Bauerova vila – Libodřice

Muzeum Josefa Gočára a galerie kubistického designu v Bauerově vile v Libodřicích u Kolína nabízí návštěvníkům dobovou atmosféru počátku 20. století. Rekonstrukce uvedla vilu do její původní podoby. Od 1.1.2018 bude muzeum z technických důvodů uzavřeno.

V expozici je možné si prohlédnout dochované prvky interiérů, především zařízení koupelny, krbové zařízení, dřevěnou vestavěnou skříň či knihovnu. Interiér doplňují dobový kubistický mobiliář a exponáty výtvarného a užitého umění. V prvním patře se nachází expozice věnovaná historii a rekonstrukci vily, Josefu Gočárovi a českému kubismu vůbec, a také památkám moderní architektury v regionu.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Bauerova vila – Libodřice

Bauerova vila – Libodřice

Bauerova vila – Libodřice

Bělušice

Konečně. Stačí vytáhnout z botníku pohorky a vyrazit na houby, borůvky a další lesní dobroty. Bělušice s necelými třemi stovkami obyvatel se totiž nacházejí v bezprostřední blízkosti lesů plných vláhy, stínu a turistických stezek. Škoda jen, že se nezachovala unikátní železná keltská sekyrka, nalezená na území obce. Mohla mít vedle krásné přírody ve znaku i stylový archeologický nález. Ovšem jak se říká: není každého dne posvícení.

OÚ: Bělušice 33, 280 02 Bělušice

Tel.: +420 321 798 839, oubelusice@seznam.cz

www.oubelusice.cz

Bělušice

Břežany II

Malá, nenápadná, na první pohled působící jen jako křižovatka několika cyklostezek. I přesto však díky bohatému sportovnímu zázemí a populárnímu lomu Chrástnice nenajdeme ideálnější místo pro naše dovádění než v této vísce rozkládající se asi pět kilometrů severozápadně od Českého Brodu. Co záleží na tom, jestli jde o vyznavače tenisu, rybaření nebo milovníky koňských stvoření. A že se malý svět nevyhýbá ani velkým osobnostem, dokládá historik Bedřich Mendl, který se zde narodil.

OÚ: Břežany II, 282 01 Český Brod

Tel.: +420 321 672 769, ou.brezany@tiscali.cz

www.brezanyii.cz 

Břežany II

Červené Pečky

Výjimečná historie, řada památek, ale i bohatá spolková činnost a výborná muzika. To vše jsou Červené Pečky. Poprvé jsou zmiňovány ve 12. století a už ve století čtrnáctém tady stál farní kostel a tvrz. Události třicetileté války znamenaly období zmaru a zkázy, ale už v roce 1660 Jan Bedřich z Trauttmannsdorfu nechal na místě pobořené tvrze vystavět zámek a pivovar a panství znovu zvelebil. Dbal také na vzdělanost svých poddaných, vždyť škola tady byla založena již roku 1663. V polovině 18. století byly Pečky povýšeny na městečko a přelom 19. a 20. století znamenal období nebývalé slávy. Sbírka orchidejí barona Hrubého patřila k nejslavnějším v Evropě. Působil tady kapelník a hudební skladatel František Kmoch a spisovatel František Flos, jehož „Lovci orchidejí“ vtáhnou do dobrodružného příběhu i dnešní čtenáře. Červené Pečky se od roku 2006 opět honosí titulem městyse. K městečku patří i obce Bojiště, Bořetice, Bohouňovice I, Čertovka, Dobešovice, Dolany, Malá Vysoká a Opatovice a své domovy tady našlo 1 800 obyvatel. Každý, kdo Červené Pečky navštíví, je uchvácen. Nejen řadou architektonických památek, v jejichž čele stojí gotický kostel Narození Panny Marie, zámek, barokní pivovar, impozantní železniční viadukt anebo empírová kaple s hrobkou baronů Hrubých. Nedaleký lom, kde se dodnes dají nalézt pozůstatky ústřic z období druhohor, je světovým unikátem. V menším lomu u Bořetic se můžete porozhlédnout po českých granátech. Procházka zámeckým parkem, to je živá hodina biologie. Přidejte si k tomu množství kulturních akcí a skvělou country muziku místní skupiny Trampoty. Zjistíte, že návštěvou Červených Peček jedině získáte.

ÚM: Dr. Dvořáka 38, 281 21 Červené Pečky

Tel.: +420 321 761 193, ou@cervenepecky.cz

www.cervenepecky.cz 

Červené PečkyČervené PečkyČervené Pečky

Český Brod

Vstoupilo ve známost ve 12. století a vždy čerpalo z mimořádné úrodnosti kraje. Praha je doslova za humny, proto se zde dařilo obchodu a řemeslu. Zprvu v Brodě hráli prim řezníci – ne každý kůň, kravka či volek měli dost sil dopravit náklad až do matky měst. Většina měšťanských domů měla i várečné právo. Tuto tradici se snaží obnovit v pivovaru poblíž městského parku. Stín zeleně, říčka Šembera, ale i kostelík Nejsvětější Trojice, Masarykův pomník a kamenná upomínka na husitského vůdce tvoří z parku pravou oázu. Procházku ale začněte na náměstí. Nepřehlédnete tu dvě dominanty - kostel sv. Gotharda a renesanční zvonici. Hned naproti, v budově původní radnice, kde se konšelé scházeli už od konce 14. století, se ponoříte do spleti chodeb historického podzemí. Z propojených náměstí určitě nespěchejte. Najdete tu i drobnější otisky bohaté historie města. Nedaleko odtud vás dostanou unikátní městské hradby se svým parkánem a Kouřimskou bránou. Krveprolití u Lipan připomíná expozice Podlipanského muzea. Jeho stavba spolu se sokolovnou a nádražní budovou nesou rukopis dvou skvělých místních architektů A. Balšánka a J. Kouly, na něž je město patřičně pyšné. Určitě neprohloupíte, když si do Brodu přibalíte kolo. Je to kraj starobylých legend. S Labem a Vltavou ho váže svatý Václav, svatý Prokop zase k Sázavě Čertovou brázdou. Kraj nese hrdé stopy Lichtenštejnů. Pokud přidáte k sedmikostelnímu putování ještě návštěvu obecní pece ve Štolmíři se sousedním kostelem sv. Havla, o jehož obrození se snaží nejen místní, máte takzvaně splněno. Nebo si ještě protáhněte tělo v přírodních fitkách. Těch je tu hned několik, aby se nezapomínalo, že chrámem ducha je tělo. A obojí si zaslouží vaši pozornost.

MěÚ: nám. Husovo 70, 282 01 Český Brod

Tel.: +420 321 612 111, cesbrod@cesbrod.cz

www.cesbrod.cz 

Český BrodČeský BrodČeský Brod

Český Brod

náměstí Arnošta z Pardubic 1, 282 01  Český Brod

Tel.: +420 321 612 218, info@cesbrod.cz

www.cesbrod.cz 

Dobřichov

Při jízdě do města Peček ji možná úspěšně přehlédnete. Nebylo by na tom nic zvláštního. Prastaré osídlení Dobřichov stojí tak trochu ve stínu a tváří se jako jeho městská část, s níž sdílí společnou zástavbu. Skutečnost je ale jiná. Jde o samostatnou a sebevědomou obec, která i při nevelké rozloze 620 hektarů má rozhodně co nabídnout. Nejde jen o venkovský klid a čas, charakteristický svou uvolněností a rozvláčností. Než se návštěvník naděje, rozprostře se před ním obrazotvornost sahající až do období říše římské! Co z toho, že se o obci nejstarší záznamy zmiňují teprve ve 14. století. Věci se chopili archeologové a netrvalo dlouho a nad oficiálnostmi pouze mávli rukou. Řada nalezených pohřebních předmětů hovořila jasně a žárové pohřebiště Pičhora se tak stalo jedním z největších nalezišť u nás. A v tomto duchu se ubírá celá obec, ve směru k nedaleké Radimi a krajině protkané nehybnými „přímořskými vlnami“, tak typickými pro Polabskou nížinu. O její unikátnosti netřeba pochybovat. Možná i proto se v bezprostřední blízkosti naleziště nachází naučná stezka Markomanů a stejnojmenná minirozhledna. Stačí vyběhnout po jejím kamenném schodišti a okolní krajina nabídne své půvaby s neskrývanou rozkoší. Jistě, je rozdíl, jestli bude jaro, podzim nebo zima… Ale ruku na srdce. Každé roční období má „to své“, ať již kraj vzkvétá záplavou petrklíčů, hoří vlčími máky, usíná pod barevnou paletou podzimu, nebo již spí pod do dáli se rozprostírající bílou poduškou.

OÚ: Dobřichov 206, 289 11 Pečky

Tel.: +420 321 785 308, obec@dobrichov.cz

www.dobrichov.cz 

Dobřichov Dobřichov Dobřichov

Dománovice

A na počátku stála měděná sekyrka. Že to zní téměř až symbolicky? Kdoví, co stojí za vznikem této z jedné nejmenších vísek na Kolínsku. Kouzelné místo se rozkládá na ploše pouhých 278 hektarů uprostřed polí a lesů, lokality, která si pro místní i návštěvníky přichystala něco nesmírně cenného: klid a život v souladu s přirozeným prostředím. Měděná sekyrka přitom není žádným výplodem fantazie. Kdysi se na území vísky skutečně nalezla jako doklad dávného života. Ale vlastně… proč dávného? I při 130 obyvatelích je ho zde více než bohatě, ať již v podobě tradičních oslav silvestrovských, „čarodějnických“, nebo přátelských sportovních utkání na místním hřišti. A pobízet se není třeba ani k výběhu na doslova za humny se nacházející Dománovický vrch nebo k přírodní rezervaci dubohabrového lesa.

OÚ: Dománovice 9, 280 02 Kolín

Tel.: +420 321 798 330, domanovice@volny.cz

www.domanovice.kolinsko.info 

Dománovice Dománovice

Doubravčice

Obec se poprvé připomíná v darovací listině Jana Lucemburského z r. 1331, kdy ji král za prokázané služby Elišce Přemyslovně znovu potvrdil leníkovi Hrozkovi z Hloholic, královninu spížníkovi. Roku 1357 vykoupil vesnici z manství biskup Dětřich z Portic, aby ji připojil k nově vzniklému cisterciáckému klášteru v Klášterní Skalici. Klášter na dnešním katastru držel od r. 1360 vesnici Dolánky s tvrzí a mniši na zbořeninách slovanského hradiště vystavěli středověký hrádek Šember, který byl po husitské revoluci zničen a Doubravčic se ujal král, který ves zapsal svým věrným. Později byla vesnice připojena k černokosteleckému panství rodem Smiřických ze Smiřic a jejími posledními majiteli se stali Liechtensteinové, kteří ji drželi až do roku 1848. Doubravčice jsou kolébkou několika osobností – odborného spisovatele Františka Petříka (*1857), operního pěvce ND v Brně Aloise Doubravského (*1867) či malíře Františka Salamánka (*1908). V katastru obce se nachází slovanské hradiště ze 7. století „Staré (Pusté) Zámky“, jedno z nejstarších hradišť v Čechách. Na návsi vedle pomníku padlých pak byla místními obyvateli v r. 2011 vystavěna kaplička v místech původní kapličky z r. 1923. Při příjezdu do obce od Masojed stojí v sousedství staletého dubu pískovcový kříž manželů Jana a Anny Slánských z r. 1891. Pro přírodní krásy a malebnost  okolí Lázného potoka a říčky Šembery byl katastr obce již od 20. let minulého století vyhledávaným cílem trampů a později chatařů a Doubravčice jsou i nyní výchozím místem turistů mířících za krásami Pošembeří či k zřícenině Šemberu. V rozvíjející se obci nechybí mateřská škola, komunitní škola, Kulturní dům, restaurace, farma s koňmi či soukromé cukrářství.

OÚ: Obecní 94, 282 01 Doubravčice

Tel.: +420 321 677 901, ou@doubravcice.cz

www.doubravcice.cz 

DoubravčiceDoubravčiceDoubravčice

Dřevěná rozhledna – Polní Chrčice

Dřevěná rozhledna se nachází pod Velkým kopcem. Rozhledna stojí cca 500m severně od centra vsi, vede k ní neznačená polní cesta.

Rozhledna se v obci Polní Chrčice na Kolínsku nachází od jara 2013. Vznikla z iniciativy skupinky místních nadšenců na pozemku pana Josefa Blechy na úpatí kopce Stráň (265m) s dančí oborou.

K rozhledně je vysázena javorová alej s 93 stromy.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Dřevěná rozhledna – Polní Chrčice

Dřevěná rozhledna – Polní Chrčice

Dřevěná rozhledna – Polní Chrčice

Duhový park – Třebovle

V tomto zábavním parku najdete desítky atrakcí a her. Areál je přístupný i za nepříznivého počasí.

V Duhovém parku jsoupřipraveny nafukovací i pevné překážkové dráhy, střelecká aréna, zametač a obří koule ve stylu drtivé porážky a desítky netradičních, sportovních a herních disciplín, s různou obtížností pro všechny věkové kategorie dětí. Rozvíjíme v dětech soutěživost a ukazujeme že pohyb na čerstvém vzduchu je lepší zábava než sedět u herní konzole,pc nebo na mobilu. Probouzíme v dětech týmového ducha a tím zlepšujeme společenské vztahy mezi dětmi. K tomu slouží několik desítek závodních a překážkových drah, na kterých se děcka povzbuzují a fandí svým kamarádům a přitom se nemohou dočkat, až si dráhu vyzkouší sami. Také myslíme na děti kteří nechtějí celý den trávit pohybem a připravili jsme pro ně např: obří skládačky, kuličkové dráhy a jiné (pasivní) aktivity.

V celém parku vládne přátelská atmosféra a dobrá nálada, o kterou se starají naší vyškolení animátoři.Celý areál je bezpečný, tak se nemusíte čehokoliv bát. Je samozřejmě myšleno i na dospěláky, kteří u nás mají pohodlné zázemí.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Duhový park – Třebovle

Duhový park – Třebovle

Duhový park – Třebovle

Choťovice

Kdo by si nepřál bydlet na břehu moře. Ráno otevřít okenice a s pohledem na nekonečnou vodní pláň se nadechnout čerstvého přímořského vzduchu… pro mnohé k nezaplacení. Občané Choťovic ve východní části kolínského okresu si tohoto luxusu mohou užívat, aniž by takřka museli vytáhnout paty z domu. Pochopitelně v krapet menším měřítku. Přímo za humny se jim rozprostírá monumentální přírodní památka Žehuňský rybníky, který svou rozlohou 258 hektarů a délkou téměř šest kilometrů patří k největším v Česku. O to méně již překvapí skutečnost, že se zde nachází spousta živočichů a rostlin, o jejichž existenci leckdo nemá ani tušení. Zazní-li neznámý ptačí zpěv nebo se na louce objeví pestrobarevné podivuhodnosti, zachovejte klid. Nedošlo k posunu v čase ani prostoru. Zkrátka jde o unikátní koutek Středočeského kraje.

OÚ: Choťovice 1, 289 05 Žehuň

Tel.: +420 724 186 954, info@obec-chotovice.cz

ou-chotovice.vasoft.cz

 

Choťovice Choťovice

Chotutice

V sousedství rozměrnější Radimi se může tak trochu ztrácet. Faktem ale je, že malá víska Chotutice překypuje pohostinností a ať již sem dorazíte v jakémkoliv ročním období, vždy bude inspirovat k odpočinku, ne-li přímo k nezřízenému lenošení. K vycházkám po okolí ale určitě vyláká přírodní rezervace Stráň – skalní step s mnoha vzácnými plazy, nebo jen o kousek vzdálené hradiště Radim. Takřka rituální místo, jež pamatuje osídlení již z doby železné.

OÚ: Průběžná 107, 281 03 Chotutice

Tel.: +420 321 792 338, ou@chotutice.cz

www.chotutice.cz 

Chotutice

Chrám sv. Bartoloměje – Kolín

Navštivte Kolín s dominantním gotickým chrámem sv. Bartoloměje, který nabízí široký rozhled na město z vyhlídkové věže.

Krátce po vzniku města Kolín (nejspíš kolem roku 1260) byla v místech původní sakrální stavby založena dominanta města, chrám sv. Bartoloměje, současná národní kulturní památka s vyhlídkovou věží. Výstavba raně gotického chrámu trvala asi až do konce 13. století. Požár v roce 1349 se poté stal příčinou, stavby nového chóru katedrálního typu podle projektu stavitele pražské svatovítské katedrály Petra Parléře. V pozdějším období probíhaly již jen drobné úpravy a opravy.

Chrám sv. Bartoloměje představuje pozoruhodné spojení rané a vrcholné (parléřovské) gotiky. Z raně gotického chrámu je dochováno západní nižší trojlodí s dvojicí štíhlých osmibokých věží. Na východě přiléhá vysoký parléřovský chór. Obě části, výrazově dosti nesourodé, tvoří působivý architektonický celek.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Chrám sv. Bartoloměje – Kolín

Chrám sv. Bartoloměje – Kolín

Chrám sv. Bartoloměje – Kolín

Kamenný most – Červené Pečky

Kamenný dvouobloukový most z 1. čtvrtiny 19. století (1815–17?), postavený na původní silnici do Kolína za hraběte Josefa Hrubého z Jelení. V letech 1923–24 byla silnice napřímena a svedena na severněji vybudovaný nový (současný) most; od těch dob se tento most pro dopravu nevyužívá.

V roce 1817 byla na most instalována socha sv. Jana Nepomuckého, která je dnes za kostelem.

(zdroj: www.cestyapamatky.cz/kolinsko/cervene-pecky/most-na-pazderne)

Kamenný most – Červené Pečky

Kamenný most – Červené Pečky

Kamenný most – Červené Pečky

Klášterní Skalice

Cesta do minulosti, a to nejen své vlastní. I tak lze pojmout pouť do Klášterní Skalice, sotva postřehnutelné vísky asi tři kilometry severně vzdálené od města Kouřim. Kdekdo se může ptát, zda to má vůbec smysl plahočit se do míst čítajících sotva 140 obyvatel. Žádné reklamní poutače, žádné neony ani obří hudební festivaly. Naopak. Jen klid, mír a cosi tajemného, ukrývajícího se odedávna v kraji opředeného pověstmi, se sáhodlouhou historií a nesčetnými archeologickými nálezy a památkami. Klášterní Skalice není výjimkou. Snad nikoho nenechá chladným monument v podobě deset metrů vysokého a čtyři metry širokého gotického pilíře, pomyslného strážce klášterní a zámecké zříceniny. Kdysi… před mnoha a mnoha lety, měl místní chrám Milostné Panny Marie svou krásou konkurovat i katedrále svatého Víta…

OÚ: Klášterní Skalice 9, 281 63 Kostelec nad Černými lesy

Tel.: +420 321 783 461, oukl.skalice@volny.cz

www.klasterniskalice.cz 

Klášterní Skalice

Kolín

Královské město Kolín, rozprostírající se na březích řeky Labe, překvapí své návštěvníky židovskou čtvrtí, nádherným chrámem i unikátní řepařskou železničkou. Již v samotném centru města se zatají dech i tomu nejotrlejšímu návštěvníkovi, neboť prohlášení za městskou památkovou rezervaci zde není pouhou floskulí. Na vlastní oči se o tom můžeme přesvědčit již na nejstarším kolínském „rynku“, dnes Karlově náměstí. Na jedinečné atmosféře tohoto přirozeného srdce města se podílí barokní domy, novorenesanční radnice, morový sloup a kašna. A to jsme teprve na začátku. Nepřehlédnutelnou dominantou a nejcennější památkou Kolína je arciděkanský parléřovský chrám svatého Bartoloměje, jehož stavba byla zahájena krátce po založení královského města v polovině 13. století. Než se však vydáme k další pozoruhodné části Kolína, připomeňme si, že od 14. století podobu města výrazně ovlivnila židovská komunita, která se během 16. století stala po pražské druhou nejlidnatější na území českých zemí. Dnes si tuto dobu můžeme připomenout v části bývalého židovského ghetta, jehož klenotem je raně barokní synagoga, postavená na místě starší dřevěné modlitebny již na přelomu 14. a 15. století. I přesto, že si Kolín v každé své uličce pečlivě chrání poetiku starých časů, stal se moderním městem poskytujícím skvělé služby ve všech oblastech – moderní vodní svět se spoustou atrakcí, kino s nejmodernější digitální technologií, divadlo, Regionální muzeum, lesopark Borky či unikátní řepařská drážka, která dříve sloužila pro dopravu cukrové řepy do cukrovarů v Polabí.

MÚ: Karlovo náměstí 78, 280 12 Kolín I

Tel.: +420 321 748 111, posta@mukolin.cz

www.mukolin.cz 

KolínKolínKolínKolín

Kolín

Na Hradbách 157, 280 02  Kolín I

Tel.: +420 774 138 197, mic@mukolin.cz

www.infocentrum-kolin.cz 

 

Karlovo náměstí 8, 280 02  Kolín I

Tel.: +420 311 510 866, info@muzeumkolin.cz

www.tickolin.cz 



Kolínská řepařská drážka – Kolín

Znovuobnovená část trasy nejstarší polabské řepařské drážky nabízí příjemný výlet vlakem taženým parní nebo dieslovou lokomotivou po úzkorozchodné trati. Jezdí při pravidelných víkendových jízdách a o všech státních svátcích od 20. dubna do prvního víkendu v říjnu.

Výlety po obnovené části úzkorozchodné dráhy, která sloužila pro dopravu cukrové řepy do cukrovarů v Polabí budou bavit malé i velké. Historii a současnosti této unikátní technické památky i dalších polabských řepařských drážek se věnuje muzejní expozice.

Znovuobnovená část trasy nejstarší polabské řepařské drážky nabízí příjemný výlet vlakem, taženým parní nebo dieselovou lokomotivou po úzkorozchodné trati. Menší počet lidí se může svézt též drezínou.

Vlaky vyjíždí při pravidelných víkendových jízdách a o všech státních svátcích od 28. dubna do 7. října. Navíc pak o Velikonocích, první víkend v prosinci na Čertovských jízdách, na Silvestra a na Nový rok. Vyjíždí se vždy v 9:45, 11:00, 12:15, 13:30, 14:45, 16 hod.

Dieselové prázdninové středy mají stejný jízdní řád od 9:45 do 16:00 hodin. K dispozici jsou 4 otevřené nebo 4 kryté vytápěné vagony podle počasí a 2 vagony pro vozíčkáře, kočárky a cyklisty.

Od roku 2015 jezdí vláčky do stanice Býchory. Stanice Výrovna a Mlýnek jsou na znamení. Trať je doplněna o železniční naučnou stezku, posezení a herní prvky. Navštívit zde můžete muzeální expozici zaměřenou na historii Kolínské řepařské drážky, ostatních polabských řepařských drážek a pěstování a zpracování řepy. Jízdu je možno přerušit a doplnit o procházku polabskou krajinou.

Trať je doplněna o naučnou stezku „Za historií řepařské drážky a okolí“. Na zastávkách jsou herní prvky pro děti, posezení, na Výrovně s možností grilování v přírodě. K dispozici v nádražním areálu je parkoviště, bufet a dětské hřiště s trampolínou. Na konečné stanici v Býchorech na vás čeká dětský park s atraktivními herními prvky a s příjemným posezením v přírodě.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Kolínská řepařská drážka – Kolín

Kolínská řepařská drážka – Kolín

Kolínská řepařská drážka – Kolín

Kolínsko

Kdo by neznal písničku o Kolíně, který stojí v pěkné rovině? Vystoupejte na některou z vyhlídkových věží, a přesvědčte se sami, jestli je ta okolní rovina skutečně tak rovná. Uvidíte kraj, utvářený poklidným tokem Labe a tisíciletou lidskou činností. Kraj významných bitev, středověkých tvrzí, romantických zámků a dechovky. 

Ozvěny dávných časů

Projděte se chodbami času a poznejte historii tohoto krásného kraje. Kolín byl trvale osídlen už od dob pravěkých a královským městem se stal v polovině 13. století. Historické centrum města je nádhernou přehlídkou staveb všech slohů a stylů, které dějinami prošly. V jejich čele září gotický chrám sv. Bartoloměje, jedinečné dílo slavného architekta Petra Parléře. V sousedství najdete protipól křesťanství – židovskou synagogu z konce 17. století, jednu z nejstarších u nás, a také starý židovský hřbitov, který je druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách. Vydejte se z Kolína do kraje a poznáte mnohem více. Lechův kámen u slovanského hradiště nad Kouřimí vás přenese do mýtů a legend o knížeti Lechovi. Pohledem na kouřimské městské hradby si uděláte dokonalý obrázek o životě středověkého města. To vše umocní kouzelné tóny zvonů ze zvonice u románsko-gotického kostela sv. Štěpána. Muzeum lidových staveb v Kouřimi vás vnese do venkovského života v dobách dávno minulých a Podlipanské muzeum v Českém Brodě nabídne pohled do historie celého Pošembeří. 

Výpravy za architektonickými skvosty

Ať vkročíte na Kolínsku kamkoli, nabídne se vám široká paleta jedinečných památek. Snad v každé vesnici byste ve středověku nalezli tvrz. Mnohé zanikly, některé byly přestavěny na zámky. Renesanční zámek v Radimi je dokonalým příkladem takové přestavby a zámek v Zásmukách je zase ukázkou barokního stavitelství. Projděte se zámeckým parkem a popřemýšlejte, kudy se vydáte dál. Cesta údolím Vavřineckého potoka je nejen osvěžujícím zážitkem, najdete tady také unikátní kamenný most z poloviny 17. století. V Klášterní Skalici ohromí každého poutníka mohutný gotický pilíř, který je pozůstatkem výstavného středověkého kláštera. Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Plaňanech vás posune do počátku 20. století, kdy církevnímu stavitelství vévodil pseudogotický styl. Svůj poznávací exkurz můžete završit návštěvou Bauerovy vily v Libodřicích, která je úchvatným dílem světoznámého architekta Josefa Gočára. 

Svět jako na dlani

Jak nejlépe přehlédnout obrovský kus kraje? Vystoupejte na některou z rozhleden, kterými Kolínsko oplývá. Celý Kolín jako na dlani budete mít z bývalé vodárenské věže z počátku 20. století a možná dohlédnete až do Polních Chrčic, které se pyšní rozhlednou, postavenou podle projektů místních občanů. To v Cerhenicích mají vyhlídkové věže dvě. A odtud už je to, co by kamenem dohodil, do Peček, se stále funkčním vodojemem, na jehož vyhlídkovou plošinu vás zavede 183 schodů. Kolínsko, to je také kraj, kterým v minulosti zněla polnice a rány z děl. Lipanská mohyla vás přenese do období husitských výbojů, rozhodující bitvu sedmileté války přiblíží památník na bojišti u Křečhoře. Obětem nacismu můžete tichou vzpomínku věnovat ve Ždánicích. Cestujete s dětmi a chcete jim dopřát nějaké povyražení? Ideální je svezení se vláčkem na zahradní železnici Zásmucka nebo na bývalé kolínské řepařské drážce. Na ty neposednější čekají s otevřenou náručí atrakce v Duhovém parku v Třebovli. A dokonalý letní den si všichni užijí v bývalé pískovně v Hradišťku. Kolínsko na první pohled vypadá tak trochu obyčejně. Ale už na ten druhý zjistíte, že je zcela jedinečné. Nahlédněte pod pokličku klamného zdání a vydejte se za poznáním kraje, kterým zní svižná dechovka. Nebudete zklamaní.

KolínskoKolínskoKolínskoKolínskoKolínskoKolínskoKolínsko

Kostel sv. Jana Křtitele – Plaňany

Když v roce 1903 stavěli v Plaňanech kostel sv. Jana Křtitele, stavitel škudlil na materiálu, do základů navezl zvětralý kámen a za posledních 112 let se věž naklonila o 1 metr.

Když pojedete po silnici od Prahy na Kolín padnou vám do očí věže kostelů. První co každého napadne je – taková „vesnice“ a má dva kostely? Ale pozor – vesnice je městysem a kostely tu jsou ve skutečnosti tři, byť ten nejmenší sloužil původně jako synagoga.

Na počátku 20. století přestal starý kostel postačovat potřebám rozrůstající se obce a tak se rozhodovalo, zda ho rozšířit, nebo postavit kostel nový. Naštěstí románský kostel zůstal uchován a o kousek vedle vznikl v letech 1908 až 1913 velkolepý pseudogotický kostel sv. Jana Křtitele. Na jeho stavbě se ale nehorázně šetřilo a také díky použití nekvalitních materiálů hrozil již kolem roku 1930 sesutím.

Celých 54 metry vysoká věž se postupně naklonila až na dnešní odchylku 1 metr a tak musela přijít záchrana. Kostel byl zpevněn, klenba byla nahrazena betonovým stropem a věž zafixována. I tak ale patří místní šikmá věž k těm nejzajímavějším u nás. Dnes se kostel může pochlubit zrekonstruovanou střechou a novým křížkem.

Areál obou kostelů doplňuje ještě barokní děkanství z 18. století a renesanční zvonice z roku 1587, postavená nákladem tehdejšího držitele Plaňan Šimona Mírka ze Solopysk. Dnes uvnitř naleznete výstavu o historii plaňanských zvonů a zvonů z okolních kostelů, ale také kopii renesančního zvonu Petr, který byl přelit v roce 1962 po zničení toho původního při požáru věže. Na zvon dochází zvonit dobrovolníci z místního občanského sdružení Plaňanští zvoníci, kteří zajišťují i průvodcovskou službu po místních památkách.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Kostel sv. Jana Křtitele – Plaňany

Kostel sv. Jana Křtitele – Plaňany

Kostel sv. Jana Křtitele – Plaňany

Kostel sv. Štěpána a zvonice s obrácenými zvony – Kouřim

Již sedm a půl století je chrám sv. Štěpána Prvomučedníka v Kouřimi architektonickou i duchovní dominantou města. Stavba se dodnes zachovala v relativně autentické podobě, která napovídá mnohé o charakteru raně gotického stavitelství.

Na severním a jižním průčelí chrámu je od roku 1905 osazen pozoruhodný soubor třinácti renesančních náhrobků z druhé poloviny 16. a počátku 17. století. Desky z růžového mramoru a různobarevného pískovce původně zakrývaly hrobky významných měšťanů a nižších šlechticů, které se nacházely pod podlahou uvnitř kostela.

Kostel je trojlodní bazilikou se třemi pětibokými závěry a dvojicí hranolových věží nad chóry bočních lodí. Obklopuje jej prostor bývalého hřbitova, zrušeného v roce 1836, v jehož někdejším severozápadním nároží se tyčí zvonice ze 16. století. Její zvony jsou zavěšeny v poloze srdcem vzhůru a do pohybu se uvádějí šlapáním na pedály. Dnes jsou používány pouze několikrát v roce při svátečních příležitostech.

Zpřístupnění kostela a zvonice mimo dobu bohoslužeb zajišťuje prostřednictvím Muzea Kouřimska v Kouřimi Regionální muzeum v Kolíně.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Kostel sv. Štěpána a zvonice s obrácenými  zvony – Kouřim

Kostel sv. Štěpána a zvonice s obrácenými zvony – Kouřim

Kostel sv. Štěpána a zvonice s obrácenými  zvony – Kouřim

Kouřim

Mírové náměstí 1, 281 61  Kouřim

Tel.: +420 321 784 004, ic.kourim@atlas.cz

www.mestokourim.cz 

Krakovany

Hop sem, hop tam. Někdy člověk neví, zda jde o součást města nebo již samostatnou obec. Krakovany ale rozhodně nespadají pod nedaleký Týnec nad Labem. To určitě ne. Na rozmezí Železných hor a Polabské nížiny se rozkládají na ploše přes 1 000 hektarů a reprezentují to, co je pro tento kraj typické. Půdu překypující hojností. A zdobí se při tom svatou trojicí rybníků v přilehlém Božci.

OÚ: Krakovany 15, 281 27 Krakovany

Tel.: +420 321 781 368, krakovany@volny.cz

www.obec-krakovany.cz 

Krakovany

Kutná Hora

Palackého náměstí 377/5

284 01 Kutná Hora-Vnitřní Město

Tel.: +420 327 512 378, infocentrum@kutnahora.cz

www.kutnahora.cz 

Lechův kámen – Kouřim

Velká rulová skála na návrší proti starobylé Kouřimi je opředena mnoha legendami. Některé pověsti praví, že se tu slétaly čarodějnice. Název skalky pochází zřejmě z 19. století a je odvozen od bájného knížete Lecha, který měl být bratrem praotce Čecha.

Lechův kámen je asi tři metry vysoký, hranatý a navrchu víceméně plochý rulový blok, od kterého je krásný výhled na město Kouřim. Když se Čechův lid usadil pod Řípem, Lech a jeho věrní prý vyrazili dál na východ. Čech se s nimi loučil nerad a naléhal na bratra, aby mu z místa, kde se usadí, dal znamení ohněm a kouřem. Lech tak učinil a od těch dob se místo, které si vybral, nazývá Kouřim. Alespoň tedy podle kronikáře Václava Hájka z Libočan, o kterém je však známo, že to sice byl schopný vypravěč, ale ne dějepisec. Ve skutečnosti se neví, kdo na hradišti žil. Podle archeologů je takzvaná Stará Kouřim jedním z největších slovanských hradišť v Čechách. Lech a jeho lidé prý nedlouho po Čechově smrti opustili Kouřim, odešli na východ a usadili se v Polsku.

Při vykopávkách se tu našly kromě řady hrobů i základy zvláštní stavby, která byla sice jen asi pět metrů široká, ale zato devadesát metrů dlouhá. Snad se v ní scházeli bojovníci z družiny místního vládce a nebo se jednalo o místo, kde se před přijetím křesťanství provozovaly nějaké náboženské obřady. Podle pověstí jsou pod kamenem ukryté poklady, ke kterým se lze dostat jen o štědrovečerní půlnoci; tak, že Lechův kámen na jediné nadechnutí třikrát po sobě obskáčete po jedné noze.

Asi 300 metrů severovýchodně od Lechova kamene se nachází průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky; jakýsi referenční bod, ke kterému se u nás udávají časy východu a západu Slunce, Měsíce i dalších nebeských těles. Tento průsečík se někdy označuje za astronomický nebo dokonce geografický střed Evropy. Z města vede kolem kamene naučná stezka, která je dlouhá asi 2 kilometry.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Lechův kámen – Kouřim

Lechův kámen – Kouřim

Lechův kámen – Kouřim

Libodřice

Podobají se jako vejce vejci, mohl by si leckdo pomyslet, bude-li projíždět obcemi na Kolínsku. Situace ovšem není tak bezvýchodná, jak se může na první pohled zdát. Jestliže se do zorného pole dostanou překrásné ovocné sady nebo dva rybníky podél hlavního silničního tahu spojené pupeční šňůrou v podobě nevelkého potůčku, je docela dobře možné, že půjde o Libodřice. Vesnička s necelými třemi sty obyvateli má své osobité kouzlo ale i z jiného důvodu. Josef Gočár, jeden z nejvýznamnějších českých architektů, se na jejím vzhledu nesmazatelně podepsal vskutku stylově: kubistickou vilou z let 1912 až 1914. Když se k tomu přidá pískovcový křížek z dob ještě o něco starších, vzniká atmosféra prolnutá minulostí jako vyšitá. Možná to bude jen chtít aspoň na chvilku přerušit jízdu…

OÚ: Libodřice 55, 280 02 Kolín

Tel.: +420 321 790 157, obec.libodrice@seznam.cz

www.obeclibodrice.cz 

Libodřice Libodřice

Lipanská mohyla – Vitice

U Lipan se odehrála dne 30. 5. 1434 poslední velká husitská bitva. Památník byl postaven na kopci zvaném Lipská hora, samotná bitva se ovšem odehrávala v širším okolí. Nejbližím městem je Kouřim, zhruba 5 km.

Bitva u Lipan byla rozhodující bitvou husitských válek. Po krvavých jatkách už husitství v Čechách skomíralo, až zůstalo jen ve vzpomínkách, nehledě na úhel pohledu, který je právě pro takovouto událost odlišný s ohledem na dobu a ve skutečnosti vždy tendenční. K mohyle vede úzká silnice od Lipan a nahoře bylo vybudováno malé parkoviště.

Samotné bitvě, předcházelo neúspěšné obléhání města Český Brod vojsky Panské jednoty. Po zprávě, že se polní vojska radikálů hnula od Kolína a směřují na Kouřim, upustila koaliční vojska od dalšího obléhání a hnula se vstříc polním vojskům radikálů.

V osudnou neděli 30. 5. 1434 se na tzv. lipské hoře, rozkládající se mezi městy Český Brod a Kouřimí, střetla vojska utrakvisticko-katolické koalice s polními vojsky táborského a sirotčího svazu, tedy radikálním křídlem husitského hnutí.

Postavení vojsk Táborů a Sirotků na návrší kopce v semknuté vozové hradbě hájené mnoha děly, nedávalo koaličním vojskům mnoho šancí na úspěch. Přes to však taktický manévr s předstíraným ústupem koaličních vojsk z bitvy slavil úspěch a podařilo se radikály vylákat z vozové hradby. Do rozpojené hradby následně vnikla panská jízda a o osudu bitvy bylo rozhodnuto. V bitvě byla polní vojska drtivě poražena a v průběhu bojových operací zahynul i vůdce radikálů Prokop Holý nejvlivnější husitský politik, na jehož vůli před rokem 1434 do značné míry závisel osud revolučních Čech jakož i druhý vůdce radikálů kněz Prokůpek.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Lipanská mohyla – Vitice

Lipanská mohyla – Vitice

Lipanská mohyla – Vitice

Masojedy

Žádná kavárna, žádné jazzové koncerty, žádný noční život. Pro městského povaleče zřejmě nic zajímavého, ba naopak. Jinak je tomu ale u místního, ani ne stočlenného obyvatelstva. Za odměnu získalo božský klid osvobozený od ruchů velkoměsta, nádhernou okolní krajinu s bujícími lesy a bližší sepětí se svým okolím i se sebou samým. Hodnoty, které nevymění ani za království, v němž pověstní pečení holubi létají do huby.

OÚ: Masojedy 27, 282 01 Český Brod

Tel.: +420 321 677 902, masojedy@quick.cz

www.masojedy.cz

Masojedy

Městské opevnění – Kouřim

Středověké opevnění v Kouřimi patří k nejlépe zachovalým hradebním systémům v českých zemích. Vznikalo od poloviny 13. století do začátku 16. století. Mohutné hradby obklopují historické jádro města v délce asi 1250 metrů.

Opevnění tvoří dva pásy zdí, které od sebe odděluje čtrnáct metrů široký parkán. Vnitřní hradební pás byl zpevněn několika hranolovými věžemi, vnější pás měl mohutné půlválcové a hranolové bašty. Do současnosti se v Kouřimi dochovala velká část hradeb spolu s jednou ze čtyř původních bran, zvanou Pražskou; ta je považována za nejlépe zachovalou raně gotickou městskou bránu v České republice.

Pražská brána dnes také nevypadá tak, jak kdysi. Někdejší spouštěcí mříž zmizela, rozsáhlé předbraní bylo rozbořeno a městský příkop zasypán. Původně vedly do města čtyři brány – kromě zmiňované Pražské to byla Kolínská, Olešecká a Malotická. Posledním možným vstupem do města pak bývala Katova fortna, nejmenší brána ze všech s jednoduchým obranným systémem. Tou procházeli osoby "stavu nečistého", tedy právě rodina městského kata. Když vás jeho prohlížení unaví, můžete si odpočinout v parku "Na Hradbách", který zde vznikl roku 1914. Příjemný stín zde skýtají koruny mnoha vzácných dřevin.

Úžasná je rovněž zachovalost původního zdiva, a když se zadíváte pořádně, povšimnete si dochovaných detailů. Chcete-li se dozvědět víc, vydejte se ve šlépějích naučné stezky, příznačně nazvané „Středověké opevnění města Kouřimi“. Stezka vede po hradbách a pro potěchu návštěvníka ji zpestřuje devět zastavení, vybavených informačními tabulemi.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Městské opevnění – Kouřim

Městské opevnění – Kouřim

Městské opevnění – Kouřim

Muzeum Kouřimska v Kouřimi

Muzeum Kouřimska, založené roku 1906, sídlí v historické budově Staré radnice uprostřed kouřimského náměstí. Zdejší sbírkový fond dokumentuje bohaté dějiny někdejšího krajského a královského města Kouřim a jeho bezprostředního okolí. Muzeum nabízí k prohlídce rozsáhlou a atraktivní historickou expoz

Expozice muzea zachycují dějiny Kouřimi a regionu od dob Slovanů do poloviny 19. století. První, Staroslovanská Kouřim, prezentuje výzkumy a nálezy ze slovanského hradiště Stará Kouřim, které podle pověsti založil Lech, bratr legendárního Praotce Čecha. Trojrozměrné modely dokumentují vývoj opevnění od jeho vzniku až do 10. století, kdy bylo opuštěno. Jaká móda vládla tehdejšímu světu je patrné ze šperků, nalezených v hrobech. Muži si zas potrpěli na zbraně a ve výstavě nechybí ani užitá keramika.

Druhá expozice Středověká Kouřim a Kouřimsko seznamuje návštěvníky s vývojem města a jeho okolím ve středověku. Dobové interiéry místností tvoří nádhernou kulisu k výstavě, dokumentující vývoj regionu od konce 10. století po rok 1450. První část s keramikou, železnými a kostěnými nástroji, mincemi a fotografiemi reprezentuje období raného středověku. V části druhé, představující vznik a rozvoj královského města Kouřim, pochopíte, jak rozdílné byly životy tehdejší šlechty a poddanstva. Skleněné číše a poháry v kontrastu s prostými předměty, nutnými k denní práci na venkově, jsou dobrým příkladem. Nechybí zde ani interaktivní model města.

Poslední navazující část Historická Kouřim a Kouřimský kraj se zabývá dějinami kraje a města od 16. století do poloviny 19. století. Malá část expozice je věnována cechům.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Muzeum Kouřimska v Kouřimi

Muzeum Kouřimska v Kouřimi

Muzeum Kouřimska v Kouřimi

Muzeum lidových staveb – Kouřim

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z celého území Čech. Většina objektů je vybavena expozicemi, jež dokumentují bydlení a hospodaření na venkově. V průběhu roku se ve skanzenu konají rozmanité národopisné pořady.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z celého území Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde zatím třináct větších obytných a hospodářských objektů z oblasti středních, východních a severních Čech, které doplňuje několik drobnějších památek a maruánský sloup.

Muzeum je celoročně dějištěm mnoha národopisných a dalších doprovodných programů, které tematicky korespondují s cyklem ročních dob a s nimi spojenými zvyky a obyčeji.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Muzeum lidových staveb – Kouřim

Muzeum lidových staveb – Kouřim

Muzeum lidových staveb – Kouřim

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

Památky a muzea v Kouřimi

Královské město Kouřim patří k historicky nejvýznamnějším městům v Čechách, což dokazuje množství dochovaných památek na zdejším území. O bohatých dějinách kdysi krajského města se můžete přesvědčit v Muzeu Kouřimska, které nabízí atraktivní historickou expozici dokumentující období od středověku až do 19. století. Muzeum zajišťuje také průvodcovskou službu v raně gotickém  kostele sv. Štěpána. V rámci prohlídky navštívíte kapli sv. Kateřiny s unikátními nástěnnými malbami a renesanční zvonici s netradičně zavěšenými zvony. Na okraji města se rozprostírá Muzeum lidových staveb, jež je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice. Návštěvníci zde mohou porovnat různé typy lidové architektury z období od 17. do 19. století. Muzeum je celoročně dějištěm mnoha národopisných programů. 

Muzeum lidových staveb v Kouřimi, Ruská ulice, 281 61 Kouřim

Tel.: +420 321 783 249, info@muzeumkolin.cz

www.skanzenkourim.cz 

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

Památky a muzea v Kouřimi

Královské město Kouřim patří k historicky nejvýznamnějším městům v Čechách, což dokazuje množství dochovaných památek na zdejším území. O bohatých dějinách kdysi krajského města se můžete přesvědčit v Muzeu Kouřimska, které nabízí atraktivní historickou expozici dokumentující období od středověku až do 19. století. Muzeum zajišťuje také průvodcovskou službu v raně gotickém  kostele sv. Štěpána. V rámci prohlídky navštívíte kapli sv. Kateřiny s unikátními nástěnnými malbami a renesanční zvonici s netradičně zavěšenými zvony. Na okraji města se rozprostírá Muzeum lidových staveb, jež je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice. Návštěvníci zde mohou porovnat různé typy lidové architektury z období od 17. do 19. století. Muzeum je celoročně dějištěm mnoha národopisných programů. 

Muzeum lidových staveb v Kouřimi, Ruská ulice, 281 61 Kouřim

Tel.: +420 321 783 249, info@muzeumkolin.cz

www.skanzenkourim.cz 

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

Ovčáry

Historie praví, že Ovčáry vznikly pravděpodobně při kolonizaci dnešního Kolínska na přelomu 10. a 11. století. Dnes je tato vesnička nejen příjemným a pohodovým domovem, ale také turisticky významným místem, na které celý život vzpomínal jeden z nejznámějších českých spisovatelů Jaroslav Vrchlický. A není divu. Abychom poznali, kde se rodí múzy básníků, stačí se vydat na nedaleké návrší Horka, které nás potěší nádhernou vyhlídkou na Železné hory i majestátní Krkonoše.

OÚ: Vrchlického 39, 280 02 Ovčáry

Tel.: +420 321 720 022,

podatelna@ovcary-obec.cz

www.ovcary-obec.cz 

Ovčáry

Ovčáry

Býchorská 251, 280 02  Ovčáry

podatelna@ovcary-obec.cz

www.ovcary-obec.cz 

 

Památník bitvy u Kolína – Křečhoř

Památník, zhotovený v roce 1898 dle návrhu V. Weinzettela, připomíná krvavou bitvu v roce 1757, v níž zvítězilo rakouské vojsko nad pruskou armádou vedenou králem Bedřichem II. za tzv. sedmileté války (1756-1763).

Dne 18. června 1757 se u Kolína odehrála významná bitva, ve které uštědřil hrabě Daun první a rozhodující úder expanzivní snaze Fridricha II. Pruského, jenž měl v plánu připojit k Prusku hospodářsky silné české země. Z vojenského hlediska se jedná o klasickou ukázku lineární bojové taktiky, která bitvu u Kolína řadí mezi nejznámější akce evropských vojenských dějin.

Konflikt mezi císařovnou Marií Terezií a pruským králem Bedřichem II. trval od roku 1756 do roku 1763. V bitvě u Kolína vedl rakouské vojsko legendární maršál Leopold hrabě Daun a pruské armádě velel osobně král Bedřich II. Bitevní pole se rozprostíralo mezi obcemi Kelský dvůr (dnes Vítězov), Kutlíře, Chocenice, Bříství, Křečhoř a Břežany. Vojsko hraběte Dauna postupovalo od Kutné Hory. Prušáci, kteří se původně stáhli z Kolína ke Kouřimi, mu vyšli vstříc. Vojska se setkala u Křečhoře, kde na vyvýšině za obcí zaujalo rakouské vojsko obranné pozice.

Asi okolo osmé hodiny raní, po zjištění situace, vydal Bedřich II. povel k útoku. Po třinácté hodině již zaujala pruská armáda výchozí postavení v prostoru Křečhoře a asi o hodinu později zahájila útok pěchota. Válečné štěstí se střídavě pohybovalo mezi oběma protivníky - bitva stále nebyla rozhodnuta. Po sedmé hodině večerní bitva vrcholila. Poslední pruské zálohy, zbytek jednotky pěší divize a zbytek jednotek s podporou jízdy, již po několikáté zaútočily. V tento rozhodný okamžik poslal maršál Daun do protiútoku tři jízdní pluky. Rakouská pěchota společně s jízdou rozbila pruský postup a přinutila protivníka k ústupu. Král Bedřich ujel z bojiště k Nymburku, aniž předal velení svým generálům, a tak v nastalém zmatku velitelé pruské armády ustupovali se svými lidmi podle vlastního uvážení.

Ztráty na životech na obou stranách byly veliké. Padlí Daunovy armády dosáhly asi 359 důstojníků a 8 629 mužů. Pruská armáda ztratila přibližně 396 důstojníků a 13 398 mužů. Hrůznost bitvy dokládají nejen tato čísla, ale i četné hromadné hroby u okolních vesnic, kde byli padlí pohřbíváni. Již 22. června 1757 založila císařovna Marie-Terezie na počest bitvy u Kolína nový vojenský řád jménem Kolín. Jeho prvním nositelem se stal vítěz bitvy - polní maršál hrabě Leopold Josef Daun. Válka skončila smírem, až roku 1763.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Památník bitvy u Kolína – Křečhoř

Památník bitvy u Kolína – Křečhoř

Památník bitvy u Kolína – Křečhoř

Pečky

Ještě v polovině 19. století o ní nebylo téměř slyšet. Události začaly získávat na obrátkách až s nápadem provést tudy železnici, která rodinu zemědělců propojila se širým světem. A to dokonce s tím „velkým“ – do Prahy to najednou bylo, co by kamenem dohodil. Nadšení zapustit zde kořeny tak narůstalo i u příležitostných návštěvníků. Ostatně proč ne, všeho zde bylo dostatek, půda překypovala hojností, bohatl i kulturní život a již ve 20.  letech 20. století se z původně bezvýznamné osady stalo překrásné vzkvétající město. Dnes jsou Pečky domovem více než 4 600 obyvatelů, kteří na svůj kraj mohou být po právu hrdi. Ačkoliv je potulný návštěvník přejde za chvíli, jistě nepřehlédne vznešenou účelnost a uspořádanost, kde vše má své jasné místo. Dokonce i potok putuje s grácií sobě vlastní po obvodu města a zdobí jeho hranice jako slavnostní modrá pentle, která nedaleko za končící zástavbou spojuje síly se „zkušenějším“ potokem Výrovkou. Ovšem kromě nezvyklé účelnosti lze obdivovat i mnohé architektonické skvosty. Vždyť koho by napadlo, že právě zde stojí například kubistická stavba evangelického kostela Jana Husa, patřící k nejzachovalejším kubistickým stavbám ve střední Evropě. Nebo že v kulturně pulsujícím centru se nacházejí početné skupiny sportovců tělem i duší, kteří zdejší život rozdmýchávají při fotbalových zápasech, cyklistických závodech, vodáckých aktivitách i atletických disciplínách. Není se tedy čemu divit, že se v Pečkách daří sportovní hale, sokolovně, víceúčelovým hřištím, tělocvičnám, různým klubovnám. Stačí se rozhodnout. Zůstat stát opodál, nebo se přidat.

MěÚ: Masarykovo nám. 78, 289 11 Pečky

Tel.: +420 321 785 051, mupecky@pecky.cz

www.pecky.cz 

PečkyPečkyPečky

Pískovna Hradišťko – Veltruby

Pískovna Hradišťko – Veltruby

Pískovna Hradišťko – Veltruby

Pískovna Hradišťko – Veltruby

Plaňany

Místo, kde leží městys Plaňany, bylo osídleno již od počátku lidských dějin. Důkazem jsou významné archeologické nálezy již od mladší doby kamenné, doby železné, starší a mladší doby bronzové, z doby haštalské až laténské a později z doby římského, germánského a raně slovanského osídlení. První písemná zmínka o Plaňanech je z roku 1222. Od 16. století jsou Plaňany významným městysem na císařské silnici z Prahy do Vídně. Po velkých škodách během třicetileté války se městys pomalu vzpamatoval a v 19. století došlo k nebývalému rozkvětu. Především díky rozvoji průmyslu, zemědělství a výstavbě lokální železnice, napojené na hlavní trať Praha–Olomouc. Mezi nejvýznamnější historické památky Plaňan patří románský kostel Zvěstování Panny Marie z poslední čtvrtiny 12. století, renesanční zvonice z roku 1587 včetně unikátní kopie historického zvonu, bývalá synagoga, dnes Husův sbor, a barokní sýpka se zbytky původní renesanční tvrze. Dalším kostelem v obci je pseudogotický kostel sv. Jana Křtitele z let 1908–13 se šikmou věží. Za zmínku stojí i další památka, a to barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1759. Milovník historie si v Plaňanech objekt svého zájmu určitě najde. K obecnímu znaku přibyla v roce 2007 i vlajka. Symbolem městyse Plaňany jsou dva bílé topoly.Přestože Plaňany leží v zemědělsky intenzivně využívané krajině, je nedaleko i romantické údolí říčky Výrovky s přírodními rezervacemi Stráně u splavu a Chroustovské stráně, které lákají k procházkám.

ÚM: Tyršova 72, 281 04 Plaňany

Tel.: +420 321 792 101, mestysplanany@seznam.cz

www.planany.eu 

PlaňanyPlaňanyPlaňany

Plaňany, místní část Blinka

Blinka je původně středověká ves, kterou v roce 1360 vlastnili bratři Pavel a Václav z Jenštejna. Později se často uvádí jako majetek města Kutné Hory. V obci je opravená kaple Panny Marie z roku 1890. Od druhé poloviny 20. století dochází k postupnému úbytku stálých obyvatel.

OÚ: Tyršova 72, 281 04 Plaňany

Tel.: +420 321 792 101,

mestysplanany@seznam.cz

www.planany.eu 

Plaňany, místní část Blinka

Plaňany, místní část Hradenín

Obdobně jako Plaňany i Hradenín byl osídlen již v době železné, což dokládají četné archeologické nálezy. Středověká ves je doložena nepřímo již v roce 1265. Pravděpodobně od konce 14. století je ve vsi i poměrně zachovalá vodní tvrz s hranolovou věží. Tvrz byla sídlem loupeživého rytíře Lutobora z Hradenína. Tato tvrz se i přes pozdější úpravy dochovala do dnešních dnů a je jednou z nejcennějších památek svého druhu na území České republiky. Její rekonstrukci provádí Regionální muzeum v Kolíně, které tvrz připravuje pro zpřístupnění a využití dalších objektů pro návštěvníky i vlastní činnost. Před tvrzí na návsi stojí nově opravená zvonička z červeného pískovce a pomník padlým z první světové války.

OÚ: Tyršova 72, 281 04 Plaňany

Tel.: +420 321 792 101, mestysplanany@seznam.cz

www.planany.eu 

Plaňany, místní část Hradenín

Plaňany, místní část Poboří

Ves patřila původně sedleckému klášteru cisterciáků. Třicetiletá válka se vsi jako zázrakem vyhnula, a tak místní obyvatelé byli relativně bohatí. Barokní kaple sv. Gotharda byla vybudovaná uprostřed návsi místními sedláky v roce 1772. Kaple je zapsána v seznamu kulturních památek.

OÚ: Tyršova 72, 281 04 Plaňany

Tel.: +420 321 792 101,

mestysplanany@seznam.cz

www.planany.eu 

Plaňany, místní část Poboří

Podlipanské muzeum – Český Brod

Muzejní expozice Podlipanského muzea v Českém Brodě přibližují památnou bitvu u Lipan (30. 5. 1434), slovanská hradiště v Pošembeří a zajímavou orientální sbírku cestovatele Josefa Zounka. Každoročně se zde koná také několik sezónních výstav a doprovodných programů.

Podlipanské muzeum v Českém Brodě bylo založeno již v roce 1896 a sídlí v pozoruhodné secesní budově, postavené podle projektu architekta Antonína Balšánka, kterou obklopuje původní zahrada.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Podlipanské muzeum – Český Brod

Podlipanské muzeum – Český Brod

Podlipanské muzeum – Český Brod

Polepský vodopád – Polepy

Významný krajinný prvek (VKP) Polepský vodopádek se nachází v nivě potoka Polepky v nadmořské výšce 206 metrů a na rozloze 0,22 ha chrání na povrch vystupující svorové ruly kutnohorského kristalinika, které zde vytvářejí asi 5 metrů vysoký skalní práh, přes který padá Polepský potok vodopádem o výšce 4 metry.

Přestože se nejedná o žádný vysoký vodopád, v těsné blízkosti Kolína pověstného tím, že leží v rovině, se jedná o velmi zajímavý a nečekaný přírodní výtvor.

Nedaleko vodopádu se zdvíhá pískovcová tzv. Berkova skála, jejíž název se odvozuje od majitele pozemků v 19. století. V roce 1945 při spojeneckém bombardování Kolína byla skála poničena výbuchem, dodnes jsou v její blízkosti zarůstající krátery po munici.

(zdroj: www.cestyapamatky.cz/kolinsko/polepy/polepsky-vodopadek)

Polepský vodopád – Polepy

Polepský vodopád – Polepy

Polepský vodopád – Polepy

Polní Chrčice

Obyvatelé Polních Chrčic jsou na svou malou obec právem pyšní. Je to rodiště malíře, sochaře a výtvarníka Alvy Hajna (1938–1991). Každoročně se zde v polovině prázdnin pořádá zábavná a výpravná neckiáda. Místní památky – kaple Zasvěcení Panny Marie a kaplička Nejsvětější Trojice z r. 1878 – byly zrekonstruovány na náklady obce. Krásný pohled na okolí je z dřevěné rozhledny Na Stráni. Cestu k ní lemuje působivá javorová alej, uprostřed které se turista může zastavit u božích muk sv. Ambrože, patrona včelařů.

OÚ: Polní Chrčice 55, 280 02 Kolín 2

Tel.: +420 321 798 331,

obecni.urad@polnichrcice.cz

www.polnichrcice.cz 

Polní Chrčice

Přistoupim

Píše se o ní v Dalimilově kronice, patří mezi nejstarší v okresu Kolín, od Českého Brodu je vzdálena na dohled. Hádanka pro někoho snadná, pro jiného vzdělávací. Nemůže totiž jít o žádnou jinou obec než Přistoupim, nezůstávající v ústraní ani při své minii rozloze 442 hektarů. Kdo by taky odolal tomu nahlédnout pod pokličku legendy o střetu knížete Václava s knížetem Radslavem, stanout na slovanském hradišti nebo nalézt svou malou šanci na stejnojmenném vrcholu.

OÚ: Přistoupim 80, 282 01 Český Brod

Tel.: +420 321 622 904, obec@pristoupim.cz

www.pristoupim.cz 

Přistoupim

Přišimasy

Trojice obcí Přišimasy, Horka a Skřivany vznikla ve 13. a 14. století jako samostatné vsi na okraji knížecích hvozdů „při šumu“. K jejich scelení došlo roku 1850. V Horce, uváděné poprvé roku 1279, vznikla tvrz Bohuslava z Horky a pozdně románský kostel sv. Petra a Pavla, o čemž svědčí ostění okénka z 13. století. Z pozdějších přestaveb se dochovala unikátní bramantovská renesanční okna z 16. století. Přírodní zajímavostí obce je žulový skalní útvar Slouha na vrchu Klepci (358 m n. m.), stojící na nejsevernějším výběžku Středočeského plutonu, který se odtud táhne až k Dunaji a od roku 1977 je prohlášen přírodní památkou. Přišimasy jsou rodištěm brigádního generála a stavitele protinacistických pevností ŘOP Jana Čermáka (1893–1961), seržanta letectva RAF Oskara Lojky (1916–1944) a prezidenta NKÚ Vladimíra Horáka (1884–1942).

OÚ: Přišimasy 80, 282 01 Český Brod

Tel.: +420 321 672 890, ou@prisimasy.cz

www.prisimasy.cz 

Přišimasy Přišimasy

Radim

Každý, kdo je nositelem jména Radim, se možná bude cítit poctěn. Zvláště vydá-li se západně od Kolína, kde asi po 18 kilometrech narazí na stejnojmennou obec. A skutečně. Název sahající až do 14. století je opravdu inspirován „středověkým“ Radimem, údajně jedním z bratří svatého Vojtěcha, který vstoupil ve známost svou oddaností Bohu a službou druhým. Snad se z jeho ducha něco obtisklo i do samotné obce. V jejím středu tepe srdce v podobě renesančního zámku a svou otevřeností sehrává pomyslné centrum okolních Chotutic a Dobřichova. Mystický to kraj. Potvrzují to i pozůstatky hradiště Na Šancích. Mít tak stroj času, návštěvník by mohl stanout tváří v tvář tehdejšímu keltskému a germánskému osídlení a nechat se zasvětit do autentické, ještě nesepsané minulosti.

OÚ: Radim 6, 281 03 Radim u Kolína

Tel.: +420 321 792 325, ou@obecradim.cz

www.obecradim.cz 

Radim Radim

Restaurace Zlaté slunce

Gurmánský ráj na venkově

Zapomeňte na ešus s proviantem. I takřka na louce si lze pochutnat. Ať již sólově, nebo s rodinou při výletování v okolí Kolína není třeba nutně vychystávat svačinu. Paprsky restaurace a penzionu Zlaté slunce zahřejí, osvěží a chuťové buňky polaskají v prostředí, které je v okolí Chocenic horko těžko k nalezení. Ani početnější společnost nepřijde zkrátka. Potenciál uspokojit až 60 hladových krků přijde vhod i „živějším“ oslavám.

Chocenice 22, 280 02 Břežany I

Tel.: +420 321 726 292, vera.tulkova@volny.cz

www.restaurace-zlateslunce.cz 

Restaurace Zlaté slunce

Restaurace Zlaté slunce

Gurmánský ráj na venkově

Zapomeňte na ešus s proviantem. I takřka na louce si lze pochutnat. Ať již sólově, nebo s rodinou při výletování v okolí Kolína není třeba nutně vychystávat svačinu. Paprsky restaurace a penzionu Zlaté slunce zahřejí, osvěží a chuťové buňky polaskají v prostředí, které je v okolí Chocenic horko těžko k nalezení. Ani početnější společnost nepřijde zkrátka. Potenciál uspokojit až 60 hladových krků přijde vhod i „živějším“ oslavám.

Chocenice 22, 280 02 Břežany I

Tel.: +420 321 726 292, vera.tulkova@volny.cz

www.restaurace-zlateslunce.cz 

Restaurace Zlaté slunce

Rozhledna Vodárna Kolín

Kolínská vodárenská věž, která patří k dominantám města, byla slavnostně otevřena pro veřejnost. Vodojem nyní slouží jako veřejně přístupná rozhledna, která kromě krásného výhledu a přístupu do prostoru bývalé vodní nádrže nabídne tematicky zaměřené expozice a další zajímavý kulturní program.

V polovině 20. let 20. století se město Kolín rozhodlo přistoupit k rekonstrukci a rozšíření městského vodovodu. Součástí projektu bylo založení nových studní západně od města (za Lučební továrnou), vybudování přečerpávací stanice a výstavba věžového vodojemu. Technický projekt nového vodojemu vypracoval v roce 1927 významný český hydrotechnik Jan Vladimír Hráský, který také navrhl jeho první podobu. Stavbu započala v roce 1928 firma Františka Uhra z Peček. Krátce po zahájení stavby byl přizván významný český architekt František Janda, žák Jana Kotěry, aby projekt vodojemu upravil a vtiskl mu kvalitní architektonickou podobu.

První voda z vodárenské věže do vodovodní sítě byla vpuštěna ve čtvrtek 7. srpna 1930. Kolaudace celého rozšířeného městského vodovodu proběhla na jaře roku 1933. Vodárna přestala fungovat v roce 1977, v roce 2010 byla prohlášena za kulturní památku. Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2015 byla zpřístupněna veřejnosti jako rozhledna.

Čtyřicet pět metrů vysoká věž tak nyní nabízí vyhlídku z nejvyššího patra, bezbariérový ochoz s projekcí a ve vodní nádrži dokonce videoprojekci na téma voda. Celá vnitřní expozice má za cíl informovat jak o historii budovy a technické infrastruktuře, tak poukazovat na další turistické cíle v okolí.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Rozhledna Vodárna Kolín

Rozhledna Vodárna Kolín

Rozhledna Vodárna Kolín

Synagoga a starý židovský hřbitov – Kolín

Starý židovský hřbitov, rozkládající se mezi ulicemi Kmochovou a Sluneční, skrývá přibližně na 1 ha přes dva a půl tisíce náhrobků. Pohřbívalo se zde až do roku 1887. Po starém židovském hřbitově v Praze je kolínský starý židovský hřbitov druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách.

Starší literatura uvádí nejstarší dochovaný náhrobek na kolínském hřbitově již z roku 1418, podle současných průzkumů pochází nejstarší dochované náhrobky až z konce 15. století. Přesto patří tento hřbitov společně s pražským k nejstarším židovským hřbitovům v Čechách.

Je zde pohřbena celá řada význačných židovských osobností. Hned u vchodu zaujme náhrobek Eliji (zemřel r. 1621), syna Šamuela Maisela, příbuzného významného primase pražského židovského města Mordechaje Maisela. Nejznámější náhrobek označuje místo posledního odpočinku Becalela (zemřel r. 1599), syna legendárního pražského vrchního rabína Jehudy ben Becalela, řečeného rabbi Löw.

Nedaleko je pohřben další příbuzný tohoto proslulého rabína, jeho synovec, kolínský rabín Chajim (zemřel r. 1624), syn Sinaje (výzdoba jeho náhrobku má vzor v náhrobku jeho strýce na pražském starém židovském hřbitově). Hřbitov byl užíván až do roku 1887, kdy vzniknul nový židovský hřbitov v Kolíně-Zálabí.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Synagoga a starý židovský hřbitov – Kolín

Synagoga a starý židovský hřbitov – Kolín

Synagoga a starý židovský hřbitov – Kolín

Švehlův památník – Ždánice

Původně měl připomínat československého politika Antonína Švehlu. Pak ho ale stát zabavil a používal jako pomník padlých.

V současné době je památník ve špatném stavu a vyžaduje rekonstrukci.

Švehlův památník nechala postavit tehdy nejsilnější politická strana v Československu - Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, neboli agrárníci.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Švehlův památník – Ždánice

Švehlův památník – Ždánice

Švehlův památník – Ždánice

Tatce

Mít všechno pěkně pohromadě. Žádné hledání, žádné váhavé kroky. To rozhodně nemůže říct každý. Nenápadná víska Tatce, nacházející se jakoby mimochodem na železniční trase Praha–Kolín v Polabské nížině, to zná na vlastní kůži a plnými doušky to také nabízí. Hojnost všeho druhu. Hojnost historických událostí, vstřícnosti, klidu, úrody a snad i radosti. Radosti ze života. Proč ne, zdejší lidé měli zřejmě dostatek času ji v sobě nalézt. První doklady o usedlosti prý sahají až do doby bronzové, kdy místní zemědělci začali zjišťovat, co všechno lze vykouzlit s těmi neobvykle vynalézavými končetinami umístěnými podél trupu. A světe, div se, nešlo o nic méně vznešeného než ozdobnou keramiku štítarské kultury, na kterou se přišlo až během budování ropovodu v 60. letech 20. století. Vzrušující objev. A inspirativní. Snad i proto se zde keramická a vůbec bohatá řemeslná tradice zachovala – najít lze klempířství, instalatérství i starou dobrou klasiku v podobě truhlářství. Inu, jak se říká, řemeslo má zlaté dno. A jak takové zlaté dno vypadá, lze vycítit na každém kroku. Ať již se od pamětní tatecké lípy vydáte jakýmkoliv směrem. Jak osvěžující v době vzdušných zámků. Jak osvěžující ve společnosti planých slibů. Objeví-li se při tom všem náznak nejistoty ohledně zábavy, bez obav. Na tu nikdo nezapomněl. Nazout kopačky lze na místním hřišti společně s fotbalisty TJ Sokol a rozjet to při pravém, nefalšovaném, poctivém zápase. Další akce pro děti i dospělé připravují v obci hasiči, Spolek pro Tatce, ale také školka a škola. Známé i za hranicemi obce se staly masopust nebo dnes již tradiční Tatecká fošna, která na konci prázdnin přiláká do vsi spoustu návštěvníků.

OÚ: Podedvorem 81, 289 11 Tatce

Tel.: +420 702 129 380, ou@tatce.cz

www.tatce.cz, www.facebook.com/ObecTatce

TatceTatceTatce

Toušice

Z Kouřimi po modré a po přibližně čtyřech kilometrech jste tam jako na koni. Kde že? Přece v Toušicích, roztomilé vísce s populací čítající přes tři stovky obyvatel. Mnozí z nich také možná kdysi žili v nedalekém městě. Touha po klidu je ovšem všemocná a zdaleka to neznamená uzavřít se okolnímu světu. První písemná zmínka o obci je z roku 1207. V obci se nachází zvonička a památník padlým a také zbytky Trmalovy tvrze. Symbolem obce je barokní kamenný most z 2. poloviny 17. století, jenž se klene přes tzv. Toušické prahy potoka Výrovky. Most je chráněná technická památka. Každoročně se zde v říjnu pořádá vodácká soutěž - Vavřinecký potok. V místní části Mlékovice se uprostřed návsi nachází starobylá kaplička a dále dva půvabné rybníky. Ten Mlékovický je okouzlující a ani Stojespal, o krapet menší bratříček, není žádný vosk. Zvláště pokud se někdo zatoulá až k jeho hrázi, pod níž se ve slunečních paprscích blýská a zurčí zmenšenina vodopádů.

OÚ: Toušice 16, 281 63 Kostelec nad Černými lesy

Tel.: +420 321 783 623, tousice@tiscali.cz

www.tousice.cz 

Toušice Toušice

Toušický most – Toušice

Barokní kamenný most z 2. pol. 17. století nebo z doby kolem roku 1700, na konci 18. století byl zaznamenán do vojenských map. Postaven byl přes Vavřinecký potok, v místě zvaném „Toušické prahy“, na dnes již neexistující cestě ze Zásmuk do Toušic a Kouřimi okolo Toušického mlýna.

Most, po kterém dnes nevede žádná funkční cesta, je důležitým svědkem toho, že trasy historických cest často vedly jinudy, než v současnosti.

(zdroj: www.cestyapamatky.cz/kolinsko/tousice/kamenny-most)

Toušický most – Toušice

Toušický most – Toušice

Toušický most – Toušice

Třebovle

Zapátráme-li po původu tohoto podivného jména, zjistíme, že název je odvozován od slovanského jména Třeboslav, zkráceně Třeb, tedy ves lidí Třeboslavových. Tato vesnička, nacházející se tři kilometry od Kouřimi, je však v historických pramenech poprvé připomínána v roce 1297, kdy zde získal od kouřimského měšťana Adlotha blíže neurčený majetek řád křížovníků s červenou hvězdou z Prahy. Na ploše o rozloze 1 096 hektarů, do níž spadají také Borek, Království a Miškovice, ovšem nejde o jedinou pozoruhodnost. Obec je proslulá svými četnými archeologickými nálezy. Svého času zde v potu tváře jásali nad keramikou a kostrami z doby keltské nebo šachtovou pecí z doby stěhování národů.

OÚ: Třebovle 53, 281 63 Kostelec nad Černými lesy

Tel.: +420 321 783 489, trebovle@volny.cz

www.trebovle-obec.cz 

Třebovle Třebovle

Týnec nad Labem

náměstí Komenského 235, 281 26  Týnec nad Labem

Tel.: +420 321 781 505, tic@tynecnadlabem.cz

www.tynecnadlabem.cz 

Věžový vodojem – Pečky

Neustálé problémy s kvalitou pitné vody, kterou znečišťovala chemická výroba v pečeckých továrnách, přiměla městskou radu pod vedením starosty Otakara Hrázského přijmout na svém zasedání 14. ledna 1927 rozhodnutí o vybudování městského vodovodu. Úkolem byl pověřen místní stavitel, rodák z nedalekých Chotutic, Ing. Dr. František Uher. Ten nejprve vytipoval vhodné prameniště, které objevil v malé proláklině u Tatců, jehož prameny měly vydatnost průměrně 35 l/s s teplotně stálou vodou v rozmezí 8 - 11 °C bez ohledu na roční období. Prameniště i s ochranným pásmem bylo vykoupeno na jaře 1928 a 19. května 1930 zahájil František Uher stavbu jímacích pump o dvou elektrických čerpadlech za dozoru technického rady Václava Zemana. Práce byly hotové koncem července 1930, kdy byla současně zahájena stavba věžového vodojemu, aby mohl být celý komplex zapojen do užívání.

Mohutnou funkcionalistickou věž vodojemu postavila v letech 1930-32 stavební firma Hráský & Jenč z Mladé Boleslavi podle projektu, jehož autor není znám. Uvažuje se o autorství místního stavitele Františka Uhra, v jehož pozůstalosti se dochovalo několik návrhů vodojemu, ale také architekta Františka Jandy, autora podobných staveb v Kolíně a Poděbradech. Na Jandovo autorství poukazuje nejen podobnost s jeho doloženým dílem, ale také dopis ze dne 4. července 1929, který adresoval Uher městské radě v Pečkách: „ ...a poněvadž rád bych dodal i definitivní architektonickou úpravu věžového vodojemu, pozdržel jsem jeho odevzdání do doby, dokud mi nebude dodán plán architektury od p. arch. Ing. Fr. Jandy. Včera jsem byl podruhé již osobně v jeho pracovně v Praze intervenovat o něj, konstatoval jsem, že jest kolem dvacíti sic různých obměn hotovo, a k tomu dva typy, jeden sloupový se čtyřmi sloupy hranatými, a druhý křížového plného půdorysu. U zemského úřadu doporučil pan dr. Ing. Černý spolu s panem Ing. Zemanem typ prolamovaný, sloupový o čtyřech pilířích a třech podestách rozhlednových, velmi krásně řešených.“ O konečném provedení věžového vodojemu zde není žádná zmínka, takže pokud není Janda jeho přímým autorem, Uher s ním výsledný návrh minimálně velmi intenzivně komunikoval. Provoz vodojemu a celé vodovodní soustavy byl zahájen 1. července 1932, první cena městské vody byla stanovena na 3 Kč/m3, což v Pečkách vyvolalo řadu protestů. Vodojem byl opraven v 90. letech 20. století, vyhlídkovou plošinu dnes zabírají především antény mobilních operátorů. V roce 2006 byla na vrchol vodojemu umístěna webová kamera, dar pečeckého rodáka žijícího v Tennessee. Zorné pole kamery, jejíž polohu lze měnit o 350° ve vodorovném a 120° ve svislém směru, poskytuje pohled na celé město.

Železobetonový věžový vodojem se 6 metrů hlubokými základy je opticky rozdělen na tři části – přízemní část se vstupem a ochozem, střední s dříkem s nosnými sloupy a horní s nádrží. Šestice nosných sloupů kruhového půdorysu nese válcový vodojem o objemu 325 m3. Přízemní část se vstupem, který je ze severní strany, odděluje od střední části železobetonová deska, která slouží jako dolní terasa se zábradlím. Středem stavby mezi nosnými sloupy vede válcový dřík prosvětlený obdélníkovými okny, ve kterém je schodiště a potrubí – výtlačné a odběrné zároveň a přepadové. Válcový plášť reservoáru je hladký, mezi pláštěm a nádrží je izolační vzduchová mezera. Dno reservoáru se nachází 24 m nad terénem. Vnější průměr nádrže je 8,76 m, výška při stěně je 6,27 m, výška od přepadu ke dnu činí 6,26 m.

Vodojem je vsoký 38 metrů a na jeho vrchol vede 183 schodů. Střecha vodojemu, která je zakončena lucernou, slouží jako další vyhlídka a je rovněž opatřena zábradlím.

(zdroj: www.cestyapamatky.cz/kolinsko/pecky/vezovy-vodojem)

Věžový vodojem – Pečky

Věžový vodojem – Pečky

Věžový vodojem – Pečky

Vitice

Snad všichni školou povinní někdy slyšeli o bitvě u Lipan. Slavná vojenská roztržka mezi husitskými radikály a umírněnými husity se odehrála v roce 1434 a nesmazatelně se vepsala do duše tohoto kraje. Vítězný ryk a nářek poražených je slyšitelný již z dálky – zvláště pro ty, co rádi naslouchají a své životy obohacují o sbírky legend, pověstí a historických událostí. Co s tím mají společného Vitice? Obec vzdálená asi šest kilometrů jihovýchodně od Českého Brodu rozlohou odpovídá středně velkému městu, které pojímá několik menších, od centra vzdálenějších osad: Hřiby, Chotýš, Močedník, Dobré Pole. A mezi nimi i Lipany. O poutní místa tak není nouze, od dřevěné zvonice s márnicí až po památnou mohylu. Zde se všechno odehrálo. Ona vřava. Ono krveprolití, jehož výsledkem bylo dosažení náboženské tolerance.

OÚ: Vitice 95, 281 06 Vitice

Tel.: +420 321 674 681, podatelna@vitice.cz

www.vitice.cz 

ViticeVitice

Volárna

Tak trochu území nikoho. Přitom po cyklostezce z Kolína to sem trvá jen chvilku. Soběstačná Volárna se ocitá uprostřed polí a nezalesněných ploch, což na  jednu stranu vypovídá o výjimečné úrodnosti půdy, na stranu druhou o nedostatku příležitostí pro zapálené houbaře. To ale jistě nikoho netrápí. Z historických pramenů se dozvídáme o jistém Františku Horském, který osadu na ploše sotva 400 hektarů během 19. století vybudoval právě pro využití půdy k zemědělským účelům. Silná to vize. Leckoho by ale mohla napadnout otázka, jak potom naložit s volným časem, aniž by bylo nutné prásknout do bot směr Kolín. Jsou dvě možnosti. Buďto spočinout u přírodní památky Váha – malé oázy s ohroženými druhy rostlin – nebo si počkat, jaké překvapení si připraví spolek aktivních volárenských žen.

OÚ: Volárna 137, 280 02 Kolín

Tel.: +420 321 320 022, volarna@volarna.cz

www.volarna.cz 

Volárna Volárna

Vrbčany

Rozlohou a počtem obyvatel ne příliš velké, ale zato historií a památkami velikán. Právě zde byly nalezeny kamenné nástroje a zbytky ohniště, jejichž stáří je odhadováno na neskutečných 35 000 let. A ani při putování do současnosti nelze přijít zkrátka. Autentické stavby z 80. let 19. století včetně předrománského kostela činí z Vrbčan právem součást památkového ochranného pásma. Velká a Malá stráž v podobě asi kilometr vzdálených vrchů by o tom mohly vyprávět.

OÚ: Vrbčany 25, 280 02 Kolín

Tel.: +420 725 021 070, info@obecvrbcany.cz

www.obecvrbcany.cz

Vrbčany

Vyhlídková věž – Cerhenice

Dvě dřevěné vyhlídkové věže byly postavené v letech 2014 - 2015. Obě vyhlídkové věže jsou vysoké 7 metrů a nenaabízejí kruhový rozhled.

Červená věž se nachází na hraně významného terénního zlomu u hřbitova a nabízí rozhled severozápadním směrem do Polabí, za dobré viditelnosti jsou dobře pozorovatelné pohraniční hory.

Žlutá věž nabízí velmi omezený rozhled především na přilehlý zábavní park Květoslavy Šátkové a na část obce k východu.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Vyhlídková věž – Cerhenice

Vyhlídková věž – Cerhenice

Vyhlídková věž – Cerhenice

Zahradní železnice Zásmucka – Dolní Chvatliny

Zahradní železnice Zásmucka (ZŽZ) je drážka o rozchodu 300 mm. Jedná se o nikátní rozchod, při výstavbě se zvažovaly i další možnosti – klasický průmyslový (600 mm) vycházel jako příliš veliký pro možnosti areálu budoucí drážky, normovaný rozchod zahradních železnic (381 mm) byl stále ještě veliký a menší používané rozchody zase byly příliš malé. Proto byl zvolen rozchod 300 mm.

Počátkem výstavby železniční sítě ZŽZ je den 22. 7. 1997, kdy vznikl násep tratě v nístě dnešního nákladiště a zastávky Vrata v km 4,0. První díl kolejového pole byl však položen až 10. 9. 1997 v prostoru před chatou v km 0,0. Pokládka kolejí pokračovala z obou míst proti sobě a ke spojení došlo v zářezu v km 1,9. V roce 2001 bylo budováno v prostoru depa Chvátliny.

Na přelomu let 2006 – 2007 proběhla jednání o odkoupení dalších pozemků pro budování ZŽZ, jejichž majiteli se stanou zájemci z řad dělníků ZŽZ. Stávající plocha ZŽZ je něco kolem tisíce metrů čtverečních, po expanzi do nových prostor se bude areál ZŽZ rozprostírat na ploše něco kolem 4000 metrů čtverečních.

Na zahradní železnici se konají pravidelné veřejné jízdy, informace na telefonním čísle 608 710 245 nebo na internetové adrese občanského združení Posázavský pacifik.

(zdroj: www.cestyapamatky.cz/kolinsko/horni-chvatliny/zahradni-zeleznice-zasmucka)

Zahradní železnice Zásmucka – Dolní Chvatliny

Zahradní železnice Zásmucka – Dolní Chvatliny

Zahradní železnice Zásmucka – Dolní Chvatliny

Zámek Radim

V roce 1610 Záruba z Hustiřan na místě bývalé tvrze postavil renesanční zámek, který se téměř v původní podobě zachoval dodnes. Zámek je otevřen celoročně a návštěvníkům nabízí zimní i letní prohlídkové okruhy.

První písemná zmínka pochází z roku 1320 a uvádí zemanské sídlo Bedřicha z Radimi. Na zámku se vystřídalo mnoho majitelů, nejdéle jej vlastnil knížecí rod Lichtenštejnů. Od roku 1948 do roku 1990 vlastnil zámek stát, pak byl vrácen v restituci potomkům Jaroslava Bukovského. V roce 2005 byl zámek prodán novému majiteli. V posledních letech prošel zámek celkovou rekonstrukcí, interiéry jsou vybaveny renesančním nábytkem. V několika místnostech zůstaly zachovány původní malované záklopové stropy z let 1607-10.

V současné době pořádá zámek jednou za měsíc oblíbené noční prohlídky, dále se zde konají oživené a tématické prohlídky včetně velikonočních, mikulášských a vánočních, pořádají se zde výstavy obrazů, srazy auto veteránů a koncerty.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zámek Radim

Zámek Radim

Zámek Radim

Zámek Zásmuky

Celý zámecký areál tvoří předzámčí, zámek a přilehlé správní a hospodářské budovy 

Předzámčí

Předzámčí je renesančního původu, původně zde stála jen obranná zeď. Předzámčí nově zformoval Oldřich Adolf Vratislav po roce 1653. Roku 1660 zvýšil brannou věž a zakončil ji cibulovou střechou. Dnešní stanová střecha s balustrádou je z pozdější doby a jako taková je v českých zemích ojedinělá. V Přízemí předzámčí vznikl dlouhý klenutý sál se štukovou šternberskou hvězdou na stropě. Pod sálem se nachází kamenný klenutý vinný sklep. Na místě středověkého opevnění a příkopu směrem do náměstí byl vybudován francouzský park s grottou (v italštině jeskyně), jezírkem a kašnou. 

Hlavní budova zámku

Hlavní budova zámku vznikla přestavbami z gotické tvrze. Adaptace objektu na raně barokní zámek probíhala kolem roku 1660 dostavěním jižního, služebnického křídla s kuchyní. Na nádvoří stála kašna s chrličem v podobě ryby. Vodu vedlo do zámku i do pivovaru dřevěné potrubí z prameniště na Ostrově (plánky jsou dosud zachovány). V bráně přízemí je vchod do zámecké kaple, jež prostupuje dvěma patry. V prvním patře přiléhala ke kapli jídelna. S jídelnou sousedil reprezentační salón s krásným výhledem do kraje a bohatou obrazovou výzdobou. 

Renesanční konírna

Na renesanční konírny, postavené za Adama z Říčan, bylo přistavěno obytné sídlo spojené s hlavní budovou krytým spojovacím schodištěm. Největší místnost s okny na jih a k pivovaru sloužila jako domácí zámecké barokní divadlo. Konírny sloužily k ustájení 20 - 25 koní. 

V sousedství dolní brány stála po jedné straně stavba zámecké kanceláře, původně přízemní. Bydlíval tu správce panství, později zahradník. Zajímavá je šatní skříň v první místnosti, jež sloužila jako tajné dveře do kuchyně. Obytné zámecké budovy oddělovala od hospodářské části a od obory ozdobná zeď s nikami. Poslední etapa přestavby zámku se patrně uskutečnila kolem roku 1690 a to ve vrcholně barokních formách. 

Zámecká obora

Zámecká obora je obehnaná kamennou zdí se vstupní bránou, měřila původně 50 ha. V 18. století ji přeťala císařská silnice Praha – Kutná Hora. Obě části dodnes spojuje pod silnicí tunel pro jeleny. Oborou protéká zásmucký potok Špandava, pramenící v Sobočicích. Na dolním toku Špandavy jsou 2 rybníky, Horní a Dolní Oborák. Dolní část obory se nazývala a sloužila jako Bažantnice, uprostřed na centrální louce se pásli jeleni. Celkem se zde chovalo 25 kusů jelení a dančí zvěře, kterou v době německé vnucené správy v letech 1942 – 1945 němečtí okupanti vystříleli. Po znárodnění roku 1948 přešla Bažantnice do majetku města, jehož fotbalový klub zde zbudoval hřiště s příslušenstvím. V roce 1992, kdy byl v restituci vrácen majetek rodině Šternbergů, ponechala majitelka Bažantnici i s hřištěm městu výměnou za jiné pozemky.

(zdroj: www.zasmuky.cz/zamek-zasmuky)

Zámek Zásmuky

Zámek Zásmuky

Zámek Zásmuky

Zásmuky

Třicetiletá válka se stala tragickou pro nejednu obec. Na jednu stranu drancování majetku, na stranu druhou masové vyvražďování. Pro město Zásmuky a okolní vesnice spadající pod jeho ochranná křídla to svého času znamenalo ztrátu až 60 % obyvatel, z čehož se hned tak nevzpamatovalo. Přesněji řečeno, na cestu za znovuobnovením sil a hospodářským rozkvětem se vydalo až pod nadvládou Šternberků a trvalo dlouhých 300 let, než město znovu spatřilo světlo světa jako kulturně vzkvétající oblast, dnes o nemalé rozloze 2 412 hektarů. O atraktivitě lokality nemá smysl pochybovat. Mnohé naznačuje nedaleká Kutná Hora, Kouřim i Sázava, historické klenoty se nacházejí doslova na každém kroku. Zatímco zámek přímo v centru možná ještě tak nepřekvapí – obdobné varianty lze najít leckde v Čechách i na Moravě – zcela neobvyklá je zásmucká grotta, okrasný pavilon typu umělé jeskyně, nebo bývalý františkánský klášter, v němž to dnes pulsuje akcemi pro veřejnost. Je úplně jedno, jestli do obce zavítáte autem, na kole nebo pěšky. Kraj je protkán cyklostezkami a množstvím turistických tras, které neopomíjejí nic, co stojí za zmínku nebo by bylo škoda přehlédnout. K vidění je toho více než dost, od naučných stezek přes starověké mosty až po přírodní památky.  Ostatně život si vždycky najde cestu. Ať již zde řádila třicetiletá válka, nebo chiméry všelikého druhu, nic to nemění na tom, že se zde žilo již v době, kdy pouze nebe a země byly informačním médiem. V Doubravčanech, poblíž modrého turistického stanoviště Na Base, o tom vědí své.

MěÚ: Komenského nám. 133, 281 44 Zásmuky

Tel.: +420 321 796 401-2, podatelna@zasmuky.cz

www.zasmuky.cz 

ZásmukyZásmukyZásmuky

Zřícenina kláštera – Klášterní Skalice

Klášter založil kancléř Karla IV. a biskup mindenský Dětřich z Portic. Jednalo se o stavbu významnou, při položení základního kamene byl přítomný sám Karel IV., pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic i olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi.

Stavbu kláštera prováděla, s nejvyšší pravděpodobností, huť Matyáše z Arrasu, tedy prvního stavitele katedrály Pražského hradu. Nejvýznamnější a nejimpozantnější stavbou kláštera byl chrám Milostné Panny Marie, který měl svou velikostí a krásou konkurovat svatovítské katedrále i sedleckému klášternímu chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

Dne 18. dubna 1421 byl celý areál kláštera zničen husity a jeho majetek zapsal císař Zikmund městu Kouřim. Král Jiří z Poděbrad později zastavil zbořený klášter Janu z Vojslavic, ale až v roce 1481 nechal Vilém Zub z Landštejna klášter obnovit a opat Jan, dosazený opět ze Sedlce, přebral zpět proto tak podruhé ukončuje svou činnost v roce 1533; budovy i chrám byly tehdy ponechány svému osudu.

V roce 1690 byl klášter z iniciativy sedleckého opata Jindřicha Snopka podruhé obnoven. Původní klášterní budovy však byly již zcela zpustlé a proto byl vystavěn ze zbytků východního křídla klausury a přilehlé prostory severního křídla prostý dvoukřídlý konvent, na který navázala při jižním rameni transpetu bývalého chrámu barokní kaple Zvěstování P. Marie, sklenutá kříži do pásů a vyzdobená ornamentální malbou. Existence kláštera však opět neměla dlouhého trvání, za josefínských reforem byl klášter v roce 1783 definitivně zrušen. Nevyužívané budovy koupil v roce 1819 měšťan Jiří Dörfel, který konvent upravil na zámek, bývalá klášterní kaple se stala kaplí zámeckou a její průčelí bylo pseudogoticky upraveno. Z chrámu se dodnes dochovalo pouze deset metrů vysoké torzo mohutného, bohatě profilovaného gotického pilíře z červeného pískovce, prokazatelně dílo huti Matyáše z Arrasu (v 19. století zde stálo ještě 12 pilířů) a fragmenty západní zdi příčné lodi s výběhy žebrové klenby chóru.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zřícenina kláštera – Klášterní Skalice

Zřícenina kláštera – Klášterní Skalice

Zřícenina kláštera – Klášterní Skalice

Žabonosy

Jsou vísky skryté i nápadné, tajuplné i vstřícné, udržované i neudržované, ale málokoho by napadlo, že jsou i vísky rozkošné. Jedna taková, pod názvem Žabonosy, se nachází asi 12,5 kilometru západně od Kolína. Na první pohled působí dojmem, že patří mezi ty skryté… ovšem až na ten rybník. Jako odraz samotného nebe se stává její dominantou a pohled na něj je zkrátka okouzlující. Možná i proto si získal vskutku přiléhavý název: Rozkoš.

OÚ: Žabonosy 94, 280 02 Kolín 2

Tel.: +420 321 792 200,

zabonosy.ou@seznam.cz

www.obec-zabonosy.cz 

Žabonosy

Ždánice

Klidně tudy lze profrčet po cyklostezce a nedívat se napravo ani nalevo. Ale spěchat je přece tak jednoduché… Úctyhodnější je věnovat pozornost kostelu svatého Havla v miniaturní osadě Poušť nebo památníku obětem nacismu. Samo o sobě by na něm nebylo nic tak zajímavého, kdyby se ovšem nenacházel uprostřed monumentální půlkruhové stavby připomínající slavné období říše římské. Nenápadné to poklady naší matičky.

OÚ: Ždánice 70, 281 63 Kostelec nad Černými lesy

Tel.: +420 321 796 159, zdanice@zdanice.cz

www.zdanice.cz 

Ždánice

Žehuň

Střemhlav rovnou do života. Někde se s tím zkrátka nemazlí a užívají si jej plnými doušky. Platí to i pro Žehuň, v dětských očích snad až jakýsi přímořský ráj s dalece se rozprostírajícím stejnojmenným rybníkem. Místní se nemají šanci nudit. Výjimečná péče o kvalitu každodennosti se odráží nejen ve stavu vísky jako takové, ale i v šíři kulturních, společenských a sportovních událostí. Vida, jak to jde, když se chce.

OÚ: Žehuň 136, 289 05 Žehuň

Tel.: +420 325 655 379, ou-zehun@seznam.cz

www.zehun.cz

Žehuň

Žiželice

Vařila myšička kašičku na zeleném rendlíčku… Ne, tady nejde o dětskou říkanku. Obyvatelům Žiželic prý byla v roce 1052 skutečně uložena povinnost odvádět určité množství sladké kaše. Ať již to znamenalo, že uměli dělat nejchutnější dobroty široko daleko, nebo něco úplně jiného, obec se tak pyšní téměř tisíciletou historií. Nevídaná to věc. Na území čítajícím úctyhodných 1 859 hektarů s šesti samostatnými osadami to naznačuje vzrušující putování po pamětihodnostech i přírodních krásách. Takový Proudnický rybník sice nepatří mezi největší obry u nás, zato ale vzkvétá bohatstvím a ve spojení s chráněnou rezervací Louky se stává rájem nejen pro ornitology. Odtud je to k někdejšímu hradu Hradišťko již nedaleko. A ačkoliv z něj mnoho nezbylo, pamatují na něj v samostatné expozici žiželického muzea.

OÚ: Masarykovo nám. 1, 28 129 Žiželice

Tel.: +420 321 789 137, zizelice@volny.cz

www.zizelice.cz 



ŽiželiceŽiželice