s hrázděným patrem z přelomu 18. a 19. století. V polovině 19. století byla Kačice jednou ze stanic koněspřežné dráhy z Prahy do Lán.

 

OÚ: Masarykova 20, 273 04 Kačice, tel.: +420 312 655 623

info@kacice.cz, www.kacice.cz

Kačice

Kladenský zámek

Kladenský zámek, který se nachází v Zádušní ulici, představuje jednu z nejstarších staveb města, umělecko-historickou památku, kulturní instituci i minulost starší než budova sama. Navštívit zde můžete galerii, maketu štoly a zámeckou zahradu s medvědáriem.

Nedílnou součástí kladenského zámku je Galerie Kladenského zámku, která slouží k pořádání výstav výtvarného umění. Konají se zde i příležitostné koncerty vážné hudby přednášky, recitály či výtvarné a tvůrčí dílny pro malé děti. Existuje zde také možnost si prostory Galerie Kladenského zámku pronajmout.

Ve sklepení pod kladenským zámkem byla v roce 1974, za pomoci Báňské záchranné stanice vybudovánamaketa důlního pracoviště. U vstupu do štoly naleznete fotografickou dokumentaci historie kladenských dolů. Přímo ve štole pak návštěvníci najdou ukázky vývoje hornických technik na Kladensku. Nechybí ani reálné ozvučení štoly, díky kterému budeze míz pocit, jako byste se nacházeli ve skutečném dole. Prohlídka štoly je možná pouze po objednání na tel.: 725 118 555.

Zahrada Kladenského zámku patří mezi nejzajímavější místa na Kladně. Jsou zde vydlážděné cesty s lavičkami, v centrální části se nachází odpočinkové místo se šachovnicí. Zajímavým prvkem je kamenná koule s přetékající vodou, na jejímž místě bývala zámecká studna. Při rekonstrukci zahrady bylo zachováno sanktuárium z původního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Atraktivní součástí zahrady je  také medvědárium s rozlehlým výběhem a bazénem, ve kterém našly domov dvě medvědice, Marta a Míša.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.mestokladno.cz

 

 

Kladenský zámek

Kladno

Městské informační centrum

T. G. Masaryka 499, Kladno

tel.: +420 312 604 540

infocentrum@mestokladno.cz

www.mestokladno.cz

Knovíz

Obec na Knovízském potoce je jako majetek vyšehradské kapituly uváděna již v r. 1088. V sz. části ve stráni nad potokem prozkoumali archeologové rozsáhlé sídliště lidu popelnicových polí z mladší doby bronzové. Obci dominuje původně gotický kostel Všech svatých ze 14. století, nad horním koncem obce se zdvihá pískovcová skála zvaná Husova Kazatelna. Ve vsi se koná tradiční závod historických vozidel do vrchu Knovíz – Olšany.

 

OÚ: Knovíz 15, 274 01 Slaný 1, tel.: +420 312 587 405

ouknoviz@slansko.cz, www.knoviz.cz

Knovíz

Kožová hora

Kožova hora se nachází 2 km jižně od Kladna, při hlavním tahu Kladno-Beroun. Místo si občané Kladna oblíbili již v 19. století a často sem chodívali na nedělní procházky. Pro jejich potřeby vybudoval Klub českých turistů roku 1930 turistickou chatu s rozhlednou.

Věž leží v nadmořské výšce 456 m, je vysoká 35 metrů a jejím vnitřkem vede schodiště se 131 schody. Po nich se dá vyjít na vyhlídkovou plošinu, která je 31 metrů nad zemí. V roce 1948 byl objekt znárodněn a od té doby slouží převážně jako restaurace.

Rozhledna je přístupná v době provozu restaurace. Severním směrem můžete spatřit průmyslovou oblast Kladna, v pozadí nejznámější českou horu Říp a ještě na horizontu za ní kuželovité vrchy Českého středohoří. Na východě dohlédnete až do Prahy a na Říčansko. Podíváte-li se jižním směrem, zahlédnete Brdy i Křivoklátsko. Bez zajímavosti není ani pohled na blízké malé letiště, kde panuje čilý letecký provoz nejen ultralehkých letadel, ale i opravdových strojů patřících místní letecké škole.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.vasata.cz

 

 

Kožová hora

Lány

Lány jsou poprvé zmiňovány v r. 1392. Již tehdy zde stála zemanská tvrz Haška z Lán. Na jejím místě byl v r. 1592 vybudován renesanční zámek jako lovecké sídlo císaře Rudolfa II. Zámek prošel řadou změn a v r. 1921 jej koupil stát jako letní prezidentské sídlo. Zámek je spojen krytou chodbou s barokním kostelem Nejsvětějšího Jména Ježíšova, jenž byl vybudován v letech 1747-52. Kolem r. 1770 založil Karel Egon I. Fürstenberk u zámku park. V Lánech můžete navštívit Muzeum T. G. Masaryka ve zrekonstruované budově špýcharu, Pamětní síň Dr. Alice Masarykové, Muzeum sportovních vozů či uměleckou galerii. V místě zvaném U lipky roste Lípa Svatopluka Čecha – chráněná líspa malolistá, která je stará přibližně 100 let.

 

OÚ: Masarykovo nám. 9, 270 61 Lány

tel.: +420 313 502 041

info@obec-lany.cz, www.obec-lany.cz  

Lány

Lány

Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. Zámek Lány je veřejnosti nepřístupný, otevřen bývá ve výroční dny narození a úmrtí T.G.M. Navštívit však můžete zámecký park.

První zmínka o Lánech pochází z roku 1392. Už tehdy zde stávala dřevěná tvrz. Během staletí patřil různým šlechtickým rodům, přechodně i císaři Rudolfu II. Byl mnohokrát přestavován a jeho dnešní podoba je výsledkem přestavby z let 1902 - 1903. Poslední stavební úpravu zámku a jeho nejbližšího okolí provedl v letech 1921 - 24 architekt Josip Plečnik.Téměř osmdesát let, od roku 1920, je zámek v Lánech letní rezidencí československých prezidentů.

První prezident československé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk si lánský zámek velmi oblíbil. Lány se staly významným místem státních návštěv. Po abdikaci na úřad prezidenta v roce 1935 mu bylo umožněno přestěhovat se do Lán natrvalo i se svou rodinou. Nakonec zvolil Lány jako místo posledního odpočinku pro sebe i svou rodinu. Hrob rodiny Masarykových se stal symbolem československé demokracie i v dobách totality. Eduard Beneš lánskou rezidenci nevyužíval. Po celé válečné období zde bydlel nemocný prezident Emil Hácha s dcerou. Prezidenti Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Antonín Novotný i Ludvík Svoboda navštěvovali Lány jen zřídka. Ani za prezidenta Gustáva Husáka se tady hlava státu příliš nezdržovala. Až prezident Václav Havel, zvolený po roce 1989, navázal na tradice z dob Masarykových a Lány opět ožily.

Lánské lesy rozprostírající se v okolí zámku ukrývají také pozoruhodnou technickou památku: zbytky druhé nejstarší železnice na evropské pevnině. Koněspřežná dráha měla vést z Prahy do Plzně, byla však ukončena v Lánech. V provozu byla v letech 1830 - 1869, odbočka do lánských lesů byla využívána až do roku 1873. Bývalá hájovna Píně na okraji Lánské obory je vlastně jedním z nejstarších nádraží - sloužila jako přepřahací stanice a byt inženýra.

Zámecký park o rozloze 110 ha je zpřístupněn od začátku března do konce října. Zpřístupněna je také ukázková část Lánské obory s dřevěnou vyhlídkou na výběh vysoké zvěře, kde se platí speciální vstupné 15 Kč. Nachází se zde také naučná stezka s informačními tabulemi, která je přístupná celoročně (délka necelých 5 km). Stezka spojuje obec Lány s touto ukázkovou částí obory.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.hrad.cz

 

 

Lány

Muzeum T. G. Masaryka

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech sídlí ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu. Je zcela bezbariérové a kromě výstav a expozic nabízí i možnost občerstvení ve stylové kavárně.

V první části expozice  věnované osobnosti prvního československého prezidenta T. G. Masaryka mohou návštěvníci vidět rekonstrukci bytu rodiny Masarykových z let 1895–1910, kdy rodina bydlela v Thunovské ulici na Malé Straně v Praze a seznámit se s jednotlivými členy rodiny.

Období profesorských let T. G. Masaryka přibližuje část expozice 
T. G. Masaryk a Hilsneriáda, kde dobovou atmosféru dokresluje rekonstrukce trafiky z konce 19. století a dobový tisk. Další části expozice pokračují obdobím první světové války a vzniku Československé republiky. Nechybí ani prezentace Masarykova pobytu na zámku v Lánech. Kromě autentického jezdeckého obleku prezidenta Masaryka muzeum vystavuje také některé jeho osobní předměty.

Výrazná část expozice je věnována 
období první světové války a československým legiím. Návštěvníci si mohou prohlédnout dobové zákopy i rekonstrukci legionářského vagonu z Transsibiřské magistrály.

Expozice T. G. Masaryk prezident seznamuje s počátky 
vzniku Československé republiky a mapuje nápaditým způsobem cesty T. G. Masaryka po republice. Druhé patro muzea patří expozici mapující období první republiky, tj. let 1918 - 1938.


Nově zrekonstruované muzeum má v přízemí badatelnu, kavárnu, přednáškový sál pro koncerty, výstavy a malou expozici obce Lán v kavárně.

 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.muzeumtgm.cz

 

Muzeum T. G. Masaryka

Nové Strašecí

Informační centrum Nové Strašecí

Okružní 934, 271 01  Nové Strašecí

Tel.: +420 313 572 340

E-mail:icentrum@novestraseci.cz

www.novestraseci.cz

 

Smečno

První písemná zmínka o Smečně, které je od roku 1992 měst­skou památkovou zónou, pochází z r. 1252. Tehdy zde již stála tvrz. Původní tvrz před r. 1460 přestavěl Bořita z Martinic na výstavný hrad, který byl kolem r. 1586 přebudován na pravidelný renesanční zámek, upravovaný v 18., 19. i 20. století. V areálu se nachází kaple sv. Anny z r. 1460. V návaznosti na vznik kaple se ve Smečně pravidelně koná Svatoanenská pouť. Zámek nyní slouží jako ústav sociální péče. U zámku se nachází park s řadou vzácných dřevin. Ze 14. století pochází zdejší kostel Nejsvětější Trojice, přebudovaný goticko-renesančně v r. 1587. Naproti němu se nachází renesanční budova děkanství. Za pozornost stojí také vojenský skanzen s výstavou bojové techniky, výstroje a výzbroje a přírodní divadlo v Lištici.

 

 

MěÚ: Náměstí TGM 12, 27305 Smečno, tel.: +420 312 547 856

mesto.smecno@quick.cz, www.mesto-smecno.cz

SmečnoSmečno

Stochov

Město Stochov se ještě jako ves poprvé připomíná v r. 1324. Stochovské hradiště bývalo podle legendy sídlem kněžny Drahomíry, matky sv. Václava, který se zde údajně narodil. Při té příležitosti jeho babička zasadila v r. 903 památný dub. A protože prý měl maličký Václav sto chův, dostala obec název Stochov. V r. 1967 byl Stochov povýšen na město. Ze 14. století pochází původně gotický kostel sv. Václava, blízko něho stojí socha sv. Václava a torzo památného Svatováclavského dubu letního, jednoho z nejstarších u nás (700-1000 let). V Honicích na sev. okraji Stochova stojí empírová kaple z 1. poloviny 19. století a pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století.

 

MěÚ: Jaroslava Šípka 486, 273 03 Stochov

tel.: +420 312 651 326

stochov@stochov.cz, www.stochov.cz

Stochov

Třebichovice

V údolí Knovízského potoka, pod úpatím třetihorní sopky, leží obec Třebichovice s částí Saky. Podle archeologických nálezů bylo zdejší okolí osídleno již v mladší době kamenné. První písemná zmínka o obci je z roku 1324, ze 13. století pocházejí nálezy keramiky v Sakách. Dominantou obce je 59 m vysoký komín označující místo, kde stávala ve své době moderní Schmidtova kruhová cihelna. V katastru obce se nachází přírodní památka Třebichovická olšinka, chráněné území pokrý­vající se na jaře bílými květy bledulí jarních. V osadě Saky najdete nově opravenou barokní kapličku.

 

OÚ: Třebichovice 89, 273 06 Libušín tel.: +420 312 672 216 info@trebichovice.cz, www.trebichovice.cz

Třebichovice

Tuchlovice

Západně od Kladna se rozkládá obec Tuchlovice, jež je doložena v r. 1283. Archeologové zde objevili obydlí ze střední doby bronzové, keltskou kůlovou chatu laténské kultury a sídliště z doby římské. Ve 30. letech 20. století byl v Tuchlovicích založen důl, kde se první uhlí vytěžilo v r. 1947. Těžba byla ukončena k 28. 2. 2002. Za tuto dobu zde bylo vytěženo 42 milionů tun černého uhlí. Nejvýznamnější památkou obce je původně gotický kostel sv. Havla ze 14. století, jenž byl zbarokizovaný a v r. 1844 rozšířen o věž. Z r. 1779 pochází socha sv. Jana Nepomuckého, u autobusové zastávky stojí historický milník. Autorem památníku padlým je Emanuel Kodet. U silnice na Srby je na Tuchlovickém potoce vodní mlýn z 18. století.

 

 

OÚ: U Staré školy 83, 273 02 Tuchlovice

tel.: +420 312 657 020

outuchlovice@volny.cz, www.ou-tuchlovice.cz

Tuchlovice

Velké Přítočno

První písemné zprávy o obci se datují do 14. století. Dříve se Velké Přítočno nazývalo Hořejší. Na návsi pod starou lípou z roku 1771 je na barokním soklu umístěn Svatý kříž. U obecního rybníka se nachází Pomník padlým obětem světových válek. Obec vlastní kulturní sál, ve kterém se konají četné společenské akce pro děti, dospělé i seniory. V obci působí několik aktivních spolků - Klub vojenské techniky Přítočno, I. český spolek rakousko-uherských ostrostřelců, Myslivecký spolek Lověna Velké Přitočno a SK Velké Přítočno.

 

OÚ: Velké Přítočno 16, 273 51 Unhošť, tel.: +420 312 688 816

velke.pritocno@volny.cz, www.velkepritocno.cz

Velké Přítočno

Vojenský skanzen

Vojenský skanzen ve Smečně zahrnuje objekt lehkého opevnění vzor 37/B2-80z - jeden z mála zachovaných objektů tzv. Pražské čáry (tzn. Vnější obrana Prahy). Plně vybavená a vyzbrojená pevnůstka se nachází u zdi zámku ve Smečně.

Lehký objekt vzor 37 typ B je jedním z nejlépe zrekonstruovaných a vybavených lehkých objektů u nás. Je jedním z dochovaných objektů Pražské čáry, kterých bylo původně na 834. Naleznete jej u západní zdi smečenského zámku. Byl uveden do stavu, v jakém se nacházel v době zářijové mobilizace československé armády v roce 1938, kdy bezprostředně hrozil válečný konflikt.

Pražská čára (tzv. VOP – vnější opevnění Prahy) byla budovaná na obranu proti fašistickému Německu před druhou světovou válkou v letech 1935 - 1938. Stálá expozice VOP se nachází v budově obecního úřadu Smečno. Skládá se z fotografií, plánků, map, modelů celé základní řady objektů lehkého opevnění a mnoha dalších trojrozměrných exponátů.

Součástí skanzenu je také objekt vz. 36 ležící mezi obcemi Drnov a Mlýnek u Slaného. Kromě těchto „bunkrů“ je na tzv. Pražské čáře obnoveno ještě dalších 5 objektů.

(zdroj: www.kudyznudy.cz

www.vojensky-skanzen-smecno.cz

Vojenský skanzen