Dvouposchoďový most – Vojslavice

Dvouposchoďový most – Vojslavice

Dvouposchoďový most – Vojslavice

Jedním z technických unikátů ČR je dvojmost na dálnici D1 přes řeku Želivku mezi obcemi Píšť a Vojslavice, asi 15 kilometrů od Humpolce. Silnice ve spodním patře mostu spojuje obce z obou stran řeky Želivky a slouží dnes jen místní dopravě. Vrchním patrem vede dálnice D1 mezi Prahu a Brnem.

Málokdo ví, že na 74,5 km dálnice D1 směrem na Brno projíždí po dvou mostech nad sebou. Původní, 138 m dlouhý dálniční most přes údolí řeky Želivky u Píště, se začal stavět v roce 1939. Během války bylo v roce 1942 nařízeno stavbu zastavit, ale hned po válce byla v roce 1945 práce na mostě stejnou firmou obnovena.

Na konci
 roku 1950 byl most téměř dokončen. Zbývalo pouze vybetonovat poslední mostní pole u východní opěry. Komunistická vláda se však rozhodla dálnici nedostavět. Jediný, kdo most uprostřed divoké přírody občas využíval, tak byli turisté a lesníci. Když se v 60. letech začala dálnice po dlouhé době dokončovat, nastal u tohoto mostu velký problém. Na původní dálnici se k mostu počítalo s velice prudkým klesáním, což si dálnice D1 nemohla dovolit. Jediným řešením se stala výstavba nového přemostění, ovšem otázkou bylo, co s mostem starým. Ten by se kvůli novému mostu musel zbourat a jeho likvidace by také nebyla zrovna levná. A postavit nový most vedle starého nepřipadalo v úvahu, protože by musel být dvakrát tak delší a na úzkém ostrohu nezbývalo pro dva mosty místo.
    
Nakonec byl 
problém vyřešen originálním způsobem, který  splňoval veškeré požadavky. Těsně vedle starých pilířů byly vystavěny čtyři nové, které trčely 12 metrů nad starý most. Nad opěrami původního mostu byly vybudovány nové opěry a nad tím vším byla zkonstruována mohutná ocelová mostovka. Starý most byl zachráněn a dokonce i využit pro zdejší silnici z Hořic do Vojslavic. Celé sílo bylo dokončeno roku 1976.

Silnice dnes vede jen 
po jedné polovině mostu, která byla určena pro směr dálnice do Brna. Navíc je silnice zastřešena neboť přímo nad starým mostem vede most nový, širší. Tím vlastně vzniklo jakésihorní patro mostu a původní mostovka historického mostu zůstala v patře spodním. 

(zdroj:www.kudyznudy.cz)

www.infohumpolec.cz

 

Dvouposchoďový most – Vojslavice

Evropské rozvodí Labe – Dunaj – Nová Buková

Evropské rozvodí Labe – Dunaj – Nová Buková

Evropské rozvodí Labe – Dunaj – Nová Buková

Železniční stanice v Nové Bukové je místem tzv. hlavní evropské rozvodnice. Střecha zdejšího strážního domku na vlakové zastávce rozděluje vodní toky do Severního a Černého moře. Do Severního moře vtéká řeka Labe, do které se vlévá řada menších řek protékajících Vysočinou, z nich nejdůležitější je řeka Sázava. Jihovýchodní polovina kraje patří do povodí Dunaje, který ústí do Černého moře. K povodí řeky Dunaje náleží menší řeky, např. Svratka či Jihlava.

Evropské rozvodí Labe a Dunaje probíhá po spojnici bodů vrch Troják – Nová Buková a vrch Křemešník. Rozvodí se táhne od severovýchodu na jihozápad a dělí Vysočinu na téměř stejné části. Označení evropského rozvodí je umístěno ve štítě strážního domku na vlakové zastávce, která se nachází na železniční trati mezi Pelhřimovem a Horní Cerekví. O umístění cedule se zasloužili pelhřimovští turisté ve dvacátých letech minulého století. Avšak zastávka zde byla postavena až v roce 1943 tak, aby při dešti voda z jedné poloviny stékala do povodí Labe a z druhé poloviny do povodí Dunaje. Velká cedule však byla odstraněna a zůstala zde pouze malá cedulka ve štítě s nápisem „EVROPSKÉ ROZVODÍ 668 m DUNAJ LABE.“ 

(zdroj: www.dedictvivysociny.cz)

 

Evropské rozvodí Labe – Dunaj – Nová Buková

Horní Ves

Obec Horní Ves leží na Českomoravské vrchovině 3,5 km jihozápadně od města Horní Cerekev. Ve 13. století vládl nad Horní Vsí Dobeš z Bechyně a byla zde pravděpodobně založena dřevěná tvrz. Z roku 1364 pochází první písemná zmínka. Horní Ves vlastní kromě znaku a praporu také svou polku. Pamětihodnostmi obce jsou kaplička a pomník padlých v 1. světové válce z roku 1923.

 

OÚ: Horní Ves 88, 393 01 Pelhřimov

Tel.: +420 565 391 286, podatelna@hornives.cz

www.hornives.cz

Horní Ves

Hrad Kámen

Hrad Kámen

Hrad Kámen

Původně gotický hrad byl postaven v polovině 13. století na rozsáhlém skalisku, podle kterého byl také pojmenován. První písemné zmínky jsou z let 1316 a 1318. V letech 1327 až 1504 je Kámen královským lenním hradem. Od roku 1523 hrad téměř 200 let vlastnila jedna z větví významného českého rodu Malovců. 

 

V polovině 16. století dosáhlo panství Kámen největšího rozmachu. K hradu patřilo stejnojmenné městečko a deset poddanských vsí. Z maloveckých držitelů se do historie Kámenu nejvýznamněji zapsal rytíř Jan Kryštof Malovec z Malovic (držel hrad od roku 1640). Za něho byl hrad znovu přestavován, bylo vystavěno jižní obytné křídlo a vstupní věž (1673). Na západním okraji vsi dal vystavět ranně barokní kapli Panny Marie Bolestné a v ní zřídil rodinnou hrobku. 

V průběhu 18. a 19. století se držitelé hradu a panství často střídali a hrad ztrácel na svém významu. 

Po roce 1948 byl hrad poslednímu soukromému majiteli Antonínu Fleissigovi vyvlastněn. Státním kulturním majetkem byl Kámen prohlášen v roce 1953. V letech 1964 až 2002 byl hrad Kámen zřizován ONV, později Okresním úřadem v Pelhřimově. 

Od 1. 1. 2003 byl hrad Kámen samostatnou příspěvkovou organizací Kraje Vysočina a od roku 2011 se hrad Kámen stal pobočkou Muzea Vysočiny Pelhřimov, p. o. 

(zdroj: http://www.hradkamen.cz)

 

Hrad Kámen

Humpolec

Havlíčkovo náměstí 91

396 01 Humpolec

Tel.: +420 565 532 479

mekis@infohumpolec.cz

www.infohumpolec.cz

Chyšná

Chyšná se nachází v malebné krajině na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Podblanicka u prastaré cesty Via Humpolencis. První písemná zmínka pochází z roku 1305. Jako osada patřila historicky pod různá panství a obce, samostatnost získala až roku 1992. Vesnička se soustavně vyvíjí a prochází rozvojem, který zkvalitňuje život místních obyvatel.

 

OÚ: Chyšná 33, 395 01 Pacov

Tel: +420 603 531 889, obec.chysna@cmail.cz www.chysna.unas.cz

Chyšná

Kamenice nad Lipou

nám. Čsl. armády 1

394 70 Kamenice nad Lipou

Tel.: +420 606 078 936

info@kamenicenl.cz

www.kulturaknl.cz

Kamenice nad Lipou

Kamenice nad Lipou byla původně osada při hradu a vznikla počátkem 13. století. První písemné doklady o Kamenici jsou z roku 1267 a přídomek nad Lipou vznikl dle lípy vysazené v zámecké zahradě roku 1248. Prvními majiteli byli příslušníci rodu Benešoviců, z nichž Dobeš z Bechyně postavil na kopci Bradle kapli sv. Máří Magdalény a se svým synem Jindřichem vystavěl špitál. Roku 1497 byla Kamenice prodána Leskovcům, kteří zde pobývali až do roku 1545. Mezi nejstarší řemesla patřilo ševcovství, punčochářství a soukenictví. Na vrchu Melíšku se kopala stříbrná ruda a také se u Vodné a Gabrielky těžila železná ruda. Díky těmto řemeslům začaly do města proudit lidé za prací. Roku 1839 zde byla zřízena dílna na kramplování vlny, která zaměstnávala až 230 dělníků. Roku 1906 byla uvedena do provozu úzkokolejná trať, která spojila město se světem a později se stala technickou raritou. Dominantou města je klasicistní zámek s anglickým parkem, kde stojí lípa, jejíž stáří je odhadováno na 800 let. Od roku 2006 se v zámku koná o prázdninách pětidenní festival hraček Hračkobraní. Na jižním okraji města se nachází lesní hřbitov Bradlo s kaplí sv. Máří Magdalény, k níž vede cesta lemovaná kamennou křížovou cestou. Ve 13. století byl postaven kostel Všech svatých, na jehož věži jsou hodiny z roku 1940 od firmy Heinz z Prahy. K hlavním turistickým atrakcím rozhodně patří již zmiňovaná úzkokolejná trať z Jindřichova Hradce do Obrataně, která v létě nabízí i vyhlídkové jízdy parním vlakem.

 

MěÚ: nám. Čsl. armády 52, 394 81 Kamenice nad Lipou

Tel.: +420 565 432 101, mesto@kamenicenl.cz

www.kamenicenl.cz

Kamenice nad LipouKamenice nad LipouKamenice nad Lipou

Kamenný kruh Druidů – Počátky–Svatá Kateřina

Kamenný kruh Druidů – Počátky–Svatá Kateřina

Kamenný kruh Druidů – Počátky–Svatá Kateřina

Kamenný kruh je novodobou replikou megalitické stavby. Byl postaven v roce 2014 jako největší kromlech v České republice. Jeho účelem je pomoci lidem v jejich duchovním vývoji a zlepšení zdraví.

Působení kamenů na jejich okolí a člověka vychází ze schopností krystalů daných jejich shluky a usměrněním. Ty pak umějí zpracovat světlo, především Slunce a Měsíce a také zemskou a kosmickou energii.

Kruhové kamenné stavby jsou jedním ze základních typů megalitů, které vznikaly ve světě na konci pravěku. Již tehdy lidé téměř na celém povrchu Země věděli o schopnostech přírodních krystalů a dovedli jich využít pro svůj život prostřednictvím různých podob megalitů. Zejména pak západoevropští druidi, kteří byli pokračovateli legendární atlantské a předchůdci keltské kultury.

(zdroj: www.katerinaresort.cz)

 

 

Kamenný kruh Druidů – Počátky–Svatá Kateřina

Klášter Želiv

Klášter Želiv

Klášter Želiv

Klášter premonstrátů v Želivě je národní kulturní památkou, vyhledávaným poutním místem, tradiční destinací domácích i zahraničních turistů, kteří zde ocení klid pro duchovní obnovu i fyzický odpočinek. Stejně tak jako v minulosti je i dnes klášter centrem duchovního života. Bratři v čele s opatem Jáchymem zde žijí v komunitě a kromě duchovní činnosti spravují také majetek kláštera, ke kterému patří ubytování, pivovar, restaurace, lesy, polnosti a rybníky. 

(zdroj: www.zeliv.eu)

 

Klášter Želiv

Kostel Nejsvětější Trojice – Křemešník

Kostel Nejsvětější Trojice – Křemešník

Kostel Nejsvětější Trojice – Křemešník

Poutní místo Křemešník se nachází v Českomoravské vrchovině nedaleko od Pelhřimova. Na vrcholu zalesněného kopce (765 metrů n. m.) vznikl v 1. polovině 18. století barokní kostelík Nejsvětější Trojice.

Vedle velkého množství mariánských poutních svatyní se v naší zemi vyskytuje i několik poutních míst k Nejsvětější Trojici. 

Kolem kostelíka byly vystavěny
 ambity s dvěma kaplemi. K místu vedla také křížová cesta. Studánku s léčivou vodou "střeží" barokní kaple z roku 1689, upravená před 2. světovou válkou. Zdejší voda protéká stříbronosnými rudami a je slabě radioaktivní. Prohlídky poutního areálu jsou možné objednat na tel. čísle 775 765 955 nebo na emailu kremesnik.prohlidky@seznam.cz. Prohlídka trvá asi 50 minut, zahrnuje kapli Mrtvých, kapli Korunovace Panny Marie, kostel Nesvětější Trojice a povídání o křemešnických studánkách, Větrném zámečku a poutním areálu. 

dubnukvětnučervnu a říjnu jsou o sobotách a svátcích prohlídky od 10.00 do 17.00, o nedělích od 13.00 do 17.00 hodin. V září se prohlídky konají vždy v pátek a neděli od 13.00 do 17.00 a v sobotu i o svátcích od 10.00 do 17.00 hodin. V červenci a srpnu je možné si areál prohlédnout od pondělí do soboty mezi 10.00 až 17.00, nebo v neděli od 13.00 do 17.00 hodin. Prohlídky je možné podle zájmu uskutečnit i po 17. hodině nebo mimo otevírací dobu. Od pondělí do pátku je v případě nepříznivého počasí zavřeno. Prohlídky začínají jedenkrát za hodinu v ambitech areálu kostela. Vstupné je dobrovolné.

Asi 400 metrů od kostela se nachází také ocelová 
rozhledna Pípalka, která byla postavena v roce 1993. Stojí v nadmořské výšce 765 metrů nad mořem, její výška je 52 metrů. Vyhlídková plošina je ve výšce 40 metrů a vede k ní cca 200 schodů. 

(Zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.nakremesniku.cz

 

Kostel Nejsvětější Trojice – Křemešník

Leskovice

Obec leží na dopravní spojnici mezi městy Pelhřimov a Tábor v nadmořské výšce 615 metrů. První písemná zmínka o obci se datuje do roku 1379 a je zapsána v berních registrech, avšak předpokládá se, že vznikla mnohem dříve. Nejvýznamnější a také nejstarší památkou Leskovic je kaplička postavená v 18. století. Dnešní obec je velmi dobře vybavená. Najdete zde víceúčelovou budovu, v níž dnes sídlí obecní úřad, pobočka České pošty a knihovna. Velmi dobrá je zde i doprava díky autobusovým a vlakovým spojením do okolních měst a obcí. Leskovice jsou obcí velmi malou, dnes zde žije pouze necelá stovka obyvatel. Činným spolkem je Sbor dobrovolných hasičů Leskovice, jenž zde má dlouholetou tradici a pořádá spolu s obcí společenské a tradiční akce.

 

OÚ: Leskovice 51, 394 14 Leskovice

Tel.: +420 565 394 298, ou.leskovice@tiscali.cz

www.obecleskovice.cz

Leskovice

Městys Božejov

Městys Božejov se nachází mezi Pelhřimovem a Kamenicí nad Lipou. Vznik obce klademe do doby dřívější, než je letopočet 1200. Znak obce vychází ze čtvrceného štítu Voračiských z Paběnic, jimž Božejov patřil v letech 1680–1837. Meč byl převzat od prvních doložených držitelů lokality – Tlusků z Božejova a vidle zastupuje Leskovce z Leskovce, již drželi Božejov v letech 1549–1680. V obci žije 650 obyvatel a její součástí je i osada Nová Ves. Z historických památek je zde původně gotický kostel sv. Jiří, který byl v polovině 17. století přestavěn na raně barokní. Jeho součástí je fara, prvně zmíněna roku 1352. Dalšími pamětihodnostmi jsou kaple sv. Anny na hřbitově, vodní kaplička z roku 1784, boží muka či kámen „Adámek“ připomínající selské bouře. Obyvatelům je v obci k dispozici pošta, zdravotní středisko, obchod se smíšeným zbožím, základní a mateřská škola.

 

ÚM: Božejov 111, 394 61 Božejov

Tel.: +420 565 397 211, obec.bozejov@quick.cz, www.bozejov.cz

Městys BožejovMěstys Božejov

Moraveč

Moraveč se nachází v okrese Pelhřimov a protéká jí Cerekvický potok. První písemná zmínka pochází z roku 1379. Zde působícími spolky jsou hasiči a myslivci z Moravče, kteří spolu s obcí pořádají plesy nebo akce pro děti. V obci je živý evangelický sbor, který působí v tolerančním kostele z roku 1785.

 

 

OÚ: Moraveč 110, 393 01 Pelhřimov

Tel.: +420 565 394 129

podatelna.moravec@tiscali.cz

www.obecmoravec.cz

Moraveč

Motokrosový areál Pacovský Propad – Pacov

Motokrosový areál Pacovský Propad – Pacov

Motokrosový areál Pacovský Propad – Pacov

První krůčky motokrosového dění v Pacově sahají do šedesátých let minulého století, kdy parta nadšenců fandících tomuto sportu začala pořádat první závody v lokalitě hned za městem zvané „Na Propadě“.

Za léta prošel areál mnohými změnami, samozřejmě i kolektiv se obměnil. V současné době má náš klub, který je od roku 2006 členem Autoklubu České republiky přes 50 členů.

Hlavní naší činností je udržet a rozvíjet tento sport v Pacově. Velkým cílem spolu s Městem Pacov je vybudování multifunkčního sportovně – rekreačního areálu.

(zdroj: www.motocrosspacov.cz)

Motokrosový areál Pacovský Propad – Pacov

Muzeum rekordů a kuriozit – Pelhřimov

Muzeum rekordů a kuriozit – Pelhřimov

Muzeum rekordů a kuriozit – Pelhřimov

Jeden z nejnavštěvovanějších turistických cílů v srdci České republiky spravuje AGENTURA DOBRÝ DEN, která je rovněž autorem České knihy rekordů a má na svědomí i více než čtvrtstoletí trvající tradici festivalů PELHŘIMOV – MĚSTO REKORDŮ, jež přinesla přes 1000 pozoruhodných rekordů v desítkách oborů lidského konání.

 

Největší, nejmenší, nejdelší, nejtěžší, nejrychlejší, nejvytrvalejší… to vše jsou přívlastky, s nimiž se v našich expozicích setkáte na každém kroku:

 

Muzeum rekordů a kuriozit – dolní brána ve spodní části náměstí:

nejdelší lžíce (253 cm), největší hrací kostka (164 kg), největší čokoládový zámek (37 kg), funkční jízdní kolo ze dřeva, nejmenší motorka, Pražský hrad z 10 800 špejlí, sto recesních nesmysluplných lžic a stovky dalších exponátů.

 

Expozice Zlaté české ručičky - světové unikáty ze sirek – je vzdálena 150 m:

funkční kytary, housle, mandolíny, historické vázy, obrazy – vše ze sirek – 90 exponátů, 571 871 sirek a 248 344 zápalkových hlaviček – 63 310 hodin práce jediného člověka (Tomáš Korda) A navíc: největší plyšák (4 metry), nejvyšší pivní láhev (208 cm), kostely z 63 tisíc zrnek rýže, funkční kamenné housle, parní stroj ze skla, jedlé krajkové šaty, obří mamut z proutí, obrazy z těstovin i rýže...

 

Obě expozice spojuje stezka s názvem Procházka Českou knihou rekordů se třemi zvukovými tabulemi a obřími předměty.

 

Navštivte PELHŘIMOV – MĚSTO REKORDŮ – máme otevřeno každý dobrý den, po celý rok od 9.00 do 17.00 hodin.

 

I Vy buďte NEJ... a dejte nám o tom vědět!

 

Nábřeží rekordů a kuriozit 811, 393 01 Pelhřimov

www.dobryden.cz, agentura@dobryden.cz

Tel.: +420 777 601 304

Muzeum rekordů a kuriozit – Pelhřimov

MUZEUM REKORDŮ A KURIOZIT PELHŘIMOV

Jeden z nejnavštěvovanějších turistických cílů v srdci České republiky spravuje AGENTURA DOBRÝ DEN, která je rovněž autorem České knihy rekordů a má na svědomí i více než čtvrtstoletí trvající tradici festivalů PELHŘIMOV – MĚSTO REKORDŮ, jež přinesla přes 1000 pozoruhodných rekordů v desítkách oborů lidského konání.

 

Největší, nejmenší, nejdelší, nejtěžší, nejrychlejší, nejvytrvalejší… to vše jsou přívlastky, s nimiž se v našich expozicích setkáte na každém kroku:

 

Muzeum rekordů a kuriozit – dolní brána ve spodní části náměstí:

nejdelší lžíce (253 cm), největší hrací kostka (164 kg), největší čokoládový zámek (37 kg), funkční jízdní kolo ze dřeva, nejmenší motorka, Pražský hrad z 10 800 špejlí, sto recesních nesmysluplných lžic a stovky dalších exponátů.

 

Expozice Zlaté české ručičky - světové unikáty ze sirek – je vzdálena 150 m:

funkční kytary, housle, mandolíny, historické vázy, obrazy – vše ze sirek – 90 exponátů, 571 871 sirek a 248 344 zápalkových hlaviček – 63 310 hodin práce jediného člověka (Tomáš Korda) A navíc: největší plyšák (4 metry), nejvyšší pivní láhev (208 cm), kostely z 63 tisíc zrnek rýže, funkční kamenné housle, parní stroj ze skla, jedlé krajkové šaty, obří mamut z proutí, obrazy z těstovin i rýže...

 

Obě expozice spojuje stezka s názvem Procházka Českou knihou rekordů se třemi zvukovými tabulemi a obřími předměty.

 

Navštivte PELHŘIMOV – MĚSTO REKORDŮ – máme otevřeno každý dobrý den, po celý rok od 9.00 do 17.00 hodin.

 

I Vy buďte NEJ... a dejte nám o tom vědět!

 

Nábřeží rekordů a kuriozit 811, 393 01 Pelhřimov

www.dobryden.cz, agentura@dobryden.cz

Tel.: +420 777 601 304

MUZEUM REKORDŮ A KURIOZIT PELHŘIMOVMUZEUM REKORDŮ A KURIOZIT PELHŘIMOV

Muzeum Tři oříšky pro Popelku – Počátky

Muzeum Tři oříšky pro Popelku – Počátky

Muzeum Tři oříšky pro Popelku – Počátky

Myšlenka muzea vznikla během svatby Pavla Trávníčka pohádkového prince, která se konala u nás na Letohrádku sv. Vojtěch. Majitele Letohrádku sv. Vojtěch pana Pavla Beneše mrzelo, že sousedé v německém Moritzburgu u Drážďan mají každoročně výstavu k pohádce Tři oříšky pro Popelku, a tak došlo k nápadu vybudovat expozici v Čechách, přímo na Letohrádku sv. Vojtěch v Počátkách. Jednání v Německu začalo na podzim roku 2015. O tři měsíce později jsme začali jednat o zapůjčení kostýmů a věcí spojených s úspěšnou pohádkou, ke stálé expozici na Letohrádku sv. Vojtěcha. V tu chvíli již nic nebránilo tomu, začít budovat a tvořit. Výstava byla slavnostně otevřena 2. 7. 2016, za hojné účasti veřejnosti, doplněná o slavnostní přestřižení stuhy od pohádkového prince Pavla Trávníčka a jeho následné odpolední autogramiády, která trvala přes dvě hodiny. 

(zdroj: www.muzeumpopelka.cz)

 

Muzeum Tři oříšky pro Popelku – Počátky

Muzeum Vysočiny – Pelhřimov

Muzeum Vysočiny – Pelhřimov

Královské město Pelhřimov se stalo roku 1850 správním střediskem - sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu. Soustředění státní správy do města, které tehdy mělo 3.591 obyvatel, vytvořilo předpoklady pro jeho další politický, hospodářský a také kulturní rozvoj. 

Do poslední třetiny 19. století se datují počátky vlastivědy na Pelhřimovsku. Prvním hmatatelným dokladem byly historické práce ředitele pelhřimovského reálného gymnázia Václava Petrů, z nichž nejstarší vyšla tiskem již v roce 1876. Na ně navazovaly spisy národohospodářské, uměleckohistorické a národopisné. Sběratelská činnost se rozvíjela v 90. letech 19. století. V období let 1890 - 1895 shromáždil cenný etnografický a folkloristický materiál Vladimír Charvát a +publikoval jej v knize Z českého jihu, která vyšla v Praze roku 1898. Počátkem 20. století přispívala z Pelhřimovska do časopisu Český jih Anna Šebestová-Ledecká, významná organizátorka místní Národopisné výstavy z roku 1895. Vlastivědné a historické příspěvky otiskoval též Týdeník z Českomoravské vysočiny, který začal vycházet v roce 1919. Jen o rok mladší byl vlastivědný měsíčník Vlastivědný sborník českého jihovýchodu.

Materiál, shromážděný probuzenou sběratelskou činností, byl poprvé prezentován na výstavách (1883 - Hospodářská výstava, 1895 - Národopisná výstava, 1906 -Výstava ženských ručních prací atd.). 

Všechny výše uvedené skutečnosti spoluvytvářely předpoklady pro založení pelhřimovského muzea. Dalšími důležitými předpoklady byly celkový rozvoj muzeí v českých zemích a také samotný vznik muzeí v okolních městech (1875 - Havlíčkův Brod, 1878 - Tábor, 1884 - Jindřichův Hradec, 1893 - Počátky, 1895 - Humpolec, 1898 - Soběslav). 

Návrh na založení muzejního spolku a muzea v Pelhřimově, podaný ředitelem reálného gymnázia Václavem Petrů, schválilo pelhřimovské obecní zastupitelstvo dne 11. září 1901. Základem muzejního fondu, který muzejní spolek spravoval a rozšiřoval, se stal materiál z Národopisné výstavy v roce 1895 a sbírka starožitností architekta Rožánka z Nových Dvorů. 

Koncem roku 1907 byl z podnětu Jana Frieda, Karla Juna a JUDr. Antonína Linharta muzejní spolek reorganizován a následujícího roku byla zpřístupněna ve třech místnostech bývalého zámku pánů z Říčan první stálá expozice pelhřimovského muzea. Členové muzejního spolku se soustředili především na činnost sbírkotvornou a publikační. Nejvýznamnějšími vydavatelskými činy spolku bylo vydání monografie „Pelhřimov“ autorů Karla Polesného a Zdeňka Wirtha a vydání prvních dílů „Dějin královského města Pelhřimova a jeho okolí“ od Josefa Dobiáše. 

RNDr. Jan Fried vedl veškerou muzejní agendu až do zániku muzejního spolku v roce 1951. Pravděpodobně k 1. lednu 1954 došlo k převzetí muzea do státní správy. Muzeum dostalo oficiální název Okresní vlastivědné muzeum v Pelhřimově a bylo řízeno Okresním národním výborem v Pelhřimově. 

Do roku 1960 podléhalo pelhřimovské muzeum metodickému řízení Krajského muzea v Jihlavě. Po reor-ganizaci státní správy a zrušení Jihlavského kraje přešlo muzeum pod metodické řízení Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. V souvislosti s novým ideovým pojetím muzejní práce a zejména prezentace sbírek byl už od roku 1949 vznášen na pelhřimovské muzeum požadavek na přebudování stálých expozic. S dílčími úpravami (v roce 1967 byla otevřena síň grafika, typografa a tvůrce písma Oldřicha Menharta a o rok později síň pelhřimovských literátů) přetrvala původní stálá expozice až do roku 1977. 

V letech 1978 - 1981 se připravovalo otevření nové expozice v budově bývalého zámku pánů z Říčan s názvem „Vítěznou cestou KSČ“. Tato expozice byla na počátku roku 1990 zrušena z důvodu nedostatku relevantních dokumentů, odpovídajících objektivní skutečnosti. Ve Šrejnarovském domě (Masarykovo náměstí č.p. 10) byla zpřístupněna v roce 1985 druhá část stálé expozice, zaměřená na historii pelhřimovského regionu. 

V roce 1991 muzeum oslavilo 90. výročí založení otevřením nové stálé expozice v zámku Říčanských, která připomíná významné osobnosti Pelhřimovska a také ve větší míře představuje sbírkový fond z depozitářů muzea. O dva roky později byla reinstalována též stálá expozice ve Šrej-narovském domě. 

Počátkem roku 2003 se z bývalého Okresního muzea Pelhřimov stává, v důsledku změny územně správních celků, příspěvková organizace zřizovaná krajem Vysočina s názvem Muzeum Vysočiny Pelhřimov. V souvislosti s těmito změnami dochází i k podstatné reorganizaci ve vedení muzea i jeho struktuře. Současné vedení připravilo rozsáhlé změny stylu práce muzea jako odborné organizace a radikální změny v náplni a prezentaci stálých expozic.  

(zdroj: http://www.muzeumpe.cz)

 

Nová Cerekev

Historie Nové Cerekve se začíná psát již ve 12. století. Ves měla právo užívat titul městyse od roku 1543 díky dekretu panovníka Ferdinanda I., s nímž souviselo také právo pořádání výročních a dobytčích trhů. Místní části jsou Markvarec, Chmelná, Myslov, Stanovice, Proseč-Obořiště a Částkovice. Markvarec je část ze všech nejvýše položená a je obklopena rozsáhlými lesy s dominantami budovy hájovny a Hruškova mlýna. Na její návsi stojí kaplička z roku 1939. Mezi Novou Cerekví a Markvarcem najdete vesničky Chmelná a Myslov. Ty vám nabídnou dominantu chmelenské kapličky. Část Stanovice se prvně připomíná roku 1379 a historicky cennou stavbou zde je Pachtův špejchar ze 16. století a na návsi vás okouzlí kaple Narození Panny Marie. Proseč dříve patřila k drobným šlechtickým statkům a stávalo zde šlechtické sídlo, dnes zde najdete zámek. Ten je zapsán v seznamu kulturních památek spolu se zámeckým parkem. Památkově chráněná je také kaple sv. Rocha postavená v barokním stylu. V Částkovicích najdete křížek pod lipami, památnou lípu malolistou a kapličku na návsi. Nová Cerekev samotná je také plná památek a událostí, jež se nesmazatelně zapsaly do historie a jež jsou viditelné dodnes. Severní předměstí bylo ryze židovskou čtvrtí, jehož historie sahá do 16. století. Pobyt Židů zde připomíná synagoga, jež je dílem stavitele Štěpána Walsera. Ta ve své expozici mapuje život židovských obyvatel. Nepřehlédnutelnou budovou je základní škola. Pro obyvatele zde slouží mateřská škola, zdravotní středisko či budova nádraží.

 

ÚM: Nová Cerekev 276,

394 15 Nová Cerekev

Tel.: +420 565 394 114

mestys@novacerekev.cz

www.novacerekev.cz

Nová CerekevNová CerekevNová Cerekev

Pacov

náměstí Svobody 1

395 01 Pacov

Tel.: +420 565 455 100

infocentrum@mestopacov.cz

www.zamekpacov.cz

 

Pelhřimov

Masarykovo nám. 10

393 01 Pelhřimov

Tel.: +420 565 326 924

ic@kzpe.cz

www.pelhrimovsko.cz

Pelhřimovsko - zajímavosti regionu

Naše putování za krásami a zajímavostmi začneme v Pelhřimově – městě rekordů a kuriozit, městě, které vás svými branami zve na Vysočinu. Pelhřimov je krásné město s historickým centrem. Nelze jej navštívit a nevstoupit do Jihlavské brány, kde sídlí Muzeum rekordů a kuriozit. Právě zde jsou uloženy unikáty, díky nimž město získalo svou pověst. Patřičně hrdý je však Pelhřimov i na své rodáky – rodinu Lipských. Z té pochází bratři Oldřich a Lubomír, kteří se autorsky podíleli na filmech jako Šest medvědů s Cibulkou nebo Ať žijí duchové! Duchy možná najdete i na zámku pánů z Říčan. Funguje zde Muzeum Vysočiny a ve sklepení se navíc rozkládá městská šatlava. Nestačí vám to? Pak šup s vámi do pekla. Ano, i to tu mají. Vstup do unikátní expozice Pelhřimovské peklo najdete pod Městským informačním centrem. Můžete ale vystoupat i do oblak. To vám umožní vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje, odkud jsou nádherné výhledy na celé město.

 

Vysoká koncentrace turistických lákadel je i v okolí Pelhřimova. Zhruba 9 km jihovýchodně od Pelhřimova v Českomoravské vrchovině se vypíná vrch Křemešník. Na jeho vrcholku najdete poutní kostel Nejsvětější Trojice, ale také ocelovou rozhlednu Pípalku a sluneční hodiny.

 

Z Křemešníku pokračujme za Hliníkem. Do Humpolce. Nic totiž neproslavilo Humpolec tolik jako legendární věta z filmu Marečku, podejte mi pero „Hliník se odstěhoval do Humpolce“. Fiktivní postava tu má dokonce svoji pamětní desku a muzeum, tzv. Hliníkárium. Najdete tu ale i zcela seriózní památky, jako jsou kostel sv. Mikuláše s vyhlídkovou věží nebo zřícenina hradu a rozhledna Orlík. Unikátní pohled do života tehdejších obyvatel pak nabízí Skanzen Zichpil. Ten se otevřel ve stejnojmenné čtvrti, která byla bydlištěm těch nejchudších. V jejím těsném sousedství se rozkládalo Židovské město.

 

Po návštěvě Humpolce si můžete odskočit do 8 km vzdáleného Kaliště, rodiště Gustava Mahlera. V jeho rodném domě se kromě restaurace nachází i expozice. Z Kaliště lze pokračovat přes Želiv, kde se rozkládá klášterní komplex s Trčkovým hradem, až do Pacova, kde doporučujeme navštívit místní zámek. Kromě zámku zde najdete také motokrosový areál Pacovský Propad. Technicky orientovaní turisté jistě ocení úzkokolejnou železniční trať z Jindřichova Hradce, jejíž konečnou stanicí je nedaleká Obrataň. Na této trati nejezdí pouze pravidelná vlaková doprava, ale i unikátní historické parní soupravy.

 

Okruh po Pelhřimovsku můžete zakončit v Počátkách. Děti tam budou určitě spěchat do pohádkového muzea Tři oříšky pro Popelku, po cestě ale ještě můžete navštívit hrad Kámen nebo zámek Kamenice nad Lipou. V Počátkách doporučujeme i vyhlídkovou věž kostela sv. Jana Křtitele a v nedalekém resortu Svatá Kateřina Kamenný kruh druidů přezdívaný český Stonehenge.

 

Na závěr zmiňme ještě zámky Žirovnice a Červená Řečice, židovskou synagogu v Nové Cerekvi nebo dvouposchoďový most ve Vojslavicích. Zajímavostí je také zatopený lom v Horní Cerekvi a tzv. hlavní evropské rozvodí Labe–Dunaj v Nové Bukové. To odděluje povodí těchto řek, které odtud tečou opačnými směry, jedno končí v Severním moři, druhé v moři Černém.

 

Přijměte pozvání do kraje, kde se věci zdánlivě nemožné stávají skutečností.  

Pelhřimovsko - zajímavosti regionuPelhřimovsko - zajímavosti regionuPelhřimovsko - zajímavosti regionuPelhřimovsko - zajímavosti regionuPelhřimovsko - zajímavosti regionuPelhřimovsko - zajímavosti regionu

Počátky

Počátky leží na česko-moravské zemské hranici s historickým jádrem vyhlášeným jako městská památková zóna s 5 místními částmi. První písemná zmínka se objevuje na konci 13. století v listáři Tobiáše z Bechyně. Město se může pochlubit množstvím památek, z nichž jmenujme kostel Božího těla, kašnu na Palackého náměstí, budovu radnice, Městské muzeum či rodný dům Otokara Březiny.

 

MěÚ: Palackého náměstí 1, 394 64 Počátky

Tel.: +420 561 034 921

infocentrum@pocatky.cz

www.pocatky.cz

Počátky

Polesí

První písemná zmínka pochází z roku 1437 a současné jméno bylo obci přiřčeno v roce 1950. V minulosti zde stála tvrz pravděpodobně postavená rodem Leskovců, avšak roku 1959 byla nenávratně zbořena. Zajímavostí obce je kaple sv. Jana Nepomuckého s pozoruhodným obrazem tohoto světce spolu s moravským mučedníkem Janem Sarkandrem a na Pelhřimovsku je ojedinělý.

 

OÚ: Polesí 23, 394 68 Žirovnice

Tel.: +420 602 182 851, obec.polesi@cmail.cz

www.obecpolesi.cz

Polesí

Proseč pod Křemešníkem

Obec Proseč pod Křemešníkem leží v okrese Pelhřimov a je oblíbeným místem turistů směřujících z Pelhřimova na Křemešník. Prvně se připomíná roku 1379. Leží v nadmořské výšce 609 m n. m. V katastru obce najdete také přírodní památku Ivaniny rybníčky. Obec byla dříve především zemědělského rázu, jenž se zde dochoval dodnes, avšak funguje zde také truhlářská výroba. Památkou zapsanou do seznamu kulturních památek je kaplička s šestibokým půdorysem a věžičkou. Ta byla pravděpodobně postavena v roce 1884, což dokazuje tento rok vyrytý na fasádě. Roku 2004 byla zasvěcena Korunování Panny Marie. O kulturu a společenské dění v obci se stará obec samotná a tyto akce se konají především v objektu bývalé školy, dnes po rekonstrukci kulturní a společenské centrum. Mezi oblíbené akce patří Obecní veselice, dětský maškarní karneval, turnaj ve stolním tenisu či Skokové závody. Unikátem je také tzv. Hubertova jízda, pořádaná každý poslední víkend v říjnu. Turisté a cyklisté uvítají červenou trasu, jež od Pelhřimova stoupá k Proseči pod Křemešníkem a provede oblastí Ivaniných rybníčků. Pro svůj půvab a osobitost je Proseč velmi oblíbeným místem rekreace, o čemž svědčí 63 rekreačních chat.

 

 

 

OÚ: Proseč pod Křemešníkem 19, 393 01 Pelhřimov

Tel.: +420 723 091 854, obec@prosecpodkremesnikem.cz

www.prosecpodkremesnikem.cz

Proseč pod KřemešníkemProseč pod KřemešníkemProseč pod Křemešníkem

Rodinov

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1549, avšak obec pravděpodobně vznikla již ve 13.–14. století a Rodinov patřil do bechyňského panství spolu s kamenickým panstvím. Původně v lesích Krupčinách nedaleko Rodinova stávalo hradiště. Památkou obce je kostelík na návsi, pomník obětem 1. světové války a stojí zde také hasičská zbrojnice.

 

OÚ: Rodinov 46, 394 70 Kamenice nad Lipou

Tel.: +420 724 181 475

obec.rodinov@gmail.com

www.rodinov.gufoo.cz

Rodinov

Rodný dům Gustava Mahlera – Kaliště

Rodný dům Gustava Mahlera – Kaliště

Rodný dům Gustava Mahlera – Kaliště

Původně zájezdní hostinec, v němž se světoznámý dirigent a hudební skladatel Gustav Mahler (1860 - 1911) narodil, byl koncem devadesátých let minulého století rekonstruován. Dobová restaurace je doplněna nově vybudovaným hudebním sálem, v němž se konají koncerty a mezinárodní mistrovské kursy zpěvu, klavíru a interpretace soudobé hudby. K dispozici jsou upomínkové předměty, brožury s rodokmenem a výstava českých reálií v životě Gustava Mahlera. Návštěvu expoziční části je nutné předem objednat. 

(zdroj: www.region-vysocina.cz)

 

Rodný dům Gustava Mahlera – Kaliště

Rozhledna Pípalka – Křemešník

Rozhledna Pípalka – Křemešník

Rozhledna Pípalka – Křemešník

Rozhledna Pípalka byla dokončena v roce 1993 jako společný majetek KČT Pelhřimov a Armády ČR. Stojí na nejvyšším vrcholu Pelhřimovska, Křemešníku, v nadmořské výšce 765 m n. m. Vede na ni 205 schodů, konstrukce dosahuje 52 metrů a hlavní plošina je vybudována ve výšce 40 metrů. Směřuje sem mnoho pěších i cyklistických značených cest. Na rozhledně je umístěn silný dalekohled. Za příznivého počasí lze zahlédnout hrad Lipnici a Roštejn, vrcholy Čeřínku, Špičáku a Javořice, Žďárské vrchy a dokonce Krkonoše nebo Šumavu. Orientaci v okolí usnadňují popisy vrcholů na podlaze vyhlídkové plošiny. 


Na Křemešníku stojí kostel, křížová cesta, Větrný zámeček, lanové centrum, lyžařský areál a hotel Křemešník. 

(zdroj: www.region-vysocina.cz)

 

Rozhledna Pípalka – Křemešník

Skanzen Zichpil – Humpolec

Skanzen Zichpil – Humpolec

Skanzen Zichpil – Humpolec

Nahlédněte do starého Humpolce, jehož součástí byla a je původně chudinská zástavba lokality zvané Zichpil a v těsném sousedství stojící bývalé Židovské město. Otevírá se zde skanzen méně majetných.

Skanzen návštěvníkům nabídne obraz života chudých lidí z přelomu 18. a 19. století.  Čtvrť Zichpil se spolu s Židovským městem nachází mezi Horním náměstím a hřbitovem. Domek, ve kterém se skanzen nachází, je posledním zachovaným objektem z této doby. Ve skanzenu bude vidět vše, co k životu lidí v té době patřilo, tedy kompletní vybavení od kuchyně po ložnici včetně hospodářského nářadí

Nápravníkovo stavení:

Jedná se o poloroubený přízemní domek se zděnou částí kolem černé kuchyně a bočním zděným přístavkem chlívku. Světnice je roubená se zděným průčelím do ulice a rozdělená dodatečnou příčkou. Pod světnicí se nalézá valený sklípek, do kterého se chodí schůdky z předsíně. Stropní trámy jsou zároveň vaznými trámy krovu, strop – jednoduchý fošnový záklop. Krov je jednoduchá hambalková soustava se střední vaznicí, střecha sedlová s polovalbou na jižní straně, kde se zachovalo prkenné bednění štítu. Krytinu tvořil šindel, na kterém je několik vrstev lepenky.
S datací objektu nám výrazně pomáhá dendrochronologiský průzkum, který dokáže z podkorních let dřeva, na použitých dřevěných prvcích stavby, určit přesně rok zkácení stromů z kterých byla vytesána např. konkrétní krokev střechy či stropní trám. Vzroky odebrané z tohoto objetu prozrazují, že jeho převážná část vznikla na samém konci 18 st. tedy v tetech 1793-1794 a dostavba pak po roce 1840.

 

(zdroj: http://www.kudyznudy.cz

www.castrum.cz/skanzen-zichpil/

Skanzen Zichpil – Humpolec

Sluneční hodiny – Křemešník

Sluneční hodiny – Křemešník

Sluneční hodiny – Křemešník

Mezi Pelhřimovem a Jihlavou vystupuje z ploché Křemešnické vrchoviny její nejvyšší vrchol - 765 metrů vysoký Křemešník, kde se kdysi dolovalo stříbro a byly zde i malé lázně. Dnes je tento vrch známý nejen turistům, ale i lyžeřům díky zdejšímu vleku a sjezdovým drahám.

Na vlastním vrchu Křemešník jsou na kamenném sloupku upevněny sluneční hodiny, které vyrobil a sestavil rodák z nedalekého Pelhřimova - Komárek - již v roce 1840. Trvalo však dalších třicet devět let, než byly umístěny na vrcholu Křemešníku. Konstrukce slunečních hodin je zajímavá. Tvoří ji tři kovové, navzájem kolmé kruhy. Jejich středem prochází upevněný kovový prut s koulí uprostřed. Jeden z kruhů je širší a opatřen černou hodinovou stupnicí na bílém podkladu. Stín tyče s koulí na této stupnici ukazuje sluneční čas.

 

(zdroj: www.oko.yin.cz

Sluneční hodiny – Křemešník

Střítež

Obec Střítež se dělí na 3 místní části - Střítež, Bor a Krumvald. První písemná zmínka se datuje do roku 1379 v kronice Dobiáše s názvem Dějiny královského Pelhřimova a jeho okolí. Dříve patřila k řečickému panství, později k panství božejovskému. Své jméno dostala pravděpodobně dle bažinatých porostů nebo strážního místa. Část Bor vznikla až v roce 1549, část Krumvald roku 1393 a připojena ke Stříteži byla roku 1962. Ve Stříteži dříve fungovala škola, ta však svému původnímu účelu již neslouží. Dnes v této zrekonstruované budově sídlí obecní úřad, taneční sál, knihovna a hasičská klubovna. Právě sbor dobrovolných hasičů je velmi aktivním obecním spolkem, jenž pomáhá s pořádáním kulturních a společenských akcí v obci, ale také provádí protipožární prevenci. Jedním z nejdůležitějších subjektů zde fungujících je ZOD Božejov, jež se stará o veškerou zemědělskou půdu v katastru a zaměstnává největší skupinu obyvatel. Střítež je také členem mikroregionu Brána Vysočiny. Dominantou obce je kaple Nejsvětější Trojice, rybník na návsi, boží muka či bývalá váha. Také osada Bor se může pochlubit kapličkou, v Krumvaldu najdete zvoničku a prastarou lípu.

 

OÚ: Střítež 39, 393 01 Pelhřimov

Tel.: +420 725 101 130,

obecstritez@tiscali.cz

www.obec-stritez.cz

StřítežStřítežStřítež

Trčkův hrad – Želiv

Trčkův hrad – Želiv

Trčkův hrad – Želiv

Trčkův Hrad – pozdní gotický hrad z 2. poloviny 15. století, později v několika etapách renesančně přestavěný. Hrad je součástí klášterního areálu Želiv. Budova je dvoukřídlá, její východní část je užší , jednopatrová, západní mohutná, širší, dvoupatrová. Jižní část sklepů a přízemí jsou tvořeny středověkým zdivem z lomového neomítnutého kamene ze 13. století. Severní část s gotickými prvky vznikla ve 14. a 15. století. První a druhé patro hradu vznikalo za dob renesance a je zdobeno psaníčkovými a figurálními sgrafity z 2. poloviny 16. století.

Dochoval se tzv. kazetový sál v prvním patře s vyobrazením všech madon od A. Haushera z roku 1914. Dominantou je freska Narození Páně , vytvořená na základě motivů Mikoláše Alše , od Bóži Dvořáka.

V 19. století byly umístěny klášterní muzejní sbírky. V roce 1907 hrad vyhořel. V prvním patře se také nacházela opatská kaple sv. Kříže z 15. stol., která byla zrušena při opravách v letech 19087-1914. Zachována je křížová a valená klenba lunetami a bohatou štukovou výzdobou z konce 17.st. Za války byl hrad využíván jako lazaret a po válce jako dívčí škola. V roce 1950 se stal součástí internačního tábora kněží a řeholníků, od roku 1956 zde byla umístěna psychiatrická léčebna. S celým objektem byl i tento objekt navrácen premonstrátům roku 1991.

 

(zdroj: www.kamsevydat.cz

Trčkův hrad – Želiv

Ústrašín

Obec se nachází v okrese Pelhřimov a protéká kolem ní říčka Hejlovka. První písemná zmínka se datuje do roku 1352. Nejstarší památkou v obci je místní kostel a pomník. Aktivním spolkem je fotbalové družstvo FC Ústrašín. Občanům zde slouží knihovna a obec je aktivní v pořádání tradičních akcí a událostí, z nichž jmenujme ústrašínskou pouť, silvestrovský ohňostroj, setkání rodáků a jiné.

 

OÚ: Ústrašín 3, 393 01 Pelhřimov

Tel.: +420 565 397 269

info@ustrasin.cz, www.ustrasin.cz

Ústrašín

Úzkokolejná železniční trať Jindřichův Hradec–Obrataň

Úzkokolejná železniční trať Jindřichův  Hradec–Obrataň

Úzkokolejná železniční trať Jindřichův Hradec–Obrataň

Jeli jste někdy parním vlakem? Pokud ne, můžete se svézt některým z jindřichohradeckých pravidelných parních vlaků, které se vypravují na cestu během letní sezóny. Projeďte se po poslední úzkorozchodné železnici v Čechách.

V jihovýchodních Čechách, v půvabném, zasněném kraji lesů, kopců, rybníků České Kanady najdete něco, co jinde nabídnout prostě nemohou: poslední úzkorozchodnou železnici v Čechách. Od roku 1897 neodmyslitelně patří ke koloritu Jindřichohradecka dvě lokálky s rozchodem kolejí pouhých 760 mm. Obě tratě, Jindřichův Hradec – Nová Bystřice i Jindřichův Hradec – Obrataň, dodnes slouží svému původnímu účelu, každodenní osobní a nákladní dopravě. Jsou však také významnou technickou památkou a jednou z nejnavštěvovanějších turistických zajímavostí regionu. Trať do Nové Bystřice je dlouhá 33 km, severní větev úzkokolejky do Obrataně měří 46 km.

Malebná nádražíčka a zastávky decentně ukryté před shonem dnešní doby v lesním tichu jen podtrhují romantiku cesty. Mezi ty nejkrásnější patří například 
lesní zastávka Kaproun. Od nich vychází hustá síť turistických a cykloturistických tras propojujících další zajímavosti okolí. V nádražních objektech je také možnost ubytování.

Ve všech vlacích je povolena 
přeprava kol. Většina zastávek je na znamení. Jízdenky se vydávají ve vlaku a ve stanicích J. Hradec, N. Včelnice, Kamenice n. Lipou, Černovice u Tábora a Nová Bystřice.

Parní vlaky vyjíždí na úzkokolejky od května do zářímotoráčky jsou v provozu celý rok. Ve všech vlacích je povolena přeprava kol, většina zastávek je na znamení. Jízdenky se vydávají ve vlaku a ve stanicích J. Hradec, N. Včelnice, Kamenice n. Lipou, Černovice u Tábora a Nová Bystřice. Na trati neplatí komerční slevy ČD.

Jindřichohradecké místní dráhy vybudovaly v Nové Bystřici nové Regionální muzeum úzkokolejné dráhy. Představuje se zde historie JHMD a drážní dopravy. Nechybí tu ani historické exponáty vážící se k úzkokolejné dopravě.

 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.jhmd.cz

Úzkokolejná železniční trať Jindřichův  Hradec–Obrataň

Vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje – Pelhřimov

Vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje – Pelhřimov

Vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje – Pelhřimov

Pohled na město Pelhřimov z ptačí perspektivy. Vyhlídková věž byla ke kostelu sv. Bartoloměje přistavěna v roce 1576.

Krásný a nezapomenutelný výhled z ochozu věže z výšky třiceti metrů, kde je možné mít celé město Pelhřimov jako na dlani, vám nabídne vyhlídková věž kostela svatého Bartoloměje. V horní části věže je zpřístupněna komůrka hlásného s historickými fotografiemi města Pelhřimova. Cestou na ochoz se prochází kolem pelhřimovských zvonů, kterých je celkem pět. Největší je Bartoloměj, který má spodní průměr 152 cm a váží 2100 kg. Pak následuje Václav, Florián, Ludmila a nejmenší je Ave Maria, jehož spodní průměr je 52,5 cm a váží 90 kg.

148 schodů věže můžete zdolat i s plyšovými kozami Rózou a Rézou, které byly návštěvníky věže vyneseny již do výšky nad 165 000 m n. m.  Proč s kozami na věž? Před mnoha lety opravdu hlásný na věži kozy choval, a protože kozám se po schodech moc nechtělo, musel je vždy hlásný vzít a z pastvy domů na věž vynést. 

 (zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.pelhrimovsko.cz

Vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje – Pelhřimov

Vyhlídková věž kostela sv. Jana Křtitele – Počátky

Vyhlídková věž kostela sv. Jana Křtitele – Počátky

Vyhlídková věž kostela sv. Jana Křtitele – Počátky

Centru města vévodí vysoká hranolová věž kostela sv. Jana Křtitele. Kostel je poprvé zmiňován již roku 1273.

V průběhu osmi století se jeho podoba měnila. Tu nynější získal v roce 1824 poté, co ji spolu s kostelem a měšťanskými domy poničil požár z roku 1821. Vysoká hranolová věž kostela vévodí centru města a jeho návštěvu by si neměl nechat ujít žádný návštěvník. Do dnešní podoby byla věž po několika požárech vystavena v roce 1824, od roku 2004 je po rozsáhlé rekonstrukci přístupná veřejnosti. Věž dosahuje do výšky 37 metrů. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.pocatky.cz

 

Vyhlídková věž kostela sv. Jana Křtitele – Počátky

Vyhlídková věž kostela sv. Mikuláše – Humpolec

Vyhlídková věž kostela sv. Mikuláše – Humpolec

Vyhlídková věž kostela sv. Mikuláše – Humpolec

Vystoupejte po 115 schodech do výšky 30 metrů a prohlédněte si Humpolec z ptačí perspektivy! Během cesty vzhůru se můžete zastavit ve třech mezipatrech, a zde si prohlédnete výstavy týkající se historie města i kostela.

 

Cesta do věže vede po 115 schodech do výšky 30 metrů. Během cesty vzhůru se můžete zastavit ve třech mezipatrech a prohlédnout si výstavy týkající se historie města i kostela, cesta vede i kolem dvou zvonů, závaží věžních hodin a hodinového stroje. Celková výška věže je 55,3 m

Až nahoře je pro zdatné turisty za odměnu připravené razítko. Otisknout si jej může jen ten, kdo zdolá celý dobrodružný výstup až do posledního patra. Cesta na věž vede i kolem dvou zvonů a závaží věžních hodin. Vládním usnesením z 26. listopadu 1941 bylo nařízeno odvézt 
bronzové zvony do Německa. Nakonec byl pro farní osadu katolickou v Humpolci ponechán alespoň nejstarří zvon Jiří. Po válce byl v roce 1947 ulit První zvonařskou dílnou v Brně zvon Panna Maria, podle odborníků z nich však nelze sladit libozvučný akord

Z historie kostela: první zmínka o farním kostelu sv. Mikuláše se vztahuje k roku 1233, jedná se tedy nejstarší stavební památku města. V průběhu staletí prošla několika stavebními proměnami a chrám je v odborné literatuře uváděn jako ukázka vývoje českého stavitelského umění. V letech 1721-1722 provedl významný architekt Jan Santini barokně gotickou přestavbu včetně úpravy půdorysu kostela do dnešní podoby. Teprve ke konci 19. stol., když zejména vnitřní stav byl již neudržitelný, se sešlo několik významných dárců, takže mohl být alespoň interiér postupně opravován, ovšem v tehdy již pseudogotickém slohu. Dosavadní barokní věž opravdu nebyla žádnou dominantou chrámu ani města. Přestavba byla svěřena arch. J. Blehovi z Prahy a dokončil ji v listopadu 1895 místní stavitel J. Martin

Věž byla značně zvýšena a před podvěžím byl zřízen 
pseudogotický portál. Závěr věže tvoří helmice s okénky a čtyřmi arkýři (věžičkami). Chrám byl poté ještě restaurován v letech 1936 – 1937 místním stavitelem F. X. Lhotákem. Další opravy následovaly až v 80. letech, kdy péčí děkana R. Vosmíka byl chrám pokryt měděnou krytinou. V roce 1993 blesk zničil jednu věžičku a vyžádal si následnou nákladnou opravu celé věžní krytiny.

 

(zdroj: www.kudyznudy.cz

www.infohumpolec.cz

Vyhlídková věž kostela sv. Mikuláše – Humpolec

Vyklantice

Obec se nachází na úpatí Holého a Kamenného vrchu v povodí Smrdovského potoka a součástí obce je 6 místních částí – Staré Vyklantice, Nové Vyklantice, Starý Smrdov, Nový Smrdov, Kateřinky a Petrovsko. První písemná zmínka pochází z roku 1410 a v průběhu let byla v držení někola majitelů. Roku 1720 koupil Vyklantice hrabě Joachym Harrach, který zde nechal vystavět zámek v barokním italském stylu a zajímavostí je, že z ptačí perspektivy tvoří střecha tvar písmena H. Později zde byl vybudován kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému a také škola. V průběhu let patřila obec např. Adamu Deymovi, Janu Josefu Jeřábkovi z Jeřabiny a Beglerbeggů. Poslední jmenovaný je pohřben v kryptě kostela. Úzkou souvislost má obec také se založením světové motoristické federace. Není vyloučeno, že zakládající listina byla sepsána na místním zámku. Pamětihodností obce je kostel sv. Jana Nepomuckého, chráněný jako kulturní památka České republiky. Na hřbitově stojí kaple sv. Anny v barokním slohu, odkud je krásný výhled do okolní krajiny. Ve Starém Smrdově stojí kaple Panny Marie, na Strážisti stojí kaple sv. Jana Křtitele. Nejvyšším vrchem s nadmořskou výškou 744 m n. m. je Strážiště, na jehož vrcholu stojí televizní převaděč a skrz vede Sovova stezka, která provede návštěvníky místy, kterými chodíval básník Antonín Sova až do Lukavce.

 

OÚ: Staré Vyklantice 24, 394 27 Vyklantice

Tel.: +420 565 445 935, obec.vyklantice@tiscali.cz

www.vyklantice.cz

VyklanticeVyklantice

Zámek Červená Řečice

Zámek Červená Řečice

Zámek Červená Řečice

Areál zámku v Červené Řečici patří mezi nejhodnotnější příklady české renesance. K typickým rysům patří především lunetová římsa a sgrafitová výzdoba fasády, jež se na architektuře řečického zámku bohatě uplatňuje.

Renesanční zámek vznikl v polovině 16. století přestavbou původního hradu, který dnes připomíná válcová hláska. Kdy přesně tvrz vznikla, není známo. Jisté je pouze, že v roce 1144 daroval český kníže Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi zalesněnou krajinu při horním toku řeky Želivky, kde náleží i Řečice, která se tak stala centrem rozsáhlého panství pražských biskupů a arcibiskupů.

Do světských rukou přešlo řečické panství v roce 1415, kdy se jeho majitelem stal Jan z Chotěmic, následovali 
Trčkové z Lípy, páni z Ústí a páni ze Stráže. Po roce 1535 se ujal hradu Šebestián Leskovec, za něhož došlo k největšímu rozmachu řečického panství. Šebestián nechal přestavět hrad na renesanční zámek. Po Bílé hoře získal Červenou Řečici pražský arcibiskup Arnošt Harrach a jeho nástupci vlastnili zdejší panství až do roku 1948.

Hrad býval obklopen 
vodním příkopem, který se do dnešních dnů částě zachoval. Napájela ho sousední kaskáda rybníků. Největší zajímavostí je velmi zachovalé opevnění se dvěma baštami na západě. Pro stavby pozdního 16. století je typická náročná sgrafitová figurální výzdoba, která zcela pokrývala vnější i dvorní fasády nových budov. Část z nich se v novodobé úpravě dochovala dodnes.

Zámek prochází postupnou
 rekonstrukcí, milovníkům historie je zpřístupněn pouze o víkendech.

(zdroj: http://www.kudyznudy.cz)

www.cervenarecice.cz

Zámek Červená Řečice

Zámek Kamenice nad Lipou

Zámek Kamenice nad Lipou

Zámek Kamenice nad Lipou

Pozdně klasicistní zámek, nabízí expozice dvou muzejních institucí - Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a kamenického Městského muzea. Jednotlivé části se věnují historii objektu i města, vystaveny jsou též hračky a železné kované umělecké předměty, program doplňují krátkodobé výstavy.

Ve stálé expozici Kované železné práce ze sbírek UPM, můžete vidět různé mříže, zábradlí, historické klíče od románské doby po 19. století, zámky, klepadla a kované železné truhly.

Druhou částí expozice jsou 
hračky ze sbírky Františka Kyncla — tato část expozice potěší malé i velké návštěvníky ukázkou historických hraček. Ve třinácti vitrínách jsou vystaveny hračky pocházející z doby od konce 19. do konce 20. století - panenky, pokojíčky a nábytek pro panenky, kočárky, nádobíčko, parní stroje, lokomotivy, autíčka, figurky a podobně. UPM hodlá tuto expozici dále rozšiřovat. Každoročně se tu také pořádá festival hraček z přírodních materiálů Hračkobraní.

Návštěvníci mohou ve výstavních prostorách UPM zhlédnout také výstavu Minulost a budoucnost. Expozice nastiňuje formou reprodukcí zachované dokumentace stručnou historii zámku a města Kamenice nad Lipou, připomíná dřívější majitele a mapuje stavební vývoj objektu.

Mimo prohlídkové trasy se můžete projít i 
zámeckou zahradu, ve které najdete mnohasetletou lípu, podle které se jmenuje celá Kamenice. Lípa se řadí v dnešní době mezi chráněné stromy, vznikla srůstem několika stromů, a je opravdu úctyhodně obrovská.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.kamenicenl.cz

 

Zámek Kamenice nad Lipou

Zámek Pacov

Zámek Pacov

Zámek Pacov

Původně hrad založený ve 13. století, v 16. století za Robmhápů ze Suché přestavěn na zámek. Z významných majitelů uveďme rod Španovských z Lisova a Zikmunda Myslíka z Hyršova, císařského polního maršálka a válečného radu. Roku 1708 přicházejí do Pacova bosí karmelitáni a šlechtické sídlo po roce 1718 postupně mění v klášter s kostelem sv. Václava. Plány na další stavební akce navrhl v roce 1739 slavný architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer. Za Josefa II. byl klášter zrušen (1787) a budova znovu užívána jako zámek. Kvadratický uzavřený půdorys otevřela demolice východního křídla na konci 19. století. V 60. letech 19. století sloužila tato část zámku jako škola a byt pro učitele. Tady se 26. 2. 1864 v rodině učitele Jana Sovy narodil básník Antonín Sova, kterého připomíná pomník od J. V. Duška na valech. Zámek vlastnila do května 1945 rodina Weiss von Tessbach, pak přešel pod státní správu a v r. 1947 ho obsadila vojenská posádka. Armáda objekt opustila v r. 1992, ale teprve v r. 1997 byl převeden do majetku města. V současnosti zde sídlí Městský úřad Pacov, Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově, Městská knihovna Pacov a Informační centrum.

 

(zdroj: http://www.zamekpacov.cz)

Zámek Pacov

Zámek Pelhřimov

Zámek Pelhřimov

Zámek Pelhřimov

První písemná zmínka o pelhřimovském zámku se váže k roku 1550, kdy Adam Říčanský z Říčan nechal zbourat dva měšťanské domy na náměstí stojící vedle čp. 13, aby tak polohou svého nově budovaného sídla naznačil svůj odstup od městských obyvatel. Do té doby nebylo v Pelhřimově žádné vrchnostenské sídlo ani radnice.

Po požáru roku 1561 byl zámek přestavěn. Další přestavba proběhla v letech 1565 – 1572, už po vykoupení města z poddanství, kdy Říčanští zámek opustili. Zámek zůstal prázdný až do roku 1582, kdy sem bylo přestěhováno sídlo městské rady, jíž do té doby jako radnice sloužil dům čp. 80. 

Po dalším požáru o sto let později byl zámek přebudován s ohledem na potřeby městské rady, tehdy byla přistavěna budova věznice. Obrovský požár v roce 1766 zničil z valné části i budovu zámku. Rekonstrukce byla velmi nákladná a trvala až do roku 1770. Finanční těžkosti provázely celou přestavbu, nakonec se ji však podařilo dokončit a zámek získal podobu, v jaké ho známe dnes. Radní zde zasedali až do roku 1849, kdy do zámku přesídlil c. k. okresní soud. 

Změna funkce objektu změnila také jeho průčelí. Na fasádě se objevil štukový císařský znak jako znamení sídla c. k. soudu. Pískovcové sochy Ochrany a Spravedlnosti, původně stojící na balkóně, který se táhl přes celé první patro, byly pro jeho zchátralost sejmuty a po stržení balkónu přemístěny do výklenků v přízemí zámku. 

Poté, co byla pro okresní soud postavena samostatná budova, bylo pro zámek hledáno nové uplatnění a městská rada jej od roku 1908 propůjčila Muzejnímu spolku k umístění sbírek. Na činnost Muzejního spolku navázalo po převratu 1948 Vlastivědné muzeum, později Okresní muzeum, a nyní zde sídlí Muzeum Vysočiny Pelhřimov. 

V dolních klenutých prostorách zámku bývala konírna, později obecní váha, hasičská zbrojnice, konzervátorská dílna a dnes jsou tyto místnosti využívány jako výstavní síň. Nejvýznamnější a nejkrásnější prostorou zámku je freskový sál, původně tabulnice pánů z Říčan.

(zdroj: http://www.muzeumpe.cz)

 

Zámek Pelhřimov

Zámek Žirovnice

Zámek Žirovnice

Zámek Žirovnice

 

Přesný datum vzniku zdejšího hradu neznáme. Podle nálezů tzv. tuhové keramiky můžeme však usuzovat, že k jeho založení došlo okolo poloviny 13. stol. První konkrétní písemná zmínka je v listině Oldřicha z Hradce z roku 1358, který přijal za spolumajitele svého bratra Heřmana. Krátce vládl Žirovnici i Oldřich z Ústí, zmiňovaný k roku 1371 a pocházející ze stejného rodu Vítkovců. Po jeho smrti (před rokem 1379) převzala panství jeho žena. Páni z Hradce jsou tedy považováni za zakladatele tohoto hradu, i když dokázat toto tvrzení nelze.

(zdroj: www.zirovnice.cz)

Zámek Žirovnice

Zatopený lom – Horní Cerekev

Zatopený lom – Horní Cerekev

Zatopený lom – Horní Cerekev

Pokud hledáte na Pelhřimovsku pěkné koupání, zkuste zatopený kamenolom v Horní Cerekvi, který se nachází za okrajem městečka - po pravé straně silnice směrem na Telč. Zatopen byl po ukončení těžebních prací kolem roku 1980 a nabízí jednu z nejčistších vod na koupání na Vysočině.

Pelhřimovsko má řadu přírodních ploch ke koupání, ale málokterá je tak malebná jako zatopený lom v Horní Cerekvi. Do roku 2003 bylo v lomu potápění zakázáno, protože zde byl záložní zdroj pitné vody pro město. Když Cerekev získala kvalitnější zdroj, koupání bylo povoleno. Voda je tu sice chladnější, ale zato velmi čistá, a to i v horkém počasí. Lom dosahuje maximální hloubky 22 metrů, přibližně polovina plochy je v hloubce 13 metrů s pískovým dnem.

Na své si zde přijdou také 
potápěči - ve vodě žijě několik druhů ryb a na dně lze také objevit dřevěného žraloka o délce pět metrů. Potápěči tu mají svou základnu a postavili také schody dolů k vodě a molo u hladiny.

Do Horní Cerekve lze dojet autem, ale třeba i vlakem, město leží na trati z Jihlavy do Českých Budějovic. Nejčastějším přístupem je příjezdová 
polní cesta kus za odbočkou na Švábov. Auto tu lze zaparkovat na louce u lomu. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.lomcerekev.cz

 

Zatopený lom – Horní Cerekev

Zřícenina hradu a rozhledna Orlík – Humpolec

Zřícenina hradu a rozhledna Orlík – Humpolec

Zřícenina hradu a rozhledna Orlík – Humpolec

V prostředí romantické zříceniny uvidíte a zažijete mnohé. Co vás tu čeká? Zachovaná hranolová věž, druhá hradní brána, bašta, zbytky opevnění a podsklepených paláců a černá hradní kuchyně, v níž byla rekonstruována chlebová pec. V roce 2014 zde byla otevřena rozhledna, která nabízí krásné výhledy.

 

Prohlídka hradu je volná bez průvodce. V pokladně hradu si můžete zakoupit jednoduchého průvodce hradem, který vás zavede podle jednoduché navigace na ta nejzajímavější místa, kam by běžného návštěvníka možná ani nenapadlo zavítat, a představí vám, co vlastně ty romantické zbytky starých zdí byly a představovali v době své největší slávy. 

V horním patře provozního objektu vzniklo 
hradní muzeum. Expozice vás provede nejen slovem i obrazem historií hradu, ale představí vám také archeologické nálezy především o oblasti kachlářského umění středověku, odhalí vám technologie a předměty používané k výrobě rekonstrukcí středověkých kachlových kamen, které vznikají na Orlíku, dále zde naleznete architektonické kamenické články nebo autentický mohutný trám ze stropu přihehlého hradního objektu datovaný před rok 1376.

Na podzim roku 2014 byla na hradě otevřena
 nová rozhledna, která je vloženou ocelovou konstrukcí do hradní věže a slibuje nádherné pohledy do kraje okolo Humpolce. Ze zhora uvidíte dominantu Posázaví Melechov, z druhé strany částečně Křemešník a ze vzdálenějších kopců Stražiště a za dobré viditelnosti také Blaník. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

www.castrum.cz

 

Zřícenina hradu a rozhledna Orlík – Humpolec

Židovská synagoga – Nová Cerekev

Židovská synagoga – Nová Cerekev

Židovská synagoga – Nová Cerekev

Synagoga postavená v asyrskobabylonském slohu jediná svého druhu ve střední Evropě. Součástí této jediněčné synagogy je Starý židovský hřbitov ze 17. století s náhrobky v araměještině a hebrejštině a Nový židovský hřbitov z roku 1866. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1692.

Předměstská židovská čtvrť v Nové Cerkvi se nachází v severní části městečka v okolí Rubešovy ulice. Dodnes zde můžeme vidět synagogu, židovské hřbitovy, chudobinec i továrnu bratří Šlingů. Přestože v Nové Cerekvi nebylo příliš početné židovské osídlení, byla zde vystavěna pozoruhodná synagoga, která se dochovala do dnešních dnů. Stavba architekta Štěpána Walsera nahradila roku 1855 starší dřevěnou synagogu. Stavitel zvolil ve středoevropském prostoru nezvyklý novorománský sloh napodobující asyrskobabylonskou architekturu. Výjimečná synagoga je tak jediná svého druhu ve střední Evropě.

Mohutná jednolodní stavba se chlubí dvěma 
masivními hranolovými věžemi v západním průčelí, které zdobí falešné cimbuří a střílny. Chrámová loď je na bocích rytmizována dvěmi řadami arkád galerií nad sebou. Nad předsíní je tribuna. Na galerii je přístup po točitých schodech po pravé straně od vchodu. Na východní straně se zachovaly zbytky portálového oltáře se skříňovou schránkou na tóru. Za oltářem je mělký, půlkruhový výklenek s malým kruhovým oknem, nad dřevěným almemorem a schránkou na tóru se zachovaly zdvojené kamenné desky Mojžíšova desatera.

Devastace synagogy nastala během 2. světové války, kdy německá armáda provedla likvidaci vnitřního zařízení. Po odsunu Židů do koncentračního tábora v roce 1942 byl jejich majetek uložen v synagoze, o který se podělili němečtí občané a tzv. "národní hosté". Také bylo do synagogy nastěhováno vybavení Obecné a Měšťanské školy. V současné době je vlastníkem synagogy Pražská židovská obec   Od jara 2014 je zde, díky projektu 10 hvězd, otevřena
 nová stálá expozice zaměřená na architekturu synagog v českých zemích. Hlavní pozornost expozice se věnuje základní dispozici synagogálních památek, jejich vnitřního uspořádání a výzdoby jako dokladů vývoje architektonických slohů na území České republiky v období od 13. do 20. století.

 

(zdroj: www.kudyznudy.cz

www.novacerekev.cz

Židovská synagoga – Nová Cerekev

Žirovnice

Branka 1

394 68 Žirovnice

Tel.: +420 565 494 095

tic@zirovnice.cz

www.zirovnice.cz

Žirovnice

Město Žirovnice se nachází v jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny mezi Křemešnickou a Javořickou vrchovinou. Spolu s jednotlivými místními částmi (Cholunná, Štítné, Stranná, Litkovice a Vlčetín) má přes tři tisíce obyvatel. První písemná zmínka o Žirovnici pochází z roku 1358. V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město. O deset let později se Žirovnice u nás i v zahraničí proslavila výrobou perleťových knoflíků, která zde byla v roce 1864 zavedena Josefem Žampachem a záhy téměř zcela vytlačila původní tkalcovství. Historie města je spjata s historií zámku, který stojí na místě původního gotického kamenného hradu. Mezi jeho první majitele patřili na počátku čtrnáctého století páni z Hradce, později páni z Ústí. Od roku 1485 přešla Žirovnice pod panství kutnohorského rodu Vencelíků z Vrchovišť. Ti nechali celý hrad přestavět a vyzdobili ho freskami, které dnes patří k jedinečným historickým kulturním památkám střední Evropy. Z erbu Vencelíků byl převzat i nynější městský znak, stříbrný jednorožec v modrém poli. Dnešní zámecký areál je tvořen třemi objekty. Zámek s expozicemi Nástěnné gotické malby z 15. století a Květiny na šlechtickém sídle, Špýchar s expozicí Venkovské tradice a řemesla, najdete zde i rozsáhlý keramický betlém pod názvem Čtyři roční období - život na vesnici, a Pivovar s expozicí Knoflíkářství a perleti, expozicí Historické šicí stroje a expozicí Ukázky pivovarnictví.

 

TIC Žirovnice, Zámecký areál,

Branka 1, 394 68 Žirovnice

Tel.: 565 494 095, zamek@zirovnice.cz, tic@zirovnice.cz, kultura@zirovnice.cz.

www.zirovnice.cz

 

MěÚ Žirovnice, Cholunská 665, 394 68 Žirovnice

Tel.: 565 301 510, posta@zirovnice.cz

ŽirovniceŽirovniceŽirovnice