Ručně malovaná mapa Orlickoústecko

Největší lanový park v České republice je pro každého, kdo má rád zábavu, dobrodružství, adrenalin a nezapomenutelné okamžiky. V Adrenalin parku najdete lanový park, lezeckou stěnu, skok volným pádem nebo obří tandemovou houpačku.

Připraveno je pro vás 80 vysokých lanových překážek se sebejištěním. Vysoké lanové překážky jsou rozděleny do 5 na sobě nezávislých okruhů dle obtížnosti od růžové trasy pro ty nejmenší horolezce až po černou trasu pro odvážné, kde se dostanete až do výšky 13m.

Na růžovém okruhu pro nejmenší horolezce jsou překážky jako Tramvaj, Pavouk, Křečkárna, Bažina, Malé pytle nebo Sloní nohy. Dětský okruh je pro děti 120-140 cm. V modrém okruhu naleznete překážky jako Rozbitý most, Vrtkavý žebřík, Přejezd na žebříku, Manévry či Surfy. Dalším okruhem jeokruh červený, kde jsou překážky jako Monkey bridge, Dvojité třmeny, Rozbité pantofle, Horizontální žebříky nebo Hrazda. V zeleném okruhu naleznete překážky jako Pneumatiky, Lví kruhy, Barel, SK8 či Dvojité ráhno. Nejtěžším okruhem je okruh černý, pro ty nejlepší lezce s překážkami jako Shaolin, Sviňárna, Single rope či Přeskok.

Jednou z atrakcí adrenalinové věže je houpačka Double Big swing. Jedná se o obří houpačku pro dvě, nebo jednu osobu, která vás spustí z výšky 13 m. Zajistíte se, pevně se chytíte a už letíte.

Power Fan představuje skok volným pádem, který charakterizuje rychlý pád z výšky i jemné přistání. Powerfan je inteligentní mašinka na výrobu adrenalinu, který se vám bezpečně vyplaví během volného pádu, aniž byste museli otevřít padák nebo být přivázáni za nohy k bungee gumě. To má na svědomí mechanismus s větrákem, který neustále a bezpečně kontroluje pád. Účastník oblečen v úvazku je zacvaknutý karabinou do lana, které je navinuté na cívce. Takto připravený odvážlivec vykročí do prázdna a padá, přičemž se mu odvíjí lano z cívky, která souběžně roztáčí větrák. Ten pohlcuje vzniklou energii padající osoby a zároveň zabezpečí plynulé přistání na zemi. Powerfan není poháněn žádným motorem a nepotřebuje žádný zdroj energie. Vše obstará padající osoba.

Adrenalinová věž je 14 metrů vysoká dřevěná výšková stavba tvoří dominantu lanového centra. Stala se ideální základnou pro Power Fan, Double Big Swing a lanovku v celkové délce 400 metrů.Lanovka vede z věže nad sjezdovkou a pokračuje lesem s dojezdem v lanovém parku. Na dvou stěnách této věže je umělá horolezecká stěna s chyty, kde si kvalitně zatrénují jak zkušení lezci, tak ti, co si to chtějí jen vyzkoušet.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.dolnimorava.cz

Arboretum Žampach je součástí zámeckých parků na Žampachu, které jsou státem chráněnou kulturní památkou. Nachází se nedaleko města Letohrad ve vsi Žampach a je součástí Domova pod Hradem. Veřejnosti je však celoročně volně přístupné.

Arboretum (botanická zahrada, která se specializuje na dřeviny) se nachází v lokalitě podhůří Orlických hor v nadmořské výšce 440 m. n. m přímo pod hradním kopcem s vrcholem ve výšce 545,7 m. n. m. Arboretum v Žampachu se rozkládá na ploše čtyř hektarů a roste zde více než 550 druhů a odrůd dřevin, jak běžných, tak druhů, které se u nás běžně nevyskytují. Jsou zde i tematické sbírky některých rodů a dřevin, jako borovic, jedlí, dubů, magnolií, buků, smrků, bříz a jasanů.

Celý areál je rozdělen na tři části – horní a dolní park a park ve vnitřním zámeckém areálu. V areálu a horní části je tabulkový informační systém se základními informacemi o stromech a keřích. Zdejší poznávací okruh zahrnuje základní informace o více než 100 rodech dřevin.

Ale v areálu nejsou jen stromy. Pod lávkou u hřiště byla založena skalka, jejíž součástí je i menší sbírka čarověrníků. Čarověrník je shluk znetvořených větví vyrůstajících na stromech či keřích bez pravidelnosti a zákonitosti. V zámeckém parku si mohou návštěvníci prohlédnout bambusárium, tedy menší sbírku bambusů. Interiér zámecké budovy sice slouží sociálním účelům, v přízemí je však pro veřejnost přístupná zimní zahrada s malou expozicí plodů a semen z arboreta, především šištic jehličnanů.

V areálu arboreta se nachází také vybavený a udržovaný herní kout s atrakcemi a posezením pro malé i velké, hřiště, zahradní altán a hipodrom se speciálním nástupištěm. Dobré zázemí poskytuje zdejší Turistické informační centrum s venkovní terasou.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.uspza.cz/arboretum

Bike park Peklák začal vznikat na jaře roku 2012 na svazích Ski areálu Peklák a v jeho okolí. Bike park vybudovala společnost Eko Bi s.r.o. za významné podpory Města Česká Třebová. Na výstavbě se podílí i velké množství dobrovolníků, kteří přispěli jak materiálně, tak i fyzickou prací. Park by nemohl vzniknout bez laskavého svolení soukromých vlastníků lesů přes které trasy vedou – děkujme.

V našem Bike parku  pro Vás máme připraveny tratě různých obtížností, od černých pro zkušené downhill ridery, červené technické tratě vhodné  pro hravé jezdce se spoustou skoků (objízdných) a klopených zatáček a  modré pro širokou veřejnost zvládající alespoň základy jízdy v terénu. Plán tratí naleznete zde. Pokud nemáte  vhodné kolo, za malý peníz Vám nabízíme služby naší půjčovny, kde pro Vás máme připraveny sjezdová kola a integrální přilby.

Současná podoba tratí není konečná, další tratě a technické prvky budou postupně doplňovány. Vaše případné náměty na vylepšení a připomínky nám prosím posílejte na mail:  bikepark@peklak.cz

(zdroj: www.peklak.cz)

Česká Třebová patří se svými necelými šestnácti tisíci obyvateli k největším z měst v Pardubickém kraji. Počátky osídlení jsou kladeny do první poloviny 13. století. Z této doby pochází románská rotunda sv. Kateřiny, která je zároveň i jedinou dochovanou románskou rotundou ve východních Čechách. Česká Třebová byla dlouhá staletí malým městečkem, které patřilo nejdříve církevní, později světské vrchnosti. Zásadní změnu do života města přinesla roku 1845 železnice. Dobrá dopravní obslužnost České Třebové měla významný vliv na růst počtu obyvatel či rozvoj průmyslu, a to zejména textilního. Rozvíjet se začal též kulturní život. Tak bylo roku 1888 učitelem Janem Tykačem založeno muzeum, které v současnosti zve návštěvníky do výstavní budovy v centru města k prohlídce expozic se zastřešujícím názvem Dopravní křižovatky aneb Do České Třebové vlakem, Velorexem, letadlem i lodí. Zde je mimo jiné k vidění detailní model českotřebovského nádraží s pohyblivými vlakovými soupravami, řada vozítek Velorex, modely létacích strojů akademického sochaře Františka Formánka nebo model plavební komory. Dnes představuje Česká Třebová živý urbanistický celek vybavený moderními sportovními, kulturními i výrobními zařízeními. Zajímavé je též okolí města, které nabízí řadu přitažlivých výletních a turistických cílů. Mezi nimi jistě stojí za zmínku Třebovské stěny, pravěká osada Křivolík, rozhledna na Kozlovském kopci či chaloupka Maxe Švabinského v nedalekém Kozlově, v níž je expozice připomínající život a dílo malíře Maxe Švabinského

a osudy rodiny Vejrychovy.

Turistické informační centrum Česká Třebová

Staré náměstí 78, 560 02 Česká Třebová

Tel.: 465 500 211, e-mail: info@ceska-trebova.cz

web: www.ceska-trebova.cz

Staré náměstí 78, 560 02 Česká Třebová 2

Tel.: +420 465 500 211, info@ceska-trebova.cz

www.ceska-trebova.cz

V současnosti jsou České Heřmanice dynamicky se rozvíjející městys vzdálený 10 km od měst Vysoké Mýto, Choceň a Litomyšl. V místních částech Borová (zal. 1698), České Heřmanice (zmín. 1226), Chotěšiny (zmín. 1307) a Netřeby (zal. 1661) žije 560 obyvatel. Občanská vybavenost je na vysoké úrovni (úřad, ZŠ, MŠ, knihovna, pošta, prodejna, pohostinství, společenský sál, tři hasičské zbrojnice, hřiště TJ Sokol a Centrum volnočasových aktivit s víceúčelovým hřištěm). Působí zde 7 místních spolků. Městys je napojen na vodovod, plynovod a kanalizaci s ČOV a nechybí tu ani bohatá zeleň. Největší dominantou Českých Heřmanic je kostel sv. Jakuba Většího, který je společně se sýpkou a venkovskou usedlostí čp. 30 kulturní památkou.

ÚM: České Heřmanice 75, 565 52 České Heřmanice

Tel.: +420 465 549 516, ou@ceskehermanice.cz

www.ceskehermanice.cz

Obec leží v jihozápadní části Lanškrounské kotliny a protéká jí Lukovský potok. Počátky obce jsou doloženy k roku 1304, kdy patřila pod litomyšlské biskupství. Dominantou Damníkova je kostel sv. Jana Křtitele, jenž byl postaven na místě původního gotického kostela, z něhož se zachoval pouze gotický portál, náhrobky a hlavní oltář. Roku 1753 byla postavena jednopatrová fara a roku 1710 socha sv. Prokopa.

OÚ: Damníkov 9, 561 23 Damníkov

Tel.: +420 465 394 113, damnikov@ow.cz

www.damnikov.cz

Tvrz Bouda je největším muzeem čs. opevnění na území České republiky. Muzeum je provozováno v dělostřelecké tvrzi Bouda, která byla součástí čs. pevnostního systému budovaného v letech 1935-38.

Dělostřelecká tvrz Bouda je jednou z pěti stavebně dokončených čs. tvrzí a jako jediná z nich je dnes ve své původní podobě a celém rozsahu přístupná veřejnosti. Tvrz byla vybudována na stejnojmenném kopci (kóta 845), v lesním masivu nad obcemi Těchonín, Lichkov a Dolní Boříkovice, cca 5 km jihozápadně od města Králíky a 6 km severovýchodně od Jablonného nad Orlicí. Tvoří ji pět objektů(srubů), postavených v nejvyšším stupni odolnosti (tzv. IV. římské odolnosti) a rozsáhlý systém podzemních chodeb a sálů (cca 1,5 km délka). Stropy a stěny srubů orientované směrem k nepříteli jsou tvořeny vrstvou železobetonu o tloušťce 3,5 metru. Měly odolávat účinkům všech tehdy známých zbraní. Před vchodovým srubem K – S 22a (jediný dochovaný objekt tohoto typu) stojí unikátnípětistřílnový pancéřový zvon – je to jediný dochovaný a volně stojící pancéřový prvek tohoto typu z čs. opevnění.

Na prohlídkové trase ve tvrzi Bouda se nachází největší sbírka střílen, jejich torz a střepin pancéřových prvků, k jejichž vytrhání došlo za okupace či při pracích Kovošrotu v 50. letech minulého století. Kromě pozůstatků pancéřování jsou vystaveny ukázky munice, pevnostní výzbroje, vagóny podzemní úzkorozchodné železnice, která je zde dobře dochována. Na trase prohlídky se nachází rovněž pietní místo s pamětní deskou padlých a zavražděných obránců hranic z období podzimu 1938 – jara 1939. Kompletní prohlídka a další delší trasy zavedou návštěvníka do objektu pro otočnou a výsuvnou dělovou věž. Je jediným srubem tohoto typu na našem území, který neprošel dodatečnými stavebními úpravami.

Přístupy na tvrz: nejkratší přístupová trasa na dělostřeleckou tvrz Bouda vede od parkoviště (v sezóně hlídaného) u chaty s rozhlednou na Suchém vrchu (červená turistická značka směr Mladkov, nutno přejít na zelenou značku směr Těchonín – cca 45 minut). Náročnější výstup čeká ty, kteří zvolí trasu z Mladkova – železniční zastávky (červená značka směr Suchý vrch, nutno přejít na zelenou značku směr Těchonín – cca 70 minut). Další přístupové trasy vedou z Těchonína, Lichkova a Jamného nad Orlicí.
 

Podle ročního období a provozních možností je organizováno šest typů prohlídek:

• Kompletní prohlídka (cca 85 min) je řazena v dubnu až říjnu

• Miniprohlídka (40 min)

• Klasická prohlídka (65 min)

• Velký okruh (150 min) ve dnech Společných víkendů muzeí v Králické pevnostní oblasti (většinou víkend nejblíže konci měsíce – v období duben až říjen) a v červenci a srpnu

• Nadstandardní prohlídka (až 300 min) je výjimečná, určená opravdovým fandům vojenské historie a příznivcům neobvyklých zážitků. Většinou se koná na začátku a konci sezóny a pak ve dnech významných výročí

• Železniční prohlídka (85 min) je pořádána jen na objednávku – má rozsah Kompletní prohlídky a je ve stejné cenové relaci

Termíny výjimečných typů prohlídek jsou uveřejněné v předstihu v Novinkách na internetových stránkách. Nezbytné je teplé oblečení a pevná obuv. V říjnu 2014 bylo u tvze bouda otevřeno nové zázemí – altán chránící turisty před nepřízní počasí, poskytující možnost odpočinku a menší stavba podobného charakteru, která slouží jako estetický "obal" chemických WC.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.boudamuseum.com

Tvrz Hůrka je nejlépe dostupnou velkou moderní pevností v České republice (přístupná celoročně). Muzeum je provozováno v dělostřelecké tvrzi Hůrka, která byla součástí čs. pevnostního systému budovaného v letech 1935–38.

Dělostřelecká tvrz Hůrka je unikátní vojensko-historická památka. Jedna z pěti dělostřeleckých tvrzí, které byly do září roku 1938 po stavební stránce dokončeny. Hůrka je komplexem pěti objektů, tzv. srubů (v nejvyšším stupni odolnosti), které propojuje hluboko pod zemským povrchem velmi rozsáhlý systém chodeb a sálů (celková délka 1,75 km). Bojové objekty tvrze byly naprosto bezpečné proti účinkům všech tehdy známých zbraní.

V sestavě tvrze Hůrka se nachází dva sruby pěchotní, zajímavého stavebního provedení, dále srub dělostřelecký (nejmohutnější typ bojového objektu čs. opevnění), srub vchodový a objekt určený pro zabudování otočné a výsuvné dělové věže (kóta 666). Pěchotní sruby a zejména srub dělostřelecký posloužily za okupace jako terče zkušební dělostřelby. Sruby Hůrky se staly cílem i pro vyvíjenou tajnou zbraň III. říše – protibetonové střely Röchling. Velmi dobře zachován je rozsáhlý podzemní systém tvrze, který hluboko pod povrchem ukrývá prostory pro zajištění dlouhodobého boje osádky. Lze vidět prostorné sály pro filtrovnu, elektrárnu, skladiště munice, kasárna s kuchyní a ošetřovnou, pevnostní úzkorozchodnou dráhu a mnohé další. Podzemní prostory měly poskytnoutbezpečné zázemí osádce čítající přes čtyři sta mužů.

Návštěvníci zhlédnou při prohlídce vzácné exponáty: původní posuvná pancéřová vrata ve vjezdu,funkční šikmý výtah - svážnici a lokomotivu s vagony úzkorozchodné železnice (z 50. let minulého století). V podzemí tvrze postupně vznikají různé expozice a výstavy. Na prohlídkové trase jsou rozmístěny popisy v pěti jazykových mutacích (kromě češtiny také anglicky, německy, francouzsky a polsky). Nová expozice "S padákem nad hlavou" je věnována československým parašutistům, kteří bojovali ve druhé světové válce. Tato expozice je jediná svého druhu u nás.
 

Přístupy na tvrz

Objekt leží v Pardubickém kraji, je situován bezprostředně u severního okraje města Králíky (cca 15 minut pěší chůze z Velkého náměstí). Vstupní areál je u silnice Králíky – Hanušovice, parkoviště v místě. Otevřeno je celoročně. Zavírací dny: 1. 1., Velikonoční pondělí, 23. až 26. 12. a 31. 12. Pondělky jsou pro individuální návštěvníky rovněž zavíracím dnem, zájezdy se provádí na základě potvrzené objednávky i v pondělí. Pozor! Základní prohlídka trvá cca 75 minut, nutné je teplé oblečení a pevná obuv. Termíny výjimečných typů prohlídek uveřejňujeme v předstihu v Novinkách na internetových stránkách. Nezbytné je teplé oblečení a pevná obuv.

Tvrz je otevřena v původním rozsahu prohlídek, ale návštěvníci uvidí i novinky. Kromě exteriéru vchodového srubu, také například výtahovou šachtu a nově otevřené části podzemí pod dělostřeleckým srubem K – S 11. Zde čeká na fandy opevnění první velké překvapení – zpřístupněny jsou pozůstatky zkoušek výbušných plynů, prováděných na Hůrce v době okupace.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.boudamuseum.com

Dolní Morava je vyhledávanou horskou obcí v pohoří Králický Sněžník a žije v ní okolo 300 obyvatel. Nejvýznamnější památkou v obci je kostel sv. Aloise z roku 1802. V létě návštěvníky do obce láká zdejší příroda Králického Sněžníku, třetího nejvyššího pohoří v České republice, a atrakce Resortu Dolní Morava, jako je například bobová dráha, Mamutíkův vodní park a především Stezka v oblacích, což je netradiční vyhlídková věž s chodníkem mezi ocelovou a dřevěnou konstrukcí. Pro sportovce pak slouží obecní sportovní areál s několika hřišti, občerstvením, kempem a prostorem pro konání kulturních akcí. V zimní sezóně jsou v obci v provozu 2 lyžařské areály – rodinný Větrný vrch se 2 kratšími sjezdovkami a Resort Dolní Morava se 2 sedačkovými lanovkami a 7 sjezdovkami o celkové délce 9,5 km. Obec zde pak upravuje 60 km běžeckých tratí.

OÚ: Dolní Morava 35, 561 69

Tel.: +420 465 634 122, www.obecdolnimorava.cz

Velká Morava 58, 561 69 Králíky

Tel.: +420 602 378 150, resort@dolnimorava.cz

www.dolnimorava.cz 

V červenci 2015 byla v Lanškrouně slavnostně otevřena vyhlídková věž Hláska. Ta je nyní volně přístupná všem návštěvníkům a výletníkům, kteří zavítají do oblasti Lanškrounských rybníků a na vrch Kypuše.

Vyhlídka pod úrovní okolní vegetace na vrcholu Kypuše. Na masivní kamenné podezdívce ve výšce cca 4 m je vybudován dřevěný ochoz, který je přístupný po vnitřním ocelovém točitém schodišti. Z výšky 4 m mohou návštěvníci shlédnout vodní plochu pod sjezdovkou a výhled na protilehlý pás hor s významnými vrcholy Suchý vrch a Buková hora. Stavba je přístupná pěšky po turisticky značené stezce a po stávajícím kruhu naučné stezky.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.lanskroun.eu

Historie obce se datuje do 13. století, kdy zde probíhala kolonizace příslušníky rodu ze Žampachu – erbu lovecké trubky. Obec je poprvé doložena v roce 1364 v souvislosti s ustavením nového faráře pro hnátnický kostel. Památkami jsou například původně gotický kostel sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 14. století, kalvárie u kostela, socha sv. Jana Nepomuckého a několik dalších soch a sousoší po celém katastru obce.

OÚ: Hnátnice 87, 561 01 Hnátnice

Tel.: +420 465 548 119, obec@hnatnice.cz

www.hnatnice.cz

V půvabné krajině východních Čech, v místech, kde si proklestila dravá voda Divoké Orlice uprostřed rozlehlých lesů cestu v hlubokém zákrutu, se na vrcholku nevysokého pahorku vypíná hrad Litice.

Hrad Litice je nejzachovalejší ukázkou hradní architektury na Orlickoústecku. Nachází se na skalnatém ostrohu nad meandrem Divoké Orlice.

Hradní kopec, na kterém Litice stojí, je přírodní památkou. Návštěvník může při samostatné prohlídce (případně s průvodcem) vystoupat na hradní věž s výhledem na Kralický Sněžník a na žulové lomy na Litickém Chlumu. V hradním paláci je výstava archeologických nálezů a dobových fotografií a pohlednic. Výlet na hrad je vhodný pro pěší turisty i cyklisty, kteří mohou pro cestu do Litic využít šest kilometrů dlouhou stezku, která vede Přírodním parkem Orlice z Potštejna.

Pro návštěvníky bývá připravena lukostřílna; člověk si může zkusit střílet z kuše a vrhat gotickou sekerou. Nechybí šermířská a divadelní představení, ukázky dobových řemesel a stánky s občerstvením.

V dnešní době je celý hrad Litice dílem přestavby Jiřího z Poděbrad z roku 1468, jak hlásá nápis na vstupní bráně. Celý hrad byl postaven podle jednotného plánu v nepříliš velkém časovém rozmezí a letopočet 1468 na vstupní bráně označuje patrně již úplné dokončení stavby.

Součástí expozice jsou:

• rozsáhlý hradní areál

• vnitřní prostory dochovaného jižního paláce

• ukázky archeologických nálezů z 15. až 17. století

• rytiny okolních hradů

• expozice dobových pohlednic

• věž s rozhledem do okolí

Chaloupka Maxe Švabinského leží na okraji vesnice Kozlov pod vrcholkem Kozlovského kopce. Kozlovská krajina a zdejší obyvatelé malíře inspirovali k celé řadě prací, např. Chudý kraj, U stavu, Dvě matky nebo Bílá kamélie.

Na jaře roku 1891 koupila objekt rodina pražského železničáře Rudolfa Vejrycha. Za jeho dcerou Elou chodil mladý student pražské malířské akademie Maxmilián Švabinský. Mladí lidé se seznámili téhož roku v Praze  na Národopisné výstavě českoslovanské a už po Vánocích 1895 přijal Max pozvání Vejrychových, aby s nimi v Kozlově strávil několik volných dní. Kozlovská krajina, rázovití obyvatelé i samotné stavení mladého umělce okouzlili a natolik umělecky inspirovali, že dnes mluvíme o „kozlovském období" Švabinského. K nejproslulejší práci náleží Chudý kraj. V roce 1910 zde, přesněji na novém průčelí bývalého Pecháčkova statku, vytvořil i sgrafito nazvané Žnečka. 

V roce1900 si Max Švabinský Elou Vejrychovou vzal za manželku a v Kozlově novomanželé trávili mnoho času. Max Švabinský si tento kraj natolik zamiloval, že sem zajížděl i v zimním období. V letním období hostila chaloupka mnohdy významné hosty - francouzskou pianistku Blanch Selvu, skladatele Bohuslava Martinů, profesora Zdeňka Nejedlého, spisovatelku Marii Majerovou a F.V.Krejčího. V roce 1919 navštívil Švabinský Kozlov naposledy.

Chaloupku nadále v letním období obývala Ela Švabinská, která se za druhé světové války zapojila do ilegálního komunistického odboje a 10. února 1943 byla v Praze zatčena a posléze se dostala do koncentračního tábora v Ravensbrücku, kde byla až do konce války. Po jejím úmrtí 10. srpna 1967 o chaloupku pečovala adoptivní dcera Maxe Švabinského paní Zuzana Švabinská.

Není bez zajímavosti, že vesnici míjela tzv. "Černá stezka", po níž bylo v dávných dobách možné nepozorovaně cestovat z Moravy až do Prahy, neboť se vyhýbala všem lidským sídlům. Stezka tak byla prý využívána k pašování zboží.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Tříobloukový kamenný most přemosťující Tichou Orlici najdete v dolní části města pod autobusovým nádražím. Byl postaven v roce 1840 a nahradil původní starší most, který musel být vzhledem ke špatnému stavu nahrazen. Jsou zde sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána, které pochází z 18. století. Dnes je most vyhlášený za technickou památku.

(zdroj: www.krasnecesko.cz)

Osmiboká dřevěná kaple pochází z období kolem r. 1800. Objekt má osmibokou stanovou stříšku, nahoře vybíhající v lucernu s bání. Z ploché sakristie vystupuje hranolová vížka, která je také krytá stanovou stříškou. 

(zdroj: www.mojeorlickehory.cz)

Monumentální barokní klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, ambity, kaplí Svatých schodů, pramenem, hřbitovem a poutním domem na Mariánském kopci nad městem Králíky.

Mohutné dřevěné polychromované plastiky z 18. století, které původně stávaly na křížové cestě z Králíkůdo Hedče, jsou umístěny v kostele sv. Mikuláše ve Vraclavi.

Z Králík až ke klášteru vede svatá cesta , lemovaná alejí. Původní servity roku 1883 vystřídal řád redemptoristů, v roce 1950-1960 klášter sloužil jako vězení pro kněze.

Z mariánského kopce je krásný výhled na Králíky, Suchý vrch a Kralický Sněžník. Již více než tři sta let sem přicházejí poutníci. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.klasterkraliky.cz

Dřevěný řeckokatolický kostelík postavený roku 1669 ve Velké Kopani na Podkarpatské Rusi. Roku 1930 přenesen do Dobříkova, zde využíván pro potřeby Československé církve husitské. Dobříkov leží na silnici II/315 západně od Chocně, která prochází přímo kolem kostelíka. Přibližně 1 km odtud se nachází železniční zastávka Dobříkov na trati Praha – Česká Třebová. Od ní se ke kostelíku lze dostat po modré turistické značce. 

(zdroj: www.hrady.cz)

Protože cesty za zajímavostmi v téhle oblasti často vyžadují dlouhé pochody s převýšením několika stovek metrů, bude se vám hodit dobrá fyzická kondice, Ale nelitujte námahy! Najdete tu skvělé lyžařské areály, vojenské památky, rozhledny a také město Králíky s poutním areálem Hora Matky Boží.

Co musíte vidět v okolí Králík

Máte rádi vojenská muzea a dělostřelecké pevnosti? Pak se vám bude líbit v Králíkách a jejich okolí. Ve městě najdete nejenom rozsáhlé Vojenské muzeum s expozicemi bojové techniky, munice, zbraní a uniforem, ale na severním okraji Králík navíc objevíte dělostřeleckou tvrz Hůrka, nejlépe dostupnou velkou moderní pevnost v České republice s rozsáhlým systémem podzemních chodeb. Řadu dalších menších objektů objevíte také při putování po naučné stezce československého opevnění v Dolní Moravě.
 

Koho byste měli znát z turistické historie

Symbolem Králického Sněžníku (1 424 m) je žulová soška slůněte, stojící poblíž základů bývalé Liechtensteinovy chaty a pramene řeky Moravy kousek pod vrcholkem. V roce 1932 ji zde vztyčili členové skupiny Prager Secession, která ve dvacátých letech 20. století usilovala o kulturní sblížení Čechů a Němců. Z místa, kde stojí, dohlédnete na dva nejvyšší body naší země – přirozený, tedy vrchol Sněžky (1 602 m), a umělý, který představuje špička vysílače na nejvyšší hoře Moravy, na Pradědu (1 638 m).
 

Cestovatelská potěšení plná rozhledů

Krásné výhledy se otvírají při pohledu z rozhledny na Suchém vrchu, z rozhledny na Křížové hoře i z rozhledny na vrchu Val. Od ní to je jen pár stovek metrů k baroknímu poutnímu areálu Hora Matky Boží s klášterem, kostelem Nanebevzetí Panny Marie a krytými ambity. Oblíbeným cílem pro celoroční aktivní i odpočinkové vyžití je Ski areál Sněžník v Dolní Moravě se speciálnísáňkařskou tratí, milovníci běžeckého lyžování najdou upravené trasy na Bukové hořea na Suchém vrchu. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.sneznik.cz

B. Němcové 124, 563 01 Lanškroun 
Tel.: +420 465 385 207, info@litomerice-info.cz
www.lanskroun.eu

Město Letohrad vzniklo roku 1950 sloučením obcí Kyšperk, Orlice, Rotnek a Kunčice, jejichž historie sahá až do dob středověku. Roku 1308 je ve Zbraslavské kronice zmíněn hrad Kyšperk. Výstavba železnice do města přinesla rozmach textilního průmyslu, avšak velmi známá je zde i tradice sirkařství, které tu bylo dříve než v Sušici. Nová výstavba a změny nastaly po ukončení 2. světové války, kdy se Letohrad změnil v moderní sídlo. Na svých toulkách byste měli zavítat do městské památkové zóny – na Václavské náměstí s podloubím, kostelem sv. Václava, mariánským sloupem, Městským muzeem a zámkem se světničkou Járy Cimrmana a přilehlým parkem s kašnou a voliérou ptactva. Výhled na město naleznete z pětiboké barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Navštívit můžete také Muzeum řemesel či středověkou tvrz Orlice. Město je známo svým bohatým kulturním a společenským životem – např. květnová Kopečková pouť a červnový Mezinárodní hudební festival.

Turistické informační centrum: Václavské náměstí 77,

561 51 Letohrad, tel.: +420 465 622 092, info@letohrad.eu

www.letohrad.eu

Obec Lubník si dodnes zachovala ráz lánové vsi a leží asi 5 km jihovýchodním směrem od města Lanškroun. První zmínka je datována do roku 1267 v souvislosti se založením kláštera Mariina Koruna. Po roku 1945 se zde začal rozvíjet kulturní a společenský život a usadily se zde spolky jako TJ Sokol, hasičský sbor či ochotnické divadlo. Pamětihodností je kostel sv. Petra a Pavla stojící na návsi.

OÚ: Lubník 94, 563 01 Lanškroun

Tel.: +420 465 381 026, obec@lubnik.cz

www.lubnik.cz

Lukavice s 1 100 obyvateli leží v podhůří Orlických hor. Je dostupná autobusem, vlakem i po cyklostezce. Památkou obce je kostel sv. Filipa a Jakuba a u něj stojící sousoší Kalvárie či památná lípa a dub. Drobné sakrální stavby dokumentují historii a události ze života obce. Vrch Karlovice (476 m n. m.) nabízí krásné výhledy na obec, pod ním ležící rybník Mostiska zase kouzlo relaxace při rybolovu. Pro sportovce je zde sokolovna se sportovním areálem vč. fitparku, pro turisty ubytovna.

Tel.: +420 465 621 425, oulukavice@orlicko.cz

www.obeclukavice.cz

V Ústí nad Orlicí slouží ve zrekonstruované Hernychově vile kulturní centrum provozované Městským muzeem. Secesní rodinný dům byl postaven v letech 1906-07 zdejším textilním podnikatelem Floriánem Hernychem.

Původně rodinné sídlo ústeckého textilního podnikatele Floriana Hernycha vzniklo podle plánů karlínské firmy Matěj Blecha. Vlastní stavbou byl zřejmě pověřen Florianův bratr Josef Hernych. Vila zůstala v majetku rodiny až do roku 1951, kdy byla nuceně pronajata Ústřední radě odborů. Věžička vily tvoří jednu z dominant města.

Bývalá Hernychova rezidence nabízí nejen bohatství štukatury a architektonických nápadů, ale i zajímavý interiér. Ať je to zabroušení okenních skel v hale či vnější dřevěné žaluzie. Hodnotný je zejména kovový lustr či světlo v podobě kandelábru u paty dřevěného schodiště. Kulturní centrum slouží jako výstavní prostor, koncertní sál, svatební síň, výtvarná dílna. Je zde také otevřeno centrum česko-polského příhraničí. Návštěvníky potěší i restaurace a zpřístupněná zahrada. Vila je významnou kulturní památkou a je součástí městské památkové zóny.

Od dubna roku 2008 sídlí ve vile Městské muzeum v Ústí nad Orlicí a v současné době jsou zde k vidění čtyři stálé výstavy – Expozice nábytku Jaoslava Kociana, houslového virtuosa, Textilní Oustí, Krbové ostění ve stylu Art Deco a Planičkův interiérový orloj. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.muzeum-uo.cz

Mladkov se poprvé připomíná v historických pramenech roku 1350, kdy patřil pod správu panství žampašského až do počátku 16. století. Památkou Mladkova je kostel sv. Jana Křtitele z roku 1697. Zajímavostí jsou radioaktivní prameny a skalní útvar, na kterém byla vybudována tvrz. Osobností Mladkova je rodačka spisovatelka Gudrun Pausewang. Díky své poloze je také skvělým výchozím bodem pro toulky přírodou.

OÚ: Mladkov 95, 561 67 Mladkov

Tel.: +420 465 635 456, starosta@mladkov.cz

www.mladkov.cz

Ve Vysokém Mátě najdete unikátní muzeum věnované českému karosářství, zejména významné vysokomýtské karosářské firmě Carrosserie Sodomka.

Muzeum českého karosářství představuje věhlasnou českou tradici výroby automobilových karoserií. Ve Vysokém Mýtě je špičkový automobilový design spojen s rodinnou firmou Carrosserie Sodomka, která se ve 30. letech proslavila výrobou elegantních karoserií pro nejrůznější světové a československé značky. Muzeum se nachází na náměstí Přemysla Otakara II, v komplexu budov, které dříve sloužily jako soud a vězení.

Svoje nové působiště zde mimo muzeum nalezla také Městská galerie a Turistické informační centrum.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Velká rozmanitost krajiny, strmé vrcholky a vysoká členitost terénu s mnoha památkami – to je region Orlickoústecka. Na soutoku Tiché Orlice a Třebovky se asi 10 km od České Třebové nachází město Ústí nad Orlicí, které je přirozeným centrem tohoto regionu. Ústí nad Orlicí se kromě dlouhé historie spadající až do 13. století a mnoha památek, jako je např. Městské muzeum se stálými expozicemi, výstavami a dalšími aktivitami, může pochlubit titulem pátého největšího města Pardubického kraje.

Orlickoústecko je krajem velmi bohatým na zámky, jež zde v průběhu staletí vznikaly. Nedaleko města Vysoké Mýto leží například zámek Nové Hrady, jenž byl postaven hrabětem Jean-Antoinem Harbuvalem de Chamaré v letech 1774—1777 a často bývá označován jako „České Versailles“ a „Malý Schönbrunn“. V zámku najdete stálou expozici nábytku z období napříč styly od baroka až po kubismus a ve špýcharu si můžete prohlédnout kola v prvním muzeu svého druhu v České republice – v Muzeu velocipedů. Ve Vysokém Mýtě byste také neměli opomenout návštěvu Muzea českého karosářství, kde můžete zhlédnout stálé expozice věnované českému karosářství a karosářství ve Vysokém Mýtě a dále aktuální expozici. Sídlem hotelu s restaurací, stálé zámecké expozice a celoročně přístupné voliéry pro exotické ptactvo se stal zámek Letohrad nacházející se ve stejnojmenném městě. Z budov bývalého augustiniánského kláštera byl postaven zámek Lanškroun a pověst říká, že v jeho okolí často strašil přízrak zlého správce Riedla. Ten se dle pověsti houpal na zámeckých topolech, svítil očima a vyl. Traduje se, že od zámku vede dlouhá podzemní chodba až k Novému zámku u Rudoltic, jenž dříve býval rozsáhlým barokním zámkem

postaveným rodem Lichtenštejnů. Do dnešní doby se dochovala pouze věž a rozsáhlé podzemní sklepy. Sídlem Orlického muzea v Chocni s nabídkou výstav, expozic a doprovodného programu je zámek Choceň. Severní křídlo zámku vám nabídne historické, archeologické a geologické expozice či suvenýry jako turistické známky, pohlednice a další. 

Neméně významné jsou také hrady. V malebné krajině uprostřed hlubokých lesů se vypíná hrad Litice, jenž byl v 15. století jednou z nejpřednějších pevností v Čechách. Doby slavných panovníků a bitev také pamatují dnes již pouze dochované zříceniny hradů Lanšperk, Žampach a Brandýs nad Orlicí či tvrz Orlice v Letohradu.

Příznivci turistiky na svých cestách dozajista také ocení výstup na jednu z mnoha rozhleden rozesetých po kraji a poskytujících výhled do širokého okolí. V masivu Králického Sněžníku, jenž patří k nejzajímavějším místům v Česku, leží rozhledna Klepáč. Odtud se vám naskytne pohled na celé Králicko, pohoří Králický Sněžník s Resortem Dolní Morava a polské Mezilesí. Zajímavostí je, že se zde nachází hlavní evropské rozvodí tří moří, jejichž vody tečou do Severního, Baltského a Černého moře. V Králíkách najdete monumentální stavbu barokního kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Dále se v obci nalézá poutní dům na Mariánském kopci, jenž uchvátí svou tajemnou atmosférou. Zajímavá je také rozhledna Val, na niž vystoupáte do výšky 34,5 metru po 106 schodech. Opomenout nesmíme také vrcholy Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. Tato oblast je oblíbená především turisty a cyklisty díky velkému množství turistických a cyklistických tras. Rozhlednou ve tvaru husitské hlásky známou pod jménem Rozálka je Tyršova rozhledna v Žamberku. Po zelené turistické značce vedoucí kolem křížové cesty se dostanete na rozhlednu Andrlův chlum v jihozápadní části Ústí nad Orlicí, jež je postavena v nadmořské výšce 559 m. Dalšími rozhlednami v okolí jsou například Mariánka v Horní Čermné, kde stojí i poutní místo zvané Mariánská hora, rozhledna Lázek v obci Cotkytle, Křížová hora v Červené Vodě, Kozlovský kopec v České Třebové, hláska na Kypuši a ornitologická pozorovatelna Lanškrounské rybníky v Lanškrouně a Suchý vrch v Orličkách. Až do oblak vás v obci Dolní Morava vynese unikátní rozhledna postavená v nadmořské výšce 1116 m n. m. – Stezka v oblacích. Ta se ihned po svém otevření stala oblíbeným turistickým cílem s vysokou návštěvností. Unikátním místem s krásným rozhledem do údolí obce Dolní Morava je pramen řeky Moravy, upravený do podoby studánky, jenž je také velmi oblíbeným cílem turistů v této oblasti.

Pokud jste spíše příznivci vojenství, určitě oceníte velké množství pěchotních a dělostřeleckých srubů v regionu. Jmenujme například K-S 5 U Potoka u Dolní Moravy, dělostřeleckou tvrz Hůrka v Králíkách a dělostřeleckou tvrz Bouda v Těchotíně. Siluetami pancéřových prvků vás v obci Lichkov přivítá Vojenské muzeum s expozicemi Historie československého opevnění, armády, vojáků a obrněných vozidel v Československu. Do let dávno minulých vás přenese také pravěká osada Křivolík v České Třebové či rotunda sv. Kateřiny, jediná dochovaná románská stavba ve východních Čechách, slovanské hradiště Vraclav a chaloupka Maxe Švabinského v Kozlově. Součástí zámeckých parků na Žampachu je místní arboretum, jež se rozkládá na ploše 4 ha a zahrnuje naučné panely s informacemi o stromech a keřích a je také členem Unie botanických zahrad ČR. V obci Jablonné nad Orlicí naleznete unikátní kamenný most přes řeknu Tichá Orlice, zdobený sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána, jenž byl také prohlášen technickou památkou.

Pokud byste neměli zážitků po návštěvě těchto krásných míst stále dostatek a rádi byste tentokrát něco více akčního, energii můžete vybít v adrenalin parku v Dolní Moravě v lanovém centru, na lezecké stěně, na obří tandemové houpačce či zažít skok volným pádem. Příznivce kol jistě nadchne Bike park Peklák v České Třebové s nabídkou tratí s různou obtížností, tratí pro skoky a velmi rádi vám zde zapůjčí i kolo. Jak můžete vidět, tento region vám má skutečně co nabídnout, proto neváhejte a přijďte se přesvědčit sami, nebudete litovat!

Oblast přírodního parku Lanškrounské rybníky nacházející se na severozápadním okraji města Lanškroun představuje ideální místo pro odpočinek a turistické vycházky. Přírodní park na ploše 243 hektarů zde byl zřízen v roce 1990 jako oblast klidu. Jedná se o soustavu šesti rybníků na Ostrovském potoce založených zde od 15. století: Plockův, Sluneční, Pšeničkův, Olšový, Dlouhý a Krátký.

(zdroj: www.birdwatching.cz)

Obec se nachází asi 6 km od města Lanškroun a první písemná zmínka o ní se datuje do roku 1292. Památkami Ostrova jsou farní kostel sv. Mikuláše, mlýn a dědičná rychta. Jihozápadně od obce se rozkládá přírodní rezervace U Kaštánku, jež je tvořena porostem olší, bříz či rašelinných luk a vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů flóry i fauny. Činnými spolky zde působícími jsou sbor dobrovolných hasičů a TJ Sokol.

OÚ: Ostrov 285, 561 22

Tel.: +420 465 323 622, ou@obecostrov.cz

www.obecostrov.cz

Jedním ze zpřístupněných objektů předválečného pohraničního opevnění je pěchotní srub K-S 5 "U potoka" nacházející se v jižní části obce Dolní Morava. Jeho výzbroj tvořily dva protitankové kanóny a 13 kulometů. Posádka čítala 40 mužů.

Objekt K-S 5 byl postaven v roce 1936 a v září 1938 byl plně připraven k boji. Srub měl vlastní studnu a elektrocentrálu. Po mnichovské zradě došlo k jeho vyklizení a předání německé armádě, která obsazovala zdejší kraj. V 50. letech byl objekt, který přečkal válku bez vážnější újmy, poškozen trhacími pracemi n.p. Kovošrot a po dobu dalších, bezmála 50 let, byl ponechán svému osudu. Díky úsilí nadšenců z Klubu vojenské historie Kralka a Nadace čs. opevnění prošla pevnost rekonstrukcí a je přístupná veřejnosti.

Rekonstrukce interiéru již v podstatě připomíná stav před kapitulací v roce 1938. Kromě místnosti velitele objektu a telefonisty se jedná o ubikace, strojovnu a značnou část vzduchotechniky horního patra. Zprovozněna je umývárna, přičemž vodu z 28 m hluboké studny dodává originální čerpadlo Buldog firmy Kunz. Chloubou muzea se stala levá střelecká místnost s obnovenou vzduchotechnikou a zejména kolekcí původní výzbroje. Největší perlou sbírky je 4 cm kanón vz. 36, který se po několikaletému úsilí podařilo získat z Muzea německé okupace na ostrově Guernsey (Normanské ostrovy). Objekt má již rekonstruovány dva ze tří pancéřových zvonů, přičemž jeden z nich je vybaven vnitřním zařízením. V okolí se nachází ukázka překážek a zátarasů.

Během cca 40 minutové prohlídky objektu uvidíte dobovou výzbroj a výstroj jako např. protitankový kanón L1, jediné funkční čerpadlo Kunz Buldog a kompletně funkční vodoinstalaci, rekonstruované pancéřové zvony. Muzeum připomíná nejen technickou vyspělost průmyslu Československé republiky, ale také úsilí a odhodlání jejích obyvatel bránit se proti agresorům! 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.ks5.cz

Putování ke kostelu, kde z východního okapu stéká voda do povodí Moravy - Dunaje k Černému moři a západní okap vodu posílá do povodí Orlice - Labe moři Severnímu.

Od kašny s delfíny u renesanční radnice na náměstí J. M. Marků v Lanškrouně vede modrá trasa z centra ke střední zemědělské škole a dál mezi poli asfaltovanou cestou s panoramatickými výhledy po lanškrounské kotlině vzhůru na poutní místo Mariánská Hora. Poutní místo a kostel na Mariánské hoře 503 m n. m. stojí přímo na hlavním evropském rozvodí. Roku 1864 zde byla postavena kaplička a roku 1875 i dnešní kostel, v jehož vnitřku zůstala kaplička zachována. V roce 1886 přibylo u kostela i 14 zastavení křížové cesty a byla tu vysázena lipová alej. Od r. 2006 je doplněno odpočívadlo pro cykloturisty a hřiště. Prohlídka kostela na Mariánské Hoře (605 763 463). Odtud lze pokračovat po červené a zejména cyklotrase 4253/4072 do Dolní Čermné, kde se na náměstí nejen potkáme se sochou automobilového závodníka Čeňka Junka, ale můžeme i navštívit Muzeum obce (465 393 174).

Nedaleko se pak nachází zcela nová rozhledna postavena ze dřeva a kamene. Turisté na plošinu ve výšce 18,8 metru vystupají po točitém ocelovém schodišti. Rozhledna je bez obsluhy, vstupné se vybírá.
 

Občerstvit se můžete v Horním Třešňovci v Pohostinství Za Vodou, v Restauraci Národní dům nebo v Dolní Čermné v Restauraci V Kempu, Restauraci U Baťůžka a Restauraci „CÉČKO“.

Délka výletu: 3 – 4 hod. (10 km)
Východiska: bus/auto: Lanškroun, aut. nádr.; Dolní Třešňovec/Lanškroun, zem. škola; Horní Čermná, křiž. Mariánská Hora; Dolní Čermná, nám. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.lanskroun.eu

Králickému Sněžníku, přes nějž přechází hlavní evropské rozvodí, se právem říká střecha Evropy. Pod vrcholem v nadmořské výšce 1 380 m vyvěrá pramen řeky Moravy, upravený jako studánka.

Pod vrcholem Králického Sněžníku začíná pramenit řeka Morava.

K nejzajímavějším partiím při řece Moravě patří její pramenná oblast, pohoří Králický Sněžník, náležející z větší části ještě do tohoto regionu. Říká se, že Morava tu má tolik pramenů, kolik je v roce dnů. Jde však o hydrograficky (tedy vodopisně) pozoruhodné území i z jiných hledisek. Oficiální pramen Moravy se nachází blízko pod vrcholem pohoří a patří k častým cílům návštěvníků vrcholu Králického Sněžníku. Odtud bystřina stéká příkrým svahem do hlubokého údolí s obcemi a osadami Horní, Velká a Dolní Morava. Do údolí je krásný pohled přímo od pramene studánky, odkud většina turistů stoupá i na nedaleký vrchol vytvořený sutí z rozbořené polské rozhledny.

Při pohledu z vrcholu i od pramene Moravy zaujme kuželovitý vrcholek na konci západního (hraničního) hřbetu pohoří. Nazývá se Klepý nebo Klepáč (údajně podle sypajících se "klapajících" kamenů při chůzi), polští sousedé mu výstižně říkají Trójmorski Wierch – Trojmořský vrch. Voda z jeho svahů totiž odtéká do tří moří.

Východní svah odvodňuje Morava v úmoří Černého moře, na jižním svahu pramení Lipkovský potok tekoucí do blízké Tiché Orlice v úmoří Severního moře a ze západního svahu v Polsku odtékají pramenné potůčky Kladské Nisy v úmoří Baltského moře. Tato geografická zvláštnost dala Králickému Sněžníku vzletné označení "střecha Evropy".

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.sneznik.cz

Rázovitý kraj Orlické pahorkatiny skrývá ve svých lesích Pravěkou osadu Křivolík nacházející se v blízkosti vesničky Kozlov u města Česká Třebová. Muzeum v živé přírodě je zároveň experimentálně archeologickým centrem.

Začínáme příchodem moderního člověka (Homo sapiens sapiens) do Evropy a končíme počátkem raného středověku. Přibližné datování je (na našem území) 36 000 př. n. l. – 900 n. l. Jedná se o zlomové úseky dějin – kultura lovců mamutů, přechod k zemědělství (neolitická revoluce), počátek zpracování kovů i první etnika, která dokážeme již pojmenovat – Keltové, Germáni a Slované. Nejvíce poznatků o tomto období nám přináší archeologie. Díky ní víme, jak asi naši předci žili, jaké nástroje používali, co na svých polích pěstovali a mnoho dalšího.
 
Posláním Pravěké osady Křivolík je snadnou a výstižnou formou prezentovat toto dlouhé vývojové období lidských dějin.
 
Během akcí pro veřejnost či na zábavně vzdělávacích akcích pro děti je Křivolík oživován „stylovými obyvateli“ předvádějícími různé činnosti ze života našich předků. Atmosféru místa doplňují také živá zvířata.

Dlouhodobým záměrem je i postupný návrat původního lesního porostu do okolí osady, tedy druhově pestřejšího prostředí s převahou listnatých stromů. Přírodní prostředí, vzhled krajiny se v průběhu tisíciletí měnil. Na jeho proměně se podílelo více faktorů, ale jedním z určujících byl právě člověk.

Osada leží v blízkosti města Česká Třebová směrem k vesničce zvané Kozlov. Od vlakového nádraží je nejlepší jít po zelené turistické značce až k rozcestníku „Za Horami“ a poté se vydat po modré turistické značce. Pokud přijedete autem je nejlepší nechat auto na parkovišti u restaurace „Na Horách“ a poté se napojit na zelenou turistickou značku a pokračovat stejně jako pěšky od vlakového nádraží. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.krivolik.cz

Nejstarší stavbou ve městě a zároveň jedinou dochovanou románskou rotundou ve východních Čechách je kaple sv. Kateřiny v České Třebové. O jejím vzniku se dnes můžeme pouze dohadovat, dosud se totiž nepodařilo uspokojivě odpovědět na otázky kdy, kým a proč zde byla postavena.

Počátky tohoto původně románského objektu pravděpodobně souvisejí s kolonizační činností premonstrátů usazených v Litomyšli. Podle pověsti se na místě kaple zjevila sv. Kateřina se zástěrou plnou kamení a dala tak najevo své přání, aby jí zde byla vystavěna kaple. Lidé však jejímu pokynu nevyhověli a začali stavět jinde. Tam se jim ale dílo nedařilo; co ve dne postavili, bylo za noc zbořeno. Nakonec jim tedy nezbylo, než postavit kapli na místě, které si sv. Kateřina vybrala. Kaple sv. Kateřiny byla postavena patrně počátkem 13. století v románském slohu.

V průběhu dalších staletí prodělala řadu přestaveb. Tak gotika zanechala stopu v podobě křížové žebrové klenby apsidy, renesance ve sgrafitové výzdobě fasády (dnes už neexistující), baroko v novém provedení střechy a oken a konečně klasicistnímu cítění je poplatná přistavěná pravoúhlá předsíň. Interiéru kaple dominuje oltář sv. Kateřiny, v jehož centru můžeme spatřit pozdně gotickou sošku patronky kaple, sv. Kateřiny Alexandrijské.

O sv. Kateřině legenda vypráví, že to byla královská dcera, která se zaslíbila Bohu a odmítla proto císaře Maxentia. Navíc prý obrátila na křesťanskou víru 50 pohanských filozofů. Maxentius ji za to nechal mrskat a uvrhnout do vězení. Dívka měla být umučena vpletením do kola posázeného meči, kolo však rozťal blesk. Císař však od svého záměru neupustil a nechal Kateřinu stít mečem. Obyvatelé České Třebové říkají rotundě prostě "Kostelíček".

Správcem rotundy sv. Kateřiny je Římskokatolická farnost-děkanství Česká Třebová. Průvodcovskou službu zajišťuje: Městské muzeum Česká Třebová: +420 465 534 516, : info@mmct.cz. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.farnostct.cz

Na kopci nad jihozápadní částí Ústí nad Orlicí stojí rozhledna Andrlův chlum. Na tomto místě stávaly dvě dřevěné rozhledny - první v letech 1905-1918 a druhá v letech 1943-1954. Obě zanikly a v roce 1996 zde byla postavena nová víceúčelová telekomunikační věž s rozhlednou v nadmořské výšce 559 m.

Celková výška věže je 49,4 m, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 34,6 m. K rozhledně je možné se dostat z Ústí nad Orlicí např. po zelené turistické značce vedoucí lesem kolem křížové cesty. 

Pod rozhlednou se nachází chata Hvězda s restaurací.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.chata-hvezda.cz

Jedno z geograficky nejzajímavějších míst našeho státu se nachází v masivu Králického Sněžníku, na česko-polské hranici. Jedná se o vrchol Klepý, který je rozvodím do trojice evropských moří. A právě na tomto vrcholu se tyčí rozhledna nazývaná také Klepáč.

Klepý nebo Klepáč je pohraniční hora, která získala své jméno údajně podle zvuku z kamenných sutí, čemuž idpovídá i německý název Klappersteine. Nicméně Poláci mu říkají Trojmórski wierch, podle rozvodí tří moří které se nachází na jihozápadním svahu.

Dřevěná rozhledna, vybudovaná polskými investory, měří 28 m a je celoročně přístupná. V období sucha plní rozhledna funkci protipožární, kdy je využívána protipožárními hlídkami na ochranu okolních lesů. 

Na Klepáč se dostanete z obce Dolní Morava. U restaurace Na Rozcestí odbočte vlevo přes mostek a pokračujte po modré turistické značce až na česko-polskou hranici. Poté odbočte doprava a lesní pěšinou se dostanete na samotný vrchol. Délka trasy je cca 5 km.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.kralickysneznik.net

Rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 33 metrů nabízí panoramatické pohledy na zalesněné pohoří Českomoravského pomezí.

Na 601 metrů vysokém Kozlovském kopci u vesničky Kozlov u České Třebové stojí 55 metrů vysoká rozhledna, postavená v roce 2001 jako anténa pro mobilní síť. Na jejím místě dříve stála rozhledna dřevěná, kterou ale roku 1939 zničil blesk. 

K rozhledně se dostanete po 3 kilometry dlouhé silnici zvané Alej Maxe Švabinského. Po této silnici dojedete k stejnojmenné chatě s restaurací (možnost zaparkovat auto), od které je to k rozhledně pouhých 200 metrů přes louku.

Rozhledna nabízí z plošiny umístěné ve výšce 33 metrů velice pěkný výhled. Za dobrých podmínek můžete vidět hřebeny Krkonoš, Praděd, Orlické hory a například i město Litomyšl. Počet schodů na vyhlídkovou plošinu je 133.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.ceska-trebova.cz

Východně od Červené Vody na jednom z vrcholů Jeřábské vrchoviny v nadmořské výšce 735 m stojí na starobylém poutním místě věž s vyhlídkovým ochozem ve výšce 25 m. Z rozhledny se otevírají fantastické rozhledy.

Křížová hora je jedním z vrcholů Jeřábské vrchoviny a vypíná se do výšky 735 m n.m. na východ od Červené Vody. Rozhledna na Křížové hoře byla postavena na místě původního poutního kostela z roku 1833 a výletní restaurace, ke kterým vedla křížová cesta. Své jméno dostala Křížová hora pravděpodobně podle velkého kříže, který tady stával. Z rozhledny se otevírají fantastické rozhledy.

Dříve to bylo oblíbené výletní a poutní místo červenovodských obyvatel, od války místo postupně pustlo, křížová cesta byla zničena, kostelík zbourán. Blízké okolí sloužilo jako cvičiště naší i sovětské armády. Až od roku 2007 na kopci opět vyrostla unikátní nová rozhledna, která je pýchou obce. Pětadvacetimetrový železobetonový tubus je vyztužen osmi svislými žebry a celá věž je obložena smrkovými palubkami. Pod rozhlednou bylo vybudováno kryté posezení, na jeho dlažbě je vyznačen půdorys původního poutního kostelíku. Na vyhlídkovou plošinu vede 130 schodů, odměna ve formě výhledu však stojí za to - za dobré viditelnosti lze dohlédnout až ke Králickému Sněžníku.

Přístup k rozhledně je možný pěšky nebo na horském kole. Překonání posledních metrů na vrchol k rozhledně představuje strmý kamenitý terén. Auto lze zaparkovat v Šanově u kostela nebo na parkovišti u obecního úřadu. Otevřeno je pouze za dobrého počasí.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.cervenavoda.cz

Rozhledna Lázek stojí na stejnojmenném vrcholu (714 m), který je nejvyšším vrcholem geomorfologického celku Zábřežská vrchovina. Z rozhledny můžete obdivovat daleké rozhledy na panorama Jeseníků a Kralického Sněžníku na vrch Gansberg.

Rozhledna na Lázku má výšku 20 m, vyhlídkový ochoz, na který vede 87 schodů, se nachází ve výšce 17 m. Z vyhlídkového ochozu rozhledny se otevírají výhledy na Zábřežskou vrchovinu a Svitavskou pahorkatinu, Jeseníky, Krkonoše a Železné hory.

K rozhledně se nejlépe dostanete z 8 km vzdáleného Lanškrouna po zelené turistické značce a nebo po asfaltové cestě odbočující ze silnice č. 368 spojující obce Cokytle a Strážná.

Z historie rozhledny: v okolí vrcholu Lázek vedla kdysi hranice, a to nejen zemská, mezi Čechami a Moravou, ale také národnostní a jazyková. Hranice, o kterou se vedly koncem 19. a začátkem 20. století boje. Aby Lázek zůstal v českých rukou, koupila pozemek na jeho vrcholu Národní jednota v Olomouci. V roce 1912 zde byla vystavěna první rozhledna - patnáctimetrová dřevěná věž se zastřešenou vyhlídkou a s malou verandou v přízemí. Některým Němcům z Lanškrouna se však české aktivity na Lázku příliš nezamlouvaly. Několikrát to také dali znát: jednou polámáním vysazených lip, jindy zase poškozením rozhledny. Ta proto musela být již po šesti letech stržena.

Za první republiky přešel pozemek na Lázku do majetku zábřežského odboru KČT, který si obnovu rozhledny stanovil jako jeden z hlavních cílů. Členové udělali mezi sebou sbírku, jejíž výtěžek jim umožnil úkol splnit, a oslovili i obyvatele kraje. V roce 1933 na Lázku vyrostla zděná chata nazvaná Reichlova (podle hlavního iniciátora výstavby) a s ní spojená dřevěná dvacetimetrová rozhledna, krytá šindelem. Obě stavby navrhl architekt Jaroslav Stejskal, autor Kramářovy chaty na Suchém vrchu. Slavnostní otevření se odehrálo 13. srpna 1933.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.lanskroun.eu

Nová rozhledna vznikla na Mariánské hoře u Horní Čermné na Orlickoústecku. Věž je postavena ze dřeva a kamene, turisté budou na plošinu ve výšce 18,8 metru vystupovat po točitém ocelovém schodišti. Rozhledna bude bez obsluhy, vstupné se vybírat nebude.

Poutní místo a kostel na Mariánské hoře (503 m n. m.) stojí přímo na hlavním evropském rozvodí. Roku 1864 zde byla postavena kaplička a roku 1875 i dnešní kostel, v jehož vnitřku zůstala kaplička zachována. V roce 1886 přibylo u kostela i 14 zastavení křížové cesty a byla tu vysázena lipová alej. Od r. 2006 je doplněno odpočívadlo pro cykloturisty a hřiště.

Z náměstí J. M. Marků v Lanškrouně vede modrá trasa z centra ke střední zemědělské škole a dál mezi poli asfaltovanou cestou s panoramatickými výhledy po lanškrounské kotlině vzhůru na poutní místo Mariánská Hora. Přístup na poutní místo je také z druhé strany z obce Dolní Čermná po červené a zejména cyklotrase 4253/4072.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Na Dolní Moravě se v prosinci 2015 otevřela nová stavba, která návštěvníkům umožní projít se v korunách stromů s jedinečným výhledem na horské masivy v okolí. Svým tvarem má připomínat let nočního motýla. "Stezku v oblacích" najdete poblíž horní stanice lanovky Sněžník ve výšce 1116 metrů.

Dřevěná stavba, kterou navrhl známý brněnský architekt a vysokoškolský pedagog Zdeněk Fránek, má návštěvníky nejen bavit, ale i vzdělávat. Z informačních tabulí se dozví detaily jak o samotné stavbě, tak i o lokalitě Králického Sněžníku. Nahoru přitom nevede pouze jedna stezka, ale síť dřevěných cest, které se navzájem proplétají.

Unikátní 55 metrů vysoká stavba poblíž chaty Slaměnka bude návštěvníky nejen bavit, ale i vzdělávat. Umožní zažít intenzivní pocit pobytu ve výšce, kterou brázdí jen ptáci .

Ti odvážnější mohou k cestě dolů použít nerezový tobogán s okýnky, který je bezpečně přivede až k samotnému úpatí rozhledny. Naopak k přesunutí se z jednoho patra do druhého můžou turisté vyzkoušet atrakci nazvanou rukáv vyrobenou z husté sítě. Pro ty, co spíše hledají odpočinek, zde bude připravena relaxační síť.

Pro milovníky dobrodružství a zábavy je v objektu připraveno několik atrakcí jako odpočinková síť, rukáv, hnízda nebo tunel na lávce. Rukáv je atrakce tvořená hustou sítí určená k prolezení z jednoho patra lávky do druhého. Odpočinkovou síť využijí malí i velcí návštěvníci k relaxaci před nebo po výstupu na stezku.

Unikátní atrakce nemá svým rozsahem v České republice obdoby. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.dolnimorava.cz

Nejvyšším bodem Bukovohorské hornatiny je dvouvrcholový protáhlý masiv Suchého vrchu (995 m. n. m.). Pod vrcholem, ve výšce 975 metrů, byla postavena stejnojmenná rozhledna, ze které je nádherný rozhled do širokého okolí, např. na Šerlich, Králický Sněžník, Kladsko, Hrubý Jeseník s Pradědem.

Rozhledna byla původně stavěna jako vodárenská věž, která byla postavena v letech 1931-1932 podle návrhu architekta A. Patrmanna. Je betonová a její tvar připomíná hřib. Věž rozhledny je vysoká 33 m a na vyhlídkovou plošinu, která je výšce 22 metrů vede 130 schodů. V přízemí rozhledny je v provozu horská restaurace - bufet.

Rozhledna je přístupná celoročně. V letních měsících je cílem pro pěší výpravy, v zimě pak rájem pro běžkaře s desítkami kilometrů pravidelně udržovaných běžkařských tratí. Z vrcholu rozhledny spatříte Šerlich, Kralický Sněžník, Kladsko, Hrubý Jeseník s Pradědem a za dobrých podmínek také Sněžku.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.suchyvrch.com

Nad východním okrajem obce Dolní Hedeč, místní částí města Králíky, se zvedá vrchol Val (788 m.n.m.). Na tomto vrcholku stojí železný telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou, která poskytuje kruhový výhled na Orlické hory, Kralický Sněžník i Jeseníky.

Rozhledna u obce Dolní Hedeč na vrchu Val, 3 km východně od Králíků, představuje trend posledních let - slouží totiž jako telekomunikační věž a vyhlídkové místo zároveň. Při stavbě byl využit stávající vodojem, nad kterým byla věž postavena. Celková výška věže je 34,5 metrů. Na vyhlídkový ochoz, který je ve výšce 22 metrů nad zemí, vede 102 schodů. 

Z volně přístupné rozhledny je úžasný kruhový výhled na Orlické hory, vidět je také celý masiv Kralického Sněžníku s nejvyšším vrcholem Kralický Sněžník, Bukovohorská pahorkatina s vrcholem Suchý vrch, přírodní park Jeřáb a celé panorama Jeseníků. 

K rohledně lze nejlépe dojít z města Králíky po zelené či žluté turistické značce k rozcestí Hedeč-chata a odtud dále po žluté značce. K rozhledně vede rovněž cyklostezka číslo 4077 a doprava je možná také autem z města Králíky do obce Dolní Hedeč a na křižovatce v obci je nutné odbočit do leva. Po nělikolika metrech dojedete k rozhledně. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.kraliky.eu

Králickému Sněžníku, přes nějž přechází hlavní evropské rozvodí, se právem říká střecha Evropy. Pod vrcholem v nadmořské výšce 1 380 m vyvěrá pramen řeky Moravy, upravený jako studánka.

Pod vrcholem Králického Sněžníku začíná pramenit řeka Morava.

K nejzajímavějším partiím při řece Moravě patří její pramenná oblast, pohoří Králický Sněžník, náležející z větší části ještě do tohoto regionu. Říká se, že Morava tu má tolik pramenů, kolik je v roce dnů. Jde však o hydrograficky (tedy vodopisně) pozoruhodné území i z jiných hledisek. Oficiální pramen Moravy se nachází blízko pod vrcholem pohoří a patří k častým cílům návštěvníků vrcholu Králického Sněžníku. Odtud bystřina stéká příkrým svahem do hlubokého údolí s obcemi a osadami Horní, Velká a Dolní Morava. Do údolí je krásný pohled přímo od pramene studánky, odkud většina turistů stoupá i na nedaleký vrchol vytvořený sutí z rozbořené polské rozhledny.

Při pohledu z vrcholu i od pramene Moravy zaujme kuželovitý vrcholek na konci západního (hraničního) hřbetu pohoří. Nazývá se Klepý nebo Klepáč (údajně podle sypajících se "klapajících" kamenů při chůzi), polští sousedé mu výstižně říkají Trójmorski Wierch – Trojmořský vrch. Voda z jeho svahů totiž odtéká do tří moří.

Východní svah odvodňuje Morava v úmoří Černého moře, na jižním svahu pramení Lipkovský potok tekoucí do blízké Tiché Orlice v úmoří Severního moře a ze západního svahu v Polsku odtékají pramenné potůčky Kladské Nisy v úmoří Baltského moře. Tato geografická zvláštnost dala Králickému Sněžníku vzletné označení "střecha Evropy". 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.sneznik.cz

Hradiště známé vyvražděním Vršovců roku 1108 se nachází na Trstenické stezce spojující Čechy s Moravou. Akropole je obehnána dochovanými valy o výšce 4 - 6 m a její rozloha je 0,8 ha. Na místě je postaven pomník.

Hradiště známé vyvražděním Vršovců r.1108. Na místě pomník. Pod hradištěm areál poutního kostela sv.Mikuláše z roku 1730 s poustevnou a zázračným pramenem. V kostele instalace barokních soch z kapliček z Hedče.

(zdroj: www.hrady.cz)

Obec se nachází 15 km od města Lanškroun, leží na pomezí Orlických hor a je v současnosti velmi populárním místem pro rekreaci. Okolní lesy s cyklotrasami zvou k vyjížďce na kole, můžete se zde věnovat také turistice či houbaření. Dominantou Strážné je bezpochyby kostel sv. Isidora, kaplička a boží muka. V blízkosti obce se nachází vrch Lázek s rozhlednou.

OÚ: Strážná 21, 563 01 Lanškroun

Tel.: +420 465 382 148, obec@strazna.cz

www.strazna.cz

Obec se nachází 9 km severovýchodně od Vysokého Mýta a skládá se ze tří částí – Louček, Sítin a Svatého Jiří. První písemná zmínka se datuje do roku 1199 a obec právem patří k jedněm z nejstarších v regionu. Dominantou obce je kostel sv. Jiří vystavěný na konci 12. století v románském slohu. Funguje zde knihovna, dvě klubovny a dva sbory dobrovolných hasičů, jež se starají o kulturní a společenský život v obci.

OÚ: Svatý Jiří 44, 565 01 Choceň

Tel.: +420 465 547 129,

ou.svatyjiri@worldonline.cz, www.svaty-jiri.cz

Letohrad je krásné město v Orlických horách, kam stojí za to se podívat. Středověká tvrz Orlice leží na jeho východním okraji přímo u rybníku a lesa. Krásná příroda a rozsáhlé možnosti turistického, sportovního a kulturního vyžití vám nedají na pobyt v tomto kraji zapomenout.

Areál tvrze Orlice se nachází na okraji města Letohradu uprostřed přírody. Sídlo vzniklo pravděpodobně na konci 13. století, v 16. století pak byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Po odstěhování šlechty z Orlice v roce 1650 na kyšperecký zámek, byl objekt upraven pro hospodářské účely. Koncem 20. století byly do areálu tvrze přistavěny autodílny a objekt tvrze 40 let chátral. V roce 2008 tvrz Orlici zakoupila společnost Eywan s.r.o., která zahájila práce pro obnovu celého areálu.

Historický objekt s vzácně zachovalými stavebními částmi z období gotiky, renesance, baroka a klasicismu je kulturní památkou. Na prohlídce uvidíte funkční historickou knihtiskařskou dílnu,unikátní nástěnné malby nebo expozici vycpaných zvířat.

Zajímavé je především neporušené sklepení z doby vzniku tvrze, nově objevené zdivo původní přízemní části, které naznačuje původní větší čtyřprostorový objekt. Zachovalá figurální sgrafitová výzdoba na vnější omítce renesanční věži zámku potvrzuje výjimečnost tohoto sídla mezi venkovskými sídly v celých Čechách. Pod současnou podlahou se skrývá původní hradební zeď tvrze z konce 13. století o šířce 2,1 m a byl objeven 400 let utajený středověký sklep. Při archeologickém průzkumu bylo nalezeno velké množství fragmentů kachlů ze všech stavebních období tvrze. Také nálezy nástěnných maleb z druhé poloviny 16. století nemají v celém regionu východních Čech za posledních 60 let obdoby.

Návštěvník tvrze si může vybrat ze tří okruhů, nebo je spojit do jedné prohlídky. Obě hlavní trasy jsou plnohodnotné a co do obsahu stejně zajímavé, každá však jinými atraktivitami. První prohlídkový okruh vám nabídne unikátní pohled do podzemí současné tvrze. V rekonstruovaných sálech s originálními sbírkami zbraní, sklepech s archeologickými nálezy a dalších místnostech si uděláte představu o tehdejším životě venkovské šlechty. Tato prohlídka je vyjma vstupu do sklepení bezbariérová.

Původní figurální sgrafita, originální tiskařskou a knihařskou funkční dílnu zhlédnete ve druhém patře tvrze. V této expozici (trasa B) bude do konce února 2015 opět k vidění kopie Codexu Gigas - Ďáblovy bible. 

Hendikepovaní občané mohou využít ke vstupu na hlavní část prohlídky ve druhém patře plošinový venkovní výtah s obsluhou. Zvláště pro děti, ale i pro ostatní návštěvníky, kteří mají rádi zvířata, je připravena trasa C nazvaná "Kouzelný les", kde je k vidění na 120 vycpaných zvířat v přírodní scenérii. Exponáty oživují zvukové a světelné efekty. Do lesa se zatoulala i Červená Karkulka, kde jí cestu přehradil vlk. Mimo zajímavých prohlídek areál nabídne také restauraci, středověkou krčmu a ubytování.

Naproti renesanční budově z 16. století se od června 2013 zrcadlí nová věž. Z "Perské" věže, která stála v loňském roce na náměstí v Litomyšli, se na Orlici stal "Neviditelný periskop". Věž byla totiž zvýšena ještě o jedno patro a "periskop" tak nabízí neobvyklý pohled na areál středověké tvrze od severu.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.tvrzorlice.cz

Dřevěná rozhledna s kamennou podezdívkou, vystavěná v roce 1932 a známá také pod jménem Rozálka. Vzhled rozhledny ve tvaru husitské hlásky byl ovlivněn o 11 let starší rozhlednou Hýlačkou stojící u jihočeského Tábora.

Rozhledna podoby husitské hlásky byla rekonstruována a nyní má nové stříbřitošedé opláštění, které cíleně připomíná již neexistující jihočeskou rozhlednu Hýlačku, nejstarší dřevěnou rozhlednu v republice vůbec (z roku 1920). Obě rozhledny byly postavené shodně dle plánu prof. Teodora Petříka. Rozálka však o 11 let později. Přesto je dnes unikátem, neboť Hýlačka v roce 2012 vyhořela, byla nahrazena novou ocelovou konstrukcí a Rozálka se tak stala jedinou rozhlednou svého druhu v Čechách.

Dvacet metrů vysoká věž má dvě vyhlídkové plošiny. Z hlavního ochozu se otevírá kruhový výhled na Orlické hory, Králický Sněžník, Bukovou horu, Suchý vrch a Czarnou góru v Polsku. Za příznivých podmínek je možné vidět hřebeny Krkonoš.

Rozhledna je součástí 8,5 km dlouhého výletního okruhu městem, jenž návštěvníky provede zajímavými místy Žamberka.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.zamberk.cz

Rozkládá se na soutoku řek Tiché Orlice a Třebovky v podhůří Orlických hor a dnes čítá zhruba 14 tis. obyvatel. První písemná zmínka o městě pochází z r. 1285. Panství vlastnili Václav II., Záviš z Falkenštejna, Kostkové z Postupic, Pernštejnové a do r. 1848 Lichtenštejnové. Ve městě se rozvíjelo hlavně domácí tkalcování. Zásadní změnu přinesla výstavba železniční tratě Praha–Olomouc v letech 1843—1845 a ta napomohla na počátku 20. stol. rozvoji textilního průmyslu do té míry, že Ústí získalo přízvisko „východočeský Manchester“. Centrem města je čtvercové náměstí s podloubími a Mariánským sloupem. Nedaleko se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie, který získal svoji současnou podobu na konci 19. stol. Zajímavá je funkcionalistická budova Roškotova divadla od architekta Kamila Roškota nebo socha Bubnujícího legionáře od Josefa Mařatky. V krásném parku s altánem, sochami a kašnou se nachází secesní Hernychova vila, v jejíchž prostorách vystavuje své sbírky Městské muzeum a v přízemí je stylová restaurace. O kulturní tradici města se zasloužily muzikantské osobnosti jako např. houslový virtuos Jaroslav Kocian a violoncellista Bohuš Heran. Jejich odkaz připomínají mezinárodní hudební soutěže, Kocianova houslová soutěž a Heranova violoncellová soutěž. Ve městě se konají také festivaly scénického tance a klasické hudby či filmové, recitační a divadelní přehlídky a městská slavnost Město v pohybu. Cílem tisíců turistů je rozhledna na Andrlově chlumu, z níž lze dohlédnout na Krkonoše či Jeseníky. Bohaté sportovní vyžití nabízí vodácké tábořiště Cakle nebo sportovní areál s aquaparkem s mnoha vodními atrakcemi, sportovišti či minigolfem. Nevšední zážitky čekají návštěvníky i na 40 km unikátních cyklostezek v okolí města. Trasy vedoucí nádherným údolím řek Tiché Orlice a Třebovky jsou určeny jak pro cykloturistiku, tak pro in-line bruslení.

Turistické informační centrum, Sychrova 16, 562 24 Ústí nad Orlicí

Tel.: +420 465 514 271, ic@muuo.cz

www.ustinadorlici.cz

Sychrova 16, 562 24 Ústí nad Orlicí

Tel.: +420 465 514 271, ic@muuo.cz

www.ustinadorlici.cz

Vstupte do pěchotního srubu K – S – 32, který najdete v obci Lichkov. Můžete si prohlédnout exteriéry a expozice věnující se válečné tématice.

Nahlédněte pod pokličku vojenského opevnění ve vojenském muzeu v Lichkově. K dispozici je prohlídka exteriéru pěchotního srubu K – S – 32, který byl zrekonstruován a opatřen některými chybějícím prvky – například pancéřem. V areálu muzea, který je jasně zřetelný siluetou pancéřového prvku objektu předválečného opevnění, jsou umístěny následující expozice – Historie československého opevnění, Historie československé armády, Naši vojáci na západní a východní frontě, Obrněná vozidla v Československu v letech 1918 – 1945. V blízkosti areálu se nachází další objekt předválečného těžkého opevnění – samostatný pěchotní strub. Najdete ho asi 80 metrů od areálu.

Kudy do muzea?

Vojenské muzeum Lichkov se nalézá u západního okraje stejnojmenné obce. Od silnice na Lichkov je vzdáleno asi 200 metrů (silnice č. 312 mezi Lichkovem a Mladkovem). K areálu vede značení. Do Lichkova se dostanete autem, autobusem i vlakem. Letoviskem protínají turistické a cyklistické trasy, takže můžete přijít pěšky i přijet na kole.

(zdroj: www.region-orlickehory.cz)

www.forteg.cz

Obec leží asi 7 km od města Vysoké Mýto a její původní název byl Vratišovice – ves lidí Vratišových. První zmínka se datuje do roku 1349, kdy už zde stávala tvrz a kostel sv. Jana Křtitele, jenž je postaven jako pozdně románská stavba a byl již několikrát přestavěn. V obci funguje několik

spolků jako TJ Sokol, hasičský sbor, jež se spolu s obcí starají o kulturní a společenské akce.

OÚ: Vračovice 11, 566 01 Vysoké Mýto

Tel.: +420 465 483 136, ou.vracovice@seznam.cz

www.vracovice-orlov.cz

Královské věnné město Vysoké Mýto leží ve východních Čechách v turistickém regionu Českomoravské pomezí. Vyznačuje se bohatou historií a zachovalými památkami již z dob 13. století. Město bylo založeno roku 1262 králem Přemyslem Otakarem II. na významné obchodní stezce, která spojovala Čechy s Moravou. V roce 1307 učinil český král Rudolf Habsburský z Vysokého Mýta věnné město českých královen. Dominantou města je gotický chrám sv. Vavřince ze 14. století. Jeho interiér pokrývá unikátní secesní fresková výzdoba a zdobí barokní oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie od Petra Brandla, který je největším malířovým obrazem (703 x 296 cm) v českých zemích. Město se může dále pochlubit i největším čtvercovým náměstím v Čechách, sochou krále železného a zlatého Přemysla Otakara II. nebo hradebním opevněním s Choceňskou, Litomyšlskou či Pražskou branou. V části hradeb v Jungmannových sadech jsou vsazeny pamětní desky připomínající významné události života města. Ve své bohaté historii město prožívalo doby rozkvětu, kdy bohatlo a lidem se da­řilo, ale přicházely také zhoubné po­žáry a cizí vojska. Nesmazatelnou pečeť světa motorů vtisklo městu 20. století. V jeho první polovině přinesla Vysokému Mýtu věhlas firma Carrosserie Sodomka patřící geniálnímu designérovi a karosáři Josefu Sodomkovi. Firma proslavila ve 30. a 40. letech svými vozy Československo po celém světě. Tuto dobu si můžete připomenout v Muzeu českého karosářství.

Turistické informační centrum,

budova Muzea českého karosářství, nám. Přemysla Otakara II. 96, 566 01 Vysoké Mýto

Tel.: +420 465 466 112, infocentrum@vysoke-myto.cz

www.vysoke-myto.cz

nám. Přemysla Otakara II. 96, 566 01 Vysoké Mýto

Tel.: +420 465 466 112, infocentrum@vysoke-myto.cz

www.infocentrum-vm.cz 

Orlické muzeum v Chocni pořádá vedle výstav, koncertů a přednášek i historický kroužek pro děti a další odbornou činnost či konzultace pro veřejnost. Muzejní pracovníci se starají o více než 14 000 sbírkových předmětů. V rámci badatelské činnosti je možno seznámit se se sbírkami historie, archeologie, etnografie, mykologie, ornitologie a se sbírkovou regionální knihovnou.

Orlické muzeum je poskytovatelem standardizovaných veřejných služeb ve smyslu ustanovení § 2  odst. 7 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

S ohledem na památkový charakter zámeckého objektu, v němž Orlické muzeum sídlí, není plně zajištěn bezbariérový přístup.

 Po předchozí domluvě lze zpřístupnit návštěvníkům na vozíčku dolní expozice v přízemí zámku, popřípadě i krátkodobou výstavu a expozice v prvním patře zámecké budovy. Telefonní číslo na objednání této prohlídky muzea je +420 465 471 624, e-mail: muzeum.chocen@centrum.cz

(zdroj: www.orlickemuzeum.cz)

Nejstarší částí budovy lanškrounského zámku je trakt přiléhající ke kostelu sv. Václava. Byl východním křídlem kláštera, postaveného augustiniány po roce 1393. Klášter byl za husitských válek vypálen.

Od roku 1451 patřil Kostkům z Postupic. Ti jej ve druhé polovině 15. století upravovali pro občasný pobyt a snad i jako sídlo hospodářského úředníka. Toto kostkovské sídlo tvoří západní trakt dnešního zámku. Pro hospodářské příslušenství využili i části západního křídla klášterní stavby v sousedství kostela, dnes již zcela zaniklé.

Objekt byl nazýván zámkem již v roce 1507, kdy byl získán rodem Pernštejnů. Nevíme, zda jej stavebně upravovali. V roce 1588 jej prodali Adamu Hrzánovi z Harasova. V této době je zámek popisován jako zčásti kamenná, zčásti dřevěná budova s mnoha pokoji.

Interiéry zámku sloužily v druhé polovině 19. a na počátku 20. století jako kanceláře správy  lanškrounského velkostatku. V roce 1928 získalo zámek město. Rekonstrukce zámku, započatá v roce 1940, byla dokončena v roce 1971. Budova dostala hladkou fasádu, v níž byly zdůrazněny gotické a ranesanční prvky (neomítnuté části klenebních oblouků, kamenná ostění oken a dveří, kamenická značka u rohového opěrného pilíře). V nově upravených gotických prostorách západního křídla zámku je nyní obřadní síň. V jižním křídle je městské muzeum a kulturní centrum. Po pravé straně vjezdu do nádvoří byly instalovány barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a blahoslaveného Jana Sarkandera z mostu v Lidické ulici.

Od jara 2014 je nově zámek snadno přístupný i pro vozíčkáře, disponuje totiž novým výtahem. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.lanskroun.eu

Raně barokní zámek je dominantou celého města. V devadesátých letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Sídlí v něm hotel, restaurace, soukromé gymnázium, městská knihovna, ZUŠ a od roku 2002 první část stálé zámecké expozice. V přízemí je také obřadní síň s krásnou štukovou výzdobou a výstavní místnosti. Ve sklepních prostorách zámku bylo v roce 2010 za účasti členů Divadla Járy Cimrmana otevřeno Muzeum a světnička J. Cimrmana. 
K zámku přiléhá terasa a přírodně krajinářský park s empírovou kašnou, umělou jeskyní s vyhlídkou a altánem.

(zdroj: www.info.letohrad.eu)

V rámci prohlídky stálé zámecké expozice uvidíte výjimečnou výstavu Umění nábytku v proměnách staletí a nahlédnete do soukromých prostor majitelů.

Prohlídka je s průvodcem a začíná v každou celou hodinu. Trvá přibližně 45 minut. Poslední prohlídka začíná v 16 hodin. Součástí prohlídky je výklad o historii sídla, jeho probíhající rekonstrukci, návštěva slavnostního sálu, přilehlých soukromých prostor a expozice nábytkového umění ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Organizované skupiny (od 20 osob) je nutné objednat nejméně 3 dny předem. Kontaktovat nás můžete prostřednictvím formuláře níže na této stránce. 

(zdroj: www.nove-hrady.cz) 

V roce 2017 tomu bude přesně 250 let, kdy zpustlý, sedláky a pruskými vojáky zbídačený zámek v Jimlíně zakoupil od rodu Löweneggů z Tondeur kníže Josef Adam ze Schwarzenbergu a připojil ho k panství postoloprtskému. Samotné Postoloprty, ale i Toužetín zakupuje roku 1692 Ferdinand ze Schwarzenbergu - před 325 lety!!! Ještě dříve, roku 1662, zakupuje Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu Mšec - před 355 lety!!! 

Příští rok si tak budeme připomínat rod vesměs slavný, ovšem s naším severozápadním regionem nepříliš spojovaný, a to i přesto, že zde vlastnili přes 100 vesnic a zajistili zachování hospodářské prosperity svých dominií a existenci historických budov a sídel...

Roku 2017 si ale připomeneme ještě jedno výročí - 750 let od první zmíňky o Jimlíně.Roku 1267 se totiž v písemnostech setkáváme s Chotěborem z Jimlína, příslušníkem pozdějšího rytířského rodu, jež vymřel v polovině 15. století a na výsluní se dostal za vlády Lucemburků.

(zdroj: www.zameknovyhrad.cz)

Město Brandýs nad Orlicí stráží dva hrady - tedy dnes již pouze zříceniny: hrad Orlík a hrad Brandýs. Probíhají zde i mimořádné prohlídky s průvodcem (nově od sezony 2010) , které začínají na náměstí v Brandýse.

Hrad postavil Jindřich z Prostiboře ve 13. století. Ve druhé polovině 15. století drželi Brandýs Kostkové z postupic, od kterých jej roku 1506 koupil Vilém z Pernštejna. Za něj hrad ztratil svou rezidenční funkci a pomalu pustnul. Majitelé panství, kteří se často střídali, si pak vystavěli malý zámeček na dnešním náměstí. Hrad měl původně čtyři části: předmostí, předhradí přední a zadní hrad.

Byl obehnán třemi příkopy a byl střežen třemi věžemi. Jeho zříceniny dnes již nejsou nijak výrazné, snad i proto, že hradiště je silně zarostlé náletovými dřevinami. Přesto návštěvníka zaujmou, zvláště díky dosud dochovanému suterénu západního paláce, kde se dá na vlastní nebezpečí, přečkat i nepřízeň počasí. 

(zdroj:www.kudyznudy.cz)

www.brandys.wz.cz

Hrad Lanšperk se nachází nedaleko města Žamberka ve Východních Čechách. Byl postaven na vysokém ostrohu nad levým břehem Divoké Orlice ve druhé polovině 13. století. Stavba je v Čechách ojedinělým typem tzv. plášťového hradu.

První písemná zmínka pochází z roku 1285. Příhraniční území okolo Lanšperka bylo až do přelomu tisíciletí nekultivovaná pravěká krajina. Teprve v polovině 13. století zde byl vybudován hrad, který, kromě jiného, upozorňoval, že tu je území panovníka. Během kolonizace tak byly osídleny do té doby téměř pusté pohraniční hvozdy a Lanšperk se stal správním centrem rozsáhlého panství. 

Hrad Lanšperk je označován jako tzv. hrad plášťový, tedy hrad, který neměl věž a hlavní tíhu obrany zajišťovala pouze obvodová hradba. V Čechách se plášťové hrady příliš nevyskytují, početnější jsou spíše na Moravě. V době husitství byl hrad obléhán, stalo se tak roku 1429. Dobyt však pravděpodobně nikdy nebyl. Do současnosti se dochovala severní část plášťové zdi a opevnění, část klenutých sklepních prostor paláce a ve skále vylámaný příkop. Zřícenina je dnes volně přístupná.

Lanšperk byl často dáván do zástavy a často měnil své majitele. Až kolem roku 1451 vybudoval Kostka z Postupic, který na rozdíl od svých předchůdců na hradě pobýval, nové opevnění předhradí s mohutnou baštou. Od počástku 16. století již hrad neplnil funkci panského sídla, bydlel zde pouze hejtman. V roce 1622 získali hrad Lichtenštejnové, ten však byl již pustý. Postupně došlo k rozebírání zdiva hradu k výstavbě domků v nedaleké vsi. Hrad Lanšperk patřil Lichtenštejnům až do roku 1922. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.lansperk-sbor.cz

Žampach je zřícenina hradu na hradním kopci v obci Žampach, asi 6 km jihozápadně od města Žamberk.

Jednalo se o hluboký, raně gotický hrad z přelomu 13. a 14. století, který rozděloval ve skále vytesaný příkop na větší předhradí a menší hrad. V současné době jsou obě části spojené lávkou. Na předhradí najdete základy hranolové věže, zbytky obvodní hradby a díky archeologům odkrytou spodní část kulaté věže.

Z hlavního hradu se na skalnatém výběžku dochovaly zbytky brány, spodní část paláce s valeným sklepem a část obvodové hradby. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Město Žamberk leží v údolí Divoké Orlice v nadmořské výšce 465 m n. m. Stopy minulosti připomíná malebná městská památková zóna, zámek s rozsáhlým anglickým parkem, židovský hřbitov i Divišovo divadlo. Dominantou města je kostel sv. Václava a Tyršova rozhledna zvaná Rozálka. Návštěvníky zve Městské muzeum Žamberk i Domek Prokopa Diviše, Muzeum starých strojů a technologií i Hasičské muzeum. Sportovní vyžití nabízí areál Pod Černým lesem, najdete tu i 3D kino, pivovar a letiště s vyhlídkovými lety. Žamberk je výchozím místem pro vodáky i pěší a cykloturistiku za přírodou, památkami i blízkou Pastvinskou přehradou. V zimě je Žamberk výchozím bodem pro lyžování v nedalekých lyžařských centrech, za příznivých sněhových podmínek najdete upravené běžecké trasy přímo v Žamberku.

Turistické informační centrum: Kostelní 446, 564 01 Žamberk

Tel.: +420 465 612 946, info@zamberk.eu

www.zamberk.eu

Kostelní 446, 564 01 Žamberk
tel.: +420 465 612 946, e-mail: info@zamberk.eu 
www.zamberk.cz/infocentrum