Lužní lesy, mokřiny a tůně nebo naprostý opak – písčité terasy a váté písky. Tak by se dala charakterizovat krajina, ve které v raném středověku vznikly Bobnice. Obec, která leží, co by kamenem dohodil od Nymburka, je považována za jednu z nejstarších v této oblasti. K Bobnicím se pojí Kovansko, které založili němečtí kolonisté přicházející ze Slezska. Mezi tehdejšími vesnicemi měly Bobnice výsadní postavení. Bylo obvyklé, že obce svým pánům dvakrát ročně odváděly poplatky, Bobnice však pouze jednou ročně, a to na sv. Martina. Od roku 1894 zdobí zdejší náves třípatrová novorenesanční zvonice. V současné době patří Bobnice se svými osmi sty obyvateli k poměrně vyhledávaným místům. Připojte se i vy k ostatním a přijeďte se pokochat přírodními krásami, které tato krajina nabízí.
OÚ: Průběžná 31, 289 31 Bobnice
Tel.: +420 325 512 613, oubobnice@quick.cz
Při sjezdu číslo 18 z dálnice D11 upoutají zrak cestovatele lomené oblouky v oknech kostela Nalezení svatého Kříže ze 13. století, který dominuje Bříství. Stará středověká vesnice je dnes slibně se rozvíjející obcí, především díky přímému napojení na dálnici. A přijdou si na své i milovníci kol. Rovinatá krajina přímo vybízí k tomu jen tak se toulat a objevovat dosud nepoznané.
OÚ: Bříství 75, 289 15 Kounice
Tel.: +420 325 565 565, ou.bristvi@tiscali.cz
Na Hrádku 464 (Tvrz), 250 88 Čelákovice
Tel.: +420 315 558 937
infocentrum@celmuz.cz
Náměstí Arnošta z Pardubic 56, 282 01 Český Brod
Tel.: +420 321 612 219
info@cesbrod.cz
Milovice? Nikdy více. Prohlásí mnohý z 240 stálých obyvatel Čilce, vesničky ležící v sousedství bývalého vojenského tábora s letištěm. Vznik této obce je datován od druhé poloviny 14. století, kdy tady někde stávala tvrz vladyky Jana z Čilce. Do povědomí místních se velmi zapsaly události druhé světové války. Zdejší občan Ladislav Somr působil v protiněmeckém odboji. Na podzim roku 1941 byl zatčen a po mučení odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen. Tady zahynul v červenci roku 1942 a po válce mu byl odhalen památník před místním hřbitovem. I příchod Rudé armády v roce 1968 velice ovlivnil život v obci. Po obsazení vojenského tábora a letiště v nedalekých Milovicích sovětskými vojsky byl Čilec velmi zatěžován nadměrným hlukem. Po jejich odchodu se malá vesnička konečně stala příjemným místem k životu. Za sportem se místní vydávají do bývalého lomu Šutrák. Tady najdou hřiště na nohejbal, malé cvičiště pro kynology a střelnici asfaltových holubů. Trénují tady také hasiči, kteří mají v Čilci dlouholetou tradici, a při různých akcích předvádí stále funkční koňskou stříkačku z roku 1898. Čilec dnes láká stále více lidí ke klidné rekreaci také proto, že si mohou vyjet na kole či vyjít na procházku, kam chtějí. Nikdo a nic už je tady neomezuje.
OÚ: Čilec 11, 289 25 Straky
Tel.: +420 325 532 058, cilec@cilec.cz
Než přejdete Činěves, kdysi prý nejdelší obec na Poděbradsku, zabere vám to téměř půl hodiny. Cestu si zpestřete procházkou po zachovalé části řepařské dráhy, kde se dozvíte vše o historii zdejšího cukrovarnictví. Na vaše kroky přitom dohlédne barokní kostel sv. Václava z 18. století. K tomu koupání a rybaření, blízkost lesů plných hub, venkovní posilovna. Proč si nezajet do Činěvsi aspoň na víkend?
OÚ: Činěves 250, 289 01 Dymokury
Tel.: +420 325 635 113, ou@cineves.cz
Odbila dvanáctá hodina, chval každý dům Hospodina! Tak toto slýchali Dlouhopolští noc co noc až do roku 1945 od ponocného, který strážil jejich klidný spánek. Mnohdy ale obyvatelé této vesnice, rozkládající se v mírné dolině 11 kilometrů od Chlumce nad Cidlinou, klidně nespali. Dlouhopolsko vzniklo asi ve 14. století kolem poplužního dvora Dlouhé pole. Už na začátku 16. století ale zpustlo a další jeho rozvoj se datuje až se založením Dlouhopolského rybníka. Velkou ranou byla pro obec třicetiletá válka. Na toto období upomínají i pole nazvaná U Švédského hájku, kde prý tábořili Švédové po dobytí Chlumce nad Cidlinou. Nebývalý rozruch přinesla do obce výstavba státní silnice Praha – Hradec Králové. Dlouhopolsko ležící podél cesty bylo jednou ze zastávek poštovního dostavníku, který tady stavěl dvakrát denně. Dnešní Dlouhopolsko se svými 220 obyvateli žije poklidným životem na březích Dlouhopolského rybníka. Ten byl vyhlášen přírodní památkou a na jeho přilehlých bahenních loukách najdete zajímavé slatinné rostliny a vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména ptáků. A i když ponocného ani dostavník už zde nepotkáte, žije se tu dobře.
OU: Poděbradská 24, 289 03 Dlouhopolsko
Tel.: +420 325 650 120, ou@dlouhopolsko.cz
Dobši, proč tu není třináctka? To jste ji opravdu už vy Keltové považovali za nešťastné číslo? Toto a jiné zajímavosti ze života Keltů, prvních zdejších osídlenců, se dozvíte v Dobšicích. Obec čítající asi 230 obyvatel leží 12 kilometrů od Poděbrad na řece Cidlině. Ačkoliv je v písemných zprávách zmiňována až ke konci 14. století, osídlení Dobšic sahá do doby zhruba 750 let před Kristem, kdy sem přišli Keltové. Všem, kdo se zajímají o historii tohoto dávného národa, je k dispozici Muzeum Keltů. V jeho expozicích se seznámíte se světem keltských žen i mužů, jejich každodenními činnostmi či pohřebními zvyklostmi. Součástí expozice je i promítání krátkého filmu „Ze života keltské osady“. Ale mnohem více se dozvíte při putování Naučnou stezkou malého Dobše. Prostřednictvím tohoto malého keltského kluka zjistíte, že množství dodnes slavených svátků, tradic a pověr, k nimž patří právě ona nešťastná třináctka, nám zanechali Keltové. Tabule s číslem 13 zde opravdu není, zato děti si užijí na hřišti v podobě keltského oppida a jiných pohybových atrakcích. Řeka Cidlina zde tvoří několik slepých ramen s meandry, kde naleznete různé druhy rostlin i živočichů. Příjemné životní prostředí a bohatá historie patří k důvodům, proč mnozí uvažují o bydlení v Dobšicích.
OÚ: Dobšice 18, 289 05 Žehuň
Tel: +420 325 655 219, podatelna@obec-dobsice.cz
Atmosféra tradičních řemesel, která byla nezbytnou součástí života našich předků a v současné době se pomalu vytrácejí. Od května do září se můžete v centru Botanicus každý den kromě pondělí seznámit s jednotlivými řemesly.
Od konce dubna do začátku října každý den (kromě pondělí) se můžete v poklidné atmosféře vesničky Botanicus v Ostré sami, nebo s průvodkyní seznámit s jednotlivými řemesly - dráteníka, hrnčíře, provazníka, mýdlaře, svíčkaře či papírníka. Jejich výrobky si můžete zakoupit na středověkém tržišti; a po tom velkém mumraji můžete nechat odpočinout svým smyslům v rozsáhlých bylinných zahradách.
Kromě ukázek tradičních řemesel si zahřejete své tělo i duši nejen medovinou, kořeněnými víny, ale i zpěvy hudců, tancem a šprýmy kejklíře. V prodejně si můžete nakoupit přírodní kosmetiku a další výrobky po celý rok.
Výrobky řemeslníků si můžete zakoupit na středověké tržnici. Osvěžit se můžete bylinnými sirupy a hlad vám zaženou keltské palačinky z pohankové mouky. Potom všem si můžete odpočinout v bylinných zahradách, které se rozkládají na ploše 22 ha. Naleznete zde zahradu klášterní, orientální, kuchyňskou, bylinnou, produkci levandulí i přírodní bludiště a labyrinty. Do Historického centra i Bylinných zahrad je zákaz vstupu se psy a také se zde nikde nekouří.
Během sobotních programů můžete kromě sokolníků, divadel, dobové hudby a tance spatřit i práci řemeslníků. Řadu řemesel si můžete sami vyzkoušet.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Hořany se rozkládají na mírném táhlém vršku asi šest kilometrů od Českého Brodu, na rozhraní okresů Nymburk a Kolín. Poprvé jsou zmiňovány již v roce 1282. Obecní náves zdobí kaplička z roku 1896 stíněná vysokými stromy. V celé své historii patřily Hořany mezi okolními vesnicemi k těm menším a se svými asi 140 obyvateli k nim patří i dnes.
OÚ: Hořany 52, 289 14 Poříčany
Tel.: +420 321 695 391
obec@horany.cz
Na jižním svahu návrší Báň, asi 13 kilometrů východně od města Poděbrady, leží Hradčany se svými 263 obyvateli. Dnešní obec Hradčany vznikla v roce 1949 spojením osady Nová Báň a Hradčany. V dávné historii se praví, že obec je umístěna na pozemcích zaniklé vsi Mastnice. Z památkově chráněné stráně Báň je krásný výhled do krajiny středního Polabí a kromě teplomilné květeny je stráň i útočištěm mizejících druhů hmyzu.
OÚ: Hradčany 74, 289 05 Žehuň
Tel.: +420 325 651 071, ou.hradcany@seznam.cz
Se zelím! S šípkovou! Receptů na úpravu kančího masa je mnoho, legendární hádka myslivců ze zfilmovaných „Slavností sněženek“ Bohumila Hrabala však je nezapomenutelná. Děj této a jiných Hrabalových novel je situován do Hradištka. O této starobylé obci ležící na břehu Labe psal již v 11. století Kosmas ve své kronice. Do povědomí národa Hradištko a přilehlý přírodní park Kersko však vešly hlavně díky nesmrtelnému dílu Bohumila Hrabala, který zde dlouhá léta žil. Na místním hřbitově byl také pochován. Projděte se cca sedm kilometrů dlouhou naučnou Hrabalovou stezkou na třinácti zastaveních a objevíte všechna místa, která znáte z filmu. Josefský pramen, jehož minerální voda je prý nejzdravější v Evropě, restauraci Hájenka, kde i dnes bude těžké rozhodnout se, s čím si to kančí dát. Projděte se kerskými alejemi a zkuste odhadnout výšku staré borovice Krásná Pepina nebo stáří menhiru. Zastavte se na chvíli u tří uměle vytvořených Kerských rybníčků a třeba se vám ve vodě podaří zahlédnout chráněného čolka velkého. Nebo nahlédněte do přírodní památky Slatinná louka, právě tady roste mečík bahenní. Možností, jak si užít návštěvu Hradištka a Kerska, je mnoho. Stačí si jen vybrat. A věřte, že ať si vyberete jakkoli, vždycky budete volit správně a rádi se sem znovu vrátíte.
OÚ: Hradištko 642, 289 12 Sadská
Tel.: +420 325 598 026, ou@hradistko-kersko.cz
Kočka sedící na střeše tvrze ve znaku obce upomíná na středověkou éru Choťánek, kdy zde stávala tvrz, přezdívaná Kočičí hrádek. V současných Choťánkách, které zahrnují i Vrčení, Balkán a samotu Vystrkov, žije 430 obyvatel. Poloha obce v krásném Polabí přímo vybízí k vycházkám a vyjížďkám lužními lesy. Třeba na některou z akcí, které pořádá blízké ekocentrum.
OÚ: Choťánky 24, 290 01 Poděbrady
Tel.: +420 325 653 085, obec.chotanky@tiscali.cz
Břístev, Malá Strana, Nouzov, Nová Ves – všechny tyto vesničky patří k Chotěšicím. Obec, ležící v rovinatém Polabí 23 kilometrů severovýchodně od Poděbrad, byla poprvé zmiňována již na konci 12. století. Kostel Rozeslání svatých apoštolů je barokní z poloviny 18. století. A protože toto je kraj rybníků plných ryb, koná se zde nespočet akcí zaměřených právě na ryby.
OÚ: Chotěšice 29, 289 01 Dymokury
Tel.: +420 325 642 011, ou.chotesice@quick.cz
Za dávných časů na vršku zvaném Na Kostelíku stávala starobylá osada s kostelem, jehož vyzvánějící zvony prý byly slyšet až v daleké Praze. Ty byly později přeneseny do kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je dominantou dnešního Chroustova. Vyzvánění zvonů i dnes slýchá všech 200 obyvatel vesničky, ze které je nádherný výhled do celého Polabí. Pod vrškem Na Kostelíku se nachází také osada Dvořiště.
OÚ: Chroustov 81, 289 02 Kněžice
Tel.: +420 325 640 225, chroustov@tiscali.cz
Obec Jíkev se nachází ve Středočeském kraji, na samém severním okraji Polabské nížiny, necelých 60 km od hlavního města Prahy a 10 km od města Nymburka. Určit dobu, kdy Jíkev vznikla, není možné, ale podle předhistorických nálezů zde žili lidé již před více než 1000 lety. Kdesi na území obce stávala v polovině 14. století tvrz Jana Švába z Jíkve. Až do roku 1848 byla ves rozdělena na dva díly, z nichž jeden patřil k panství loučeňskému a druhý ke křineckému. V obci žije kolem 320 stálých obyvatel a klidné venkovské prostředí využívá i mnoho lidí k individuální rekreaci. Rovinatý ráz okolní krajiny láká zejména cyklisty. K využití jsou cyklistické a turistické stezky v nedalekých lesích kolem Loučeně.
OÚ: Jíkev 58, 289 32 Oskořínek
Tel.: +420 325 588 360, urad@jikev.cz
Na železniční trati, jejíž provoz byl zahájen už roku 1873, a asi dva kilometry severozápadně od Nymburka leží obec Kamenné Zboží. Obec, která je poprvé zmiňována v roce 1495, byla ve středověku známá těžbou opuky. Dnes patří díky své poloze v rovinatém kraji k místům hojně navštěvovaným turisty a cyklisty. A každý z nich se jistě zastaví ve stínu košatých lip u kapličky sv. Petra a Pavla, která vévodí návsi. Každoročně se tady koná slavná pouť. Není bez zajímavosti, že právě kapličkou prochází 15. poledník východní délky. A když vyrazíte na procházku k rybníku, zaposlouchejte se do zřetelného bre – ke – ke. Právě tady totiž žije kriticky ohrožený skokan skřehotavý. Možná se vám neukáže, zato jeho „zpěv“ si budete pamatovat navždy.
OÚ: Kamenné Zboží 180, 288 02 Nymburk
Tel.: +420 325 532 062, ou@kamennezbozi.cz
Most přes Labe v Nymburce údajně existoval již v době založení města, nejpozději roku 1278. Dřevěný most s dřevěnými pilíři a ledolamy, dokumentovaný ještě nejstaršími fotografiemi města, sloužil až do roku 1912. Dnešní most, který překračuje Labe na hlavní silnici z Kolína do Mladé Boleslavi v sousedství historického jádra města, byl postaven roku 1912 podle návrhu architekta Františka Roitha. Most má tři pole o světlém rozpětí 35 metrů (krajní pole), resp. 40 metrů (střední pole). Jednotlivá pole jsou tvořena vetknutými železobetonovými oblouky, vynášejícími na soustavě sloupků žebrovou mostovku. Pilíře na oválném půdorysu mají kvádrový obklad. Celková délka přemostění činí 118 metrů, šířka mostovky je 8,5 metru. Směrem ke středu mostu nivelita mostovky mírně stoupá, uprostřed dosahuje výšky asi 8,5 metru nad normální hladinou řeky. Zábradlí je rovněž železobetonové, s vloženou mříží. Pilíře jsou zakončeny štíty s motivy českých lvů na návodní straně. Nad pilíři jsou vztyčeny dekorativní pylony. Na obou stranách na most navazovaly dlouhé nájezdní rampy, na jižní (zálabské) straně ještě doplněné kolmou lávkou pro pěší. Při opravě roku 1967 byla předmostí rozšířena. Most byl zapsán mezi nemovité kulturní památky.
(zdroj: www.libri.cz)
Ves, jejíž vznik se datuje od druhé poloviny 13. století, leží 22 kilometrů severovýchodně od Poděbrad. Součástí Kněžic jsou i vesnice Dubečno a Osek a žije zde přibližně 500 obyvatel. Obec je z větší části energeticky soběstačná, a to díky unikátnímu technologickému zařízení, které likvidací biologického odpadu vyrábí teplo a elektrickou energii.
OÚ: Kněžice 37, 289 02 Kněžice
Tel.: +420 325 640 228, obec@obec-knezice.cz
Kněžičky, Kopičák a Obora Kněžičky. Z těchto tří částí je tvořena dnešní obec čítající 180 obyvatel. Poblíž královské stezky, důležité staré obchodní cesty, která vedla z Prahy až do polské Vratislavi, jsou už v roce 1391 připomínány Kněžičky, sídlo knížete Ivana. Kněžičky dnes disponují slušnou občanskou vybaveností, a skýtají tak příjemné místo pro život. K aktivnímu trávení volného času slouží fotbalové a nohejbalové hřiště. Pokud si chcete zaplavat nebo ulovit rybu k večeři, je vám k dispozici obecní nádrž. Místní spolky udržují tradici slavení poutí a posvícení a starají se o společenský život obce. Ke Kněžičkám patří také Obora, založená v roce 1562 císařem Svaté říše římské a králem českým Ferdinandem II. Původně byla určena jako chovné centrum pro koně a spolu s oborou Hvězda u Prahy patří k nejstarším v České republice. Rod Kinských, kterému byla obora s loveckým zámečkem navrácena, přebudoval zámeček v luxusní hotel. Uprostřed lesů můžete strávit skvělou dovolenou. Ať už se budete jen tak toulat lesem, nebo si vyjedete na kole, když se budete chovat tiše, určitě potkáte daňky nebo muflony. A když toto štěstí mít nebudete, zaposlouchejte se do ptačího zpěvu. Obora je totiž přímo ptačím rájem.
OÚ: Kněžičky 90, 289 08 Běrunice
Tel.: +420 325 650 044, knezicky.ou@worldonline.cz
„V Kostelní Lhotě se musí znovu vysvětit kostel – smilstvo za oltářním obrazem…“ Na tuto stížnost paní hraběnky ve filmu Ostře sledované vlaky se upamatují mnozí z návštěvníků Kostelní Lhoty. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je připomínaný již v roce 1354. V té době, za vlády Karla IV., byly zakládány lhoty – vesnice na vyklučené či jiné neúrodné půdě, které byly po určitou „lhótu“ osvobozeny od placení dávek pozemkovému pánu. Naše Lhota Kostelní leží v úrodné nížině středního Polabí. Je to kraj Bohumila Hrabala, který zde prožil svoje mládí a poklidný ráz této krajiny vnesl i do svých příběhů. Dnes v Kostelní Lhotě žije 840 obyvatel. Obec je hrdým nositelem titulu Zelená stuha České republiky z roku 2016 a následně i stříbrné medaile z evropského kola soutěže Evropská kvetoucí sídla 2017. Velkou péči také věnuje sportovnímu vyžití svých obyvatel, významným rodákem je totiž volejbalista Josef Musil, který byl v roce 2001 vyhlášen nejlepším českým hráčem minulého století. Mimo volejbal má zde tradici i cyklistika. Každým rokem začátkem léta se zde koná „Lhotecká cyklotřicítka“. Lhotecká cyklostezka, která vede oběma směry, do sousedního města Sadská a obce Písková Lhota, je vůbec první betonovou cyklostezkou svého druhu v Čechách. Všichni milovníci cyklistiky si zde přijdou na své.
OÚ: Kostelní Lhota 6, 289 12 Sadská
Tel.: +420 325 599 019, ou@kostelni-lhota.cz
Zlatý pruh země české, tak se nazývá krajina, kterou se jako modrá stuha vine řeka Labe. Lužní lesy přecházejí v písečné přesypy, slepá ramena majestátní řeky se mění v tůně a mokřady. Na tomto území, nedaleko od Nymburka se od 15. století rozkládají Kostomlátky. V obci dnes žije 490 obyvatel a součástí Kostomlátek je i sousední Doubrava. Velmi aktivně v obci pracuje místní sbor dobrovolných hasičů. Jejich družstvo se pravidelně a úspěšně účastní okresních, krajských i celorepublikových závodů, jak dosvědčuje velká sbírka získaných pohárů a diplomů. Společně se spolkem rybářů hasiči také organizují různé kulturní akce jak pro dospělé, tak i pro děti. Všichni Kostomlátečtí rádi chodí do malého hájku s chatovou osadou na jihozápadním okraji obce. Mají tady k dispozici antuková hřiště na tenis, volejbal a nohejbal a každoročně se zde koná nohejbalový turnaj. Z návsi jsou natotata u Labe, kde zvláště děti rády pozorují lodičky proplouvající plavební komorou. Až k nám pojedete, nezapomeňte na kola. Díky Labské cyklostezce, která vede po břehu majestátního Labe, se pohodlně dostanete třeba do Nymburka nebo Poděbrad. A když se vydáte směrem západním, meandrující řeka vás provede měnící se krajinou například do Lysé nad Labem.
OÚ: 5. května 32, 289 21 Kostomlaty nad Labem
Tel.: +420 325 538 803, obeckostomlatky@centrum.cz
Jak přišly Kostomlaty ke svému jménu? Existují dvě verze. Podle jedné se tady houfně vraždili poutníci a obchodníci, tedy „kosti – mláti“. Podle druhé zde vařili mýdlo z kostí. Ať to bylo jakkoli, název už obci, zmiňované již v roce 1223 v souvislosti s hradem Mydlovar, zůstal. Ruiny hradu, který prý nechala vystavět kněžna Libuše, se skrývají v lužním lese na břehu Labe. S obcí je navždy spjat nejpřekládanější český spisovatel Bohumil Hrabal, který tady za války působil jako výpravčí. Tohoto milovníka života a geniálního vypravěče připomíná pamětní deska na nádraží. Všech 1 800 obyvatel Kostomlat má v úctě tradice. Staročeské máje, každoroční slavnost plná tance, zpěvu, květin a zábavy, jsou toho přesvědčivým důkazem.
OÚ: Hronětická 237, 289 21 Kostomlaty nad Labem
Tel.: +420 325 538 611, podatelna@kostomlaty-obec.cz
Svou lásku slavík růži pěl… Nejeden hudební skladatel se nechal inspirovat slavičím zpěvem připomínajícím tóny flétny. A mnohé milence při jeho zpěvu napadají ta nejkrásnější vyznání. Vydejte se za romantikou jarních a letních večerů do Kounic, kde slavičí zpěv slýchali už staří Keltové a Slované. Dnes si tuto krásu užívá v obci, ležící asi pět kilometrů severně od Českého Brodu, téměř tisíc pět set obyvatel. Majitelé panství s tvrzí, přestavěnou na zámek, se často střídali a mnozí z nich rozhodně neměli beránčí povahu. Vždyť právě jeden z nich propůjčil zámek k tajné schůzce Albrechta z Valdštejna s dalšími účastníky protihabsburského spiknutí. Jak toto spiknutí dopadlo, známe z hodin dějepisu. Smůla pronásledovala i další vlastníky, kteří nejspíš neměli vlohy pro hospodaření. Zadlužené panství postavila na nohy až kněžna Savojská, která se také zasloužila o rozvoj tehdy celkem nepatrné obce. Dnes je zámek v soukromých rukou a možná proto už je jen pouhým stínem někdejší renesanční a barokní výstavnosti. Co však určitě nepřehlédnou zvláště milovníci tekutého chleba, je starý pivovar se sladovnou. Pivo se v Kounicích vařilo už v 16. století a vše o jeho výrobě se zájemci mohou dozvědět při komentovaných prohlídkách. A zatímco budete ochutnávat, děti se mohou vyřádit na dětském hřišti naproti přes ulici. Hlavu si po náročné exkurzi krásně pročistíte procházkou po okolí Kounic. V orientaci vám napomůže značení naučné stezky, díky které poznáte malebná zákoutí Kounického potoka. O společnost se vám postarají slavíčci. Sice se budou skrývat v křovinách, ale jejich zpěv nemůžete nepoznat.
ÚM: Kounice 127, 289 15 Kounice
Tel.: +420 321 695 275, obec.kounice@tiscali.cz
Rybičky, rybičky, lovte se! Kde? Přece na rybníce v Kovanicích při tradičních rybářských závodech. Nejen tato akce spojuje více než osm set obyvatel Kovanic, které leží při břehu řeky Labe na dohled od Nymburka. Vesnice, ke které náleží i sousední Chvalovice, je poprvé zmiňována už v roce 1266. A na tento letopočet jsou Kovaničtí patřičně pyšní. Dokládá totiž, že do historických listin byla obec zapsána o celých deset let dříve než královské město Nymburk. A už od poloviny století čtrnáctého dění v Kovanicích sleduje původně gotický kostelík sv. Václava. V sousedství kostela stojí kdysi bohatě zdobený renesanční zámek. Dějiny obce jsou už od druhé poloviny 17. století spjaty s židovskou komunitou. Ale nemyslete si, že v katolických Kovanicích měli Židé snadný život. Dokládá to historie židovského hřbitova. Katolíci nejdříve bránili v jeho stavbě a několikrát pobořili ohradní zeď. A když tam měl být pohřben první zemřelý, musel chudák čekat celou noc za humny, než poděbradští huláni zatkli výtržníky a pohřeb mohl být dokončen. Dnes je hřbitov pečlivě udržovaný a určitě stojí za to se tam podívat. Kdo ví, třeba zrovna vy najdete dosud nenalezený náhrobek babičky Franze Kafky, která tady byla pochována. V současné době žijí Kovaničtí mnohem klidnějším životem. Obec je hezky upravená, děti navštěvují moderně vybavenou školu a školku a k trávení volného času jim slouží víceúčelové hřiště v Kovanicích a krásné dětské hřiště ve Chvalovicích. O zábavu se obyvatelům starají místní spolky, především hasiči. A kudy že se do Kovanic a Chvalovic dostanete? Nejjednodušší je to samozřejmě autem po silnici. Mnohem zajímavější to ale bude na kole. Nymburk a Poděbrady spojuje asfaltová cyklostezka vedoucí po břehu Labe. Ať pojedete z kteréhokoli směru, tyto dvě vsi minout nemůžete. A nejen že uděláte mnoho prospěšného pro stav své svalové hmoty. Navíc se seznámíte se všemi rozmanitostmi, které krajina v bezprostřední blízkosti řeky dovoluje poznat. Lužní lesy, přívětivé hájky a slepá ramena řeky pulzují čilým životem. Na kole máte jedinečnou příležitost, jak se součástí tohoto života stát. A třeba se při své cestě trefíte zrovna do rybářských závodů a pochutnáte si na dobré rybičce.
OÚ: Kovanice 101, 288 02 Nymburk
Tel.: +420 325 512 719, obec@kovanice.cz
Ve znaku mají Krchleby klasy obilí. Ty upomínají na ryze zemědělskou minulost této obce rozkládající se šest kilometrů severně od Nymburka. Kroky 720 zdejších obyvatel stráží Anděl Strážce, kterému je zasvěcena kaple v centru Krchleb. Během celého roku se občanům nabízí mnoho společenských akcí, zasportovat si mohou na fotbalovém hřišti nebo v tělocvičně.
OÚ: Družstevní 36, 288 02 Nymburk 2
Tel.: +420 325 541 071, krchleby.nbk@tiscali.cz
Rovinaté Polabí protkané cyklostezkami je domovem všech 360 lidí žijících v Křečkově. Územím obce protéká Sánský kanál, který byl vybudován v polovině 15. století. Upomíná na rod Pernštejnů a jejich rybniční soustavu v okolí Poděbrad, k jejímuž napájení kanál sloužil. Obec žije bohatým a smysluplným životem. Působí zde několik spolků a aktivně strávit volný čas můžete na sportovním hřišti a víceúčelové vodní nádrži, která v létě slouží ke koupání a v zimním období k bruslení. Tato prastará osada co by kamenem dohodil od Poděbrad vás zaujme svým klidným a hezkým prostředím. A když zatoužíte po změně, sedněte na kolo nebo popadněte kolečkové brusle, zdejší rovina je k tomu přímo stvořená.
OÚ: Křečkov 68, 290 01 Křečkov
Tel.: +420 325 630 014, obec@kreckov.cz
Městys Křinec se může pochlubit bohatou historií a poměrně velkým počtem obyvatel, který aktuálně činí něco kolem 1 300. Místo, kde se Křinec dnes nachází, bylo osidlováno už od pradávna. Dokazují to několikeré archeologické nálezy. Nejzajímavější je pravděpodobně nález rozsáhlého keltského pohřebiště až s 30 hroby, které bylo objeveno severně od křineckého nádraží v lokalitě s názvem Zábrdovské nádavky. První písemná zmínka o Křinci pochází z roku 1352. V průběhu historie Křinec vlastnilo několik rodů. Jmenujme rod Valečovských, pány z Ronova, Valdštejny, Morziny a nakonec rod Bethmannů. Právě Jan z Ronova postavil na nedalekém vrchu hrad Kuncberk. Ten byl vyhlášen chráněným archeologickým nalezištěm. Tudy historie prošla hned několikrát. Po třicetileté válce hrádek chátral a nakonec bylo kamení z ruiny použito na stavbu pivovaru. V 17. století rod Morzinů na místě hradu nechal vystavět lovecký zámeček. Bohužel jej potkal stejný osud jako hrad a dnes jsou zde pouze pozůstatky. Zachovat se naštěstí podařilo křinecký zámek. Ten byl postaven po třicetileté válce a v 19. století prošel velkou rekonstrukcí. Po zestátnění zde nějakou dobu fungovala škola, dnes je zámek soukromým majetkem. Z památek v Křinci je důležité dále zmínit kostel sv. Jiljí a k němu náležící faru, kapli sv. Jana Nepomuckého severně od Křince a most přes řeku Mrlinu. Ten byl postaven v roce 1915 Stanislavem Bechyně, jeho konstrukce byla na tehdejší dobu vskutku průkopnická. Most byl po stavbě ozdoben souborem barokních soch znázorňující živly, které byly původně umístěny v zámeckém parku.
ÚM: Náměstí 25, 289 33 Křinec
Tel: +420 325 588 201, podatelna@krinec.cz
Jestliže hledáte něco, co nemá obdoby v Čechách, ba ani v Evropě, pak jste se ocitli na správné adrese. Přesně takovou raritou, kterou hledáte, ať už vědomě, či podvědomě, je labyrintárium, umístěné v loučeňském zámeckém parku.
Labyrintárium na Loučeni, to je jedenáct labyrintů a bludišť v šestnáctihektarovém zámeckém parku se spoustou exotických stromů. Každý z labyrintů je přitom zcela jiný, každý byl vytvořen ze zcela jiného materiálu. Zahradní labyrinty jsou aktuálně módní věcí. Jsme ovšem přesvědčeni, že jde zároveň o věc nadčasovou, která je a zůstane obecně atraktivní z mnoha důvodů:
Labyrinty jsou zábavné
Labyrinty jsou magické
Labyrinty mají schopnost dobít vaši ubývající energii
Labyrinty a bludiště nabízejí neotřelou zábavu. V labyrintech vás jediná cesta, byť pořádně klikatá, povede k vytyčenému cíli. Oproti tomu v bludišti narazíte na mnohá rozcestí. A přitom ne každá z cest, kterou si na těchto rozcestích vyberete, vede tím správným směrem. Ať už se rozhodnete putovat labyrintem či bludištěm, zjistíte, že to není jen dětská zábava, jak by se možná mohlo zdát nezasvěceným. Garantujeme vám, že propadnete kouzlu bludišť a labyrintů, ať už jste jakéhokoli věku.
Labyrinty jsou magické. To je další důvod, proč se s nimi seznámit. Jsou téměř tak staré, jako lidstvo samo. Labyrinty užívali třeba Keltové, abychom nejprve jmenovali nám geograficky blízkou civilizaci. Už ve starověku je ale znali třeba i obyvatelé daleké Indie. V pohanských dobách měly na lidi v mnohém podobný vliv, jako později vznikající náboženství. Labyrinty lidem dobíjejí energii. Odborníci potvrdili, že loučeňská bludiště a labyrinty jsou vybudovány na energeticky velmi příhodných místech. Nevyčerpatelnou energii na rozdávání má podle jejich měření především náš Kamenný labyrint. Přijďte využít léčivou sílu labyrintů.
Možná nevěříte na jevy, které nelze objektivně změřit či jinak dokázat. Ani jako nevěřící Tomášové ovšem neodejdete z loučeňského labyrintária s pocitem nenaplněného času. Pohled na labyrinty zasazené do prostředí kultivovaného zámeckého parku pro vás totiž bude přinejmenším silným estetickým zážitkem.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Lázně Poděbrady jsou již více než sto let navštěvovanou destinací s mnoha možnostmi. Příjemné prostředí, poklidná atmosféra kolonády obklopená zelení parku, klidný břeh řeky Labe, stylové kavárny, prestižní kulturní či sportovní události jsou základem pro oblíbenost tohoto lázeňského města.
Poděbrady se specializují na léčbu kardiovaskulárních chorob, poruch látkové výměny (cukrovky) či nemocí pohybového aparátu. Kromě léčebných pobytů nabízí svým klientům i řadu preventivních, relaxačních či wellness programů. Mezi oblíbené pobyty patří především mezi ženami „Program pro regeneraci a zeštíhlení“, který využívá stroje Vacu Well a Vibrosauna. Oba stroje příznivě působí na regeneraci organismu, úbytek tukové tkáně (především vyhlazení tzv. pomerančové kůže), prokrvení aj. Léta vyhledávaným pobytem je úspěšný Dámský víkend a Týden pro ženy, který je doslova naplněn péčí o tělo a duši. Masáže, koupele, kosmetika, relaxace s psycholožkou, manikúra či pedikúra jsou jeho příjemnou náplní.
Muži přirozeně upřednostňují pro ně připravený Relax pro muže. V nabídce nechybí i klasické pobyty: Prevence&relax, pobyt pro seniory či tzv. „Šitá míra“ – pobyt který připraví lázně podle vašich představ.
Klienti a.s. Lázně Poděbrady mohou využívat služeb *** hotelů kategorie Spa Comfort či nově zrekonstruovaného romantického hotelu Spa Hotel Zámeček, který nabízí servis **** - kategorie Spa exklusive. Všechny hotely se nachází v klidné části centra města.
Balneoprovoz se nachází přímo v hotelu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Lázně Poděbrady sledují současné trendy v oblasti trávení volného času a vyhledávání relaxačních aktivit. Z již zavedených odpočinkových aktivit můžeme zmínit čokoládový, karamelový či medový zábal i masáž, mořskou koupel, thajskou masáž, ovesný zábal obličeje a dekoltu, detoxikační zábal z mořských řas proti celulitidě, lávové kameny a další.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Když se řekne Libice nad Cidlinou, spoustě lidí se vybaví jediné – vyvraždění Slavníkovců Přemyslovci. Vystupte na akropoli knížecího hradiště při soutoku Labe a Cidliny a nechte se unášet atmosférou, kterou i po staletích toto místo vyzařuje. S Libicí nad Cidlinou je úzce spojeno i jméno zemského patrona sv. Vojtěcha, který se zde narodil. Ten jako jediný, krvavý masakr přežil. S historií rodu Slavníkovců, fragmenty jejich života, ale i s počátky osídlení Libice se seznámíte v pamětní síni v budově obecního úřadu. Obec dnes čítá na 1 300 obyvatel a díky veškeré občanské vybavenosti je velmi příjemným místem pro život.
OÚ: Husova 4, 289 07 Libice nad Cidlinou
Tel.: +420 325 637 141, podatelna@libicenadcidlinou.cz
Pokud se vám někdy stane, že v Loučeni zabloudíte, nelekejte se. Patrně jste se trefili do jednoho z bludišť zdejšího evropského unikátu, zámeckého labyrintária. Je častým a oblíbeným cílem procházek všech obyvatel Loučeně, kterých zde žije kolem 1 300, a svojí výjimečností láká čím dál více turistů. Stejně jako zámek, který je vyhlášený svými neotřelými prohlídkami a slavnostmi. Až budete mít cestu kolem, stavte se. V Loučeni se tak krásně bloudí…
Městys Loučeň, Za Poštou 97, 289 37 Loučeň
Tel.: +420 325 585 283, ou.loucen@tiscali.cz
Vítejte v Lysé nad Labem, ve městě, které leží necelých 30 kilometrů od Prahy a je domovem devíti tisíců obyvatel. Ve městě, jehož historii započal v raném středověku rod Přemyslovců a o jehož další rozvoj se pak zasloužil především rod Šporků. Z dob vlády přemyslovských králů už v Lysé historické památky nenaleznete. Ale díky uměleckému cítění hraběte Františka Šporka budou nadšeni zejména obdivovatelé barokního umění. Kde jinde na světě by totiž mohli zhlédnout unikátní cyklus alegorických soch z dílny Matyáše Brauna, ztvárňující přírodní živly a roční období, než právě v Lysé? Vystoupejte na Zámecký vrch s areálem barokního zámku a bývalého augustiniánského kláštera a projděte se zámeckou zahradou. Dokonalým sochařským propojením člověčenství a přírody budete ohromeni. Aby toho nebylo málo, sejděte na náměstí Bedřicha Hrozného. Na pozoruhodné ohradní zdi kostela sv. Jana Křtitele najdete další díla Matyáše Brauna, našeho proslulého sochařského mistra, a dalších umělců radikálního baroka. Uměleckému cítění hraběte Šporka neuniklo ani okolí města. V Byšičkách vás okouzlí náves ve tvaru okrouhlice. Podle starých slovanských osad byla založena právě hrabětem Šporkem. Jestli dáváte přednost architektuře počátku 20. století, zavítejte do Litole. Tady vás ohromí reprezentativní vila majitele cukrovaru z roku 1912. Vila je příkladem kubistické stavby a uvažuje se zde o účasti architekta Emila Králíčka. Vila je jedna z nejvýznamnějších staveb svého druhu v republice. Není to však jen historie, která do Lysé přivádí každoročně množství návštěvníků. Městské slavnosti Lysá žije se konají od roku 2016 vždy poslední víkend v květnu a těší se velké oblibě místních i turistů. A není divu, provází je bohatý program plný hudby, stánků, aktivit pro děti a to vše v letním kině v areálu zámeckého parku. Až budete mít cestu do Lysé nad Labem, vyzbrojte se chutí poznávat historii a užívat si všech radostí, které toto město v úrodné Polabské nížině nabízí.
Město Lysá nad Labem: Husovo nám. 23, 289 22 Lysá nad Labem
Tel.: +420 325 510 211, info@mestolysa.cz
Poslechněte volání našich dávných keltských předků a staňte se poutníkem na starověké obchodní stezce vedoucí Svatojiřským lesem. Toto legendami opředené místo leží na území Mcel. Při příjezdu do obce, která je domovem téměř čtyř set obyvatel, vás již zdálky vítají bílé zdi kostela sv. Václava z druhé poloviny 14. století. Vejděte do jeho náruče a tiše poseďte. Třeba se vám přihodí to, co místním obyvatelům v 19. století, kdy se jim tady zjevovala Panna Maria. Co by kamenem dohodil stojí bývalý lovecký zámeček, dnešní Chateau Mcely. Pokud hledáte atraktivní místo pro svou dovolenou, čekají jen na vás. A nezapomeňte si košík na houby, okolní Svatojiřský les je jich plný.
OÚ: Mcely 51, 289 36 Mcely
Tel.: +420 325 580 073, ou.mcely@email.cz
Když v roce 1233 přišly cestou do Prahy na královnu Kunhutu porodní bolesti, nezbylo jí nic jiného než vyhledat pomoc v nejbližším městečku. A tím útočištěm, kde se budoucí český král narodil, byl právě Městec Králové. Městečko, jehož součástí jsou i obce Nový a Vinice, se rozkládá v mírně zvlněné krajině na rozhraní Středočeského a Královéhradeckého kraje. Jeho písemně zaznamenávaná historie se datuje od 13. století, kdy Přemysl Otakar II. povýšil na paměť svého narození toto hrazené městečko na město. Současně daroval městu také znak lva. Středověk ani novověk nebyly k Městci nikterak laskavé. Město bylo těžce poznamenáno husitskými válkami, třicetiletou válkou a častými požáry, z nichž nejničivější v roce 1792 zlikvidoval město téměř úplně. Všechno zlé je ale k něčemu dobré. Celá země v té těžké době svými dary zmírnila utrpení Městeckých a, jako by mávnutím kouzelného proutku, městu se začalo dařit. V současné době je Městec Králové se svou občanskou vybaveností na velmi slušné úrovni centrem okolních vesnic. Rovněž nabídka pro sportovní vyžití je bohatá. Najdete tady tenisové kurty, koupaliště nebo halu na stolní tenis. A nejen tyto moderní vymoženosti, ale i dech starých časů jsou důvodem, proč mnozí zvažují bydlení v Městci.
MěÚ: náměstí Republiky 1, 289 03 Městec Králové
Tel.: +420 325 643 211, podatelna@meu.mesteckralove.cz
Krásná secesní věž ve tvaru kalicha byla postavena v roce 1904. Jedná se o kulturní památku.
Autory projektu jsou architekti Osvald Polívka (spoluautor Obecního domu v Praze) a Vladimír Hráský. Rekonstruována byla v roce 1945 a posléze v roce 1993.
Kulatý železný vodojem je umístěn v nejvyšší části věže: dno je 26,5 m nad terénem, vrchol střechny pak 37 m. Objem nádrže je 412 m3. Rozvodné potrubí od vodárenské věže bylo nainstalováno o průměru 80 mm, aby byl v hydrantech dostatek vody i v případě vypuknutí požáru.
Secesní vodárenská věž je dodnes funkční.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Významným dokladem středověkého opevnění jsou městské hradby v Nymburce. Řeka Labe a dva vodní příkopy doplněné dvojnásobným pásem hradebních zdí město zcela obklopovaly. Z původních cihlových hradeb se zachovala jen část vnitřní zdi na východní a západní straně města.
Budování důmyslného obranného systému začalo současně se založením tehdejšího města Nymburk, tzn. ve druhé polovině 13. století. Hradební opevnění bylo v první řadě symbolem - městských svobod, míru, práv a ústavy. Součástí městské fortifikace bylo pět městských bran. Směrem na Lysou nad Labem stála Svatojiřská, na Mladou Boleslav Boleslavská (dříve Velelibská), na Bobnice Bobnická brána a přes řeku Mostecká. Vedle těchto bran mělo město ještě jednu bránu, tzv. Fortnu, která stála na nároží Kamenného domu (dnes Okresní soud).
Opevnění na východě prošlo v letech 1905 - 09 romantickou rekonstrukcí podle projektu arch. Ludvíka Láblera. Bylo opraveno 205 metrů hradeb. Výška hradby je 6,2 m, ozubí má výšku 1 m, 6 věží vystupuje nad terén 15,5 metru.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Představitel první obrozenecké generace, nejvýznamnější písmák a kronikář své doby František Jan Vavák je rodákem z Milčic. Už Dalimil ve své kronice vypráví o starobylé osadě Milčicích, kde prý krátký čas pobýval kníže Bořivoj II. První zmínky o této vsi vystavěné na mírném návrší kolem vydatných pramenů ale pochází až z roku 1294. V současné době je obec, jejíž náves zdobí secesní vila, zařazena do projektu „Tajuplná místa Podlipanska“. Tento projekt není naučnou stezkou v pravém slova smyslu, jde o celkem dvacet zajímavých míst a obcí Podlipanska. Tabule v Milčicích umístěná nedaleko autobusové zastávky má číslo 8 a seznámí vás se životem našeho významného obrozence F. J. Vaváka.
OÚ: Milčice 32, 289 11 Pečky
Tel.: +420 325 594 218, ou.milcice@tiscali.cz
Náměstí 30. června 508, 289 23 Milovice
Tel.: +420 734 107 971
tic@mesto-milovice.cz
Železná 107, 293 01 Mladá Boleslav
Tel: +420 326 322 173
infocentrum@kulturamb.eu
V expozici Muzea moto & velo najdete kolo Slavia No.001, úplně první exemplář, jenž v Čechách vyrobila v roce 1895 firma Laurin & Klement Mladá Boleslav. Muzeum vystavuje více než 70 jízdních kol a 60 motocyklů českých i zahraničních značek s řadou unikátů.
Soukromé muzeum historických bicyklů a motorek pana Tomáše Moravce bylo otevřeno 1. 6. 1998. Zakladatelem sbírky je sběratel a cyklistický závodník pan Jaroslav Vavřík (1913-1997). Jeho sbírka byla mnohokrát úspěšně vystavována v Čechách i v zahraničí. Například v Miloticích u Kyjova, v Muzeu Hlavního města Prahy, v Národním technickém muzeu Košice a Spišské Nové Vsi.
Legendární bicykly a jízdní kola
Muzeum nyní vystavuje více než 70 jízdních kol a 60 motocyklů s řadou unikátů. Na kolech najdete řadu technických zajímavostí jako např. kardanový hřídel vedený v pravé zadní trubce u kola Durkopp z roku 1918 nebo patentovanou teleskopicky odpruženou sedlovku na kole Václava Procházky z roku 1914, i kola s různými typy převodovek.
Kolo Slavia No. 001, první exemplář, jenž v Čechách vyrobila v roce 1895 firma Laurin & Klement v Mladé Boleslavi. Kolo Diana Special rok výroby 1894 vyrobené německou firmou Cycles Bielefeld, má převod vyřešen vloženým cévovým kolem na pomocné vidlici. Vysoké závodní kolo "kostitřas" Rudge, bylo vyrobeno v anglickém Coventry v roce 1885.
Unikátní motorky
Déle pak ucelenou sbírku předválečných motocyklů České Zbrojovky a.s. Strakonice (ČZ), od motorového kola ČZ 76 Kaktus až po motocykl ČZ 500, ale i skútr ČZ 501 s originální sajdkárou.
Opravdovým unikátem je motocykl Laurin & Klement - model L80 z roku 1905 s postraním vozíkem v původním zachovalém stavu.
Doplňky a příslušenství
V muzeu najdete též řadu dobových doplňků jako zvonky, výrobní štítky, zámky, světla, pumpičky, duše, sedla, brýle, plakáty, fotografie a mnoho dalších věcí.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Stálá expozice Polabského muzea v Lysé nad Labem seznamuje návštěvníka s životem a dílem zdejšího rodáka, předního orientalisty a rozluštitele chetitského jazyka prof. Bedřicha Hrozného. Kromě expozice pořádá muzeum v průběhu roku příležitostné výstavy z muzejních sbírek a uměleckých děl.
Muzeum je od 17.1.2015 uzavřeno z důvodů plánované rekonstrukce. Otevření je plánováno v podzimních měsících 2015.
Ve spolupráci s Národním muzeem - Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur v Praze je zde vytvořena stálá biografická expozice: „Život a dílo Bedřicha Hrozného“ s řadou unikátních exponátů, osobními předměty a rukopisy. Pro školní třídy jsou v muzeu připraveny pracovní listy.
Z historie muzea
Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem vzniklo již v roce 1893. V roce 1912 neslo muzeum název Městské muzeum v Lysé nad Labem, současně se usídlilo v budově Městského úřadu - ve staré radnici. Zásadním mezníkem v muzejní práci se stal rok 1952, kdy byly všechny sbírky přeneseny do historické barokní budovy z r. 1752 (z doby Swett-Sporcků), kde muzeum sídlí a spravuje své sbírky dodnes. V šedesátých letech se stává pobočkou Polabského muzea se sídlem v Poděbradech, od roku 1951 nese čestný název Muzeum Bedřicha Hrozného, na počest lyského rodáka, profesora Bedřicha Hrozného.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Muzeum připomíná osídlení v okolí řeky Cidliny ve 4. a 3. stol. p. n. l. Expozice pamatuje nejenom na dospělé, ale i na děti všech věkových kategorií.
V roce 1899 západně od obce v místech, kde se kopal písek, nalezl Jan Hellich, zakladatel Polabského muzea v Poděbradech, rozsáhlé keltské pohřebiště s dvaceti sedmi hroby. Jejich stáří se datuje do 4. – 3. stol. před naším letopočtem.
V muzeu Keltů naleznete figurínu muže bojovníka a figurínu keltské ženy, dále laténský kostrový hrob keltského bojovníka, originální nálezy zapůjčené Polabským muzeem Poděbrady a Národním muzeem Praha. K vidění jsou i zrnotěrka, rotační mlýnek na mletí obilí a nádherný film o keltských řemeslech.
Okolí Dobšic vydalo před desítkami let zajímavý nález, který odborně zmapoval zakladatel Polabského muzea Jan Hellich. Při těžbě písku roku 1899 bylo nalezeno 27 keltských hrobů doby laténské, 4. a 3. století před naším letopočtem. Dva hroby keltských bojovníků byly umístěny v Národním muzeu v Praze a jeden hrob je umístěn ve střední části expozice.
Expozice pokračuje na dětském hřišti, které je postaveno ve stylu keltského oppida a slouží také jako malý skanzen. Tady najdete keltského druida, obranné valy, palisády nebo keltskou polozemnici ve skutečné velikosti.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Původní knihařská dílna se zachovanými stroji a nástroji, v níž v minulém století působil významný umělecký knihař Jenda Rajman, a historický dům s expozicí jeho krásných knižních vazeb. Uvidíte tu unikátní komplex, který v republice nemá obdobu.
Jenda Rajman (1892-1965), význačný český umělecký knihař, prožil celý svůj život v rodných Rožďalovicích, malém městečku mezi Nymburkem a Jičínem. Zůstala po něm knihařská dílna z let 1930-40, krásné knižní vazby, i obrazy a grafiky darované umělci, pro které pracoval. Byla jich velká řada – jen namátkou třeba spisovatel Jakub Deml nebo malíři Max Švabinský, Cyril Bouda, Karel Kinský, Karel Vik. Ti byli často uneseni krásou okolní krajiny a zachytili ji ve svých dílech.
Muzeum zahrnuje nejen dílnu, ale také dům, kde knihař bydlel a měl papírnický krám. I v něm se dodnes zachovalo některé originální zařízení. Nenajdete tu ovšem strohou muzejní expozici. Knihařská dílna je „živá“, na původním zařízení se tu stále vážou nebo opravují knihy.
Při prohlídce vás provází členové Rajmanovy rodiny a expozici doplňují svými autentickými vzpomínkami. Některé knihařské práce pak předvádí názorně na původních ručních strojích - lisech, řezačce, zlatičce nebo šičce. Jednodušší úkony si návštěvníci mohou sami vyzkoušet. Uvidíte nástroje na zdobení knih – tlačítka, rytiny, sady písem. Součástí prohlídky je promítání filmů ukazujících postupy vazby knih.
Muzeum také pořádá výstavy a tvůrčí dílny pro širokou veřejnost. Na workshopy si lze domluvit vlastní termín.
Výstava v Rajmanově knihovně nazvaná „Osobnosti v knihách krásně svázaných“ je součástí prohlídky po celý rok 2019. Zatímco ve většině skříní v muzeu jsou viditelné jen hřbety v řadách postavených knih, tady prosklené výstavní vitríny umožňují obdivovat celou jejich vazbu. Tématy vystavených knih jsou životy či výběry z díla známých umělců. Výpravné publikace vyšly a byly svázány Jendou Rajmanem letech 1930 až 1951. Výjimečný obsah vyžaduje výjimečné knihařské zpracování, a toho se Rajman zhostil dokonale. Uvidíte igrafové holandské vazby s přehnutými předními okraji desek, vazby polokožené s různými kombinacemi potahu, a samozřejmě i ty nejcennější - celokožené. U některých jsou vystaveny také původní rytiny, které byly použity ke zdobení knižních desek.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Národní přírodní rezervace Libický luh byla vyhlášena v roce 1985. Rozkládá se ve Středočeském kraji u obce Velký Osek na pravém břehu Labe, v oblasti niv ležících pouhých 190 m n. m. Zabírá území o celkové ploše 410 hektarů. Na jaře zde rostou souvislé koberce česneku medvědího.
Národní přírodní rezervace Libický luh byla zřízena k ochraně největšího komplexu úvalového lužního lesa v Čechách s řadou přirozených lesních společenstev, vyvinutých v závislosti na hloubce hladiny podzemní vody a periodicitě záplav, s tekoucí i stojatou vodou četných tůní v různém stupni zazemňovacího procesu, od otevřené vodní hladiny po mokřadní olšiny, a s druhově bohatými hygrofilními a mezofilními polabskými loukami.
Už na konci 17. století se luh pod názvem Libitzer Au objevuje na vojenských mapách. V roce 1819 bylo prokopáno koryto Labe a došlo tak k oddělení Pňovského luhu. Předmětem ochrany v dnešní rezervaci je nejsouvislejší lužní lesní porost v Čechách, který je u soutoku Labe s Cidlinou protkán řadou slepých ramen a tůní.
Z velké části je rezervace pokryta na sušších místech dubohabřinami a jinde mokřadními olšinami. Značný podíl na věkové struktuře zdejšího lesního porostu mají rozpadající se a odumřelé stromy. Dalším prvkem významným z hlediska biodiverzity území jsou tůně a slepá ramena. V jarním období můžete v řadě z nich pozorovat žábronožku sněžní a listonoha jarního. Zajímavé vodní rostliny najdete především v hlubších a osluněných tůních. K nejvzácnějším patří lekníny; bělostný i bílý. V mělčích tůních můžeme vidět žebratku bahenní. V rákosinách se zřídka vyskytuje ožanka čpavá. Libický luh je rovněž hnízdištěm vzácných ptáků. Stinné lesy jsou příhodné například pro čápa černého, jestřába lesního, datla černého a všech tří druhů cvrčilek. Setkat se tu můžete také s obojživelníky, za všechny uveďme alespoň skokana štíhlého a kuňku ohnivou.
Na území rezervace se nacházejí také velmi cenné lesní loučky, které hostí řadu význačných rostlin. V Libickém luhu byl v roce 1978 popsán dosud zcela neznámý rostlinný druh kruštík polabský, který patří mezi vzácné chráněné rostliny a je zdejší endemitní rostlinou. V dubnu zde silně voní rozsáhlé porosty česneku medvědího.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Hrabalova stezka v Kersku u Sadské začíná u restaurace Hájenka, kde si i dnes můžete dát kance se šípkovou nebo se zelím. Mezi místy spojenými se životem a dílem spisovatele Bohumila Hrabala naleznete mimo zákoutí z filmu Slavnosti sněženek také minerální pramen nebo malý menhir.
Asi patnáctikilometrový výlet, vhodný pro cyklisty i pěší turisty, začíná u proslulé Hájenky. Ačkoli doznala jistých změn, pohled do jídelního lístku poskytne dávku nostalgie – v bohaté nabídce zvěřiny samozřejmě nechybí proslavený kerský divočák a z nápojů Postřižinské pivo.
Kousek od Hájenky leží Lesní ateliér u Kubů. Kromě střídání mnoha výstav předních českých výtvarníků, fotografů či jiných umělců se v květnu na zahrádce ateliéru pravidelně koná slavnost Hrabalovo Kersko. Dále po silnici natrefíte na červenou turistickou značku u minerálního Josefského pramene. Pro vodu sem pravidelně přijíždějí chataři ze širokého okolí. Od pramene vlevo přijdete k silnici, odkud spatříte Hrabalovu chatu s číslem popisným 0315, kde vznikla mnohá známá díla. Po žluté značce můžete dojít k pískovcovému Menhiru, který sloužil v minulosti jako hraniční kámen. Chatovou oblastí se dojdete až k silnici.
Pokračujte vlevo po zelené stezce do lesa k rozcestníku Staré koryto Labe, kde sice po 200 m odbočuje zelená vlevo, ale následujte pravou stranu po málo používané cestě k řece Labi a pokračujte proti proudu. Asi kilometru potkáte cyklostezku 0019, kterou následujte do lesa po dobře vyježděné cestě. Od konce osady Kersko po silnici vede červeně značená turistická cesta okrajem osady Hradišťko ke hřbitovu, kde najdete hrob rodiny Hrabalových (vpravo od středu hřbitova). Bílý pomník s otvorem podepírá kamenná ruka. Červené značení dále pokračuje polní cestou rozsáhlými lesy podél čističky a jezera v Sadské, osadou Písty až k železničnímu mostu v Nymburce. Zde odbočte vpravo po stezce a přes železniční přejezd až na konec Hrabalovy stezky, která končí přesně před vraty nymburského pivovaru.
V Postřižinském pivovaru spisovatel prožil své dětství a ranou dospělost. Správcem pivovaru, jak víme z filmu Postřižiny, byl Hrabalův nevlastní otec Francin, který zde nejen pracoval, ale s celou rodinou i bydlel. Pokud byste chtěli celý výlet opravdu stylově zakončit, pak si v pivovarské pivnici, která je hned u vjezdu do areálu, dejte Postřižinské pivo. Na vrátnici pivovaru můžete požádat o umožnění zhlédnutí Hrabalovy pamětní desky, která je umístěna na budově sladovny v netradiční výšce "kam čůrají psi", přesně tak jak si to Bohumil Hrabal přál.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
„Vlasy paní správcové a kašna na náměstí jsou ozdobou tohoto města.“ Kdo by neznal Postřižiny úžasného Bohumila Hrabala, který toto královské město a jeho pivovar proslavil. Nymburk, kde dnes žije přes 15 000 obyvatel, založil Přemysl Otakar II. ve druhé polovině 13. století jako jedno ze strategických míst chránících sídlo králů – Prahu. Město opevněné mohutnými hradbami z pálených cihel úspěšně vzkvétalo po celý středověk. Třicetiletá válka ale znamenala pro Nymburk zkázu. Z gotických a renesančních staveb řádícím saským vojskům uniklo jen málo. I to málo ale stojí za to vidět. Projděte se podél dochovaného zbytku hradeb a vydejte se na průzkum historického jádra města. Nádherným dokladem mistrovského umění gotických stavitelů je chrám sv. Jiljí, který ve svém interiéru ukrývá kamennou plastiku sv. Mikuláše z dílny slavného Petra Parléře. Renesanční Turecká věž, která až do počátku 20. století napájela labskou vodou městské kašny, je ukázkou důmyslnosti středověkého vodovodního systému. Kašna už na náměstí Přemyslovců sice není, zato tady můžete obdivovat barokní morový sloup z roku 1717. Při putování historickými uličkami města si nelze nevšimnout nárožních kamenů na domech. Že na nich nic zvláštního není? Omyl. Tady v Nymburce pod nimi žijí skřítci Nárožníčci, kteří si pečlivě zapisují všechny příběhy týkající se právě jejich uličky. Až budete nasyceni historií, přepravte se přes řeku Labe, ideálně po chodníku, který vede přes zdymadla. Nejen, že se projdete po technické památce z počátku 20. století, ale právě tady, na druhém břehu, najdete legendární pivovar, kde správcovali rodiče Bohumila Hrabala a světoznámý spisovatel zde prožil své dětství a mládí. Možnost prohlídky pivovaru s ochutnávkou nenechá chladným žádného milovníka tohoto pěnivého moku. Protože stejně jako za časů Francina a Maryšky „Vaše podlomené zdraví pivo upevní a spraví“.
Turistické informační centrum Nymburk
náměstí Přemyslovců 165, 288 02 Nymburk
Tel.: +420 325 512 433, infocentrum@meu-nbk.cz
www.mesto-nymburk.cz/infocentrum
otevírací doba:
říjen–březen / pondělí–pátek od 9 do 17 hodin
sobota–neděle (vč. svátků) od 8 do 17 hodin
duben–září / pondělí–neděle (vč. svátků) od 9 do 18 hodin
Náměstí Přemyslovců 165, 288 02 Nymburk
Tel.: +420 325 512 433
infocentrum@meu-nbk.cz
Vítejte v Polabské nížině, kde slunečné borové lesy, čistá jezera a klidná hladina řeky Labe pohladí vaši duši. V kraji životadárných pramenů, malebných vesniček i romantických zámeckých zahrad. V kraji českých králů, barokního umění a Bohumila Hrabala.
Nymburk v proměnách věků
Královské město Nymburk, založené ve druhé polovině 13. století Přemyslem Otakarem II., nevzniklo jen tak na holé vyvýšenině nad řekou Labe, jak by se možná někteří mohli domnívat. Unikátní nález hrobu patrně významného muže, jehož kopii skrývá Pravěká mohyla, je zahalen pod rouškou tajemství. Dokládá však, že už před pěti a půl tisíci lety tady stála opevněná osada. A pravěké opevnění kopíruje i půdorys mohutných cihlových hradeb ze 13. století, které jsou nejen dokladem středověkého obranného systému, ale i častým cílem výletníků a zamilovaných párků. Neušly ani objektivům kamer. Výtečníci prchající před rozvášněným davem a silueta hradeb za nimi v pohádce Tři veteráni jsou prostě nezapomenutelní. Při putování časem bychom neměli vynechat středověký vodovodní systém, o jehož důmyslnosti vás přesvědčí Turecká věž – městská vodárna, která zásobovala nymburské kašny až do počátku dvacátého století. V té době, přesněji v roce 1912, byl také vybudován most přes řeku Labe. Jeho nádheru ostatně uvidíte sami, když se nalodíte na výletní loď a vydáte se poznávat Polabí po Labi.
Poděbrady – srdeční záležitost
Minerální vodu z Poděbrad zná určitě každý. Právě díky zdejším léčivým pramenům jsou z města vyhlášené lázně, specializované především na léčbu srdečních chorob. Lázeňský park nasycený vůní květin láká k procházkám ve stínu vzrostlých stromů i k příjemnému posezení s šálkem kávy a lázeňským oplatkem. A když budete mít dostatek mincí, rozezníte unikátní diorámu při vstupu do parku. Při procházce městem turista narazí na řadu architektonických skvostů renesančních, barokních, secesních i funkcionalistických. Pod pláštěm barokní vojenské pevnosti se v budově poděbradského zámku skrývá královský gotický hrad i renesanční lovecký zámeček. V zámecké expozici se seznámíte s životem husitského krále Jiřího z Poděbrad, a to doslova od jeho narození. Jedna ze zámeckých komnat v minulosti byla považována za rodnou světnici tohoto panovníka. A pokud se chcete podrobněji seznámit s historií středního Polabí, expozice Příběh Polabí v Polabském muzeu je to pravé. Jenom tady se dostanete až do druhohor, kdy se tato zdánlivě nudná krajina začala tvořit, a přesvědčíte se, že ve skutečnosti je odedávna plná života. Což vám dokáže také plavba výletní lodí buď k soutoku Labe s Cidlinou, anebo opačným směrem do Nymburka.
Expedice do minulosti
Nejen hrdinové filmu Cesta do pravěku se mohli přenést do daleké minulosti. Může se to podařit i vám. Prostřednictvím muzeí a skanzenů poznáte život v regionu od dob dávných mořských živočichů až do let nedávno minulých. Polabí bylo osidlováno už od dob prvních zemědělců a nejstarší život tohoto regionu dokumentuje Polabské muzeum v Poděbradech. Vždyť řada zvyků a tradic, dodnes udržovaných, pochází od Keltů, kteří tady žili ve třetím a čtvrtém století před naším letopočtem. Zábavnou formou se s nimi seznámíte v Muzeu Keltů a na naučné stezce v Dobšicích, kde se nebudou nudit ani děti. Provádět je totiž bude keltský kluk, díky němuž mohou zažít spoustu dobrodružství. Jen o kousek dál po proudu řeky Cidliny, v Libici nad Cidlinou poznáte život Slovanů. A to především mocného rodu Slavníkovců, kteří na zdejším hradisku až do roku 995 žili. Minulost, to nejsou jenom lidé. Je to také jejich všední život, práce, nápady a koníčky. Středověká řemesla si můžete na vlastní kůži vyzkoušet v historické vesnici v Ostré, kde to krásně voní mýdlem, bylinkami a dobrotami našich předků. Dobu od 18. století až po padesátá léta století minulého poznáte ve skanzenu v Přerově nad Labem. A když už tady budete, nezapomeňte na historická jednostopá vozidla. Čekají na vás v Muzeu Moto & Velo. Za vůní knih se vydejte do Rožďalovic, do dílny významného českého uměleckého knihaře Jendy Rajmana (1892–1965). Muzeum klasického knihařství není jen tak obyčejné muzeum. Na zařízení z 30. a 40. let minulého století se stále vážou nebo opravují knihy a něco z krásné knihařské práce si tady sami vyzkoušíte. Od knih už to není daleko k cizím jazykům. Ovšem ne k běžně používaným, ale přímo ke starověkým. Profesor Bedřich Hrozný, známý orientalista, se stal světově proslulým poté, co rozluštil jazyk Chetitů, velkých starověkých válečníků. Byl to rodák z Lysé nad Labem a právě tam ho prostřednictvím muzea poznáte.
Krajem bohumila hrabala
Polabí mnohým připadá jako jednotvárný, placatý kraj. Stačí se však vznést do oblak a zlatý pruh země české vás ohromí svou rozmanitostí. Lužní lesy střídají rozlehlá pole, uprostřed nichž vás najednou překvapí osamělý kopec. Krajinu rozsvěcují zrcátka rybníků a stužky řek a potoků. O tom, že je tady opravdu neskutečně krásně, se přesvědčíte putováním Naučnou stezkou Bohumila Hrabala v Kersku nebo v přírodní rezervaci Libický luh. Tajemství lužních lesů se vám tady představí v celé své kráse. A pokud vám zbude dost sil a času, zajeďte si do Hrubého Jeseníku. Z rozhledny Romanka budete mít velký kus tohoto zajímavého regionu jako na dlani. A dohlédnete až k vrcholkům Krkonoš. Svoje toulky Polabím si lehce okořeníte některou z akcí pořádaných na zámku v Loučeni a příjemným blouděním ve zdejším Labyrintáriu a chutnou porci baroka vám naservírují na zámku v Křinci. S dětmi se vydejte třeba do Milovic. V zábavním parku Mirakulum s nimi prožijete úžasný den plný dobrodružství a zábavy. A co mají děti nejraději? Přece zoologické zahrady. Jedna menší, ale velmi přívětivá, je i ve Chlebech severně od Nymburka. A můžete tady vidět i český unikát – nejkrásnější opičky na světě, které v žádné jiné zoo u nás nechovají. Sladkou tečkou na závěr může být některá z výstav nebo akcí na výstavišti v Lysé nad Labem. Nymbursko a celé Polabí toho nabízí opravdu hodně. Ať jste velcí nebo malí, mladí nebo pokročilejšího věku, vyberete si vždycky. A určitě se budete znovu vracet.
V roce 1981 byla otevřena v budově OU Libice nad Cidlinou expozice zachycující historii regionu od počátků slovanského osídlení v 6. století do zániku hradiska ve 12. století a dějiny Libice nad Cidlinou v období středověku i novověku. Jsou zde vystaveny výsledky archeologických výzkumů. (náhrobní stély slavníkovských kněžen, šperky, zbraně, ozdoby, denáry z 10. století, bohoslužebné a psací náčiní, model slavníkovského hradiště).
(zdroj: www.libicenadcidlinou.cz)
V bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá vzniká nestátní rezervace divokých koní, zubrů a praturů, kteří zde spásáním vzácných stepí a zbytků bohatých luk pomohou zachovat křehkou biodiverzitu a zabrání tak zarůstání biologicky cenných lokalit.
Milovice jsou jedním z mnoha bývalých vojenských prostorů v České republice, kde se díky působení armády v minulých desetiletích zachovala bohatá biodiverzita. Činnost vojáků totiž do značné míry napodobovala přirozené narušování homogenních porostů, které v přírodě po tisíciletí prováděli velcí kopytníci. Bez divokých koní by lukám bohatým na ohrožené druhy motýlů, ptáků a další druhy živočichů hrozil zánik. Postupně by zarostly náletovými dřevinami a agresivními druhy travin.
Stádo prvních čtrnácti divokých koní přijelo do rezervace 28. ledna 2015 z Velké Británie. Zvířata, která patří v Evropě, včetně České republiky, k původním živočišným druhům, byla na kontinentu vyhubena člověkem. Divoce žijící koně však přežili v drsném horském prostředí Exmooru v Británii, na náhorní planině s mnoha mokřinami a vřesovišti. První písemná zmínka o nich spadá do roku 1086 a patří tak k nejstarším plemenům koní v Evropě.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Na dohled od lázeňského města Poděbrady, v jedné z nejteplejších oblastí na Poděbradsku, leží Písková Lhota. První písemná zmínka pochází z poloviny 16. století. Dnes je Písková Lhota známá i ve světě, a to díky hasičskému sboru, který sbírá úspěchy na mnoha mezinárodních soutěžích. A jsou to také hasiči, díky nimž žije obec bohatým společenským životem.
OÚ: Poděbradská 17, 290 01 Písková Lhota
Tel.: +420 725 524 423, piskova.lhota@seznam.cz
Tam, kde se v dávnověku rodil český stát, v kraji úrodných nížin, hustých lesů a líně tekoucích řek plných ryb, leží lázeňské město Poděbrady. Vznik Poděbrad je spojen se zánikem nedalekého slavníkovského hradiště v Libici nad Cidlinou v roce 995, kdy se nedaleko brodu přes řeku Labe začala rozvíjet malá osada se strážní tvrzí. Snad i název města je odvozen od místa, kde osada ležela – „pode brody“. V druhé polovině 13. století král Přemysl Otakar II. nechal místo staré tvrze vybudovat kamenný hrad. V nejbližším sousedství vyrůstalo podhradí a později podhradní městečko. Poděbrady ale proslavil král jiný, a to Jiří z Poděbrad. Tím, že bojoval za poklidné soužití katolíků s kališníky, jako první evropský politik navrhl mírovou smlouvu mezi evropskými královstvími a postavil tak zájmy země nad své vlastní, patří mezi největší osobnosti našich dějin. Velkého rozkvětu doznalo město v 16. století, kdy zděné domy zcela změnily ráz města. Také zámek nad řekou se dočkal několika proměn, a to za vlády Marie Terezie, na jejíž přání byl v polovině 18. století přestavěn do dnešní podoby. Většinu zámku dnes vlastní Univerzita Karlova a veřejnosti přístupná je bývalá hradní kaple s Památníkem krále Jiřího a s ní sousedící tzv. Rodná síň krále Jiřího z Poděbrad. Novodobou historii města určil objev minerálních pramenů v roce 1905 a rozvoj lázeňství. Už v roce 1926 se péče specializovala na léčení srdečních a cévních chorob. Dnes jsou Poděbrady se svými 15 000 obyvateli moderním lázeňským městem. Ale nejen lázeňská péče a bohatá historie lákají k návštěvě Poděbrad. Pro horké letní dny je jako stvořené přírodní koupaliště Jezero. Vyznavači golfových holí jsou zváni na 18jamkové golfové hřiště. A ani milovníci pohybu na dvou kolech nepřijdou zkrátka. Cyklostezka po břehu Labe s mnoha občerstvovacími stanicemi je jedna z nejlepších v Polabí. A tak křupnutí lázeňského oplatku, golf, cyklistika, koupání v Jezeře, to vše a mnoho jiného láká do Poděbrad stále více návštěvníků.
Turistické informační centrum Poděbrady
Jiřího náměstí 19, 290 01 Poděbrady
Tel.: +420 325 511 946, ticpodebrady@polabi.com
Už 300 let před naším letopočtem byla obydlí zdejších prvních osadníků „podmokaná“ vodou z blízkých rybníků. Odtud také pochází netypický název obce. Rybníky jsou dávno zrušené, ale jméno vesnici, ležící severovýchodně od Poděbrad, již zůstalo. Z malého vršku, stíněný staletými lípami, hlídá dění v Podmokách již od 14. století kostelík sv. Bartoloměje. A že dějiny obce nebyly poklidné, dokládá fakt, že za třicetileté války byla ves úplně srovnána se zemí. Znovu však vstala z popela, dala život několika bojovníkům za svobodu ve druhé světové válce a dnes je vyhlášená svým originálním oplétáním stromů a unikátní výzdobou.
OÚ: Podmoky 42, 289 04 Opočnice
Tel.: +420 325 651 410, obec@podmoky.cz
Polabské muzeum v Poděbradech představuje přírodu, archeologii, historii a lázeňství regionu prostřednictvím stálé expozice Příběh Polabí a expozice Středověký špitál zv. Kunhuta.
Středověký špitál zv. Kunhuta pro místní chudé obyvatele byl založen první manželkou Jiřího z Poděbrad, Kunhutou ze Šternberka. Uvnitř přízemního kamenného stavení se nachází pět místností, částečně upravených k výstavním účelům. Průčelí špitálu bylo v 18. století doplněno barokním štítem. V průběhu roku se tu střídají komorní výstavy uměleckých děl.
Z historie muzea
Vznik Polabského muzea v Poděbradech, podobně jako řady dalších muzeí, souvisel s přípravami na velkou celonárodní Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895. Po skončení Národopisné výstavy se do Poděbrad vrátila jen nepatrná část zde sebraného materiálu. Největší zásluhu na založení poděbradského muzea v roce 1902 má poděbradský lékárník a význačný všestranný regionální badatel Jan Hellich, který stál v čele muzejního spolku od jeho založení až do své smrti v roce 1931.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
V současné době je v muzeu celkem 33 objektů, z toho 7 chalup, 7 špýcharů a 2 stodoly. V zařízených interiérech a v dlouhodobých i sezónních národopisných výstavách je předváděn život venkovského lidu ve středním Polabí od konce 18. do poloviny 20. století.
První skanzen na světě vznikl v roce 1891 ve Stockholmu. Tehdy populární národopisné výstavy pak řadu zemí inspirovaly ke vzniku podobných zařízení. Zdejší skanzen, čtvrtý v Evropě, vznikl v Přerově nad Labem na konci 19. století z iniciativy majitele přerovského panství, jímž byl příslušník toskánské větve Habsburků, mořeplavec a etnograf arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský. Ten nechal upravit stavbu z počátku 18. století, bývalou panskou kovárnu a rychtu, na „staročeskou chalupu“ a vybavit ji národopisnými předměty, pocházejícími z obce a okolí.
V roce 1967 převzalo „staročeskou chalupu“ do své správy Polabské muzeum v Poděbradech, obnovilo národopisnou expozici a začalo budovat tzv. polabský skanzen. Do okolí „staročeské chalupy“ byly postupně přeneseny vybrané a na původním místě ohrožené lidové stavby i drobné objekty. V sedmdesátých letech 20. století se staly součástí polabského skanzenu další panské stavby – myslivna s hospodářským dvorem a bývalá bednárna s přilehlými zahradami. ned pod myslivnou je expozice mlynářství. Součástí polabského skanzenu je i stará škola, kde se v letech 1849-1883 skutečně učilo, chodily sem děti do dvoutřídky. Dnešní inventář pochází z několika škol na Nymbursku. Krásná je také roubená chalupa z osady Draho u Chleb nedaleko Nymburka z roku 1766. Ve světnici hospodáře se právě peče, celá expozice je totiž věnovaná jídlu. Nechybí zde ani expozice „zahrádky našich babiček“.
Národopisné expozice v Přerově nad Labem v jednotlivých chalupách jsou doplněné krojovanými figurínami. Objekty jsou uspořádány tak, aby co nejvěrněji připomínaly rozmístění chalup ve středočeské vesnici a působily tak přirozeným dojmem. V dubnu a v prosinci se v celém areálu pořádají tradiční zvykoslovné výstavy „Jaro na vsi“ a „Vánoce“.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Pravěká mohyla chrání ostatky muže, který byl zabit na území Nymburka v pozdní době kamenné, a které byly nalezeny v roce 1994. Nachází se uprostřed města, poblíž Kostelního náměstí.
Dovnitř mohyly se nesmí, je zde nutné udržovat stálou teplotu a vlhkost. Jde o moderní pavilon, který místo chrání. Lze zde shlédnout také videodokument na plátně přes sklo, přičemž videotechniku lze ovládat zvenku.
Objev hrobu na strategickém návrší nad řekou Labe je v Čechách ojedinělý. Kostra člověka ležela 125 centimetrů pod současnou úrovní terénu. Kosti byly ve špatném stavu, proto je odborníci uložili do depozitáře a uvidíte zde bílé odlitky.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Romanka u Hrubého Jeseníku neleží, jak by mohl název napovídat, v nejvyšším moravském pohoří, ale nedaleko Nymburka. Jedná se o jednu z nejníže položených rozhleden v České republice.
Obec Hrubý Jeseník, ležící v nejrovinatější části naší země, si vybrali projektanti mobilních sítí jako ideální místo pro základnovou stanici a pojali stavbu stožáru s rozhlednou netradičně. Výstavba stožáru s rozhlednou probíhala v roce 2002 a trvala 8 měsíců. Slavnostní otevření se uskutečnilo 28. března 2003. Při této příležitosti byla věž pokřtěna jménem Romanka, podle malé dívenky, která si svým neutuchajícím zájmem o průběh stavby získala srdce montérů.
V rámci soutěže Grand Prix 2002, vyhlašované každoročně obcí architektů, získal tento unikátní projekt cenu v kategorii krajinářské architektury.
Na nejvyšší plato ve výšce 26 metrů vede 116 schodů. Rozhledna je viditelná již z dáli a z obce Hrubý Jeseník k ní vede polní cesta dlouhá necelý kilometr. Provoz vyhlídkové části zajišťuje obecní úřad. Výhled je zajímavý tím, že vychází z roviny a siluety jednotlivých kopců i celých pohoří se tak objevují až na vzdáleném obzoru. Při krásném počasí je možné spatřit vrcholky Krkonoš i lesknoucí se vysílač na Ještědu.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Průzračně čistá voda Jezera lákající ke koupání, prosluněné písečné pláže a příjemný stín borových lesů plných hub. To vše najdete v pískovně nedaleko Sadské. Město se pyšní svou bohatou historií. Nejstarší dochovaná zmínka pochází už z roku 993. Velkého rozmachu dosáhla Sadská v období raného středověku, kdy byla na vrcholu zdaleka viditelného kopce postavena církevní škola sv. Apolináře a opevněný knížecí hrad. Zašlou slávu bývalé kapituly dnes připomíná pouze kostel sv. Apolináře z počátku 12. století. Vejděte a obdivujte hvězdicovou gotickou klenbu, která nemá ve světě obdoby. Od kostela je mimořádný výhled do české krajiny, a když budete mít štěstí, spatříte i Sněžku. Při procházce městem najdete také další památky. U náměstí Palackého upoutá váš zrak barokní zvonice, v níž za časů přísných pánů a ještě přísnějších trestů byla šatlava. V západní části města u silnice na Prahu vás zaujme barokní kaple Panny Marie Bolestné. Působí poněkud nepatřičně v sevření továrních objektů. V 18. století však stála u pramenů léčivé vody, obklopena lázeňskými budovami. Traduje se, že lázně v Sadské navštívil i W. A. Mozart. Lázeňská tradice pak byla obnovena ve druhé polovině 19. století, kdy byl objeven další pramen v severní části města. Toto vše je dnes již minulostí, lázně zanikly během druhé světové války a nezachránila je ani „Sadka“ objevená v roce 1934, kterou můžete ochutnat i dnes. Dnešní Sadská, to je moderní město disponující veškerou občanskou vybaveností. Svým 3 300 obyvatelům poskytuje bohaté kulturní i společenské možnosti. Všichni divadelní nadšenci jsou k nám zváni každoročně v měsíci dubnu na přehlídku amatérských divadelních spolků „Klicperovy divadelní hry“. Každým rokem na konci srpna ožije Sadská tradičním posvícením. Potulní herci a muzikanti, středověcí trubadúři, rytíři, kejklíři a trhovci, co víc si přát. Snad jen po posvícenské huse příjemný odpočinek na pláži u Jezera.
MěÚ: Palackého nám. 1, 289 12 Sadská
Tel.: +420 325 546 600, info@mesto-sadska.cz
„Skáčeš jako koza sánská!“ Toto a jiná přirovnání někdy určitě slyšel každý. Tento živočišný druh sice odtud nepochází, ale Sány mají jiného známého obyvatele. Byl jím husitský válečník Jan Čapek ze Sán, jehož úspěšné tažení na pomoc Polákům proti řádu německých rytířů mu vyneslo pasování na rytíře. Od polského krále dostal darem velblouda, kterého pak bral i na další výpravy. Ovšem po neúspěšném obléhání Plzně mu byl ukořistěn plzeňáky, kteří si jej dali do městského znaku. A tak pokaždé, když vezmete do rukou láhev onoho světoznámého plzeňského moku s městským znakem, vězte, že jste uchopili také velblouda pana Čapka. Dnešní Sány žijí mnohem klidnějším životem, než tomu bylo v dobách husitských. Obec, patřící mezi nejteplejší místa s nejstabilnějším počasím, se rozkládá v úrodné krajině Polabské nížiny na dohled od lázeňského města Poděbrady. Okolí přímo vybízí k aktivnímu trávení volného času. Cyklistům zde slouží značené cyklotrasy, které díky rovinatému terénu hojně využívají i rodiny s dětmi. A pokud dáváte přednost vodě, řeka Cidlina je svou „leností“ ideální pro začínající či příležitostné vodáky. Sány jsou prostě ideálním místem pro spokojený život, odpočinek a regeneraci mysli i těla.
OÚ: 9. května 16, 289 06 Sány
Tel.: +420 325 656 221, podatelna@obecsany.cz
Zdaleka viditelná věž novorománského kostela sv. Martina zavede vaše kroky do Slovče, obce ležící na dohled od Městce Králové. Poprvé je obec zmiňovaná ve druhé polovině 13. století a v současné době zahrnuje také vesnice Kamilov a Střihov. Mnohaletou tradici tady mají poutě na Boží tělo a ve svátek Panny Marie 12. září a martinské posvícení.
OÚ: Hlavní 142, 289 03 Městec Králové
Tel.: +420 325 643 336, obec@slovec.eu
Při příjezdu do Třebestovic si na první pohled každý všimne výrazné stavby v jihovýchodní části obce. Je to mlýn, který tady stojí už od dob panování Jiřího z Poděbrad. Vznikl přestavbou středověké tvrze a na výstavbě náhonu v 16. století se podílel i mistr rybníkář Jakub Krčín z Jelčan. Třebestovice, které leží na okraji přírodního parku Kersko, jsou odedávna vyhledávaným cílem turistů i rekreantů. Patřil k nim i náš nejznámější hudební romantik 19. století Zdeněk Fibich. Zajímavostmi Kerska, jak je známe z díla našeho spisovatelského velikána Bohumila Hrabala, návštěvníky provede Naučná stezka B. Hrabala. A mnozí, kteří tento překrásný kout naší vlasti navštívili, se pravidelně vracejí.
OÚ: Třebestovice, Železniční 127, 289 12 Sadská
Tel.: +420 325 594 249, podatelna@obec-trebestovice.cz
V ulici Na Přístavě - 100 metrů jižně od Náměstí Přemyslovců Stavba pocházející z roku 1597 sloužila jako vodárna, která dodávala vodu do pěti nymburských kašen. Voda z Labe (tehdy ještě čistá) byla dopravována za pomoci lopatkového kola ze sousedního mlýna. Vodárna byla v provozu až do začátku první světové války.
Zmínky o dřevěné věži na vodu, o žlabech a stroji “kterým se voda žene sousedům ku potřebě” se datují od konce 15.století. Správce věže měl na starosti: “aby se voda do kašen dobře hnala, a kdyby oheň vzešel, má vodu zvláště v tu stranu pustiti, kde je oheň největší”. Roku 1597 dřevěná věž spadla, a tak se konšelé města rozhodli postavit novou, zděnou.
(zdroj: www.turistik.cz)
Nasedněte do kočáru nebo se vyhoupněte do sedla a vydejte se do polí v okolí Velenic. Obec, ležící na dohled od Městce Králové, má pradávnou historii osídlení. Okolní krajinu už před čtyřmi tisíci lety obhospodařovali naši dávní předkové, díky své zvláštní keramice známí jako lidé zvoncových nádob. Dnes zde žije více než dvě stě obyvatel, a i když jsou Velenice obcí malou, žije se jim tady hezky.
OÚ: Velenice 130, 289 01 Dymokury
Tel.: +420 325 635 114, info@obec-velenice.cz
Z východu ohraničená Kerským lesem, 14 kilometrů od Nymburka leží jedna z nejmenších vesnic této oblasti. Právě tady najdete kostel sv. Petra v okovech, dílo předního barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Blízkost Kerska a řada společenských akcí, jako například Velenkiáda, koncerty v kostele či masopustní průvody, lákají mnohé k návštěvě této vesničky.
OÚ: Velenka 44, 289 12 Sadská
Tel.: +420 733 282 909, obec@velenka.eu
Nejedno šeptané tajemství určitě vyslechla letitá vrba před hřbitovem ve Vrbové Lhotě. Dnes je jedinou vrbou v obci, které tyto zádumčivé stromy daly název v první polovině 16. století. Počátky osídlení v této oblasti však lze vystopovat až do mladší doby kamenné. V současné době žije v obci ležící šest kilometrů jihozápadně od Poděbrad 520 obyvatel. Svůj volný čas tráví nejen na fotbalovém nebo ti nejmenší na dětském hřišti, ale i cyklistikou. Obcí totiž prochází značená cyklotrasa, díky které můžete pozorovat vlakové soupravy, které jsou testovány na místním železničním testovacím okruhu. Takže pokud jste zvědaví na nové typy vlaků, neváhejte, jste vítáni. A třeba vám i místní vrba vyzradí nějaké tajemství.
OÚ: Poděbradská 25, 289 11 Pečky
Tel.: +420 321 785 306, ou@vrbova-lhota.cz
Vesnice plná chlapů. Ano, přesně tak vznikl název této obce, která leží na dohled od Nymburka. Všechlapy vznikly při křižovatce starobylých obchodních cest v období raného středověku. A protože zde sídlili převážně muži, kteří cesty strážili a převáděli poutníky a obchodníky přes lesy a bažiny, byla nazvána Všechlapy. Dnes tady najdete samozřejmě i ženy a děti, své životy tu žije na 730 obyvatel. Dlouholetou tradici mají ve Všechlapech hasičský sbor a Sokol. Tyto dva spolky se také starají o kulturní a sportovní dění v obci. V současné době se obec slibně rozrůstá a disponuje dobrou občanskou vybaveností. Dá se předpokládat, že v dohledné době se Všechlapy stanou předměstím Nymburka.
OÚ: Všechlapy 200, 288 02 Nymburk 2
Tel.: +420 325 541 104, ou.vsechlapy@tiscali.cz
Výletní loď Blanice byla spuštěna na vodu již v roce 1927. Na kryté vyhlídkové palubě jsou místa pro 45 cestujících. Na svou pravidelnou trasu Nymburk - Ostrá vyráží Blanice od května do září. Užijte si plavbu lodí, která má duši.
Loď Blanice zajišťuje pravidelné výletní plavby mezi Nymburkem, Hradišťkem, Kerskem a Ostrou. Můžete tak navštívit jezdeckou školu Equus Kinský v Hradišťku, Hrabalovo Kersko spojené s jeho románem Slavnosti sněženek, nebo Botanicus v Ostré. Na lodi vám bez problémů přepraví i kola. Lze si tedy naplánovat příjemný cyklovýlet v návaznosti na Hrabalovu nebo Labskou cyklostezku a zpříjemnit si cestu projížďkou na lodi.
Pravidelné linky na trase Nymburk - Ostrá jezdí od května do září. Pronajmout si loď na soukromé jízdy nebo oslavy je možné od dubna do října.
Přístavní molo v Nymburku je umístěno přímo pod městskými hradbami v bezprostřední blízkosti historického centra. Přístav v Hradišťku naleznete na levém břehu Labe nad zdymadlem, asi 500 metrů od stejnojmenné obce. Přístaviště v Kersku se nalézá na levém břehu Labe asi kilometr od Kerska. V Ostré loď Blanice zastavuje na pravém břehu Labe. Přístup z Ostré je možný po zpevněné asfaltové cestě (odbočka z hlavní silnice Nymburk-Lysá u Obecního úřadu v Ostré).
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Chcete si užít vyhlídkovou plavbu, pohodu na palubě, výhled do Polabské nížiny? Naloďte se v Poděbradech na loď Král Jiří a vydejte se Polabím po Labi.
Poklidnou plavbu vám zpříjemní dobrá kuchyně, v létě při večerních plavbách živá hudba. Loď vyjíždí dvěma směry na soutok Labe s řekou Cidlinou a do Nymburka. Při plavbách na Cidlinu loď přistává na soutoku Labe a Cidliny, kde je možné nastoupit nebo vystoupit. Nabízí se pak procházka zpět do Poděbrad kolem golfového hřiště či podél řeky nebo až do Libice nad Cidlinou, kde sídlil konkurenční rod Přemyslovců Slavníkovci. Dozvíte se historii slavného hradiště i slavného rodu.
Nejlepší jsou ale celodenní výlety do Mělníka nebo do Kladrub! Loď vyplouvá, pokud je na palubě alespoň 10 cestujících, jedete-li zdaleka informujte se na telefonu 603 886 582. Tak tedy vzhůru na palubu!
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Výstaviště Lysá nad Labem, spol. s r. o., je jediným soukromým subjektem toho druhu v České republice. V současné době má výstaviště v průběhu roku ve své dramaturgii 31 výstav v 19 termínech.
Výstaviště bylo postaveno od základů na parcelách v těsné blízkosti vlakového nádraží v Lysé nad Labem, v roce 1994. O pět let později došlo k rozšíření krytých výstavních ploch přístavbou dvoupodlažní haly na nynějších 5 100 m2 (včetně klimatizace a vybavení moderními výstavnickými technologiemi). Venkovní dlážděná plocha nabízí 15 000 m2.
Některé z výstav, zejména odborně zaměřené, jsou kontraktačně – prodejní (např. Řemesla, Ligna Bohemia, Stavitel, Elegance, Domov a teplo), jiné prezentačně – prodejní (např. Jaro s koňmi, Kůň, Náš chov, Chovatel, Květy), nebo jen prezentační (Narcis, Čtyři dny se záchranáři, Rychlá kola), zbytek je prodejních (např. Zemědělec, Polabský knižní veletrh, Kola, Polabské vánoční trhy).
Vedle vlastních akcí společnosti Výstaviště Lysá nad Labem se v moderním výstavním areálu konají i další výstavní, společenské a kulturní akce formou pronájmu (např. výstavy psů, prodejní akce, plesy, koncerty, divadelní představení, semináře a kongresy…).
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Zemi plnou her, zábavy, stromů, zvířat a dětské fantazie najdete v Milovicích nad Labem. Jedinečný zábavně-naučný park na ploše 10 hektarů našel inspiraci v tom nejlepším ze světových parků i v nejtajnějších dětských přáních.
Mirakulum – pohádková země zábavy a poznání myslí ve své náplni na děti od nejútlejšího věku do patnácti let. Pro děti i jejich rodiče jsou připraveny jak aktivní, tak odpočinkové zóny. Kouzelný hrad s katakombami, obří pískoviště nebo hledání cest z přírodního bludiště se postarají o dokonalé rozptýlení i podnícení dětské fantazie. Pohádkové či kulturní chvilky bude možné strávit na divadle nebo při koncertě v kamenném amfiteátru. Mirakulum s radostí splní jakékoliv přání a nabídne pestrý i různorodý živý program, hlavně o víkendech.
Lanové centrum vzniklo spojením dvou částí nadzemních prolézaček. Jedná se o v Evropě unikátní lanové centrum s délkou přes 200 metrů! Atrakci doplnily dva velké tobogany, díky nimž mohou děti prosvištět z výšky bezmála 5 metrů třeba téměř až do podzemí.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Máte rádi pověsti o pokladech? Pokud ano, vydejte se do Záhornice. Nevelký vršek zvaný Vondrák, kde za dávných časů stával mohutný hrad, prý poklad ukrývá. Vykopat ho však není jednoduché. Hlídá ho strážce pokladů a mnoho hledačů už se jím nechalo ošálit. Záhornice však nabízí poklady jiné, a to kliduplnou krajinu nedaleko Městce Králové. Obec, v níž dnes žije čtyři sta obyvatel, vznikla v raném středověku a první dochovaná zmínka pochází již z dob panování Přemysla Otakara I. Je to místo, kde každý žije rád. A není se čemu divit. Děti navštěvují školu, která tady stojí už od roku 1864. Místní spolky se starají o zábavu jak dětí, tak i dospělých a pro všechny sportuchtivé byla vybudována venkovní posilovna. Projděte se vesničkou, v níž i dnes najdete typické středočeské chaloupky, a vyjděte do polí. Společnost vám budou dělat skotačící párky zajíců a stáda srnek. V hustém listnatém lese se můžete jen tak toulat s košíkem a plnit ho lesními poklady anebo se svěřit některé z cest. Jedna z nich vás zavede k Jakubskému rybníku, při jehož břehu leží osada Poušť. Vydejte se modře značenou cestou po břehu rybníka. Zavede vás na hráz, kde najdete další poklad této oblasti, roubený Jakubský mlýn z konce 17. století. Zdá se vám to málo? Pořád ještě máte možnost vyjít na Vondrák a hledat. A když si to rozmyslíte, rozhlédněte se kolem. Česká krajina je přece pokladem největším.
OÚ: Hlavní 72, 289 03 Městec Králové
Tel.: +420 325 640 341, obec@zahornice.cz
Zámek Křinec je dočasně uzavřený. Zámek v Křinci nechal postavit v raně barokním stylu v roce 1649 hrabě August Pavel z Morzína. Za návrhy zámku stojí zřejmě proslulý stavitel Carlo Lurag, kterému se připisují mimo jiné i kostel sv. Ignáce v Praze, zámek Humprecht a řada dalších zámků a staveb.
Zámek Křinec se nachází v úrodné krajině středního Polabí nedaleko řeky Mrliny na úpatí svědeckého vrchu Chotuc. Stavba zámku byla zahájena roku 1649 a trvala asi deset let. Výsledkem je trojkřídlá budova a rozsáhlý hospodářský dvůr. Existují opodstatněná, avšak neprokázaná tvrzení, že tato raně barokní stavba je dílem architekta Carla Luraga.
Zámek se od té doby dočkal několika úprav a přestaveb. Z druhé poloviny 17. století pochází velký barokní „kamenný“ sál, k němuž přiléhá výklenek s kaplí bohatě zdobenou štuky. Pravděpodobně stejně staré jsou i „Modré salonky“ - pokoje pyšnící se rokokovými freskami s výjevy ze života šlechty, prostých lidí i údálostí 30leté války. V polovině 18. století byl zámek upravován a později byla část zbořena.
Zámek Křinec je typickým venkovským sídlem nižší šlechty ve středním Polabí. Původně ranně barokní zámek s klasicistními prvky, získanými přestavbou v 19. století, byl v minulých letech velmi opomíjen a zanedbáván. Nyní prochází obdobím rekonstrukce a pomalu se mu navrací lesk zašlé slávy. Barokní kamenný sál a modré salonky, empírové schodiště ale bohužel i všudypřítomnost nezájmu a neochoty éry druhé poloviny 20. století uchovat toto sídlo pro budoucí generace.
Zámecká expozice přibližující život šlechty na zámku. Velký barokní sál s kaplí Panny Marie Sedmibolestné, kde se konají velmi oblíbené koncerty a svatební obřady. Dále je přístupná část prvního patra s přípravnou pokrmů, panskou jídelnou a unikátními Modrými salonky.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Zámek Loučeň – romantický zámek s rozlehlým parkem, labyrintáriem a celou řadou dalších zajímavostí. Expozice české větve rodiny Thurn-Taxis a života na zámku na přelomu 19. a 20. století. Dozvíte se tak nikoli suchá fakta, ale příběh života na zámku zhruba před sto lety.
Zámek Loučeň je otevřen celoročně a jako jediný v České republice věnuje šlechtickému rodu Thurn-Taxisů, kteří zde žili od počátku 19. století. Noc na zámku je snem mnoha romantických duší. Splňte si ho!
Během roku je na zámku připraveno mnoho doprovodných programů. Víte, jak se na zámku jedlo nebo jak se slavili Vánoce? Jaké byly kompetence a povinnosti jednotlivých sloužících? Víte, jak zámek vnímalo podzámčí nebo které je nejstarší fotbalové mužstvo v Čechách? Proč se Taxisův příkop jmenuje taxisův a proč říkáme taxíkům TAXI? Nejen tyto otázky vám zodpoví komorník Otto Bouda, který vás osobně provede komnatami jeho jasnosti prince Alexandera Thurn-Taxis a jeho krásné manželky Marie.
Až vás komorník vyprovodí k východu, určitě si nenechejte ujít labyrintárium v zámeckém parku. Součástí nabídky zámeckého areálu je široká škála ubytovacích možností. Zámecký hotel Maxmilián byl otevřen v roce 2003, je umístěn pod barokní terasou zámku v budově, která byla postavena v roce 1834 jako úřednický dům loučeňského panství Thurn - Taxisů. Roku 2007 byla tato historická budova doplněna moderní, vzdušnou přístavbou s dalšími pokoji, ve které se dnes nachází hotelová recepce, kongresové sály, snídaňová restaurace, bazén a sauna. Osobitý styl ubytování poskytují dobové apartmány na zámku a Domeček knížete Alexandra. Celková kapacita ubytování na zámku Liučeň představuje 126 lůžek.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Přemysl Otakar II. nechal koncem 13. století vybudovat na strategickém místě nad řekou pevný hrad. Sídlo bylo postupně přestavováno, až dostalo dnešní zámeckou podobu. Ve 20. století jej koupila lázeňská společnost a umístila sem lázeňský hospic. V současné době se tu učí česky zahraniční studenti Univerzity Karlovy, po rekonstrukci tu své sbírky otevře Polabské muzeum.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)
Zoologická zahrada chová ohrožené druhy zvířat, pořádá výchovně-vzdělávací a vědecké činnosti a působí jako záchranné centrum pro živočichy. Zoo Chleby je ideálním cílem pro výlety s dětmi.
Zoo Chleby je jedna z nejmenších českých zoologických zahrad nacházející se v obci Chleby severovýchodně od Nymburka. Popularitu na rozdíl od svých obřích konkurentů získává především díky umožnění těsnějšího kontaktu návštěvníků se zvířaty. Spousta zvířat je krotká nebo dokonce ochočená, návštěvníci si tak mohou některá z nich pohladit nebo nakrmit. Zoo chová více než 140 kusů živočichů ve 50 druzích, pěstuje vzácné dřeviny (více jak 15 druhů bambusů) a specializuje se na vzácné a ohrožené druhy ptactva.
K nejvýznamnějším chovatelským úspěchům zoo patří první odchov na světě tetřívka kavkazského a koroptve pouštní, unikátní odchov zoborožce nosorožčího, první odchov v ČR satyra Temminckova atd. Mezi návštěvnicky nejoblíbenější zvířata patří atraktivní giboni žlutolící - Kuba a Gábina, krotký dikobraz Jára, mírumilovný leguán Esh, čiperná samička lemura vari Áda, ale též antilopy nilgau, oceloti a další. Děti jsou pak ponejvíce okouzleni domácími zvířátky, ke kterým si mohou vlézt. Kromě dvorečku s kozami a ovcemi jsou to též lamy alpaka a samička indického buvola, na níž se děti často fotí. Pro fotografování jako stvořený také papoušek ara ararauna Aruš.
Zoo také zajišťuj první pomoc, sběr či odchyt handicapovaných živočichů ve spolupráci se Stanicí pro handicapované živočichy v Pátku. Do zoo je zakázán vstup se zvířaty.
(zdroj: www.kudyznudy.cz)