Ručně malovaná mapa Šumpersko

Užijte si zábavu v luxusním Bike parku Kouty, kde se nachází šestisedačkouvá lanovka a čtyři dlouhé tratě, které vás zabaví na celý víkend. Bikepark leží hned vedle silnice číslo 44, dvacet kilometrů od města Šumperk, směrem na Jeseník.

Bikepark Kouty je největší bikepark na Moravě. Můžete si zde užít jízdu na čtyřech tratích jejichž délka přesahuje 3 kilometry, což je na české poměry opravdu dost. V bikeparku najdete skvěle vybavenou půjčovnu se servisem a malým obchůdkem, kde je k dispozici vše potřebné nejen pro bikery. Nakonec vás dostane šestisedačková lanovka s největší kapacitou odbavení za hodinu v České republice. Tratě v bikeparku Kouty nad Desnou jsou navrženy tak, aby si v tomto bikeparku zajezdil opravdu každý.

Nejlehčí modrá trať je dokonce sjízdná i pro nezkušeného MTB jezdce. Na této trase vás nepřekvapí více méně žádná překážka. Tato trasa je určena opravdovým začátečníkům, kteří si chtějí vyzkoušet rychlý sjezd a pevné držení řídítek.

Černá trasa s názvem Koutíkův sen vede ve vrchní části nalevo od lanovky. V dolní pasáži vede přímo pod lanovkou a nebo lechce schovaná v lesích, hned vedle lanovky. Je to zdejší nejtěžší a nejtechničtější trasa plná skoků a rozbitých pasáži. Bikepark se snaží co největší měrou využívat přírodních nerovností a překážek, ovšem zkušenému bikerovy neujde, že nejenom na této trati chybí ve větším počtu lávky a nebo pořádný drop.

Stará Medvědice, to je název druhé nejzábavnější trasy v tomto bikeparku. Značená je červeně úplně nalevo na naší mapce. Zde se opět zdejším stavitelům podařilo maximálně využít přírodního terénu a překážek trať je velice hravá a zábavná. Nekončící spleť klopenek a skoků, které neberou konce. Trasa se na svém konci napojuje na již zmiňovanou černou trasu a do cíle již dojíždíte po černé. Na tuto trať se může pustit i začátačník a určitě si to užije.

Další trasa tohoto bikeparku vede svou první třetinu přímo pod lanem lanovky. Je značená červeně, stejně jako stará medvědice, ovšem nelze si je zplést. V horní pasáži pod lany najdete pouze dva druhy překážek, klopenky a skoky. Lze s jistotou říct, že takovou hustotu klopenek nenajdete nikde jinde v České republice. Další pasáž této trasy se lehce oddělí od ostatních tras a vede po jednom ze zdejších hřebenů. Tato červená trasa končí napojením se na poslední popisovanou modrou trasu.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Tř. Adolfa Kašpara 37, 789 61 Bludov, Tel.: +420 725 508 214

E-mail: ticpdm@seznam.cz

www.pradedovomuzeum.cz

Víte, kdo to byl felčar, lazebník, bečvář nebo jehelník? Co to je bludovit a jak vypadá vlaštovčí hnízdo? Všechny tyto záhady člověčenství a přírody poznáte jedině, když projdete všechna zastavení naučných stezek v okolí lázeňské obce Bludov. Bludov spolu se stejnojmenným hradem byl založen na přelomu 12. a 13. století. Z mohutného hradu do dnešních dní zbyly jen rozvaliny, Bludov však stále zůstává v popředí zájmu všech, kdo chtějí poznat podhůří Jeseníků. Podhorské klima a termální prameny lákají všechny, kteří chtějí upevnit své zdraví, rozhýbat unavené svaly a vrátit chuť do života. A dopomůže vám k tomu také procházka obcí, kde dnes žije přes tři tisíce obyvatel. Začněte v lesích severně od Bludova. Zničehonic se před vámi otevře nádherné prostranství s poutním kostelíkem Božího Těla. Místo je opředeno mnoha pověstmi a vy zatoužíte po tom, poznat víc. Horní konec Bludova vás okouzlí svými vápnem obílenými roubenkami. Pohled na ně vskutku lahodí oku stejně, jako na celé Moravě ojedinělá takzvaná „průmyslová výmalba“ stropu v kostele sv. Jiří. Odtud už je to, co by kamenem dohodil, k Pradědovu dětskému muzeu. První regionální dětské muzeum v republice vtáhne vaše děti do her, díky kterým poznají celé Jeseníky. A vy si přitom můžete v klidu vychutnat některou z místních specialit. K zámku s rozsáhlým parkem to je jen pár kroků, a když už jste zvládli dojít až sem, vypravte se na Brusnou. Výhled ze zdejší rozhledny na Bludov s vrcholy Jeseníků a Králického Sněžníku na obzoru je nezapomenutelný.

OÚ: Jana Žižky 195, 789 61 Bludov

Tel.: +420 583 301 430, ou.bludov@bludov.cz

www.bludov.cz 

Víte, kde napočítáte nejvíce druhů netopýrů na Šumpersku? Bude to nejspíše ve Štole Mařka, která v době druhé světové války sloužila k přepravě vytěženého vápence z nedalekého lomu. Dnes je přírodní památkou, kde ve třech úsecích rozdělených průleznými závaly najdete až dvanáct druhů netopýrů. Za poznáním těchto zajímavých živočichů se vydejte do Bohdíkova. Vznik obce spolu s přilehlými osadami Raškov, Komňátka a Aloisov souvisí se slovanskou kolonizací ve 14. století. Poloha vsí při staré obchodní stezce přinášela zdejším obyvatelům jak období prosperity, tak i zkázu a zmar v časech česko-uherských válek či třenice mezi českým a německým obyvatelstvem. To vše už je minulostí. Dnes zde najdete obec s perfektním vybavením pro více než 1 300 místních obyvatel. Chloubou všech je nejen barokní kostel sv. Petra a Pavla s kamennou ohradní zdí, ale také základní škola, která může směle konkurovat těm velkoměstským. Součástí areálu školy je nově vybudovaná tělocvična a víceúčelové hřiště, kde si přijdou na své příznivci všech míčových sportů i atletiky. V zimě zase pro změnu slouží milovníkům bruslení. Najdete tu i dva areály letních divadel se zahradami, obecní park, kuželnu a fotbalové hřiště s opečovávaným přírodním trávníkem. Bohatý společenský život spolu s dokonalým zázemím kulturního domu je v Bohdíkově samozřejmostí. I proto se tu žije dobře a smysluplně. Řeka Morava a nádherná krajina Hanušovické vrchoviny kolem obce vykouzlil pohádková zákoutí, která je ale třeba objevit. Zkuste například zabloudit na úbočí Modřínového vrchu do přírodní rezervace Na Hadci. Právě tady se na povrch dostala zvláštní vyvřelá hornina – hadec. Vzhledem připomíná hadí kůži a jen na hadcovém podloží rostou ty nejvzácnější kapradiny. A Raškovský vodopád? Jistě, můžete si ho prohlédnout i z jedoucího vlaku. Mnohem lepší ale bude, když se k němu vydáte, stejně jako na další místa, která na vaši návštěvu čekají právě v Bohdíkově. Tak pojďte!

OÚ: Bohdíkov 163, 789 64 Bohdíkov

Tel.: +420 583 246 123, podatelna@bohdikov.cz,

starosta@bohdikov.cz, www.bohdikov.cz 

Ryba ve znaku obce upomíná na doby, kdy se při levém břehu Moravy rozkládaly rybníky a lužní lesy. Bohuslavice byly založeny patrně kolem roku 1250. Dějinné události k obci nebývaly obzvlášť laskavé, ale čím více pohromy Bohuslavice stíhaly, tím více se zdejší obyvatelé stmelovali. Proto dnes v obci rozložené kolem kapličky sv. Petra a Pavla nenajdete ani stopy po hrůzných následcích povodně z roku 1997. Právě naopak. Všech 540 místních si život tady doslova užívá. Dokonalá vybavenost zajišťuje Bohuslavicím samostatnost, pro všechny sportuchtivé jsou tady hřiště a posilovna, děti zase mají perfektní dětské hřiště. A školní zahrada? Ta je místem společného setkávání všech, kteří se chtějí dobře bavit. Až si někdy uděláte výlet na severní Hanou, stavte se. Lidé tady mají stejně krásnou duši, jako je jejich kraj.

OÚ: Bohuslavice 2, 789 72 Dubicko

Tel.: +420 583 444 334, oubohuslavice@seznam.cz, www.bohuslavice.cz 

Za dob pohanských prý stála na temeni vrchu Zbová obrovská socha pohanského boha, z velké dáli viditelná. Ve stínu této posvátné hory, z níž je překrásný výhled do údolí řeky Moravy, rozložili svá sídla pradávní osadníci a své osadě dali jméno Bohutín. I když poprvé se obec v historických pramenech objevuje až na konci 15. století, lidé v této oblasti skutečně žili už od mladší doby kamenné. Dnešní Bohutín se svými téměř 800 obyvateli, schoulený v náruči zelených kopců, zaujme každého návštěvníka svou úpravností a vybaveností. Malé návsi vévodí kaple Narození Panny Marie z roku 1801. Jejím protipólem v duchovním a vědomostním růstu je nadčasová budova Masarykovy základní školy. Sportovní hala s hřišti zajistí dostatečnou dávku pohybu a o společenské události není v Bohutíně nouze. Zkuste se předtím, než vystoupáte na Zbovou, připojit k letnímu karnevalovému veselí. Přesvědčíte se sami, jak Bohutín žije.

OÚ: Bohutín 65, 789 62 Olšany

Tel.: +420 583 247 237, obec@bohutin.cz, www.bohutin.cz 

Zkuste poodhalit roušku tajemství, jíž je zahalen vznik obce, která se rozkládá v malebném údolí severozápadně od Šumperka. Zjistíte, že i když Bratrušov rozložením domů odkazuje na německé kolonisty ze 13. a 14. století, název obce vypovídá o jejím založení Slovany. K Bratrušovu náleží i sousední Osikov a všech cca 630 obyvatel, kteří v tomto krásném koutu Hanušovické vrchoviny žijí, nevynechá jedinou příležitost k popovídání si se sousedy. Ať už po mši v kostele Všech svatých z počátku 17. století, nebo při některé z mnoha často velmi originálních akcí. Zdejší divadelní soubor je známý po celém okolí. A Bratrušovské serpentiny? Tento závod se stal přehlídkou toho nejlepšího, co svět motorismu současného i historického nabízí. Není nic jednoduššího než se přijet podívat. Vždyť je to kousek.

OÚ: Bratrušov 176, 787 01 Šumperk

Tel.: +420 583 253 009, obec.bratrusov@jiskranet.cz, www.bratrusov.cz 

Když zabloudíte do krajiny severovýchodně od Zábřehu, otevře se vám půvabný pohled na zvlněné zalesněné stráně s hradbou vzdálených vrcholků hor na obzoru. Máte pocit, že už jste tady někdy byli. Tak známý je pohled na stavení, seskupená u paty kopce, jehož vrchol je korunován zříceninami hradu Brníčko. Obec patří k nejstarším v okolí a přímo v jejím centru najdete důkaz nejpřesvědčivější - kostel Narození Panny Marie ze 13. století. Projděte Brníčkem a seznamte se s 650 místními obyvateli. Jsou to potomci hrdých sedláků, kteří se v roce 1494 vzbouřili proti vrchnosti, a statečných bojovníků proti fašismu. Společnými silami dokázali z poněkud zapomenuté zříceniny udělat místo znovu vyhledávané turisty. Právě díky nim může každý poutník poznat kus historie tohoto kraje. Kraje, který vás zanese přímo do pohádky.

OÚ: Brníčko 120, 789 75 Brníčko

Tel.: +420 583 438 022, ou-brnicko@c-box.cz, www.obecbrnicko.cz 

Stálá expozice v tzv. Geschaderově domě v Šumperku představuje přitažlivou formou nejtemnější období šumperských dějin - nechvalně proslulé inkviziční procesy z druhé pol. 17. století.

Není tajemstvím, že tragické osudy přímých obětí procesů s čarodějnicemi jsou úzce spjaty s památkově chráněným domem, v jehož starobylém sklepení se expozice nachází.

Prohlídka expozice trvá přibližně 40 minut. Každý návštěvník expozice obdrží po zaplacení vstupného osobního audioprůvodce, jehož prostřednictvím návštěvníky expozicí provází sám hlavní strůjce procesů, inkvizitor Jindřich František Boblig. Tento automatický systém tak umožňuje pohybovat se v prostoru expozice nezávisle na doprovodu průvodce.

Význam slova čarodějnice vysvětluje Ottův slovník naučný takto: Čarodějnice byly popisovány jako osoby, které uzavřely spojenectví s ďáblem, zřekly se křesťanské víry, vzývají ďábla jako svého pána, ve všem se podřizují jeho vůli. Čarodějnice prý mohly lidem ublížit na zdraví, rozvracet manželství, přivolávat zlé počasí a neúrodu, brát kravám mléko a škodit dobytku. Jako prostředku užívaly vdechnutí, potření rukou nebo mastí, případně nápojů, připravovaných v čarodějnických kuchyních. Čas od času se musely čarodějnice scházet s ďáblem na určitých místech a skládat mu účty ze své činnosti. Na tyto schůzky zvané sabaty, konané na osamělých místech v noci, jezdily na dřevěných vidlích potřených čarodějnou mastí. Ďábel vystupoval na těchto sabatech v podobě černého kozla nebo kocoura.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Hlavní 137, 788 33 Hanušovice, Tel.: +420 583 285 615

E-mail: ic@ichanusovice.cz

www.ichanusovice.cz

Jsou místa, která se vám navždy vryjí do paměti. Přesně to se vám stane, když navštívíte Horní Studénky, malou horskou obec s 350 obyvateli. Nad malebně rozloženými staveními v kopcích Zábřežské vrchoviny a s věncem hlubokých lesů kolem ční k nebesům věž renesančního kostela sv. Linharta s ambitovou ohradní zdí. Vyjděte do okolních strání a rozhlédněte se. Místa, která byla ve čtvrtohorách mořským dnem, jsou dnes pravým balzámem na unavenou duši.

OÚ: Horní Studénky 44, 789 01 Zábřeh

Tel.: +420 583 440 145, obec@hornistudenky.cz

www.hornistudenky.cz

Nejkrásnější pohled na svět je z nebeských výšin. K tomu, abyste přehlédli nezapomenutelné panoráma Jeseníků, nepotřebujete křídla. Stačí vystoupat z Hraběšic na Kamenný vrch s vyhlídkovou plošinou. Už cestu na vrchol vám osladí daleké výhledy do kraje v podhůří Jeseníků a pohled na chaloupky a chaty malebně usazené v lůně panenské přírody. Hraběšice vznikly ve středověku jako osada dřevařů a horníků a dodnes můžete v lesích nalézt pozůstatky starých štol. Dnešní Hraběšice, jimž dominuje kostel sv. Filipa a Jakuba z počátku 19. století, jsou především častým cílem turistů. Místní skipark nežije jen v zimě, na své si v létě přijdou také vyznavači horských kár. A okolní hluboké lesy, z jejichž vrcholů je tak krásný rozhled po světě, svou náruč otevírají všem.

OÚ: Hraběšice 50, 788 15 Velké Losiny

Tel.: +420 773 415 275, obec@hrabesice.eu, www.hrabesice.eu 

Čtyři hvězdy ve znaku představují staleté prolínání životů čtyř obcí. Dolní a Horní Olešná, Hrabišín a Loučky – to je Hrabišín. Zastavte se u božích muk ze 17. století nad obcí. Pohled na stavení rozložená v kopcích Hraběšické hornatiny napoví, proč se tady všem 850 místním tak dobře žije. Nedílnou tradicí života obce jsou místní hasiči, fotbalisti, myslivci a naše ženy, kteří vědí, jak aktivně žít. Kdo jednou poznal Hrabišín, nezapomene.

OÚ: Hrabišín 65, 788 04 Hrabišín

Tel.: +420 583 245 161, obec@hrabisin.cz

www.hrabisin.cz 

Když pojedete z Úsova směrem na Zábřeh, krajina se z hanáckých nížin bude pozvolna zvedat a malebně vlnit. Aby ne, vždyť jen o pár kopečků dál už máte Jeseníky. A právě v podhůří Jeseníků, sedm kilometrů jihovýchodně od Zábřehu, se rozkládá Hrabová. I když poprvé je v písemných pramenech obec i se sousedním Vitošovem zmiňována až v roce 1344, je dokázáno, že osada vznikla v průběhu 11.–12. století. Vitošov se díky vápencovému lomu, kde se vyrábělo vápno už v 15. století, stal centrem okolního průmyslu. Dnes je zdejší vápenka třetí největší v republice. Abyste se zbavili bílého vápenného prachu, nemusíte jezdit daleko. Stačí zaskočit do Hrabové, kde dnes žije 640 obyvatel. Od roku 1990, kdy se obec osamostatnila, udělala obrovský skok kupředu. Byla vybudována kompletní infrastruktura, opraveny chodníky, obnovena zeleň a připraveny stavební pozemky. A těch volných je stále méně, protože Hrabová je skutečně příjemným místem k životu. Kypí tady bohatý společenský a kulturní život, o který se společně s obcí stará škola a místní spolky. A navíc, najdete tady jeden opravdový skvost, kostel českobratrského evangelického sboru. Tato monumentální stavba z roku 1924 je zcela ojedinělou ukázkou moderní církevní architektury z období funkcionalismu a patří k nejlepším dílům architekta Oldřicha Lisky. V suterénu kostela najdete Regionální muzeum, kde se seznámíte především s historií a těžbou vápence ve Vitošově. Stačí přejít silnici a můžete nahlédnout do starobylé domácnosti, která vás vrátí do počátku 20. století. Návštěva Hrabové s obří vápencovou stěnou v pozadí opravdu stojí za to. Byli jste tam už?

OÚ: Hrabová 113, 789 01 Zábřeh

Tel.: +420 583 449 028, obec@hrabova.cz

www.hrabova.cz 

Každý milovník přírody dobře zná ta nejkrásnější místa v republice. Jakmile je jednou objeví, často se tam vrací. K takovým kouzelným místům patří i Hynčina s Křižanovem a Dlouhou Vsí. Uprostřed nádherných lesů, které jsou rájem všech houbařů, tady našlo domov na 200 obyvatel. Vznik Hynčiny je dodnes opředen tajemstvím, pověstmi a legendami o prastarých a dávno zaniklých osadách, písemné prameny zmiňující se o vsi tohoto jména pocházejí už z roku 1391. Snad už v těch dobách tady stával dřevěný kostelík, na jehož místě byla v roce 1722 vystavěna svatyně sv. Stanislava. Cestu vesničkami vám zpříjemní pohled na barokní sochy a kříže, které jako by splývaly s okolní všudypřítomnou přírodou. Tak přesně sem zapadají a během staletí se staly nedílnou součástí zdejší krajiny. Poznejte ji pěšky, na kole nebo v zimě na běžkách. Chytne vás za srdce a už vás nepustí.

OÚ: Hynčina 125, 789 01 Zábřeh

Tel.: +420 583 443 252, ou.hyncina@cbox.cz, hyncina.zabrezsko.cz 

Irské plemeno koní a Vernířovice

Je to Chata Brněnka, kde se koníkům s klidnou a laskavou povahou skvěle daří. Z koňského hřbetu poznáte úchvatnou jesenickou přírodu a okouzleni novými prožitky pak uvítáte mateřskou náruč Chaty Brněnka. V útulně zařízených dvou až šestilůžkových pokojích se skvěle plánuje, co si na Brněnce užít. V první řadě jsou to poklady zdejší restaurace, které plně uspokojí i nejvybíravější mlsouny. A hned vzápětí následuje relax v zastřešeném vyhřívaném bazénu s mořskou vodou, zatímco děti budou řádit na dětském hřišti. Na ty akčnější čekají horská elektrokola nebo skákací boty, nechybí ani paintballová střílečka. A nad tím vším se vznáší ržání koní, kteří lákají k další projížďce. Nechte se zlákat, vyhoupněte se do sedla a jeďte. 

Chata Brněnka, Vernířovice 55, 788 16 Sobotín

Tel.: +420 774 963 113, +420 608 709 162, brnenka@brnenka.net, www.brnenka.net 

Jestřáb ve znaku vám napoví, odkud se vzal název obce, ležící uprostřed Mírovské vrchoviny. Jestli to bylo kvůli množství jestřábů, kteří v době jejího vzniku žili v lesích kolem, nebo se za tím skrývá něco jiného, zůstane už navždy tajemstvím. Jisté však je, že Jestřebí, poprvé zmiňované v roce 1273, je obcí opravdu prastarou. A také pokrokovou, jak dokládá existence školy už v dobách panování Marie Terezie. Za první republiky bylo k Jestřebí připojeno Jestřebíčko a v letech sedmdesátých pak Pobučí. Život v kotlině orámované ze dvou stran krásnými lesy si společně užívá 620 obyvatel. K jeho kvalitě nemálo přispívá bohatý společenský život a spousta zeleně. Báječně se tady jezdí na kole, a tak nezbývá než šlápnout do pedálů a vydat se za jestřáby do Jestřebí.

OÚ: Jestřebí 47, 789 01 Zábřeh

Tel.: +420 583 415 920, obecjestrebi@rps.cz, www.obecjestrebi.cz 

Vydejte se na cestu do podhůří Jeseníků, mezi zelené vrchy a horská údolí. Najdete tady místa, na kterých vás ovane dech starých časů, i místa, která žijí čilým turistickým ruchem. Jindřichov vznikl v roce 1953 sloučením Habartic, Pustých Žibřidovic, Nových Losin a osady Jindřichov. Své domovy tady obývá více než tisícovka obyvatel. Zavedou vás na ta nejkrásnější místa. Věděli jste například, že tady, v přírodní památce „Pod Rudným vrchem“, najdete vzácný a ohrožený střevíčník pantoflíček? Zřícenina hradu Pleče je zase připomínkou toho, že ve středověku byla důkladná obrana nutností. Putování jednotlivými obcemi je přehlídkou udržovaných starých stavení i nových stavebních počinů, nad kterými zvědavě vykukují špičky kostelních věží. Kostelíky tady najdete čtyři. Bělostný kostel sv. Isidora z počátku 18. století shlíží z vršku na statky a stavení v Nových Losinách. Habartice se pyšní kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie, který vystavěli kališníci v období před bitvou na Bílé hoře. Nad hlubokým údolím v Pustých Žibřidovicích se vypíná barokní skvost zasvěcený sv. Máří Magdaléně a odtud to máte, co by kamenem dohodil, do osady Pekařov. Kostelík Nanebevzetí Panny Marie zůstal po odsunu německých obyvatel dlouho opuštěný. Dnes ale díky práci a pomoci místních obyvatel a skautů z celé republiky opět vítá své ovečky s otevřenou náručí. A nejvíce jich do kostelíka přichází o pekařovské pouti. Není to tady v Jindřichově jediná možnost, jak se s místním koloritem seznámit. Součástí Jindřichova se díky bohatému společenskému dění můžete stát po celý rok. Zároveň poznáte kraj, který ukrývá pozoruhodné poklady v podobě skalních útvarů nebo vodopádů na říčce Hučavě. Kraj, který můžete poznávat v zimě na lyžích, v létě pěšky nebo na kole. Zkuste to a nebudete litovat.

OÚ: Jindřichov 78, 788 23 Jindřichov u Šumperka

Tel.: +420 583 231 362, podatelna@jindrichovsu.cz, jindrichovsu.cz  

Bzukot tisíců včel a sladká vůně linoucí se ze sadů v kopcích severně od Úsova provází na každém kroku poutníka, který do těchto končin na jaře zabloudí. Vydejte se do údolí říčky Okenice a poznejte život Klopiny a Veleboře. Obě vsi vznikly ve 14. století a dnes tady, v tomto voňavém koutu Moravy, žije 600 obyvatel. S historií jejich životů, s tradicemi a zvyky se seznámíte ve zdejším Venkovském minimuzeu. Současné dění poznáte jedině, když se mezi místní zapojíte. Třeba na některé z množství akcí, kterými žije vyhlášená Velebořská pálenice. Nebo v areálu přírodního koupaliště, kde v létě potkáte opravdu každého. A když zatoužíte po chvilce klidu, vyjděte do okolních sadů a lesů. Dýchne na vás pokoj a mír umocněný opojnými vůněmi a zpěvem ptáků.

OÚ: Klopina 116, 789 73 Úsov

Tel.: +420 583 435 180, podatelna@klopina.cz 

www.klopina.cz 

Ráj všech turistů, cyklistů, koňáků, vodáků i horolezců. To je Šumpersko, krajina utvářená řekou Moravou, krajina táhlých kopců s vrcholky Jeseníků na obzoru. Už v dávnověku sem přicházeli lidé, aby si zde založili své domovy. Také v místech, kde roviny Mohelnické brázdy přecházejí do kopců Úsovské vrchoviny, vznikly mnohé obce. Mezi nimi je i Kolšov, jehož vznik se datuje do poloviny 14. století. Nevelká podhorská obec, kde dnes žije 750 obyvatel, je přímo předurčena k tomu stát se oblíbeným cílem všech, kteří chtějí volný čas trávit aktivně. Značené cyklistické a turistické trasy vás zavedou na ta nejkrásnější místa okolní krajiny. Hluboké lesy plné vůní, ptačího trylkování a hub vás vtáhnou do svého nitra a vy poznáte, že tady je život skutečně krásný.

OÚ: Kolšov 160, 788 21 Sudkov

Tel.: +420 583 437 143, obec@kolsov.cz

www.kolsov.cz 

Moudivláčci nebo lejsci jsou drobouncí ptáčci, ale bez jejich zpěvu by v lesích bylo smutno. Rozveselují také bukové a dubové lesy přírodní rezervace Pod Trlinou. Procházka těmito místy osvěží a zároveň povzbudí k návštěvě Lesnice. Život obce, která se od středověkých dob rozrůstá kolem kostela sv. Jakuba Většího, rozhodně není nudný. Zdejší spolky se energicky podílejí na společenském i sportovním vyžití nejen 700 místních obyvatel. Poznejte tento život podkreslený kouzelným ptačím zpěvem. Nebudete litovat.

OÚ: Lesnice 46, 789 01 Zábřeh

Tel.: +420 583 411 079, obec@lesnice.cz

www.lesnice.cz 

Leština poprvé vstoupila do dějin r. 1392. Leží na důležité komunikaci – na původním mostě se v 16. stol. vybíralo mýtné. K významným památkám patří kaple sv. Václava z r. 1754, lidová usedlost č. 9, orlovna a pomník padlých hrdinů připomínající válečné tragédie. Obec je také rodištěm malíře Zdeňka Sklenáře. Výstavnost obce je dokladem šikovnosti místních, které r. 1997 nezlomila ani krutá stoletá voda. Po novém mostě přes řeku Moravu sem přijíždí nespočet turistů a cyklistů, které lákají závody horských kol a tradiční Moravský bikemaraton.

OÚ: Družstevní 92, 789 71 Leština

Tel.: +420 583 415 349, obec@ou-lestina.cz

www.ou-lestina.cz 

Půdy starých domů jsou místem, kde najdete ty nejúžasnější poklady. Ale věděli jste, že na jedné takové půdě byste našli neobvyklou podívanou? Jde o přírodní památku „U Černušků“ v Libině. Na půdě výměnku starého bývalého statku tady sídlí letní kolonie kriticky ohroženého druhu netopýra brvitého. Obec Libina bezpochyby zaujme každého i řadou dalších vskutku nevídaných výjimečností. Je nejníže položenou a zároveň jednou z největších obcí na Šumpersku. Táhne se v úctyhodné délce osmi kilometrů a z úpatí Jeseníků postupně přechází do rovin Hornomoravského úvalu. Místním přírodním skvostem je Bradlo, které se vypíná do nadmořské výšky 600 m. K vrcholu opředenému řadou pověstí vás zavede naučná stezka z vlakové stanice. Avšak nenechte se odradit dlouhým putováním. Cesta Libinou je plná příjemných a nečekaných překvapení! Přímo v centru obce, v předzahrádce školní družiny, ohromí pohled kolemjdoucích téměř 30 metrů vysoký vzácný liliovník tulipánokvětý. A to jste teprve na začátku tajuplné výpravy. Nechte se zlákat chladivou náručí kostela sv. Jiří a zaposlouchejte se do velebných tónů varhan, které chrámem zní už od roku 1775. Hudba vás mile naladí k objevování dalších pozoruhodností Libiny. Cesta kolem hřbitova vás zavede ke kapličce Loučení, kterou nechal postavit místní farář na památku obětem morové nákazy v roce 1716. V sousedícím parku můžete strávit příjemné chvíle ve stínu vysokých stromů. Za nimi, na konci aleje, se ukrývá mauzoleum, novobarokní skvost z počátku 20. století. Za další nádherou nemusíte chodit nijak daleko. Stačí projít náměstím a zůstanete stát v úžasu nad krásou novorenesanční Langerovy vily s alegorickými sochami ve výklencích. A co takhle úchvatné rokokové sousoší „Kalvárie“! Objevíte je při cestě kolem zahrad libinských domků směrem k Dolní Libině. Překvapuje vás krása, v jaké žije zdejších téměř 3 400 obyvatel? Neméně vás překvapí jejich pestrý společenský život přímo nabitý kulturními i sportovními událostmi. Je to život v kraji, který na jaře prozáří stovky rozkvetlých ovocných stromů. Čeká na všechny zvídavé, tak neváhejte a vstupte.

OÚ: Libina 523, 788 05 Libina

Tel.: +420 583 233 215, podatelna@ou-libina.cz, www.libina.cz 

Rod pánů z Kunštátu byl velmi významným rodem, z něhož vyšel také český král Jiří z Poděbrad. Našly se však v něm i černé ovce, jako byl na přelomu 14. a 15. století loupeživý rytíř Heralt z Kunštátu, pán hradu Líšnice. Za jeho zločiny se mu v roce 1444 dostalo spravedlivé odplaty a místo hradu dnes v lesích nad stejnojmennou obcí najdete jen terénní pozůstatky. Líšnice, rozkládající se na úpatí svahů Bouzovské vrchoviny, však stojí dosud. Přidruženy jsou k obci i sousední Vyšehorky. Právě tady najdete učiněný skvost mezi církevními stavbami, pozdně románský kostel Všech svatých z poloviny 13. století. Životy všech 360 obyvatel zpříjemňuje množství společenských akcí. A také bohatá historie a kouzelná krajina hlubokých lesů, které jsou jako stvořené pro hru na loupežníky.

OÚ: Líšnice 39, 789 85 Mohelnice

Tel.: +420 737 254 799, oulisnice@email.cz

www.obec-lisnice.cz 

Kociánov 45, 788 11 Loučná nad Desnou, Tel.: +420 583 235 221

E-mail: info@icloucna.cz

www.icloucna.cz

Patříte k obdivovatelům technických divů? Jedním z největších technických zázraků v republice je přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně. Vydat se na exkurzi do podzemí elektrárny s horní nádrží na hoře Mravenečník, odkud se navíc otevírají nádherné výhledy na celé Jeseníky, můžete z Koutů nad Desnou. Kouty jsou součástí Loučné nad Desnou, která je Mekkou všech lyžařů a milovníků turistiky, branou do nitra jesenické přírody. Červenohorské sedlo a lyžařský areál v Koutech patří k nejlepším lyžařským střediskům v republice a několik vleků je také přímo v obci a blízkém okolí. Jesenické hřbety jsou protkány sítí turistických stezek a cyklotras. Cyklotrasy se v zimě mění v lyžařské stopy, sjezdovkám zase v létě kralují bikeři a milovníci adrenalinového sjezdu na minikárách a horských koloběžkách. Také samotná Loučná nad Desnou je lákavým soustem pro objevitele krás českých zemí. Půvabný zámek byl v době, kdy ho získali majitelé železáren a stavitelé železnic bratři Kleinové, nazýván duchovním centrem železničního stavitelství. Obklopuje ho rozsáhlý anglický park a tam, mezi vzrostlými stromy a v romantických zákoutích se sochami a drobnými stavbami, pocítíte příliv nové energie. Vyznavači bowlingu zamíří do extravagantního baru v Koutech, děti se spolehlivě unaví na moderním hřišti ve sportovně-rekreačním areálu Kociánov, který nabízí nejen krásné dřevěné dětské hřiště, ale i moderní skatepark či sportovní rybolov. Zdá se vám to málo? Tak se vyvezte lanovkou na hřebeny Jeseníků. Loučná a blízké Červenohorské sedlo jsou výchozími body pro celou řadu turistických a cyklistických tras – katastr obce zasahuje na Červenou horu s Vřesovou studánkou, Vozku, Švýcárnu, úbočí Pradědu a Petrových kamenů. V obci naleznete mnoho sportovišť, ať už je vám blízký tenis, fotbal, plážový volejbal, stolní tenis, squash či fitness, nebo toužíte vyzkoušet méně obvyklé zábavy, např. discgolf, bungee trampolíny.

OÚ: Loučná nad Desnou 57, 788 11 Loučná nad Desnou

Tel.: +420 583 235 222, podatelna@loucna-nad-desnou.cz

www.loucna-nad-desnou.cz 

Věž byla postavena po roce 1322. Věž je 72 metrů vysoká, čtvercového půdorysu, o základně 9 metrů a síle stěny u základů až 2,5 metru. Z věže je krásný výhled nejen na město, ale také na široké okolí.

Věž sloužila městským strážím za pozorovatelnu - hlásku. Věž sama stojí mimo chrámovou loď farního kostela. Dnešní novogotická podoba věže je dílem přestavby z roku 1876.

Věž má osm poschodí. K výstupu na ni slouží kulatá věžička, která má 36 pískovcových točitých schodů, k jejímu nejvyššímu poschodí vede 136 dřevěných schodů.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Když se řekne Mírov, snad všichni vědí, o čem je řeč. Ne každý však tuší, že mohutný hrad ze 13. století sloužil jako věznice už v 15. století. Na prohlídku mírovského hradu se tedy běžný turista těšit nemůže, ale návštěva obce stojí za to. Poloha mimo hlavní silniční tahy uprostřed kouzelné přírody Zábřežské vrchoviny a množství značených turistických cest a cyklotras Mírov přímo předurčují k aktivnímu trávení volného času. Přírodní koupaliště se v letních měsících stává místem, kde potkáte snad každého z místních 370 obyvatel. Můžete se k nim přidat také na některých z množství akcí, které se v Mírově pravidelně konají. „Cesta strašidelným lesem“, výprava „Po stopách švédských vojsk“ nebo posezení v některé z místních hospůdek vám umožní poznat tento bohumilý kraj.

OÚ: Mírov 47, 789 53 Mírov

Tel.: +420 583 429 176, podatelna@obecmirov.cz

www.obecmirov.cz 

Lazebnická 974/2, 789 85 Mohelnice, Tel.: +420 583 430 915

E-mail: zapletalova@mksdk.cz

www.infomohelnice.cz

Čarodějnické procesy připravily na Šumpersku v 17. století o život stovky nevinných lidí. Mezi nimi byl i mohelnický děkan Kryštof Alois Lautner. Poté, co se procesům snažil zabránit, byl sám obviněn a uvězněn v Mohelnici v domě na Kostelním náměstí. Říká se mu „čarodějnický“ a v minulosti byl důležitou součástí městského opevnění a zároveň patrně první školou na severní Moravě. Dnešní městské sady pak byly svědkem jeho upálení. Mohelnice však láká nejen ty, kteří se zajímají o procesy inkvizitora Bobliga. Centrum města, které je poprvé zmiňováno už v roce 1131, je doslova nabito historií. Lemují ho částečně dochované pozůstatky gotického opevnění s několika baštami. Kostel sv. Tomáše z Canterbury je vzácným dokladem gotického stavitelství, a když vystoupáte na kostelní věž, celé město s Litovelským Pomoravím v rámu hor na obzoru máte jako na dlani. Tady se nejlépe přemýšlí o tom, kam v Mohelnici vyrazit. Je spousta možností, jak strávit krásný čas v tomto starobylém městě v pomyslném trojúhelníku mezi hrady Bouzov, Úsov a Mírov. Kromě poznávání historie můžete horké letní dny strávit na některém z jezer kolem Mohelnice. Nebo si půjčit loď a vypravit se na vodáckou expedici do Litovelského Pomoraví. Krytý plavecký bazén je k dispozici po celý rok. A bohatý kulturní život ve znamení skvělé hudby a různých divadelních představení láká všechny z blízkého i vzdálenějšího okolí ke strávení příjemných chvil v tomto desetitisícovém městě. Navíc leží na hlavním tahu z Moravy do Čech. Tak proč byste toho nevyužili a nedopřáli si malé cestovatelské potěšení?

MěÚ: U Brány 916/2, 789 85 Mohelnice

Tel.: +420 583 452 111, město@mohelnice.cz, www.mohelnice.cz 

Víte, kde na Moravě vznikaly první osady? Přece při řece Moravě. Dokladem toho jsou i Moravičany, kde lidé sídlili už od mladší doby kamenné. Právě tady, na břehu Moravičanského jezera, byl učiněn unikátní nález – keltská kupecká loď. Když se projdete obcí, ke které dnes náleží i sousední Doubravice a Mitrovice, budete překvapeni, kolik zajímavého tady můžete vidět. Pýchou Moravičan je areál kolem kostela sv. Jiří. Samotný kostel má svůj původ už v 11. století. V jeho těsné blízkosti můžete obdivovat budovu fary z roku 1600 a starou školu z druhé poloviny 17. století. Širokou hlavní ulici lemují četné pomníky a sochy, a když dojdete až ke kapličce sv. Floriána, nahlédněte za plot. Smírčí kříž z 16. století vás vrátí do dob, kdy každé provinění bylo náležitě potrestáno. Moravičany, to nejsou jen památky starověké a středověké. Je to také úžasná architektura z dob první republiky, kterou najdete na místě zcela nečekaném. Je to funkcionalistická vila továrníka Kratochvíla v areálu jeho bývalého dřevařského závodu. Odtud už je to, co by kamenem dohodil, do Doubravice. Přivítá vás typická moravská vesnice, na jejíž návsi najdete pravý poklad. Budova staré kovárny z první poloviny 19. století jako by stále vydechovala žár kovářské výhně. Ale nemějte strach, příjemně se ochladíte pod pumpou, kterou důvěrně znáte. Je to Pumpa Jáji a Páji, svérázný pomník zdejšímu rodákovi Stanislavu Havelkovi, tvůrci tohoto oblíbeného večerníčku. Zdá se vám toho na jeden den moc? Klidně tady nějaký čas pobuďte a prozkoumejte všechno důkladně. Morava je přece krásná zem.

OÚ: Moravičany 67, 789 82 Moravičany

Tel.: +420 583 431 022, podatelna@obec-moravicany.cz

www.obec-moravicany.cz 

Soukromé muzeum kočárků funguje od roku 2013. Prohlédnete si 60 kočárků, nejstarší pochází z roku 1880, nejmladší jsou ze 70. let minulého století.

Výstava je doplněna sbírkou panenek z porcelánu, kaučuku či celuloidu a nechybějí ani historické oblečky pro panenky nebo jejich pokojíčky.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Muzeum je umístěno v objektu bývalé fary, v domě, jehož počátky sahají do druhé poloviny 13. století a který byl pravděpodobně součástí zaniklého mohelnického hradu. Biskupův hrad je v Mohelnici připomínán počátkem 14. století. Tehdy byl dům prodán mohelnickému fojtovi.

Od 16. století sídlila v objektu fara a děkanství. V roce 1957 byla budova zakoupena pro potřeby mohelnického muzea, které zde sídlí dodnes.

První staletí existence domu připomínají gotické sklepy, z období rané renesance se dochovaly vzácné fresky, z nichž nejpůsobivější je tzv. Hostina bohatcova zobrazující podobenství o boháči a Lazarovi z evangelia sv. Lukáše. Objekt byl několikrát přestavován. Současnou podobu získal po ničivém požáru z roku 1841, kdy byla vystavěna čelní fronta budovy s průjezdem a spojena s již zmiňovaným starším domem děkanství.

V jedné z místností nového křídla se dochovala původní výmalba z druhé poloviny 19. století, která je autentickým doplňkem instalovaného měšťanského pokoje v nové stálé expozici Z dějin Mohelnicka. Na začátku roku 2013 byla v historických sklepních prostorách otevřena nová moderní expozice Pravěk Mohelnicka, doplněná o velkoplošnou projekci a interaktivní hernu.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Muzeum Olomouckých tvarůžků se v červnu 2014 přestěhovalo do nových prostor, které nabízejí řadu nových exponátů a širší pohled do dlouhé historie výroby. Najdete zde jedinečné doklady o výrobě tvarůžků, v každé místnosti lze načíst pomocí QR kódů základní informace o konkrétní expozici.

V místě původní výrobny tvarůžků bylo otevřeno v létě roku 1994 Muzeum Pravých olomouckých tvarůžků A. W. V červnu 2014 se muzeum přestěhovalo do nových a větších prostor. Ty vznikly přestavbou domu Palackého 2 v Lošticích. Moderní expozice nyní představuje v 9 místnostech dlouhou historii tvarůžků, která se datuje od 15. století.

Nové Muzeum Olomouckých tvarůžků ukazuje v moderně pojatých expozicích průřez historií Olomouckých tvarůžků od nejstarších pramenů až do současnosti. Muzeum je bezbariérové, forma individuálních prohlídek dá každému možnost výběru prohlídky podle jeho zájmu a časových možností. Doba prohlídky je asi hodinu.

Mezi exponáty uvidíte například staré formy (klapačky), které dělnice v loštické tvarůžkárně používaly před 120 lety. Za směnu pomocí nich dokázaly vyrobit 9 tisíc tvarůžků.

Část exponátů je vlastní, část je dlouhodobě zapůjčena z Vlastivědného muzea v Olomouci. Expozice vám prozradí hlavní postupy ve zpracování tvarůžků od mletí a lisování tvarohu, vlastní výroby, ale dá také nahlédnout do života samotných výrobců a jejich osudu. Součástí prohlídky je možnost zhlédnout film "Příběh neobvyklé vůně z vyprávění stréčka Křópala" – volné filmové zpracování historie výroby tvarůžků v A. W.

Pro návštěvníky, kteří budou mít zájem o rozšířený výklad nad rámec audiovizuálních programů, jsou v muzeu k dispozici 3 informační místa vybavená stolním počítačem s programem Panorama, kde je možno vyhledat podrobné informace.

Prohlídka muzea končí vchodem do podnikové prodejny A.W. spol. s r. o. s možností nákupu celého sortimentu Olomouckých tvarůžků a dalších specialit.

Pravé Olomoucké tvarůžky jsou odtučněný měkký, pod mazem zrající sýr z netučného kyselého tvarohu. Mají zcela ojedinělou pikantní chuť, typickou vůni, povrch se zlatožlutým mazem a soudržnou poloměkkou až měkkou konzistencí s patrným světlejším jádrem. Tvar má zpravidla podobu kotoučků, kroužků, tyčinek, nebo nepravidelných kousků. Pravé olomoucké tvarůžky jsou stolní sýr. Zcela unikátní a nenapodobitelné chuti se dosahuje působením přírodních podmínek zeměpisné oblasti Haná.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Stálá expozice, zachycující vývoj silnic od nejstarších stezek až po dnešní moderní silnice, kde je možné vidět nespočet historických map, dobových dokumentů nebo vzácných fotografií.

Najdete tu také výjimečnou sbírku služebních a firemních odznaků a medailí, stejně jako zrekonstruované silniční saně, bryčku, kololis či panorama s výjevem ze života cestáře.

V interaktivní části expozice lze zhlédnout několik zajímavých dokumentů z historie výstavby silnic a dálnic. Ve venkovní expozici se pak nachází historické silniční mechanizmy a ocelové příhradové mosty.

Po stopách bratří Kleinů

Rok 2013 byl ve znamení 2. etapy rekonstrukce objektu Muzea silnic a instalace nové stálé muzejní expozice věnované životu a dílu bratří Kleinů. Od prvních podnikatelských krůčků v 1. polovině 19. století, přes úpravy zámeckého parku v Lednici až ke stavbám řady státních a zemských silnic, byla jejich činnost od poloviny 19. století zaměřena hlavně nastavbu železničních tratí. Pracovali mj. na stavbě Ferdinandovy Severní dráhy (část tratě z Vídně do Brna a úsek z Břeclavi do Přerova a Olomouce) i na výstavbě Severní státní dráhy z Brna a Olomouce do Prahy a k saské hranici. Na horské trati přes Semmeringský průsmykna Jižní dráze z Vídně do Terstu stavěli dva nejobtížnější úseky včetně vrcholového tunelu.

S koupí vízmberského panství roku 1844 získali nejen zámky Vízmberk a Sobotín, ale také železárny v Sobotíně a Rejhoticích. Vybudovali závody v Petrově a ve Štěpánově u Olomouce - produkce jejich železářských podniků v 60. letech 19. století byla druhou největší na Moravě, ve výrobě kolejnic pak byly jejich železárny třetí v monarchii. Od 70. let 19. století byl výrobní sortiment zaměřen na výrobu železničních a silničních mostů, dodávky technologických zařízení dolů, hutí, strojíren a dalších průmyslových podniků i výrobu parních strojů.

Koncem 19. století nastal pro železárny úpadek, který s výkyvy pokračoval až do úplného ukončení výroby před první světovou válkou.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Dům Pod Podloubím, kde sídlí zábřežské muzeum, je jedním z nejcennějších dokladů vývoje měšťanského domu na severní Moravě. Jedna z expozic muzea je věnována nejslavnějšímu místnímu rodákovi - Janu Eskymo Welzlovi.

Součástí muzea jsou tři expozice - Z historie města a okolí, Jan Eskymo Welzl (1868 – 1948) a Z pokladů zábřežského muzea.

Mezi majitele domu Pod Podloubím patřili většinou přední zábřežští měšťané. Jedním z nich byl i rentmistr na Žerotínově panství, Burian Vizovský, jehož dcera Magdalena byla první ženou J. A. Komenského. Dům mázhausového typu s gotickými sklepy byl ve druhé polovině 16. století renesančně přestavěn a rozšířen o věž s podloubím. Období baroka připomínají stropy v přízemí a prvním poschodí. Začátek 19. století pozměnil štukovou výzdobu na fasádě věže a konstrukci střechy. Později byla budova upravena pro potřeby muzea, které v ní sídlilo až do roku 1981. Rozsáhlá rekonstrukce, která následovala, byla dokončena roku 1998 a muzejní sbírky se tak mohly vrátit na své původní místo.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Jsme rádi, že jste při průzkumu Jeseníků neminuli Nový Malín. Vrcholky hor se k vám pomalu přibližují a vy můžete v klidu poznávat obec, které vévodí barokní kostel Narození Panny Marie z 18. století. Putování zpříjemňuje pohled na usedlosti z dob minulých, mezi nimiž si nelze nevšimnout honosné brány z roku 1863, která připomíná vjezd do panského sídla. Nový Malín vyrostl v podhradí hrádků Frankštát a Burgstein. I když po nich do dnešních dnů nezbylo téměř nic, rozrůstá se obec čile dál. Svou zásluhu na tom má dobrá vybavenost, ruku v ruce s možností aktivního trávení volného času. Vodní nádrž Krásné ožívá všemi milovníky vody a vodních sportů, ti největší přeborníci v pétanque pocházejí právě z Nového Malína. A okolí? Uvidíte sami.

OÚ: Nový Malín 240, 788 03 Nový Malín

Tel.: +420 588 880 400, obec@novymalin.cz

www.novymalin.cz 

Pokud se během prázdnin chystáte navštívit Velké Losiny nebo podhůří Jeseníků, máme pro Vás zajímavý tip na výlet. V blízkosti našeho Wellness hotelu DIANA ve Velkých Losinách se nachází obora, která Vám nabízí mnoho zajímavého. Pozorovat zde můžete stáda muflonů i daňků, v oboře jsou dva rybníky, ve kterých je možnost i rybolovu.

Oboru je možno navštívit v pracovní dny kdykoliv po 16. hodině a o víkendech po celý den. Návštěvu je nutné objednat dopředu.

(zdroj: www.diana-losiny.cz/26009n-kochejte-se-krasami-losinske-obory-velke-losiny)

Až si koupíte léky a rozložíte příbalový leták, nevěnujte pozornost jen informacím. Všimněte si také papíru, který držíte v ruce. Tento speciální tenký papír totiž patrně pochází z papíren v Olšanech. Olšany, založené v roce 1386, leží západně od Šumperka v krásném údolí řeky Moravy a potoku Hrůzná Voda. Odjakživa tady žili lidé pracovití, kteří se uměli poprat s nepřízní osudu a zvelebovat svoji obec, jejíž ozdobou je kaple z roku 1930 sv. Cyrila a Metoděje. Stejně tomu tak bylo i v sousedním Klášterci. Obě obce s tisícovkou obyvatel nabízejí turistické vyžití. Mnozí obdivují gotický chrám Zvěstování Páně s původní kamennou zídkou – pozůstatky středověkého kláštera. Milovníci přírody se vydávají na toulky polními a lesními cestami, které je mohou zavést na Olšanské hory ke kamenné kapličce sv. Martina. Projděte krajinou, kde se Jeseníky setkávají s Králickým Sněžníkem. Potěší vás na duši.

OÚ: Olšany 75, 789 62 Olšany

Tel.: +420 583 247 154, podatelna@olsany.cz

www.olsany.cz 

Hrad Rabštejn byl prý kdysi dávno sídlem loupeživých rytířů. Najdete ho ve skalách nad Oskavou. Obec v údolí stejnojmenné říčky je místem, které láká v zimě i v létě. Nejen 1 300 zdejších obyvatel užívá moderní sportoviště, bazén a lyžařské vleky. Nadšení rybáři se sjíždějí k vodní nádrži v Mostkově. Pěšky, na kole nebo na běžkách poznáte nádherné podhůří Jeseníků. Stačí jedno malé rozhodnutí a Oskava, s nádhernými výhledy z Rabštejnských skal, čeká jen na vás.

OÚ: Oskava 112, 788 01 Oskava

Tel.: +420 583 233 553, podatelna@ou-oskava.cz

www.ou-oskava.cz

Když se do rodné vsi sjedou všichni rodáci, bývá pořádně veselo i několik dnů. Stejně tak je tomu i v Písařově, kde sjezd rodáků a přátel obce představuje třídenní maraton kulturních i duchovních zážitků, her, zábavy a sportu. A není se čemu divit, vždyť návštěva Písařova je potěšením nejen pro ty, kteří odtud pocházejí. Písařov, který byl založen v polovině 13. století, patří k nejstarším obcím v okolí. Pyšní se také velkou vzácností. Slyšíte ten kouzelný zpěv zvonu z kostela Rozeslání apoštolů? Písařovem zní už od roku 1550. Je možné, že je slyšet i v sousední Bukovici, kde je dominantou památkově chráněná dřevěná zvonička. Dohromady žije v těchto utěšených obcích s mnohdy zachovalými starými staveními více než 700 obyvatel. Je to život v místech, kterými v dávnověku proudilo moře. Život v náruči zelených kopců a rozkvetlých strání. Život, který musíte okusit.

OÚ: Písařov 80, 789 91 Písařov

Tel.: +420 583 440 072, obec.pisarov@seznam.cz

www.pisarov.cz, www.facebook.com/obecpisarov/

Expozice v pivovaru Holba mapuje historii pivovarnictví na Hanušovicku od jeho počátků až po současnost. Najdete zde právovárečné listy na pergamenu i staré řemeslné nástroje, ale také suroviny, bez kterých by pivo nikdy nevzniklo.

Příjemné je i to, že hned po prohlídce můžete zlatý mok také ochutnat. Pod muzeem je totiž umístěna stylová restaurace, kde v příjemné atmosféře u krbu a uprostřed trámoví můžete vychutnávat lahodné doušky „ryzího piva z hor“.

Kromě vlastní výroby piva vás expozice seznámí se surovinami, pro výrobu zlatého moku nezbytnými, a připomene i jejich složitou dopravu v době koňských povozů. Expozici zajímavě „ oživují“ voskové figuríny sládka i štamgasta v životní velikosti.

Objekt muzea v Hanušovicích nabízí komfortní ubytování v moderně zařízených partmá s 1 až 3 lůžky.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Že nevíte, jak se hraje plácaná? Stavte se v Polici a zjistíte to. Kostel sv. Mikuláše vévodí obci už od 13. století a i dnes sleduje životy všech 220 obyvatel, které jsou plné nevšedních zážitků. Procházka k Džbánskému rybníčku je výpravou za čolky a mloky, v Síni selských tradic nahlédnete do historie a bez turnaje v Polécké plácané a tancovaček na letním parketu se léto opravdu neobejde. Přidejte se také!

OÚ: Police 5, 789 73 Úsov

Tel.: +420 583 435 153, obec.police@seznam.cz,

www.police-mohelnicko.cz

Každý, kdo občas sleduje zprávy ze světa archeologie, určitě zaznamenal pojem „Postřelmovský Venoušek“. Je to úchytka misky ve tvaru lidské hlavy z mladší doby kamenné a tento unikátní nález se podařil archeologům v blízkosti Postřelmova. Úrodná rovina obklopená věncem zalesněných kopců přilákala obyvatele už v dobách prehistorických a postupem času tady vyrostla jedna z největších obcí severozápadní Moravy. Mnohé památky také dokládají výstavnost Postřelmova v různých dějinných obdobích. V kostele sv. Matouše ze 14. století vás ovane dech dávného středověku a v jeho těsné blízkosti najdete nevídaný poklad. Je to rodinná hrobka Bukůvků z Bukůvky z roku 1592. Druhá taková na Moravě není. Přímo v centru objevíte Sonntágův statek, který je po právu nazýván „Postřelmovským zámečkem“. Jen o kousek dál stojí rodný dům Jana Jursy, slavného autora slabikářů a čítanek, který se tady v roce 1853 narodil. Historické statky se v Postřelmově přirozeně prolínají se zástavbou moderní a mezi tím svou jednoduchostí vyčnívá Jubilejní Masarykova škola z roku 1938. Postřelmov, to není jen bohatá historie. Je to také současný život tří tisíců dnešních obyvatel. Sportovní vyžití si mohou dopřát v jedné z největších sportovních hal na Zábřežsku. Vzájemně se potkávají při různých akcích nebo jen tak – třeba na postřelmovském Pískáči. Bývalá pískovna láká v létě ke koupání nebo rybaření. Pokud jste nadšenci do RC modelů, tady najdete skvělou dráhu a ty nejlepší soupeře. Postřelmov byl centrem okolního dění od svého počátku, kdy šamani míchali lektvary ve zdobených miskách. Toto postavení si udržel po celá staletí a i dnes má co nabídnout.

OÚ: Komenského 193, 789 69 Postřelmov

Tel.: +420 583 480 711, obec@postrelmov.cz, www.postrelmov.cz 

Zatím co se na jaře všechno kolem začíná zelenat, v přírodním parku Březná vystřídají sněhovou pokrývku koberce bledule jarní. Vlhké louky tady přecházejí v hluboké lesy s „balvanovými moři“. Na průzkum tohoto drsného a divokého koutu severozápadní Moravy se můžete vydat třeba z Postřelmůvku. Život v podhorské vsi nikdy nebyl jednoduchý a někoho možná napadne, proč vlastně si lidé vybrali toto místo k životu. Odpověď je jednoduchá – je tu krásně. Všichni si váží svých usedlostí a rodinných domů, z nichž některé tady stojí už od poloviny 19. století. Kaple sv. archanděla Michaela pochází z téhož období a stále je důstojným místem, kde se místní pravidelně setkávají. Postřelmůvek zaujme svou upraveností a úžasnou silou vůle každého z 320 obyvatel. Vydejte se za poznáním drsného kraje s přívětivými lidmi, nebudete litovat.

OÚ: Postřelmůvek 73, 789 01 Zábřeh

Tel.: +420 583 412 250, ou.postrelmuvek@c-box.cz

www.postrelmuvek.cz 

Svět děda praděda

Jeseníky, nejkrásnější hory u nás, jsou jedinečné. Je to pověstmi a pohádkami protkaný tajuplný kraj, který od pradávna stráží pán hor, Praděd. K tomu, abyste opravdu poznali Jeseníky s celou jejich historií, život zdejších obyvatel od pradávných dob, známé osobnosti i speciality, stačí jediné. Navštívit Pradědovo dětské muzeum v Bludově. Je prvním regionálním dětským muzeem v republice, kde na ploše téměř 600 metrů čtverečních v interiéru a 0,2 hektaru přírodního hřiště poznáte i se svými dětmi Jeseníky tak, jak se vám to jinde nepodaří. V dětské vesničce zažijete životy obyvatel každého jesenického domečku. Z vašich ratolestí se mohou stát kuchaři, průvodčí na nádraží Aloise Nebela, ježibaby, hokynáři či hospodští. Knihovna a sklepení jsou cestou do blízké i vzdálené historie, mezi všechny zajímavosti i kuriozity Jesenicka. Jedině tady máte jedinečnou příležitost poznat všechny známé osobnosti, kterým daly život právě Jeseníky. A jestli jste dosud neznali záhadné bytosti zdejších pohádek a pověstí, hurá do jeskyně! Ale pozor, temné podzemí je plné strašidel… Pro vášnivé kulináře je tady kuchyně, kde si sami můžete uvařit regionální jídlo a ochutnat všechny speciality tohoto nádherného kraje. To ale není všechno. Vyzbrojte se náhradním nebo voděodolným oblečením, venkovní vodní hřiště už čeká. Anebo lodičková rychlodráha, tunely, největší bubno-xylofon ve střední Evropě či lanovka. Každoroční Dětský gastrofestival je víkendem plným vaření, pečení a ochutnávání, her a zábavy. A i když počasí horským túrám zrovna nepřeje, v Pradědově dětském muzeu můžete Jeseníky poznávat po celý rok. Zažijte Jeseníky jinak!

Pradědovo dětské muzeum, tř. Adolfa Kašpara 37, 789 61 Bludov

Tel.: +420 725 508 214, muzeum@pradedovomuzeum.cz, www.pradedovomuzeum.cz 

První dětský ráj v Jeseníkách otevírá své brány. Je umístěný v Bludově, v podhůří Jeseníků a nese název Pradědovo dětské muzeum. Poprvé přivítá hravé návštěvníky v den svátku Theodora - skřítka, který děti provádí během her i poznávání.

Stěžejní část expozic představuje vesnice Pradědovo s dřevěnými domečky, v nichž se ukrývá hokynářství nebo hostinec. Ve vesnici žije čarodějnice, mlynář a nechybí zde ani nádraží. Děti tak mohou malovat do mouky, vypravovat vláčky nebo servírovat na stůl v hostinci regionální jesenické plyšové pokrmy. Ty jsou v muzeu k dispozici i pro dospělé, nikoliv však na hraní, ale opravdové místní dobroty k ochutnání.

Muzeum tvoří venkovské stavení s mnoha místnostmi a zákoutími. Děti se během pobytu seznámí se zdejšími slavnými rodáky jako například Ondřejem Bankem, Simonou Babčákovou či Janem Haubertem, kteří věnovali muzeu svůj specifický předmět. Nechybí zde ani jesenické legendy, duchové a vládci hor.

Expozice připomenou i zajímavosti z jesenické přírody. Unikátní muzeum spojuje poznávání s hrou a dobrodružstvím. Děti se za slunečných dní mohou vydovádět na velkém přírodním venkovním hřišti. Jeho součástí je rozsáhlé vodní dílo – soustava prvků pro oblíbené dětské cákání a rachtání.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Třetí největší přečerpávací vodní elektrárna na světě a nejrozsáhlejší vodní energetické dílo v České republice. Většina objektů se nachází pod zemí, stavby na povrchu jsou ohleduplně začleněny do okolní přírody a vytvářejí s ní harmonický celek.

Exkurze do přečerpávací elektrárny

Exkurze do přečerpávací elektrárny je možná celoročně ve všedních dnech vč. svátků, sobot a nedělí od 8.00 do 17.00 hod. vždy po předchozím on-line objednání (poslední exkurze v 16:00). Při prohlídce navštívíte technologické provozy v obrovských podzemních prostorách, dolní nádrž i impozantní horní nádrž v nadmořské výšce 1 350 m na hoře Mravenečník. Součástí exkurze je rovněž prohlídka Návštěvnického centra na Dlouhých Stráních, kde zhlédnete film o unikátním vodním díle, prohlédnete si model s průřezem podzemní elektrárny a získáte informace o okolní přírodě a o společnosti ČEZ. Exkurze se pořádají celoročně, v zimních měsících se však kvůli sněhovým závějím nejezdí k horní nádrži.

Objednávky exkurzí je nutné provést online, a to v dostatečném předstihu dle způsobu platby (minimálně 3 pracovní dny předem). Pokud nedojde k zaplacení rezervace nejpozději do 3 pracovních dnů, bude rezervace automaticky zrušena zákazník obdrží potvrzení o zaplacení exkurze na email, toto potvrzení si musí vytisknout a dostavit se s ním k nástupnímu místu exkurze - zastávka bus areál Kouty a to s 15 min předstihem. Pokud nemáte možnost si doklad vytisknout, rádi vám ho vytisknou v infocentru.

Od 1. dubna 2009 je zrušena přeprava osobními automobily, je tedy nutné použít autobusovou dopravu provozovatele, pokud návštěvníci nejsou součástí organizované skupiny přepravující se vlastním autobusem. Osobní automobily je možné ponechat na bezplatném parkovišti v blízkosti objektu Helia sport. Dopravné zahrnuje přepravu účastníků exkurze v rámci jejího programu a to autobusem z výchozího bodu, tj. objektu Helia sportu v Koutech nad Desnou, na parkoviště za správní budovou elektrárny Dlouhé Stráně, dále na dolní a horní nádrž a zpět k Helia sportu.

Rekordy Dlouhých Strání

Elektrárna se může pochlubit třemi "nej": největší reverzní vodní turbínu v Evropě - 325 MW, elektrárnu s největším spádem v České republice - 510,7 m a největší instalovaný výkon v ČR - dvakrát 325 MW. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně se v roce 2005 zařadila mezi 7 největších divů České republiky.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Budova radnice byla postavená v letech 1909 - 1911 ve stylu saské neorenesance se secesionizujícími detaily. Stojí uprostřed historického náměstí, na původním místě gotické a renesančně upravované radnice, připomínané již v 15. století.

Byla postavena podle plánů architektů Jiřího Bergera a Ludvíka Schöneho, kamenické práce jsou dílem Romana Kubesche z Vídně. Zajímavostí je, že na podobu nové radnice byla vyhlášena soutěž, které se účastnilo 33 návrhů.

Roku 2006 prošla radnice kompletní rekonstrukcí, budova je sídlem Městského úřadu.

Věž je přístupná veřejnosti, z jejího ochozu se nabízí krásná vyhlídka. Celková výška věže je 56 m, ochoz je ve výšce 29 m.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Tam, kde roviny Mohelnické brázdy přecházejí v táhlé kopce Zábřežské vrchoviny, na březích Moravské Sázavy, leží obec, jejíž název je stejně poetický jako zdejší nářečí. Je to Rájec a pro své obyvatele, kterých tady dnes žije kolem pěti set, představuje vskutku malý kousek ráje. Při procházce obcí vám do uší bude znít libozvučná hanáčtina. Pohled na zdejší statky vás vrátí do dob, kdy pro život lidí bylo nejdůležitějším aspektem střídání ročních období a čas odměřoval zvon ve zvoničce na návsi. I v současnosti se tady žije přímo rajsky. Do mateřinky a na první stupeň děti nikam nemusí jezdit. Lidové tradice tady neznamenají jen prázdný pojem, ale naopak – všichni jimi žijí. Zkuste se stavit třeba na opravdu jedinečný zvyk a tím je vození krále a vodění královničky. Poznáte malý ráj na zemi.

OÚ: Rájec 98, 789 01 Zábřeh

Tel.: +420 583 416 920, obec.rajec@seznam.cz

rajec.zabrezsko.cz

 

Šumperská 530, 788 14 Rapotín, Tel.: +420 583 212 211

E-mail: ic@kkcrapotin.cz

www.kkcrapotin.cz

Obec Rapotín leží v údolí řeky Desné, v těsné blízkosti Šumperka. Černý dvouocasý lev a lilie ve znaku odkazují na rody Žerotínů a Lichtensteinů, nejvýznamnější vlastníky obce. Obec, kde dnes žije více než 3 000 obyvatel, byla založena ve 13. století německými kolonisty. V období středověku žil Rapotín typickým životem obcí, kde se průběžně střídali vlastníci. Až přišla druhá polovina 17. století a s ní řádění neblaze proslulého inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga. Při čarodějnických procesech tehdy poslal na hranici desítky lidí a jen z Rapotína to bylo sedm žen. Jejich smutný osud dodnes připomínají sloupková boží muka z roku 1678. Tichou vzpomínku jim můžete věnovat také v impozantním novogotickém chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který stojí na místě původního středověkého kostelíka. Rapotín, to není jen pohnutá historie. Je to také průmyslový rozmach v 19. století, kdy zde byly založeny sklárny. A především je to současný život. Vystoupejte na Přední Bukový kopec a zdolejte 111 schodů masivní dřevěné rozhledny Bukovka. Ten pohled do údolí Desné s hradbou jesenických hřebenů v pozadí vás nejen uchvátí, ale zároveň napoví, jak si co nejlépe užít chvíle v Rapotíně. S dětmi se můžete vydat do Zemědělského skanzenu „U Havlíčků“. Poznáte všemožné druhy veteránů či zemědělské a vojenské techniky v čele s legendárním tankem T34, v zooparku se svezete na oslíkovi. Od příjemného svezení v sedle je už jen krůček k rozhodnutí trochu si protáhnout svaly. Multifunkční hřiště spolu s dětským hřištěm a venkovní posilovnou v areálu TJ Jiskra Rapotín je tu pro všechny, kdo se rozhodnou poznat život v údolí Desné. Je to život krásný a naplněný, prosycený bohatým společenským děním. Tak neváhejte a poznávejte!

OÚ: Šumperská 775, 788 14 Rapotín

Tel.: +420 588 884 400, rapotin@rapotin.cz, www.rapotin.cz 

Regionální muzeum se nachází v suterénních prostorách evangelického kostela a bylo slavnostně otevřeno v říjnu roku 2011. V části tohoto muzea je stálá expozice o historii a těžbě vápence v osadě Vitošov, která byla doplněna o popisky jednotlivých nerostů, v druhé části muzea se expozice mění. V současné době tam jsou fotky všech Hrabovských domů, jak se změnily za posledních padesát let.

(zdroj: www.hrabova.cz/menu/7-regionalni-muzeum.html)

Vydejte se po „Andělských stezkách“ nádhernou jesenickou přírodou s lesy plnými zvěře a lesních pokladů. Zavedou vás na Andělskou louku přímo doprostřed Rejchartic. Každoročně v červenci tady pod rukama řezbářů a sochařů vznikají další a další poslové krásy. Po celý rok je stráží anděl nejvyšší – archanděl Michael, kterému je zasvěcen zdejší kostel z první poloviny 17. století. Rejchartice se svými dvěma sty obyvateli jsou oblíbeným cílem turistů. Zásluhu na tom má nejen Andělárium. Hostinec navazuje na stoletou tradici výletních hostinců a svatomichaelská pouť a četné kulturní akce jsou časem veselí a společného setkávání všech místních i sousedů z okolí. Když si k tomu přidáte dobře značené turistické trasy lemované historickými studánkami a panenskou přírodu s průzračným vzduchem všude kolem, víte, že tady je dobře.

OÚ: Rejchartice 47, 787 01 Šumperk

Tel.: +420 582 242 213, podatelna@rejchartice.cz

www.rejchartice.cz 

Bludoveček a Korbílek

Korbele naplněné pěnivým mokem si tady vychutnávali výletníci už od roku 1520, kdy zde stál zájezdní hostinec s názvem „Korbílek“. Restaurace a penzion Bludoveček je známá v celém širokém okolí a není to jen zásluhou vynikajícího piva, jehož název navazuje na historii Bludovečku – původního zámečku, který sloužil jako sídlo správce bludovského panství. Komfortní pokoje poskytují odpočinek, o jakém se středověkým cestujícím ani nesnilo. Zdejší kuchyně je gastronomickým zážitkem, který se lehce změní v závislost. Navíc si můžete vybrat, jestli si všechny ty dobroty vychutnáte v restauraci, zimní zahradě nebo využijete venkovního posezení. Děti se dosyta vyřádí na velkém hřišti a na dvorečku se seznámí s řadou hospodářských zvířat. V oboře budete obdivovat jeleny a daňky, na pastvinách ušlechtilé koně z přilehlých stájí. K tomu voňavý les, ukrývající zříceninu bludovského hradu, na dosah ruky. Co víc si přát?

Restaurace a penzion Bludoveček, K Zámečku 887, 789 61 Bludov

Tel.: +420 731 534 417, restaurace@nuget.cz, www.bludovecek.cz 

V době Napoleona Bonaparte se do celé Evropy rozšířil jeden z nejkrásnějších stavebních slohů – klasicismus. Mnohdy zcela unikátní klasicistní skvosty najdeme i na vesnicích, jako například v Rohli. Farní kostel sv. Martina z počátku 19. století je tím pravým „kouskem“ do sbírky milovníků klasicismu. Stojí na místě středověkého kostela a nejstarší ze tří zvonů pochází už z roku 1540. Je místem, kde při koncertech, dětských divadelních představeních nebo na Noci kostelů potkáte mnohé z 670 obyvatel Rohle, Janoslavic i Nedvězího. V těsné blízkosti kostela pak najdeme další poklady. Luční dům, který každého okouzlí svými čistými liniemi, a kousek dál, u potoka, historickou usedlost z poloviny 19. století. Rohle je skutečně jedinečná. Jen tady si můžeme zazpívat s „Rohelskými Raduškami“, zatancovat na dechovku místní „Rohelanky“ anebo porovnat své rybářské umění s místními mistry rybolovu na zdejší vodní nádrži. Neváhejte a vypravte se do údolí potoka Rohelnice!

OÚ: Rohle 56, 789 74 Rohle

Tel.: +420 583 254 025, obecrohle@seznam.cz

www.obecrohle.cz 

Mezi Šumperkem a Bludovem je od září 2015 otevřena rozhledna Brusná, která byla vybudována v rámci výstavby Dětských naučných stezek v lázeňské obci Bludov.

Vrch Brusná patří mezi významné dominanty Bludova, pod jehož temenem vede naučná stezka Bludovská stráň. Stavba rozhledny byla dalším důvodem, jak přilákat na toto půvabné místo více turistů. Ačkoliv kopec nepatří mezi velikány v okolí, díky dřevěné rozhledně stojící na nezalesněném kopci skýtá široký rozhled do krajiny.

K vyhlídce se dostanete od Panenky Marie (křižovatka na Sudkov - dolní konec) po značené naučné stezce Bludovská stráň tj. žluté turistické značce.

Přímo ve městě Bludov se nachází Lázně Bludov, které nabízejí léčebné rehabilitace vybavené moderní přístrojovou technikou s kvalifikovaným personálem. Nedaleko Bludova se nachází také hrad Brníčko. Dodnes se dochovaly vysoké zdi severovýchodního paláce, tři mohutné pilíře opevnění, pilíř, který kdysi podpíral dřevěný most, valy a příkopy a skromnější střepy zdí ostatních součástí hradu.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zavítejte na novou rozhlednu Bukovka na Předním Bukovém kopci v obci Rapotín, jenž nabízí skvostný pohled na údolí Desné a hřeben Jeseníku. Otevřena je celoročně.

Masivní dřevěná jednadvacetimetrová věž vznikla na konci listopadu 2016 na Předním Bukovém kopci v obci Rapotín. Stavbu za sedm a půl milionu korun vybudovala obec sama bez pomoci finančních dotací.

Spodní část rozhledny slouží jako útulna, odtud vede sto jedenáct schodů, které zavedou návštěvníka na vyhlídkovou plošinu ve výšce osmnácti metrů. Pak můžete spatřit úchvatný pohled do údolí Desné a hlavní hřeben Jeseníků, při dobré viditelnosti i směrem na Šumperk a Libinu.

Jak se dostat nahoru?

Z obce Rapotín vedou k rozhledně dvě přístupové cesty. Delší a pohodlnější měří 6800 metrů a z obce vede ve směru na Rejchartice. Po 2800 metrech se z asfaltové silnice sjede doprava na neznačenou lesní cestu. Na ní se po 1500 metrech zprava napojuje u Balnea žlutá turistická značka, po které se dojde až k rozcestí Samota. Tady se zleva přidá modrá turistická značka a po ní se dojde až na rozcestí Pod Bukovým, kde žlutá pokračuje kolmou stezkou pro pěší přímo na vrchol.

Kratší 5200 metrů dlouhá cesta je ovšem náročnější a vede po žlutém turistickém značení, které odbočuje 150 metrů od OÚ ze silnice na Jeseník vlevo po rovině k rozcestí U skalní krčmy. Zde se žluté značení opouští a pokračuje se po vozové cestě šikmo vzhůru do příkrého kopce až k Jandově křižovatce. Odtud se po staré asfaltce dojede po 570 metrech k rozcestí Balneo. Dále se pokračuje po první popsané cestě.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Rozhledna Háj u Šumperka je velmi krásná a znovu opravená rozhledna, ze které je nezapomenutelný výhled na Hanušovickou vrchovinu, Rychlebské hory, Šumperk, Hrubý Jeseník, Litovelské Pomoraví Orlické hory i Králický Sněžník.

Ze zasklené vyhlídkové plošiny ve výšce 24 m se nabízí nádherný pohled na hřbety Hrubého Jeseníku a město Šumperk. Na severovýchodě lze vidět Praděd, severozápadně se tyčí Králický Sněžník. V jižním směru se za dobré viditelnosti dá zahlédnout i baziliku na Svatém Kopečku u Olomouce nebo hrad Bouzov. Ochoz vyhlídkové plošiny věže je opatřen cedulkami, které pomocí kreseb věrně popisují krajinu kolem rozhledny.

Podnět k výstavbě první rozhledny na Háji dal v meziválečné době šumperský odbor Klubu československých turistů spolu s vojáky místní posádky. Pro stavbu rozhledny byl vybrán kopec Háj (631 m.n.m.), vzdálený jen několik kilometrů severozápadně od Šumperka, místo, které pro své pěkné prostředí a daleké panoramatické výhledy bylo již dříve hojně navštěvováno turisty. V roce 1934 byla slavnostně otevřena a v duchu tehdejšího vlastenectví nesla jméno Milana Rastislava Štefánika. Po osudném Mnichovu padla rozhledna do německých rukou a veřejnosti byla uzavřena. Ke konci války sloužila jako letecká pozorovatelna.

K rozhledně vede cesta ze Šumperka po žluté a dále zelené turistické značce nebo z obce Bludov po modré a zelené TZ. Na posledním úseku cesty náročné stoupání (převýšení asi 130 m na 0,5 km).

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Nejvyšší horou Moravy a zároveň nejvyšším vrcholem Hrubého a Nízkého Jeseníku je Praděd (1 492 m). Na jeho vrcholku stojí televizní vysílač s restaurací a rozhlednou. Horní plošina vysílače je nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.

Na Pradědu je nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1°C. Na severním úbočí vrcholu najdeme rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály s unikátní květenou.

Na vrcholu stála původně kamenná rozhledna z let 1903 až 1912 Moravskoslezským sudetským horským a turistickým spolkem. Věž byla postavena v romantickém duchu starého gotického hradu. Po druhé světové válce chátrala a zřítila se. S rozmachem televizního vysílání na vrcholu vyrostla dřevěná konstrukce s vysílačem. V roce 1968 bylo započato s výstavbou 162 m vysokého vysílače. Stavba byla dokončena roku 1983 otevřením restaurace.

Z vyhlídky ve výšce 80 m je za dobrého počasí krásný rozhled nad Lysou horu, Sněžku a Radhošť. Při velmi dobré viditelnosti je možné zhlédnout Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku a Nízké Alpy v Rakousku. Vydat se sem můžete jak po pěších stezkách, tak i po cyklistických trasách.

V zimním období pak určitě využijete místní lyžařské středisko.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Rozhlednu na Medvědí hoře najdete u horní stanice lanovky v areálu Kouty nad Desnou. Všem milovníkům dalekých rozhledů je volně přístupná, uzavírá se pouze v případě nepříznivých klimatických podmínek.

Rozhledna na Medvědí hoře u Tetřeví chaty se tyčí do výšky osmnácti metrů. Tvoří ji čtyřhranná ocelová konstrukce obložená dřevem ukotvená do betonového základu. Do krajiny na hřebeny Jeseníků se můžete dívat nejen z horní plošiny, ale i z průhledů a balkonů, které se nachází na obvodu stavby.

Medvědí hora je součástí lyžařského areálu Kouty, který funguje nedaleko Loučné nad Desnou, rozhledna stojí 40 metrů od výstupní stanice lanovky. V okolí Medvědí hory se nachází naučná stezka, vede tudy i nová turistická trasa z Kout na Malou Jezernou.

Rozhledna je volně přístupná, uzavírá se pouze v případě nepříznivých klimatických podmínek, jako jsou například námrazy či bouřky.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Původně žerotínská manufaktura na výrobu papíru pracuje ve Velkých Losinách nepřetržitě od konce 16. století až do dnešních dnů. Je jedním z posledních evropských svědků starého papírnického řemesla, jediná svého druhu v České republice.

Areál národní kulturní památky ve Velkých Losinách vám při cestách za poznáním nabízí návštěvu zdejšího Muzea papíru, vybraných pracovišť výrobního provozu, reprezentační prodejny i stylové restaurace.

Papírenská manufaktura ve Velkých Losinách představuje svým návštěvníkům na dvou prohlídkových okruzích Muzea papíru tradiční výrobní techniku papíru, dějiny řemesla i řadu technických zajímavostí. Umožní vám nahlédnout do minulosti a současnosti kdysi velmi známého, ceněného a rozšířeného řemesla. Ruční papíry se více než čtyři staletí stále vyrábějí v autentických prostorách této technické a kulturní památky.

Prohlídka areálu se zasvěceným výkladem průvodců je ojedinělou příležitostí k seznámení se s dávnou historií ruční výroby papíru. V období hlavní turistické sezóny je nabídka pro návštěvníky rozšířena o další aktivity - možnost zhotovení vlastnoručních listů papíru, tvůrčí dílny s našimi lektory, speciální večerní prohlídky a pravidelné sezónní výstavy v galerii Muzea papíru.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Když slunce pálí z jasně modré oblohy a nikde ani mráček, toužíte po jediném. Pořádně se osvěžit anebo jen tak lenošit u vody. V Rudě nad Moravou to problém není. Areál zdejšího koupaliště je ideálním místem, jak si užít horké letní dny. Velký plavecký a dětský bazén poskytují dostatek prostoru pro vodní radovánky všeho druhu, kurty na plážový volejbal a nohejbal nebo minigolf, dětské a workoutové hřiště zase vyhledávají ti, které už voda omrzela. A pokud byste raději dali přednost vodácké výpravě, jen do toho. Celý areál se totiž rozkládá přímo na břehu řeky Moravy, tak rychle nasedat a „ahoj“! Ale Ruda nad Moravou, to není jen koupaliště. Je to především obec se staletou historií, která se rozkládá v malebném údolí řeky Moravy. První písemná zmínka pochází z počátku 14. století a už tehdy, jak název napovídá, tady byla ložiska železné rudy. V té době byl v Rudě také vystavěn kostel sv. Vavřince. A i když v pozdějších staletích prošel několika úpravami, dodnes poskytuje útěchu všem, kteří ji hledají. Časy, kdy Ruda nad Moravou byla významným centrem celého panství, připomíná čtyřkřídlý renesanční zámek vystavěný známým rodem Žerotínů. Projděte se místy, kde se psala historie dolování železné rudy na Šumpersku a která dnes obývá 2 550 obyvatel. Poznáte malebné vesničky i krásná lesní zákoutí se strmými skalami. Značené cesty vás provedou zdejšími voňavými lesy, a když dojdete až k rozhledně na vrcholu Háj, odměna vás nemine. Ten výhled na celé Šumpersko s hřebenem Jeseníků na obzoru je opravdu nezapomenutelný.

OÚ: 9. května 40, 789 63 Ruda nad Moravou

Tel.: +420 583 301 612, obec@ruda.cz, www.ruda.cz 

Rak říční, symbol průzračně čisté vody, obýval naše potoky a řeky od nepaměti. Dnešní děti však znají raka většinou jen z obrázků. Tak co kdybychom se vypravili do „rakárny“ v Sobotíně? Zdejší račí stanice se zabývá chovem tohoto ohroženého korýše, jeho přirozeným rozmnožováním a návratem zpět do přírody. A když už v Sobotíně budete, měli byste tuto obec také řádně prozkoumat. Historie jedné z nejstarších hornických obcí byla po staletí spjata se zpracováním železné rudy. V 17. století se celým krajem jako vichřice přehnalo období čarodějnických procesů. A víte, kde to všechno začalo? V sobotínském kostele sv. Vavřince, kde žebračka ze sousedních Vernířovic uschovala hostii pro nemocnou krávu. Samozřejmě byla viděna a k rozpoutání hotového pekla pak byl už jen krůček. Temné doby inkvizice minuly, přišlo 19. století a s ním obrovský rozmach průmyslu. Pod vedením hraběte Mitrovského vznikl velký podnik na zpracování železa, který potom dál rozvíjeli bratři Kleinové, jedni z nejvlivnějších magnátů tehdejší monarchie. Dnešní Sobotín s místními částmi Klepáčov a Rudoltice je častým cílem těch, kteří vyrážejí za poznáním Jeseníků a života zdejších 1 150 obyvatel. Projděte všech 14 zastavení sobotínského okruhu. Poznáte půvabný zámek i impozantní mauzoleum rodiny Kleinů vystavěné ve stylu italské renesance. Seznámíte se s historií i současností, faunou i flórou tohoto území, zůstanete stát v úžasu nad výhledem do kraje z okolních skal. A to není zdaleka všechno. Dřevěný kostelík sv. Jana Nepomuckého na Klepáčově okouzlí každého a zvonička v Rudolticích připomene hrdinství těch, kteří za svou vlast padli v první světové válce. Nesmíte zapomenout ani na podzemní krásy Jeseníků, které vám představí Mineralogická stezka. Pokud patříte mezi vyvolené, možná v haldách vytěžené horniny spatříte záblesk granátu, akvamarínu či jiného drahého kamení. Výprava do Sobotína skutečně stojí za to!

OÚ: Sobotín 54, 788 16 Petrov nad Desnou

Tel.: +420 583 237 151, podatelna@sobotin.cz, www.sobotin.cz 

Bozeňov, oáza klidu bez signálu

Věřili byste, že i v dnešní době jsou místa, kde se vaší pozornosti nebude věčně dožadovat ten věčný otrava, mobilní telefon? Uprostřed bušínovských lesů taková oáza je. Sport & Relax areál Bozeňov. Bez stresu, starostí a vyzvánějícího telefonu zažijete uprostřed krásné přírody něco, na co budete vzpomínat ještě hodně dlouho. Nerušeně se můžete bavit, relaxovat, sportovat, užívat si romantiku ve dvou, firemní akci či wellness víkend. Adrenalin park prověří vaši odvahu a fyzickou kondici. Jako maxipes Fík si budete připadat v okamžiku, kdy nazujete skákací boty. Mohou se z vás stát horolezci či profesionální lučištníci. Rychlost si vyzkoušíte na multifunkčním hřišti, trpělivost u pétanque. Mezitím si vaše ratolesti budou užívat na velkém dětském hřišti. A vlastně se k nim můžete přidat, protože pohled na legendární pouťové houpačky „lodičky“ nenechá chladným žádného z rodičů, který tu nádheru kdysi dávno zažil. A to není zdaleka všechno. V letních měsících čekají na malé i velké animační programy a rozmanité akce nebo skvělé přírodní koupání ve vodní nádrži „Na Jahodné“. Že už toho bylo dost a sotva pletete nohama? Nezoufejte, je tady přece moderní bezbariérový hotel, penzion propojený s hotelem zastřešeným průchodem a pro milovníky přírody kemp s chatkami a možností bydlet ve vlastním stanu či karavanu. O dokonalou pohodu těla i duše se každému postarají v hotelovém wellness centru. Můžete jen tak lenošit a vychutnávat si bylinkový čaj nebo přírodní limonádu. Anebo se svěřit do rukou odborníků a dopřát svému tělu rozmazlování a hýčkání při masážích, peelingu či jednom z několika druhů tělových rituálů. Při tom všem ovšem nesmíte zapomínat na své chuťové buňky! Ty přece také touží po nových zážitcích ☺. A hotelová kuchyně se svými specialitami připravovanými z kvalitních surovin od místních dodavatelů je bezesporu splní. Moderní restaurace s přírodními prvky přirozeně přechází ve venkovní terasu a vy můžete vybírat, ochutnávat a debužírovat, co hrdlo ráčí. Areál Bozeňov je skutečným rájem, kde zapomenete na shon a pracovní stres. Ve spojení se světem sice díky Wi-Fi zůstanete, ale záleží jen na vás, jak moc chcete být rušeni. A věřte, že v Bozeňově se rušit nenecháte.

Sport & Relax areál Bozeňov, Dolní Bušínov 146, 789 01 Zábřeh

Tel.: +420 583 411 299, recepce@bozenov.cz, www.bozenov.cz 

Sportovní areál v centru obce Loučná nad Desnou. Rybník Kocián, minigolf, dětské hřiště, multifunkční hřiště, paintball a sjezdovka.

Ve sportovně rekreačním areálu najdete: multifunkční hřiště Kociánov, rybník Kocián, minigolf, dětské hřiště Kociánov, paintball KMsport a lyžařský areál Kocián.

Multifunkční hřiště je hřiště s umělým povrchem na malou kopanou. Vhodné jako tréninkový areál pro fotbalové týmy. Rybník Kocián najdete hned vedle Rybářské bašty v Loučné nad Desnou. Lovit zde může každý po zaplacení denní povolenky. Najdete zde také zbrusu nové hřiště na miniaturgolf či moderní dětské hřiště s řadou atrakcí pro nejmenší i větší děti a v neposlední řadě sjezdovky za obecním úřadem v blízkosti rybářské bašty. Jsou vhodné pro méně zkušené lyžaře.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Nám. Osvobození 166, 788 32 Staré Město, Tel.: +420 725 502 753

E-mail: info@mu-staremesto.cz

www.staremesto.info

Horské louky, hluboké lesy, vrcholy a skály s úchvatnými výhledy, zurčící potoky, vodopády, tajuplná rašeliniště. Ano, nemýlíte se. Přesně to jsou kopce Králického Sněžníku a Rychlebských hor, které jako zelený věnec obklopují Staré Město se všemi jeho místními částmi. Dostanete se sem jednoduše – prostě vystoupíte z vlaku na konečné. Na počátku všeho byli horníci, kteří ve zdejších lesích dolovali zlato, stříbro, měď a železnou rudu a první zmínku o horském městečku zvaném Goldek najdete v písemných pramenech z roku 1325. Husitské války znamenaly konec dolování a městečko, nazývané už Starým Městem, se postupně začalo stávat obchodním a řemeslnickým střediskem s mnoha výsadami. Měnila se také tvář města. Dřevěné domky ustoupily výstavním budovám, a zraky návštěvníků tak potěší pohled na citlivě opravené historické stavby. Půvabné renesanční linie můžete obdivovat na budově radnice s muzejní expozicí a vyhlídkovou věží anebo v kostele sv. Anny. Milovníky baroka zaujme svěží tvář základní školy i starobylé měšťanské domy. Za dalším architektonickým skvostem se můžete vydat do Kunčic, kde z jasné zeleně září bělostná kaple Panny Marie Bolestné. Kostel sv. Jana Křtitele s typickou barokní bání v Nové Senince pochází z konce 17. století a Stříbrnice se pyšní kostelíkem sv. Anežky České. Staré Město pod Sněžníkem, to jsou také hmatatelné připomínky doby, kdy Hitler toužil po nadvládě nad celou Evropou. Následujte značení naučné stezky, která začíná u vlakového nádraží. Provede vás linií československého pohraničního opevnění, kde přímo cítíte odvahu a odhodlání našich předků, kteří za každou cenu chtěli bránit svou vlast proti agresi fašistického Německa. Současné dvoutisícové Staré Město je opět centrem celé horské kotliny pod Králickým Sněžníkem, a to kulturním, společenským i turistickým. Nejen místní si mohou utužit kondičku na multifunkčním hřišti s minigolfem. Všichni nadšení rybáři si snadno zjistí, kde ryby nejlépe berou a pro milovníky zimních sportů je tady množství lyžařských stop i vleků. A nad tím vším cítíte blízkost panenské přírody, která vyléčí všechna duševní strádání. Vcítit se do ní můžete pěšky, na kole či v koňském sedle a cestou i necestou vystoupat až na vrcholky hor. Tady se vám položí k nohám celý svět. 

MěÚ: nám. Osvobození 166, 788 32 Staré Město

Tel.: +420 583 239 222, starosta@mu-staremesto.cz

www.mu-staremesto.cz 

Litovelské Pomoraví je nádherný kraj lužních lesů a hlubokých tůní. Je to ráj všech houbařů a milovníků přírody. Na průzkum této oblasti se můžete vydat třeba ze Stavenice. Značené stezky vás provedou přírodní rezervací Doubrava a vy se rázem ocitnete v pradávné historii. Už název vrcholu „Hradisko“ napoví, že tady kdysi stávalo opevněné hradiště. Na úpatí kopce zaujme poutníka kaplička „U Joséfka“, kterou nechal vystavět v 19. století zdejší polesný za záchranu života. A samotná Stavenice? Od dob své první zmínky v roce 1273 nikdy nebyla velkou obcí, najdete tady však několik hodnotných památek, jimž vévodí kaple sv. Floriána z roku 1792. Každý, kdo do Stavenice zavítá, je okouzlen klidem místa, které je domovem 140 lidem. A není divu. Kdo by odolal nádherné krajině, kterou vane dech dávných časů?

OÚ: Stavenice 43, 789 73 Úsov

Tel.: +420 583 435 758, stavenice@seznam.cz

www.stavenice.cz 

Rybičky, rybičky, rybáři jedou! Kam? No přece na Sudkovský rybník, největší z rybníků, které byly ve středověku založeny v oblasti dolního toku Desné. Vznikl kolem roku 1480 a dnes je cílem všech sportovních rybářů z celého okolí a příjemnou zastávkou na procházkách či cyklovýletě. Potkáte tady také mnohé z jedenácti set obyvatel Sudkova. První dochované zprávy o obci pocházejí z poloviny 14. století, a i když byl Sudkov původně zemědělskou obcí, proslavil se později zpracováním lnu. Každého návštěvníka zaujme upravenost obce a zřetelně viditelná péče všech místních o zachování památek. Mnohé usedlosti svědčí o výstavnosti Sudkova v 19. století a kaple sv. Prokopa z roku 1795 v novotou zářícím plášti zve ke chvilce rozjímání. Vejděte a popřemýšlejte o tom, jak nejlépe si užít severní výběžek hanáckých rovin.

OÚ: Sudkov 96, 788 21 Sudkov

Tel.: +420 583 437 322, obec@sudkov.cz

www.sudkov.cz 

Uhlíř, o kterém se říkalo, že „má svého boha“, dal prý kdysi dávno jméno této podhorské obci. Svébohov najdete na dohled od Zábřehu. Nad střechy domů vysoko ční štíhlá věž křehce vypadajícího kostela Nanebevzetí Panny Marie a ze stráně nad Svébohovem shlíží na své ovečky evangelická kaple. Zachovalé roubené usedlosti svědčí o krásném vztahu všech 420 místních k tradicím. A tradice a spolkový život jsou tady vskutku živé. Přidejte se!

OÚ: Svébohov 64, 789 01 Zábřeh

Tel.: +420 583 412 122, obec@svebohov.cz

www.svebohov.cz

Hlavní třída 14, 787 01 Šumperk, Tel.: +420 583 214 000

E-mail: ic@sumperk.cz

www.infosumperk.cz

Živá brána Jeseníků, „malá Vídeň“, ale také čarodějnické procesy. Všechna tato synonyma napadnou každého, kdo jednou vstoupí do ulic Šumperka. Šestadvacetitisícové město, které bylo založeno ve 13. století jako správní centrum rozsáhlé hornické oblasti, se rozkládá v údolí řeky Desné. O malebnosti zdejší krajiny nejlépe vypovídá samotné jméno města – Schönberg čili Krásný vrch. Dějiny města jsou spjaty s významnými šlechtickými rody, např. Žerotíny. Při toulání se uličkami historického centra vás uchvátí křehká krása architektonických skvostů, jimž vévodí bývalý dominikánský klášter s barokním chrámem Zvěstování Panny Marie. Šumperská radnice je malým novorenesančním zázrakem z počátku 20. století, a když vystoupáte na ochoz radniční věže, královský Šumperk budete mít jako na dlani. Naskytne se vám úžasný výhled až na nejvyšší vrcholky Jeseníků. Temnější kapitolou se staly čarodějnické procesy z konce 17. století. Expozici, věnující se těmto procesům, naleznete ve sklepení Geschaderova domu. Tam také můžete poznat hrůzy, kterými museli projít všichni obvinění z čarodějnictví. Byl mezi nimi jak šumperský rodák, děkan Kryštof Alois Lautner, tak i samotný majitel Geschaderova domu – Heinrich Peschke se svou chotí a mnozí další. Nejen honem na čarodějnice však v minulosti proslul Šumperk. Byl městem pláteníků a monopol na výrobu zvláštního druhu sametu usnadnil v 18. století vznik první manufaktury na výrobu manšestru v habsburské monarchii. To znamenalo obrovský rozvoj města, které bylo od poloviny 19. století nazýváno „malou Vídní“. A jak toto přízvisko vlastně vzniklo? Stačí, když vystoupíte z vlaku a už první pohled na úchvatnou nádražní budovu z roku 1900 vám to prozradí. Za další nádherou nemusíte chodit daleko, stačí zamířit do centra. Vila Aloise Scholze, zvaná také „Pavlínin dvůr“, s expozicemi Vlastivědného muzea je nádhernou ukázkou stavitelství druhé poloviny 19. století a o výstavnost šumperského divadla se zasloužil vídeňský architekt Georg Berger v letech 1901–1902. Po té vší nádheře, kterou dopřejete svým zrakům a duši, nesmíte ovšem zapomenout ani na potřeby tělesné. Aquacentrum i letní koupaliště jsou tady pro všechny vodomily, suchozemcům zase dobře poslouží areál Tyršova stadionu, sportovní střelnice, minigolf či atraktivní skatepark. A okolí? Jen se zaposlouchejte do lákavého vábení jesenických lesů. Značené cesty vás provedou kouzelnými místy. A když vystoupáte až k rozhledně na vrcholu Háje anebo k Městským skalám, čeká vás opravdu sladká odměna. Ten výhled na město, kde jste strávili tak krásný čas, totiž opravdu stojí za to.

Informační centrum Šumperk, Hl. třída 14, Šumperk

Tel.: +420 583 214 000, ic@sumperk.cz

www.infosumperk.cz 

Přejděte devatero hor a překročte devatero řek. Vstoupíte do tajuplné pohádkové země, kterou od pradávna střeží mocný pán hor, Praděd. Úrodné roviny Hané se postupně zvedají až k horským hřebenům našich nejkrásnějších hor, Jeseníků. Je to ráj všech milovníků přírody a lyžařů. Kraj s bohatou a pohnutou historií, kterým se v 17. století jako bouře přehnaly čarodějnické procesy. Kraj, který si svým kouzlem podmaní každého. 

ŽIVÁ BRÁNA JESENÍKŮ

To je Šumperk, šestadvacetitisícové město ležící v údolí řeky Desné přímo pod vrcholy Jeseníků. Vystoupejte na ochoz radniční věže a pohlédněte na město, které ve středověku chránily mohutné hradby. Okouzlí vás křehká krása měšťanských domů a paláců, díky nimž býval Šumperk nazýván „malou Vídní“. V jednom z nich, tak zvaném „Pavlínině dvoře“, najdete expozice Vlastivědného muzea, které vás seznámí s dějinami i přírodou severozápadní Moravy. A dějiny v tomto koutu naší země opravdu nebyly jednotvárné. V druhé polovině 17. století na celý kraj dopadlo „kladivo na čarodějnice“ v podobě nekompromisní inkvizice a krutých procesů. Sklepením Geschaderova domu, kde všechny hrůzy honu na čarodějnice poznáte na vlastní oči, vás provede sám hlavní strůjce procesů, fanatický inkvizitor Jindřich Boblig. 

VE STOPÁCH INKVIZICE

Při prohlídce zámku ve Velkých Losinách málokoho napadne, že právě toto honosné sídlo Žerotínů se stalo v druhé polovině 17. století svědkem tvrdých a nekompromisních čarodějnických procesů. Jen ve Velkých Losinách padlo za oběť řádění inkvizitora Jindřicha Bobliga více než 50 lidí, přičemž jednou z prvních obětí byla manželka losinského papírníka. A po prohlídce zámku, ve kterém vás uchvátí vrcholná díla italských, vlámských a holandských malířů 17. a 18. století, není nic snazšího než se vydat do zdejší papírny. Původně žerotínská manufaktura pracuje nepřetržitě od konce 16. století. Je jedním z posledních svědků starého papírenského řemesla, jediná svého druhu v republice. Jedině tady si můžete vyrobit list papíru, který bude vyjádřením vaší osobnosti. Při návštěvě Velkých Losin nesmíte zapomenout ani na zdejší termální lázně. Unikátní sirné prameny, které jsou známé už od 16. století, a úchvatný lázeňský park učinily z tohoto místa lázně světového významu. 

ZEMSKÝ RÁJ TO NA POHLED

Pohlédněte na naši vlast tak, jak si to mohou dovolit jen ptáci. Někdy stačí zdolat vrchol vysoké hory, jindy napomohou nesčetné rozhledny, kterými naše země oplývá. Na Šumpersku si lze dopřát obojí. Přímo nad Šumperkem se na vrcholu kopce Háj tyčí stejnojmenná dřevěná rozhledna. Stačí zdolat 135 schodů. Ten pohled na historické město, Hrubý Jeseník, Rychlebské a Orlické hory, Králický Sněžník i Litovelské Pomoraví je prostě k nezaplacení. Širé roviny úrodné Hané s hradbou hor na obzoru se vám otevřou ze 72 metrů vysoké Městské vyhlídkové věže v Mohelnici. Zklamán nebude ani ten, kdo zabloudí do Bludova. Příjemnou procházku po okolí zpříjemní úchvatný výhled z Brusné. A masivní dřevěná rozhledna Bukovka nad Rapotínem nebo rozhledna U Tetřeví chaty při horní stanici lanovky z Koutů nad Desnou, to jsou hotové lahůdky. Tady se vám přiblíží Jeseníky tak jako nikde. Bukovka má navíc přidanou hodnotu, a to útulnu ve spodní části. Dobrodruhové tak Jeseníky mohou pozorovat ve dne i v noci, za úplňku i při východu slunce ze zabudovaného dalekohledu. A to nejlepší nakonec? Rozhledna na Pradědu, na nejvyšší moravské hoře. Celková výška vysílače s rozhlednou je 146,5 metrů, jeho horní plošina je tedy nejvyšším bodem v republice. Až do této výše se sice nedostanete, výtah vás však vyveze do úctyhodných 73 metrů, odkud se vám otevře neopakovatelný výhled. Celou Moravu i s kusem Čech máte přímo na dosah, a když budete mít štěstí, dohlédnete až do Vysokých Tater. 

VÝPRAVY ZA POZNÁNÍM

Poznávací zájezdy jsou při výběru dovolené stále velkým hitem. Člověk pozná cizí kraje, hrady, zámky, muzea… Není ale nutné jezdit až do zahraničí. Naše země má v tomto směru také co nabídnout a Šumpersko není výjimkou. V dávných dobách tudy vedly důležité obchodní cesty, na jejichž obranu byly vystavěny mohutné hrady. Z mnohých z nich jsou dnes už jen zříceniny, a my tak máme jedinečnou příležitost k romantickým výletům. Jako v krajince z Ladových obrázků si budete připadat při pohledu na ruiny hradu Brníčko nad stejnojmennou obcí. Skalní hrad Rabštejn nabídne neopakovatelné výhledy do kraje, a když se zdržíte na Novém hradě u Kopřivné do nočních hodin, možná potkáte nešťastnici zakletou v bílou paní. Některé hrady neztratily svůj význam ani po staletích. Jedním z nich je třeba Mírov. Do jeho nitra ale nechtějte nahlédnout… Naproti tomu Úsov, bývalý královský hrad, je báječným místem pro všechny milovníky loveckých trofejí nejen z domácích lesů, ale také exotických džunglí. S dějinami, krajinou a životem lidí od počátku věků na Šumpersku spolehlivě seznámí Regionální muzeum v Hrabové, muzeum v Zábřehu a v Mohelnici. Tady se přesvědčíte o tom, že Šumpersko je jen jedno. A zrovna tak jsou jenom jedny jediné olomoucké tvarůžky. Vypravte se za nimi do Loštic! Kočárky nejen pro panenky poznáte v Bludově a veterány všeho druhu v nedalekém Rapotíně. Odtud už je to, co by kamenem dohodil do Vikýřovic a zdejšího Muzea silnic, historii železniční dopravy zase přiblíží Železniční skanzen na cyklostezce mezi Lupěným a Hněvkovem. A pokud vám zachutnalo „ryzí pivo z hor“, neváhejte a vypravte se do Pivovarského muzea v Hanušovicích. Obdivovatelé techniky by zase neměli vynechat prohlídku jedinečné a světoznámé přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně.

Cesta za všemi tajemstvími a krásami Šumperska není jen výpravou do historie a za poznáním. Je to také putování nedotčenou přírodou, jejíž nádheru umocní třeba obora ve Velkých Losinách se stády muflonů, daňků nebo divočáků a dvěma rybníky plnými ryb. Jsou to němí svědkové statečnosti českého národa v době předválečné – linie řopíků a pěchotních srubů, které nejlépe poznáte v okolí Starého Města. A je to také bezpočet sportovních možností. Řeka Morava je dokonalou vodní cestou pro všechny vodáky, lyžařské svahy v Koutech nad Desnou jsou v letní sezóně rájem všech bikerů. A nad tím vším do nebe ční vrcholky Jeseníků, které lákají a zvou k nekonečnému toulání. Šumpersko je pravou pohádkovou zemí. Zemí, kde se plní všechna přání.

Unikátní spojení relaxace, regenerace, odpočinku a blahodárné termální vody - jedinečný termální park, který v České republice nemá obdoby. Venkovní areál termálního parku nabízí 4 venkovní bazény a vevnitř naleznete dalších pět.

Unikátní termální park ve Velkých Losinách je jediný svého druhu v České republice. Jako jediný nabízí relaxační a regenerační vodní svět, bazény napouštěné přírodní termální vodou. V lázeňském parku, na místě, kde se nyní nachází termální park Termály Losiny, bylo v 50. a 60. letech minulého století vybudováno termální koupaliště napuštěné právě termální sirnou vodou. Základem zdejší filozofie je souznění člověka s přírodou. Park poskytuje zdroje pro dosažení harmonie těla a mysli – záleží jen na vás, jaký koktejl si z nich namícháte.

(zdroj: www.diana-losiny.cz/26009n-kochejte-se-krasami-losinske-obory-velke-losiny)

Každé město a každá obec v republice mají to své „nej“. Zrovna tak Třeština, starobylá obec ležící v úrodné nivě řeky Moravy severovýchodně od Mohelnice. Kromě toho, že se po právu může pyšnit svými zachovalými historickými usedlostmi, náleží jí jedno úžasné prvenství. Už v roce 1901 majitel mlýna v Háji uvedl do provozu První moravskou zemědělskou elektrárnu, která elektrifikovala okolní vsi. Nebyla první jen na Moravě, Třeština v tomto směru získala prvenství v celém tehdejším Rakousko-Uhersku! Úchvatná stavba elektrárny z rukou žáků světoznámého funkcionalistického architekta Jana Kotěry spolu s vilou bývalých majitelů mlýna je častým cílem všech, kdo tudy třeba jen projíždějí na kole. A meandrující řeka Morava, další moravské „nej“, láká nejen vodáky. Přidejte si Třeštinu na seznam míst, která určitě musíte navštívit!

OÚ: Třeština 10, 789 73 Úsov

Tel.: +420 583 435 133, obectrestina@cbox.cz

www.mesta.obce.cz 

Když se řekne Úsov, zpozorní všichni vyznavači myslivosti a lovu. Nikde jinde v Evropě totiž nenajdou tak rozsáhlé a ucelené lovecké a lesnické sbírky jako na zdejším zámku. Původně gotický hrad ze 13. století, jeden z nejstarších moravských hradů, byl v průběhu staletí přestavěn v barokní zámek. V roce 1852 tady vznikla první lesnická škola na Moravě, a i když byla o několik let později přemístěna na hrad Sovinec, punc lesnictví zámku zůstal. V jeho interiérech totiž najdete Lovecko-lesnické muzeum, jediné v Evropě. Díky posledním majitelům – Lichtensteinům jsou zde umístěny rozsáhlé expozice vycpaných zvířat, loveckých trofejí, hmyzu a jiných přírodnin. Městečko, které vyrostlo v podhradí, prošlo bohatou a mnohdy i pohnutou historií, která byla neodmyslitelně spjata se zdejší židovskou obcí. Projděte se uličkami městečka, které navozují atmosféru minulosti. Náměstí a celému podhradí vévodí impozantní kostel sv. Jiljí pocházející z 15. století. Hned za rohem najdete barokní sýpku a pak už stačí ujít jen několik desítek metrů a vejdete do světa rabínů a učení Tóry. Židovská komunita v Úsově byla rozsáhlá a významně se podílela na rozkvětu města. Vše o historii úsovských Židů se dozvíte v synagoze, která pochází z druhé poloviny 18. století. Hned v sousedství se za kamennou zdí rozkládá židovský hřbitov, který byl založen kolem roku 1645. Mezi tisíci kamennými náhrobky můžete najít skvosty barokního a klasicistního kamenictví. Úsov se svými 1 200 obyvateli je dnes nejpřitažlivějším cílem všech, kteří navštíví východní část Mohelnicka. Přidejte se k nim, ať zjistíte, proč tomu tak je.

MěÚ: nám. Míru 86, 789 73 Úsov

Tel.: +420 583 435 054, město@usov.cz, www.usov.cz 

Lázeňská 674, 788 15 Velké Losiny, Tel.: +420 583 248 248

E-mail: infolosiny@losiny.cz

www.iclosiny.cz

Pověry, udání, inkvizice… Konec 17. století byl pro celé Šumpersko obdobím strachu a čarodějnických procesů. Ne každý však ví, že všechny tyto hrůzy vlastně vznikly kvůli pověrčivosti jedné žebračky z Vernířovic. Poprvé jsou Vernířovice zmiňovány v roce 1558 a až do 19. století byla v okolí obce významná naleziště železné rudy a minerálů. Dnešní Vernířovice se svými dvěma sty obyvateli jsou především rekreační obcí. Nic divného na tom není, leží přece přímo pod Břidličnou horou, odkud už je to na nejvyšší vrchol Jeseníků, co by kamenem dohodil. Staré štoly jsou sice dávno uzavřeny, jejich hledáním však poznáte ta nejkrásnější zákoutí Jeseníků. Ve Vernířovicích se nemusíte bát ani zimy. Ve zdejších skiareálech si skvěle zalyžujete a zároveň můžete na běžkách poznat nejkrásnější moravské hory tak, jak je jindy neuvidíte.

OÚ: Vernířovice 53, 788 15 Velké Losiny

Tel.: +420 583 237 041, obec.vernirovice@seznam.cz

www.obec-vernirovice.cz 

Zemědělský skanzen "U Havlíčků Rapotín" se buduje z vyhořelé a opuštěně bývalé zemědělské usedlosti za obnovou venkova, bez jakýchkoliv státních dotací a příspěvků, výlučně z nadšení jednotlivců, proto zemědělský skanzen.

K vidění jsou zde rukodělné výrobky našich prapředků od konce 16. století až po vrcholy socializace v 60. letech minulého století od dětských kočárků, kol, motokol, motocyklů, aut, kuriozit, koňských kočárů - povoznictví, až po stacionární motory, traktory, zemědělskou a vojenskou techniku doplněné pohyblivými figurínami v životní velikosti. Nechybí ani malotraktor či sovětský tank vzor T-34. Veškeré exponáty muzea jsou funkční, s možností zapůjčení pro různé společenské a propagační příležitosti. Areál je budován výlučně z nadšení dobrovolníků, bez jakýchkoliv státních dotací či příspěvků. Odměnou jsou jim široké řady návštěvníků, z nichž mnozí se vrací.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Navštivte stálé expozice či aktuální výstavy Vlastivědného muzea v Šumperku - muzea v Šumperku, Zábřehu, Mohelnici, Památník Adolfa Kašpara v Lošticích a Lovecko-lesnické muzeum na zámku v Úsově.

Muzeum v Šumperku se od roku 2008 může pochlubit prvenstvím a jedinečností v celé České republice - v rámci rekonstrukce a modernizace stálé expozice Příroda a dějiny severozápadní Moravy instalovalo zcela automatického čtyřjazyčného průvodce GuidePORT. Tento systém oživuje muzejní expozice na celém světě, je zcela automatický a umožňuje návštěvníkovi volný pohyb po celé expozici.

Další skvělou expozicí je celoročně otevřená stálá expozice Z dějin Mohelnicka instalovaná v mohelnickém muzeu. O její kvalitě svědčí ocenění Gloria musaealis v kategorii Muzejní výstava roku 2005. Od roku 2009 je v Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích instalovaná dlouhodobá výstava Krása loštických pohárů, které proslavily loštické hrnčíře téměř po celé Evropě.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Čs. armády 835/1, 789 01 Zábřeh, Tel.: +420 583 411 653

E-mail: info@ic.zabreh.cz

www.tourism.zabreh.cz

Myslíte si, že pravidla českého pravopisu ovládáte opravdu bravurně? Až přijedete do Zábřeha, nebudete si tím tak jisti. Všichni, kteří žijí v tomto téměř čtrnáctitisícovém městě, rodišti slavného světoběžníka, polárníka a dobrodruha Jana Eskymo Welzla, vás přesvědčí o tom, že nejste v Zábřehu, ale v Zábřeze. To ale nic nemění na skutečnosti, že návštěva tohoto města, které vyrostlo „za břehem“ Moravské Sázavy již kolem roku 1254, je opravdovým potěšením. Historickým centrem vás provede Welzlova stezka. Začíná u nádraží, na kterém vás obrovským a srdečným úsměvem přivítá sám náčelník Eskymáků. Cestou vedoucí přes řeku Moravskou Sázavu, Wolkerovými sady s evangelickým kostelem a po hrázi rybníka Oborník, který je rájem všech rybářů a připomínkou rodu Tunklů, vstoupíte přímo do historie. Centru města se zámkem vévodí chrám sv. Bartoloměje vystavěný podle projektu italského architekta Domenica Martinelliho. Půvabné měšťanské domy uvedou v úžas opravdu každého a při návštěvě vlastivědného muzea se ocitnete nejen v pokladnici historie města a přilehlého okolí, ale zároveň se seznámíte blíže se slavným dobrodruhem Welzlem. A zjistíte, že v tomto domě „Pod Podloubím“ vyrůstala také první žena Jana Amose Komenského, Magdalena Vizovská. Další putování kouzelnými uličkami vás dovede ke kostelu sv. Barbory, jehož zvon z roku 1641 je opravdu nepřeslechnutelný, či k zámku v místní části Skalička s romantickým parkem. Ale Zábřeh, to není jen historické město, je to také bohaté společenské vyžití a řada sportovních možností v plaveckém areálu, fitness centru nebo tenisové hale. Zároveň to mohou být výpravy do okolí, ať už do železničního skanzenu na cyklostezce vybudované na nepoužívaném železničním náspu mezi Lupěným a Hněvkovem, do rekreační oblasti v Dolním Bušínově známé jako „Bozeňov“ s možností koupání v nedalekých přehradách a širokou nabídkou relaxace a sportovního vyžití, či třeba plavbá po řece Moravě. A jestli při řeči s rodilými Zábřežáky budete trochu tápat v pravopise, nelekejte se. Správně jsou i ty tvary, které jste se učili ve škole.

MěÚ: Masarykovo nám. 510/6, 789 01 Zábřeh

Tel.: +420 583 468 111, posta@muzabreh.cz, www.zabreh.cz 

Původně lovecký zámeček s dochovanými renesančními klenbami je obklopen velkým parkem. Zámek je veřejnosti nepřístupný, park je zpřístupněn volně.

Jedná se o patrovou čtyřkřídlou budovu, kolem níž se rozprostírá obdélníkové nádvoří. Na jižním průčelí, které je zdobeno dvěmi barokními hranolovými věžemi, je renesanční vstupní portál. Na nádvoří jsou patrné zazděné renesanční arkády.

V přízemí jižního a východního křídla jsou dochovány renesanční klenby, v patře zbytky nástěnných maleb. Zachován je také interiér kaple z posledních větších úprav v 80. letech 19. století.

Anglický park okolo zámku v Loučné nad Desnou byl založen již v 17. století. Najdete zde mnoho zajímavých stromů včetně lípy s obvodem kmene kolem 550 cm.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zámek Úsov, původně gotický hrad, patří k nejstarším hradům na Moravě z první poloviny 13. století. V zámeckých interiérech dnes sídlí lovecko-lesnické muzeum, které je ojedinělým muzeem tohoto typu ve střední Evropě, prezentující lichtenštejnské lovecké a přírodní sbírky.

Muzeum vzniklo jako soukromé zařízení Johanna II. z Lichtenštejna. Podnět ke zřízení muzea dal r. 1898 vrchní lesní rada Julius Wiehl (1847-1917), přední český odborník na problematiku lesnictví. Dnes představuje přehlídku vyspělé lesnické práce a ukázky lovné fauny a škůdců lichtenštejnských domén v českých zemích, v Rakousku a jinde. Muzeum zahrnuje jedinečnou sbírku ryb, obojživelníků, plazů, ptáků, savců a hmyzu, sbírku abnormalit u ptáků a savců, malou osteologickou sbírku, kolekci hnízd a vajec ptáků.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Státní zámek Velké Losiny leží na jižním okraji stejnojmenné obce v údolí řeky Desné. Charakteristickým znakem, kterým je zámek nejznámější, jsou trojpodlažní arkády trojkřídlého areálu tzv. vysokého zámku. Místo je proslulé také čarodějnickými procesy.

Při prohlídce zámku návštěvníky ohromí především unikátní rytířský sál vyzdobený koženými tapetami, kachlovými kamny (z r. 1589) a stejně starým příborníkem. K nejcennějšímu mobiliáři patří tapisérie ze 17. století s výjevy z antické mytologie. V tzv. barokním křídle je instalována obrazárna s díly středoevropských malířů 17. až 19. století. Z daleka viditelnou dominantou zámku je osmiboká šestipodlažní věž se zámeckými hodinami.

Osobnost Přemyslava III. reprezentuje rytířský sál se svatební hostinou ze 17. století. Jeho syn, Jan Jáchym, císařský rada, dovolí nahlédnout do svých soukromých pokojů, včetně honosné ložnice. Do expozice se také vrátil unikát - renesančně-barokní nosítka.

Zámek dal zbudovat na místě tvrze Jan ml. ze Žerotína v roce 1589. Zároveň byly zvelebeny místní lázně, o jejichž léčivých pramenech je již zmínka z roku 1562. Společně s papírnou (1596) se jedná o tři nejvýznamnější objekty Velkých Losin. Celý zámecký komplex prošel za mnohá staletí četnými stavebními úpravami, které jej postupně zobrazily až do současné známé podoby.

Zámek Velké Losiny neblaze proslul krvavými procesy s čarodějnicemi v 17. století (období působení inkvizitora Bobliga z Edelstadtu). V jeho komnatách byl z části natočen film Kladivo na čarodějnice (podle stejnojmenné knižní předlohy Václava Kaplického), zachycující osudy lidí falešně nařčených ze spolku s ďáblem.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Brníčko je zřícenina hradu na kopci nad stejnojmennou obcí Brníčko 7 km od Zábřehu. Z mohutného hradu zajímavého typu (stupňovitě rozloženého na vrcholku hradního kopce) zůstaly zříceniny dvoupatrového paláce, věže, část zmíněné plášťové zdi, kusy parkánové hradby, příkopy a valy.

První zmínka o hradu pochází z roku 1356. Dle typologie lze Brníčko zahrnout mezi hrady s plášťovou zdí, tedy bezvěžový typ. Zalamovaná, 2 metry silná hradba, na nejslabší jižní straně hradu v 15. století posílená třemi masivními pilíři, byla základním obranným prvkem hradu. K severovýchodní straně hradby přiléhal trojprostorový palác, později na jižní straně rozšířený. Další, blíže prozatím nedatovaná budova, stávala na jihozápadní straně hradního jádra.

Dodnes se dochovaly vysoké zdi severovýchodního paláce, tři mohutné pilíře opevnění, pilíř, který kdysi podpíral dřevěný most, valy a příkopy a skromnější střepy zdí ostatních součástí hradu.

Nejbližší přístup na zříceninu je možný ze vsi Brníčko po modré a červené značce. Nutno však počítat s 0,5 km dlouhým prudkým stoupáním. Prohlídka však za námahu stojí.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zřícenina hradu, který patřil k největším hradním komplexům na Moravě, vznikl na počátku 14. století.

Nejdříve byl vystavěný jako malý hrádek nazývaný Furchtenberk až později byl přestavěn na mohutný hrad. Název vznikl při oddělení území od hradu Bludova, proti němuž byl nový, proto Nový Hrad. Chránil důležitou obchodní stezku. Vystřídal několik majitelů, z nichž polední byl Jiří Tunkl z Brníčka.

Ke konci 15. století byl zničen při česko-uherských válkách. Dodnes se dochovaly věže, brány i bašty, hradební obranné zdi.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zřícenina hradu Rabštejn leží v Hraběšické hornatině, 2 km severně od Bedřichova, na svahu horského hřbetu svažujícího se do údolí říčky Oskavy. Hrad Rabštejn byl nejvýše položeným hradem historické Moravy. Z vlastního hradu se zachovaly jen nepatrné zbytky zdí, jimiž se procházelo do hradního dvora. Dominantou zříceniny jsou dvě skalní hradby 25 a 35 m vysoké. Na temeni nižší skály stála bašta k ochraně brány. Nahoře na východní, vyšší skále byla hradní věž - hláska, která se však již v 18. století až do základů sesula, takže po ní dnes není ani stopa. Podobný osud stihl zřejmě i malý a těsný hradní palác na jižní skále. Dále se zachovaly zbytky okružního zdiva předhradí a stopy hradního příkopu.

(zdroj: www.jeseniky.net/zricenina-hradu-rabstejn)

Železniční skanzen a naučná stezka o životě v údolí Moravské Sázavy jsou vybudovány na nepoužívaném železničním náspu mezi obcemi Lupěné a Hněvkov na Zábřežsku.

O dějinách železnice, utváření krajiny i životě v údolí řeky Moravské Sázavy se může dozvědět každý, kdo se vydá na ojedinělou cyklostezku, vedoucí po náspu zrušené železniční trati mezi obcemi Lupěné a Hněvkov na Zábřežsku. Více než dvoukilometrová cesta mezi malebnými kopci říční nivy překonává tok Moravské Sázavy po třech mostech a nabízí tak těm, co se vydali do Jeseníků za cyklistikou, opravdu nevšední zážitek. Železniční skanzen se nachází na náspu bývalé železniční trati mezi Lupěným a Hněvkovem u Zábřehu.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)