Aquapark Špindlerův Mlýn

Areál Aquapark Špindlerův Mlýn vám nabízí příjemnou relaxaci v rekreačním a dětském bazénu se třemi tobogány včetně člunového. K dispozici jsou i malá a velká vířivka, divoká řeka, vodní kola a další atrakce. Wellness Centrum nabízí svět saun a nově otevřenou solnou jeskyni.

V areálu Aqua Parku dále můžete využít saunu, páru nebo masáže. Teplota vody v rekreačním bazénu je 28°C, ve vířivkách 33°C. V bazénech jsou umístěny masážní trysky i perličková masážní lůžka. Hloubka bazénu je 90 až 140 cm, vířivek 80 a 85 cm a v dětském bazénku 30 cm. Děti mají k dispozici hříbek s padající vodou, stříkající ucpávačku a nerezový skluz.

Všechny atrakce jsou v ceně vstupenky. Jen masáže se platí zvlášť. Na masáže je třeba se objednat. Uzavřeným skupinám můžeme zajistit provoz bazénu i mimo otevírací dobu. Nabízíme také možnost beach volejbalu, minigolfu, stolního tenisu (není zahrnuto v ceně vstupného do bazénu).

Pro vaši relaxaci po lyžování, turistice a jiných sportovních aktivitách nabízí Wellness centrum Aquapark Špindlerův Mlýn saunu, páru, infrasaunu a solnou jeskyni. Pro opakovaný pobyt můžete využít výhodné permanentky na 5 vstupů. Wellness Centrum Špindlerův Mlýn nabízí také širokou nabídku sportovních a relaxačních masáží.

Areál Aqua Parku nabízí ubytování i v 9 samostatných moderně zařízených pensionech. Pensiony jsou v bezprostřední blízkosti lanovky na Medvědín s celoročním provozem. Moderně zařízené pokoje uvnitř areálu Aqua Parku disponují satelitní TV, ledničkou a vlastním sociálním zařízením se sprchou a WC.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Aquapark Špindlerův Mlýn

Aquapark Špindlerův Mlýn

Aquapark Špindlerův Mlýn

Bernartice

Rostoucí únava, zvolna ochabující svaly, ale snaha dosáhnout cíle ne a ne povolit. Ne a ne se vzdát. Ještě pár nesmělých kroků, ještě kousek… a konečně. Vrchol. Není třeba zdolat všechny osmitisícovky na světě, aby se dostavil onen pocit vítězství z rozšíření vlastních hranic. Nevelké Bernartice vzdálené asi 11 kilometrů severně od Trutnova totiž doslova vybízí vydat se směrem Vraní hory, oblasti, kam lidská noha často nezavítá, lidské oko nezabrousí. Královecký špičák – nejvyšší hora Broumovské vrchoviny – zde čeká na své dobyvatele, stačí překonat výšku 881 metrů. Ale ten výhled… ten doslova vezme dech. A obec je pak skvělým místem pro relaxaci. Zdobí ji v barokním slohu vystavěný kostel Nanebevzetí Panny Marie či technologický unikát v podobě 30 metrů vysokého železničního mostu. To prostě nemá chybu. 

OÚ: Bernartice 77, 542 04 Bernartice u Trutnova

Tel.: +420 499 879 145, podatelna@obecbernartice.cz

www.obecbernartice.cz 

Bernartice Bernartice

Borovnička

Nohu z plynového pedálu, jinak unikne i zvídavému oku. Ne nadarmo se říká, že leží tak trochu na konci světa. V krkonošském předhůří se v malém ráji na zemi nachází necelé dvě stovky obyvatel takřka před branami Libereckého kraje. Pro někoho možná bezvýznamná víska, pro jiného domov, který by neopustil. A není se čemu divit. Tak nějak vypadá život v souladu s přírodou…

OÚ: Borovnička 93, 544 75 Mostek

Tel.: +420 499 691 441,

obec.borovnicka@tiscali.cz,

www.borovnicka.eu

Borovnička

Čermná

Jméno, nad kterým nejeden poutník bezradně pokrčí rameny. A možná by si pomyslel, kam lidé na ty nápady chodí. Dříve malinký stateček náležející k trutnovskému kraji ovšem přišel ke svému názvu zcela logicky. Němečtí kolonisté se nechali ve 13. století inspirovat červeně zabarveným dnem místního potoka a z Červené vody tak vznikla Čermná jakožto označení slovanského původu. A tak je tomu dodnes. Rozestavění domů odpovídá německému typu osídlení a našinci se buďto odstěhovali, nebo splynuli s většinou. Ovšem země… ta chytí za srdce každého. Bez ohledu na původ, bez ohledu na vyznání. Severovýchodně se rozprostírá úžasný přírodní park Hrádeček, k pokoření malé nemalé výzvy láká Čermenský vrch s krásným výhledem na panorama Krkonoš, kterému vévodí Černá hora. Z něj Jestřebí hory a Zvičina jsou téměř na dosah ruky. Tedy alespoň vzdušnou čarou.

OÚ: Čermná 40, 543 77

Tel.: +420 499 441 145, ou_cermna@volny.cz

www.obec-cermna.cz 

Čermná

Černohorská rašelina – Pec pod Sněžkou

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Černohorské rašeliniště představuje se svou rozlohou 420 000 m3 největší a nejstarší vrchovištní rašeliniště lesního typu na území Krkonošského národního parku. Nachází se v sedle mezi Černou a Světlou horou v pramenné oblasti Černohorského potoka u Jánských Lázní. Rašeliništěm vede okružní naučná stezka (dlouhá 3,5 km), jejíž součástí je i vyhlídková věž s krásným výhledem na centrální rašelinnou louku.

Prohlídková naučná stezka, nejstarší NS v KRNAPu, začíná u stanice lanovky a končí u Pardubických Bud. Pokud začnete přemýšlet o tom, jak taková přírodní památka vzniká, pak vězte, že to je díky odumřelým částem rašeliníků, mechů a dalších rostlin bez přístupu vzduchu. Má velkou konzervační schopnost, a proto se v něm zachovaly zbytky těl rostlin, živočichů a velké množství pylových zrn. Kdysi tu dokonce bývalo velké jezero, ale postupem času začalo vysychat a zarůstat. Maximální hloubka rašeliny tu dosahuje 2,5 metrů. Na území rašeliniště je k vidění řada vzácných rostlin - blatnice bahenní, šícha obojpohlavná, ostřice mokřadní a mnoho dalších. Nejlepším časem k prohlídce bývá červenec, kdy je díky množství kvetoucích rostlin celkový dojem z procházky největší. Cyklistům je bohužel přístup na naučnou stezku odepřen.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Černohorská rašelina – Pec pod Sněžkou

Černohorská rašelina – Pec pod Sněžkou

Černohorská rašelina – Pec pod Sněžkou

Dělostřelecká tvrz Stachelberg – Trutnov

Dělostřelecká tvrz z let 1935-1938 na Babí u Trutnova měla být po svém dokončení největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. Dnes tvoří bývalé staveniště tohoto mohutného vojenského komplexu významnou stavebně-historickou památku.

Pevnost s expozicí a zajímavým podzemím je přístupná pro návštěvníky v pěchotním srubu T-S 73, jediném vybetonovaném objektu na pevnosti. Jedná se o unikátní bunkr – svojí kubaturou betonu (3.177m3) představuje jeden ze tří největších pěchotních srubů československé pevnostní výstavby.

Základ expozice tvoří výkresy, plány a dobové i současné fotografie. Důležitou součástí jsou trojrozměrné exponáty - pěchotní zbraně a modely pevnostních objektů. Vrcholem po této stránce je plastický stůl o rozměrech 8x2,5 metru, zachycující dělostřeleckou tvrz Stachelberg po dostavbě. Zážitky doplní i trasa naučné stezky po blízkých pevnostních objektech, které zde tvoří kompaktní linii se značnou vojensko-historickou hodnotou.

Podzemí Stachelbergu představuje svým rozsahem naprosto unikátní systém – jedná se celkem o 3,5 km podzemních chodeb a sálů v hloubce 25 až 60 m pod povrchem. Za 11 měsíců výstavby tvrze se podařilo toto podzemí vylámat a z menší části vybetonovat. Tady mělo být umístěno veškeré týlové zabezpečení pro 800 mužů posádky – kasárna, velitelství pevnosti, sklady munice a materiálu, elektrárna atd. V současné době je zpřístupněno cca ¾ km rozestavěného podzemí. Návštěvník tak má ojedinělou příležitost vidět část rozsáhlých podzemních prostor v různých fázích výstavby – od zahájení výlomových prací až po betonáže chodeb a sálů.

Do sestavy dělostřelecké tvrze je zahrnuto celkem 12 povrchových objektů. Z nich bylo 11 napojeno na rozsáhlý podzemní systém. Dvanáctý objekt, dělostřelecká pozorovatelna na kótě Baba, měla být postavena jako samostatný (izolovaný) objekt.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Dělostřelecká tvrz Stachelberg – Trutnov

Dělostřelecká tvrz Stachelberg – Trutnov

Dělostřelecká tvrz Stachelberg – Trutnov

Dubenec

Dnes možná působí mírumilovným dojmem, ale byly doby, kdy se Dubence a hradu Kalinovec obávalo široké okolí. Stačí zapátrat v minulosti a jména jako Waniecko Kordule či rytíř Jan Kolda na sebe nenechají dlouho čekat. Jejich přičiněním se v první polovině 15. století stalo z obce věhlasné loupežnické hnízdo, kterému se podařilo dobýt Náchod a celou řadu okolních hradů. Dalším cílem byla Praha – proč ne, když se tak dařilo. Bohužel záměr skončil fiaskem. Na Dubenec vytáhlo vojsko a srovnalo Kalinovec se zemí. Koldovi se sice podařilo uniknout, ale dlouho se neradoval. O pár let později byl přemožen krutým a neuplatitelným nepřítelem: morovou nákazou. Na někdejší řinčení zbraní, vítězný ryk zbrojnošů a klapot nesčetných koňských kopyt zůstala jen připomínka v podobě sotva patrné zříceniny. Doklad pohnuté minulosti.

OÚ: Dubenec 210, 544 55 Dubenec

Tel.: +420 499 694 213, dubenec@dubenec.cz

www.dubenec.cz 

Dubenec Dubenec

Dvůr Králové nad Labem

Dvůr Králové nad Labem

náměstí T. G. Masaryka 2, 544 01  Dvůr Králové nad Labem

Tel.: +420 499 321 742

info@mudk.cz

www.dvurkralove.cz 

 

Horní Kalná

Co nás asi čeká vytane na mysli každému, kdo se vydá do obce Horní Kalná v Královéhradeckém kraji. Samy o sobě vyvolávají zvědavost již názvy místních částí. Obec je prý skutečně „kalná“, tedy alespoň když zaprší a místní Kalenský potok se zkalí typickou červenou hlínou. A tak by šlo pokračovat dále. Koho by napadlo, že právě tady se nachází „Předpeklí“ ve výšce 478 metrů nad mořem. Bývalá kupecká cesta vedoucí příčně po délce celého kopce zvaného „Příčnice“, kolem právě zmiňovaného „Předpeklí“ až do vedlejší obce Dolní Kalná. Na  této cestě, která je cyklotrasou spojující sousední obce, potkáme borovici v Horní Kalné, strom zapsaný mezi památnými stromy České republiky. Z dalších pomístních názvů stojí jistě za zmínku „Prašivka“ – osídlený kopec, nikoliv houba, nebo „Doleček“ – osada, nikoliv vdoleček. Kulturním stánkem obce je budova bývalé myslivny „Hájenka“, ukrytá před ruchem denního života na palouku v lese v horní části obce. Místní jsou na tento objekt patřičně pyšní, vždyť se zde odehrál nejeden ples, oslava nebo i svatba a s tradicí od roku 2009 je zde každoročně pořádán letní hudební festival Hájenkafest. Stranou od bujarého ruchu a všeobecného veselí se tkví řada kaplí, zvoniček, božích muk, křížků a soch svatých jako tichých svědků ve světě, kde se i lidé umějí radovat ze života. V neposlední řadě najdeme ve středu obce u hlavní silnice pomník padlým v I. světové válce, který zde v obci byl odhalen už roku 1925 a který je určen památce 38 padlých spoluobčanů z obce Horní Kalná a blízkého okolí.

OÚ: Horní Kalná 122, 543 71 Hostinné

Tel.: +420 499 431 101,

obec@hornikalna.cz,

www.hornikalna.cz 

Horní KalnáHorní KalnáHorní Kalná

Horní Maršov

Horní Maršov

Temný Důl 46, 542 26 Horní Maršov

Tel. : +420 499 874 298

info@veselyvylet.cz

www.veselyvylet.cz 

 

Horní Maršov

Horní Maršov je horské rekreační středisko v údolí řeky Úpy při ústí Lysečinského potoka, 8 km před Pecí pod Sněžkou, 5 km od Svobody n. Úpou a Janských Lázní. Patří k němu místní části Temný Důl, Horní a Dolní Albeřice, Horní a Dolní Lysečiny a Suchý Důl. Trvale se v oblasti Maršova obyvatelé usídlili někdy po roce 1270. V tu dobu vznikl dřevěný protestantský kostel, v roce 1608 nahrazený dodnes stojícím renesančním kamenným kostelem od italského stavitele Valmadiho. Jedná se o nejstarší stavební památku východních Krkonoš. Okolo roku 1690 byl kostel obohacen barokním oltářem ve tvaru zlatého stromu, se sochami světců a ústředním výjevem Nanebevzetí Panny Marie. Opravený kostel včetně zrestaurovaného oltáře spolu s bývalou farou z počátku 17. století, nyní přeměněnou na Dům obnovy tradic, ekologie a kultury, vytváří v Krkonoších ojedinělý areál zpřístupněný veřejnosti přes návštěvnické centrum. Lesní hrádek Aichelburg sloužil od roku 1863 jako památník majitele panství Maršov Bertholda Aichelburga. Přičiněním Hradní společnosti Aichelburg a Správy KRNAP se obnovený hrádek v roce 1999 opět otevřel veřejnosti. Muzeum Vápenka v Horních Albeřicích u Bischofova lomu vzniklo na kamenné věži vápenné pece z 19. století jako dřevěná nástavba vytvořená tradičními tesařskými postupy pomocí unikátního vyměření středověkou metodou modulových kružnic. Stovky fotografií a obrázků propojuje čtyřjazyčný text rozvíjející příběh Albeřic a Lysečin. Klíče od muzea i lesního hrádku si hosté půjčují v IC Veselý výlet v Temném Dole.

OÚ: Bertholdovo náměstí 102,

542 26 Horní Maršov

Tel.: +420 499 874 156, obec@hornimarsov.cz,

www.hornimarsov.cz 

Horní MaršovHorní MaršovHorní Maršov

Hornický skanzen – Žacléř

Areál dolu Jan Šverma je poslední dochovalou památkou na hlubinné uhelné hornictví ve východních Čechách, které je písemně dokumentováno již od 16. století. Důl je přístupný veřejnosti jako hornický skanzen.

Východní brána Krkonoš. Tak se říká městu Žacléř. Málokdo, ale ví, že zde v letech 1570 až 1992 probíhala hlubinná černouhelná těžba. Na těchto základech se nachází v současné době hornický skanzen.

Základ prohlídkových tras tvoří komplexy budov souborů těžních jam Jan a Julie, které jsou na seznamu kulturních památek. V šachetních budovách vznikla expozice s důlními vozíky či výstava paleontologických nálezů a důlních map. Návštěvníci se dostanou do části větracího kanálu a ventilátorovny jámy Julie a mohou také vystoupat na 52 metrů vysokou těžní věž jámy Jan.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Hornický skanzen – Žacléř

Hornický skanzen – Žacléř

Hornický skanzen – Žacléř

Hospital Kuks

Hospital Kuks naleznete ve stejnojmenné obci Kuks nedaleko městečka Jaroměř. V malebném údolí Labe na začátku 18. století nechal postavit František Antonín Špork (Sporck - 1662 – 1738) nejprve lázeňské budovy se zámkem a panským hostincem, a to díky léčivému pramenu, který zde vyvěral.

Areál Kuksu prošel v minulých letech největší rekonstrukcí ve svých dějinách a v roce 2015 otevřel v novém kabátě.

Uprostřed krajiny, daleko od civilizace, najdete malý kus země, který kdysi hrabě Špork proměnil ve vyhlášené lázně. Stoupnete-li si dnes do ztichlé zahrady, nebudete chtít věřit, že se tu konaly velkolepé oslavy ctností a neřestí. Z kašen zde tenkrát tekly proudy vína, ale stačila jediná noc, aby s sebou tento rušný život navždy odnesla velká voda. O zašlé slávě Kuksu dnes svědčí největší galerie barokní plastiky pod širým nebem, která nekončí v místních zahradách, ale pokračuje i v okolních lesích, kde skály, proměněné v obrovské sochy, dodnes vyzařují blahodárnou energii.

F. A. Špork byl nejstarším synem ze čtyř dětí generála Johanna Šporka, který za své vojenské zásluhy získal šlechtický hraběcí titul a nemalé jmění. Za Šporkova života se Kuks stal společenským centrem, kam se sjížděla šlechta, vzdělanci a umělci z celé Evropy. Prohlídky ještě prázdného hospitalu patřívaly v 1. třetině 18. století k povinnému programu hosta Šporkových lázní. Později se hospital stal oblíbeným cílem, zejména díky zdejší sochařské výzdobě. Naproti přes údolí pak nechal postavit špitál pro místní chudé a vojenské veterány. Postaven byl také kostel Nejsvětější trojice a nedaleký Braunův betlém, který je příjemnou procházkovou trasou z vedoucí z Kuksu do nedalekého lesa.

Hlavní prohlídkový okruh zavede do vnitřních prostor kukského špitálu, mj. do bývalého hlavního nemocničního sálu, kostela nejsv. Trojice s hraběcí hrobkou, sakristie nebo barokní lékárny U granátového jablka. V šesti místnostech Českého farmaceutického muzea, střediska Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, poznáte vývoj lékáren od baroka do 20. století. K vidění j ezde také stálá expozice Národního muzea, a to Dittrichova lékárna z domu v Nerudově ulici v Praze. V roce 2015 na Kuksu vzniklo vzdělávací centrum se zaměřením na hospitální aktivity a farmaceutickou činnost.

Na modelu kukského údolí poznáte historii tohoto unikátního barokního komplexu, obrazová výzdoba přibližuje taktéž osobnost zakladatele Kuksu Františka Antonína Šporka a jeho rodiny či osudy pečovatelů kukského hospitalu - milosrdných bratří. V lapidáriu se seznámíte s originály alegorií Ctností a Neřestí od nejvýznamnějšího českého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Hospital Kuks

Hospital Kuks

Hospital Kuks

Hostinné

Hostinné

nám. 69, 543 71  Hostinné

Tel.: +420 499 404 746

infocentrum@muhostinne.cz

www.hostinne.info 

Hrádek Aichelburg – Pec pod Sněžkou

Lesní hrádek Aichelburg postavil lesní personál panství Maršov jako památník Bertholda hraběte Aichelburga, který se zapsal jako dobrý hospodář a mecenáš východních Krkonoš.

Po jeho tragickém skonu 13. 5. 1861 cítili místní obyvatelé a zejména lesní úředníci potřebu uctít jeho památku postavením veřejného památníku. Proto vznikl vysoko nad řekou Úpou na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce 736,45 m lesní hrádek Aichelburg, který byl dostaven roku 1863. Při slavnostním otevření 9. září 1863 byla umělecká zřícenina nazvána " Aichelburgem na Bertholdovu počest".

Kvůli nepříznivé poloze, především chybějícímu a pohodlnému spojení do Janských Lázní, nebyl Aichelburg tak atraktivní, jak se zpočátku očekávalo. Už roku 1875 je zmínka o již neexistující restauraci. Do hradu vedoucí vodovodní potrubí bylo roku 1872 poškozeno a nebylo opraveno. Okolí bývalo ohrožováno lavinami a lesními kalamitami. Zmínka z roku 1901 uvádí lesní hrádek jako zříceninu, ještě však na snímcích z 30. let je vidět kamenná stavba s rozpadlou šindelovou střechou. Po roce 1945 mizí z map název Aichelburg a je nahrazen slovem "hrádek".

Dne 15. října 1995 se na lesním hrádku sešli příznivci, aby založili občanské sdružení Hradní společnost Aichelburg, jejímž cílem se stala záchrana, obnova a provoz tohoto romantického díla. V roce 2000 byla otevřena Vycházková trasa Aichelburg i samotný hrádek pro veřejnost.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Hrádek Aichelburg – Pec pod Sněžkou

Hrádek Aichelburg – Pec pod Sněžkou

Hrádek Aichelburg – Pec pod Sněžkou

Hvězdárna Úpice

Hvězdárna Úpice je odborným pracovištěm, které dosahuje v několika oblastech své činnosti velmi vysoké úrovně. Některá pozorování jsou zcela jedinečná. Vedle odborné práce se však hvězdárna Úpice zaměřuje také na osvětovou a vzdělávací činnost pro veřejnost nejen v oblasti astronomie.

Návštěva hvězdárny Úpice je vhodná jak pro děti a mládež, tak i dospělé a rodiny s dětmi. Seznámíte se se základní astronomickou technikou, popřípadě absolvujete některou z přednášek či shlédnete některý ze vzdělávacích pořadů.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Hvězdárna Úpice

Hvězdárna Úpice

Hvězdárna Úpice

Janské Lázně

Janské Lázně

Černohorská 265, 542 25  Janské Lázně

Tel.: +420 499 875 186

info@janskelazne.cz

www.janskelazne.cz 

Královec

Nač podnikat dobrodružné výjezdy do zahraničí, když velké věci lze prožít doslova za humny. V Královci nedaleko Trutnova by o tom mohli vyprávět. Malá víska se sotva dvěma sty obyvateli se rozprostírá v širokém Královeckém sedle a svého času našince děsila jako potenciální místo Hitlerova vpádu do Československa. To nemohlo zůstat bez odezvy, a tak byla kousek odsud zahájena výstavba jedné z největších dělostřeleckých tvrzí u nás – Stechlebergu. Ovšem co čert nechtěl, k jejímu dokončení vůbec nedošlo. Válka skončila. Dnes se namísto toho Královec pyšní nádhernou lokalitou, jíž vévodí křížová cesta na legendární Špičák s nespočetným množstvím vyhlídkových míst a bohatou paletou poetických názvů. Kde jinde zabrousit do Javorového a Lipového údolí nebo stanout na Mravenčím vrchu ve výšce 831 metrů nad mořem.

OÚ: Královec 78, 542 03

Tel.: +420 499 876 190, oukralovec@volny.cz

www.obeckralovec.cz 

Královec Královec

Krkonošské muzeum – Vrchlabí

Krkonošské muzeum Správy KRNAP projde v příštích letech proměnou. Současné expozice Kámen a život a Člověk a hory nahradí Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku. Muzeum, které 8.10.2017 uzavře veřejnosti své dveře, zůstane nepřístupné až do roku 2021.

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí bylo založeno roku 1883 jako Riesengebirgsmuseum rakouským Krkonošským spolkem, aby "probádalo přírodu, dějiny i člověka Krkonoš a shromažďovalo sbírky toto dokládající". Od r. 1966 je zřizováno Správou KRNAP, sídlí v budově bývalého augustiniánského kláštera a pečuje o více než 32.000 evidenčních čísel sbírkových předmětů z různých oborů společenských a přírodních věd. Jejich prostřednictvím představuje Krkonoše veřejnosti ve stálých expozicích, na výstavách, v rámci doprovodných programů a akcí.

Hlavní lákadlem v augustiniánském klášteře je expozice Kámen a život. Seriál 14 místností má logickou posloupnost – od vysvětlení hlavních dějů v horské přírodě přes poučení o geologickém vývoji a složení Krkonoš, o vlivu horského klimatu, sněhu a lavin na živou přírodu, až k sérii význačných ukázek krkonošských ekosystémů. Dále je zde stálá výstava o historii osídlování Krkonoš Člověk a hory, která sleduje nejzávažnější složky působení člověka na horskou přírodu od počátku doby historické až do čtyřicátých let našeho století.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Krkonošské muzeum – Vrchlabí

Krkonošské muzeum – Vrchlabí

Krkonošské muzeum – Vrchlabí

Lampertice

Zlákat k návštěvě je možné lecčíms. Někoho uchvátí blízkost Vraních hor, jiného množství turistických tras, další bude chtít prásknout do bot a jako za starých časů zmizet za hranicemi. Ať již jsou motivace jakékoliv, vstupem do Lampertic, ležících severně od Trutnova a co by kamenem dohodil východně od Žacléře, začíná kouzelné podhůří Krkonoš, z něhož se odchází jen s těžkým srdcem. Čistota kraje a až jakási panenská neposkvrněnost je dokreslována neuvěřitelně dlouhou historií, sahající až do roku 1006. Samozřejmě dle pověsti a ústní tradice. Kronikáři se psaných dějin ujali až téměř o pět století později, roku 1521, kdy byla obec poprvé písemně zmíněna. Z tohoto období se dozvídáme i o dolech, z nichž kutnohorští havíři počali v potu tváře těžit černé uhlí, které s rozvojem techniky v 19. století utichlo téměř až na konci tisíciletí. Slušná výdrž, že ano? Stačí vzhlédnout do kopců. Jako výřez do prostoru se nad obcí tyčí bývalý kamenouhelný Důl Jan Šverma, jehož součástí je hornický skanzen Žacléř. Ovšem nejde o žádné ruiny. Žádné zříceniny. Areál je plně přístupný a kolemjdoucí může nahlédnout do bývalých strojoven a šachetních budov, v nichž se uchovalo veškeré strojní vybavení. Takhle promlouvá minulost. Taková kdysi byla. Jen se jí dotknout. Nebo jí dokonce prolézt. Část důlní jámy Julie je zachovalá a z větracího kanálu a hlavního důlního ventilátoru se stala prolézačka. Netřeba pochybovat, že Lampertice jsou kromě výprav do minulosti vstřícné i sportovně založeným. Svědčí o tom řada cyklotras a sjezdů pro lyžovačky, lyžařský areál Bret nebo Ski park Prkenný důl přímo vybízí k návštěvě.

OÚ:  Lampertice 210, 541 01

Tel.: +420 499 879 216, lampertice@volny.cz,

www.obeclampertice.cz 

Lampertice Lampertice Lampertice

Lanžov

Na jednu stranu Sebranka, na druhou Nebesa. Neklamné znamení, že je řeč o Lanžově, obci s přibližně dvěma stovkami obyvatel roztroušených do několika maličkých osad s někdy až protikladnými názvy. O to překvapivější jsou monumenty v podobě kaple v duchu novogotického romantismu nebo kostel svatého Bartoloměje s unikátním románským portálem. A spěchat netřeba. Kemp s možností koupání a sportovním vyžitím čeká každé léto.

OÚ: Lanžov 2, 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Tel.: +420 606 957 144, lanzov@volny.cz,

www.lanzov.cz 

Lanžov

Letní koupaliště Trutnov

Koupaliště poskytuje široké zázemí i řadu atrakcí - restaurace, rychlé občerstvení, vyhřívané bazény, chrliče vody, tobogán, skluzavku, kurt na plážový volejbal, dětský koutek, stoly na stolní tenis, aerobic, půjčovnu sportovních potřeb, trampolíny. Novinkou je FITBOX.

Areál vodních sportu v Trutnově tvoří krytý 25m dlouhý bazén, venkovní koupaliště, vyhřívanou lagunu a dětský bazének. Letní koupaliště umožňuje díky vyhřívanému bazénu zaplavat si či pobavit se ve vodě i v chladnějších dnech. Pro milovníky adrenalinu je k dispozici téměř 100 metrů dlouhý tobogan a také několik skluzavek. Kromě vodní plochy přináší koupaliště Trutnov také hřiště pro plážový volejbal, nohejbal, stolní tenis, aerobic i trampolíny.

Krytý plavecký bazén v Trutnově nabízí svým návštěvníkům velký bazén 25 m, 8 plaveckých drah, dětský bazén 12 m a skokanské můstky. K dispozici je sauna, solárium, masáže a fitness. Programová nabídka zahrnuje Aquarobic pro všechny generace, plaveckou výuku, závodní plavání, synchronizované plavání, plavecké přípravky, plavání kojenců, batolat a gravidních žen, výuku dospělých neplavců, občerstvení, prodej plaveckých potřeb, půjčování plaveckých pomůcek, využití sportovních zařízení (tělocvičny, stadion, koupaliště, ricochet...).

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Letní koupaliště Trutnov

Letní koupaliště Trutnov

Letní koupaliště Trutnov

Městské muzeum – Hostinné

V areálu barokního Františkánského kláštera v Hostinném najdete Městské muzeum věnované historii františkánů, rodákům a významným osobnostem města. Jedná se o jedinou dochovanou památku Wolfganga Dienzenhofera, jednoho z nejvýznamnějších architektů evropského baroka.

Františkánský klášter z roku 1684 je jedinou dochovanou památkou stavitele Wolfganga Dienzenhofera na území Čech a je zajímavým příkladem raného barokního konventu, který se zachoval až do současnosti v téměř původní podobě. V areálu je obdélníková budova s vnitřní zahradou, původní konvent, kde žili a pracovali mniši, zahradní domek a velká zdevastovaná plocha, kde bude bylinná zahrada a ovocný sad. V roce 2012 se rekonstruovaný objekt umístil mezi nejlepšími stavbami a získal ocenění Stavba roku 2012. 

V prvním patře konventu bývalého františkánského kláštera v Hostinném jsou umístěny výstavní prostory Městského muzea. Expozice představující historický vývoj jednoho z nejstarších měst v Podkrkonoší je nainstalována ve františkánských celách z 2. poloviny 17. století. Jsou zde zachyceny dějiny od kolonizace kraje na horním Labi počátkem 13. století a založení města Hostinného v 2. polovině 13. století, všechny významné historické události až po rozhodné okamžiky, které bezprostředně navázaly na výsledky druhé světové války. Historická expozice dává obraz vývoje města za 750 let jeho existence. 

Součástí výstavních prostor je i část věnovaná působení příslušníků řádu sv. Františka ve městě, prezentaci unikátního souboru lunet ze života zakladatele tohoto řádu z let 1688 – 1721 a kolekce vyřezávaných figurálních včelích úlů z konce 18. století. Historická část je zakončena vzpomínkou na rodáky a významné osobnosti města, ke kterým patří vynálezce heliogravury a strůjce první hlubotiskové rotačky Karel Václav Klíč, jeden z nejvýznamnějších českých chemiků Emil Votoček a také nechvalně známý Viktor Lustig, český profesionální podvodník, který se nejvíce proslavil jako muž, který prodal Eiffelovu věž. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Městské muzeum – Hostinné

Městské muzeum – Hostinné

Městské muzeum – Hostinné

Městské muzeum a galerie J. W. Mezerové – Úpice

Městské muzeum a galerie J. W. Mezerové – Úpice

Městské muzeum a galerie J. W. Mezerové – Úpice

Mezi stálé expozice patří obrazy J. W. Mezerové, rodina Čapkova, národopisná expozice, Vízmburk a sbírka zbraní. Kromě stálých expozic jsou zde pravidelně obměňovány tématické výstavy. Muzeum je umístěno v budově staré radnice na náměstí v Úpici.

Městské muzeum a galerie J. W. Mezerové v Úpici nabízí bohatou nabídku stálých expozic, doplněnou o poutavé výstavy z různých odvětví. Mezi stálé expozice patří například obrazy, kresby a rodinné dokumenty úpické rodačky, malířky Julie Winterové – Mezerové.

Dále úpické muzeum nabízí expozici věnovanou rodině Čapkově v letech 1890-1907, kdy tato rodina pobývala v domě v Úpici. Můžete si také prohlédnout národopisnou sbírku, kde jsou vystavovány exponáty, které používaly domácnosti v úpickém regionu. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Městské muzeum a galerie J. W. Mezerové – Úpice

Městské muzeum Dvůr Králové nad Labem

Křehká krása, jediná v České republice. To je expozice Městského muzea o historii výroby skleněných vánočních ozdob. Expozice je rozdělena do dvou částí - první se věnuje perlařství a výrobě skleněných ozdob, druhá pak představuje vzorkovnu výrobků od třicátých let 20. století do současnost

Expozice seznamuje návštěvníky s tradicí výroby vánočních ozdob na Královédvorsku. První část je věnovaná perlařství a vlastní výrobě vánočních ozdob. Výrobu perel demonstruje kout představující perlařskou dílničku. Instalace navozuje dojem, že jste u perlaře v dílně a podílíte se na výrobě perel. Zbytek prostoru je pak věnován vlastní výrobě foukaných vánočních ozdob. Jsou zde zastoupeny všechny části výroby – foukání, smáčení, zdobení, záponkování a balení do krabic.

Druhá část expozice představuje jakousi "vzorkovnu" výrobků, které se v našem regionu vyrobily. Je zde k vidění výběr vánočních ozdob od 30. let 20. století do současnosti.

Výroba foukaných vánočních ozdob má v regionu dlouhou tradici. Byla započata v roce 1931 a stále trvá. Za tuto dobu vznikly tisíce ozdob různých tvarů, velikostí a dekorů, které zdobí vánoční stromky po celém světě. Příběhy vánočních ozdob začínají ve vzorkovně, kde se navrhují nové vzory a barvy pro kolekce na další rok. Vlastní výroba ozdob pak probíhá během léta a podzimu. Za ty roky se v podstatě nezměnila, vše závisí na umu foukačů vánočních ozdob a malířek.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Městské muzeum Dvůr Králové nad Labem

Městské muzeum Dvůr Králové nad Labem

Městské muzeum Dvůr Králové nad Labem

Městské muzeum Rtyně v Podkrkonoší

Městské muzeum Rtyně v Podkrkonoší

Městské muzeum Rtyně v Podkrkonoší

Expozice dokumentuje těžbu rud a uhlí v oblasti Jestřebích hor od roku 1590 do roku 1990. K vidění jsou hornické uniformy, historické i současné pracovní nástroje, minerály a fosílie, modely důlních zařízení a další předměty.

Součástí expozice je naučná stezka po hornických památkách „Rtyňský okruh“ a prohlídka dřevěné zvonice z roku 1592.

Rtyňská muzejní tradice se zrodila r. 1936 ustavením padesátičlenného muzejního spolku, v jehož čele stál učitel místní školy Antonín Vorlický. Do jedné třídy tehdejší obecné školy začal spolek shromažďovat historické předměty a tím dal základ rtyňskému muzeu.

Dnes je městské muzeum umístěno v bývalém Památníku 1775, který byl roku 1975 přestavěn z rychetské konírny k 200. výročí selských bouří. Muzeum má tři stálé expozice: Expozice etnografická dokumentuje historii města a života zdejších obyvatel, Ukazuje nástroje,oblečení a nástroje denní potřeby 18. a 19. století. Expozice selského povstání 1775 připomíná na dobových dokumentech příčiny a průběh selských bouří a seznamuje s vůdcem selského guberna Antonínem Nývltem - Rychetským.

Největší a v severovýchodních Čechách ojedinělá je expozice 400 let dolování uhlí . Expozice vznikla roku 1992 a je každý rok rozšiřována a doplňována Dnes představuje řadu unikátních exponátů dokumentující těžbu rud a uhlí v oblasti Jestřebích hor od roku 1590 do roku 1990. Jsou zde zastoupeny hornické uniformy, pracovní nástroje, historické i současné, minerály a fosílie, modely důlních zařízení. K unikátům patří hornické prapory z let 1828 a 1842, důlní mapy a kompletní řada důlních lamp a dýchacích přístrojů důlních záchranářů. Součástí expozice je naučná stezka po hornických památkách. 

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Městské muzeum Rtyně v Podkrkonoší

Městské muzeum Žacléř

Městské muzeum Žacléř se nachází na Rýchorském náměstí v památkově chráněné budově bývalého okresního soudu. Kromě stálé expozice, zaměřené na historii regionu, pořádá pravidelně tématické výstavy různého zaměření, workshopy, výtvarné dílny, Muzejní noc a další akce.

Ve čtyřech stálých expozicích se seznámíte s bohatou historií regionu, jeho významnými osobnostmi , těžbou černého uhlí, které zde má více než 400letou historii, a životem zdejších obyvatel, jejichž osudy poznamenala 2. světová válka. Muzeum pravidelně pořádá tématické výstavy s různým zaměřením, kde jsou využity i interaktivní prvky. Na své si přijdou návštěvníci všech věkových kategorií.

V prostorách muzea sídlí i infocentrum, kde mohou návštěvníci získat informace o regionu, aktuálních akcích v okolí a tipy na výlety. V nabídce jsou nejrůznější turistické suvenýry a dárkové předměty.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Městské muzeum Žacléř

Městské muzeum Žacléř

Městské muzeum Žacléř

Mladé Buky

Je to pecka, pomyslel by si kdekdo. Městys, kde se lze sportovně vyřádit v jakémkoliv ročním období, neleží na každém rohu. Zcela jistě však leží severozápadním směrem od Trutnova, poblíž jednoho z nejúžasnějších míst u nás: Krkonošského národního parku, v němž si pro svou neposkvrněnost našlo útočiště mnoho vzácných rostlin. Jako by předjímaly, že je zde dost místa pro všechny. Zvláště pro ty, kteří si rádi udržují fyzičku a imponuje jim atmosféra vytrvalosti. Úspěšnou historií se může pochlubit například místní fotbalový, softbalový či baseballový klub, které jsou ověnčeny celou řadou významných pohárů. Krev a pot tvrdého tréninku jsou znát na každém kroku, ostatně právě Mladé Buky jsou v Čechách místem, kam poprvé pronikly pálkové sporty. Zapojit se může každý. A pokud se přidají i děti, je o zábavu postaráno. Baldův svět je uvítá s otevřenou náručí a nabídne neomezené možnosti dovádění v podobě vzduchové trampolínky, více než sto metrů dlouhé tubingové dráhy, celé řady prolézaček s tobogany, nafukovací housenky Megi nebo vodního hřiště. Co na tom, že do zimy daleko. Stačí popadnout boby a vyrazit na Bertu – místní bobovou dráhu o kilometrové délce s fantastickým výhledem na východní Krkonoše. Sníh k tomu netřeba. A když už přece jen napadne, lyžařská škola Hellish Hill je připravena. A aby toho nebylo málo, na řadu přijde i trénink trpělivosti a přesnosti. Osmnáctijamkové golfové hřiště je skvělý trenažér se skvostným výhledem na Sněžku. A pokud by vám to ještě nestačilo, skalní město v těsné blízkosti hřiště jistě uspokojí vaše zvídavé choutky.

ÚM:  Mladé Buky 186, 542 23

Tel.: +420 499 873 110, podatelna@mestysmladebuky.cz, info@turistabuky.cz,

www.mestysmladebuky.cz, www.turistabuky.cz

Mladé BukyMladé Buky

Muzeum bratří Čapků – Malé Svatoňovice

Zajímáte se o život a dílo bratří Čapků? Chtěli byste vidět Karlovo vysvědčení, nebo Josefovy grafiky? To vše nabízí muzeum v domě na náměstí v Malých Svatoňovicích, kde rodina Čapkova bydlela. Ve zdejších lázních působil od roku 1883 doktor Antonín Čapek, otec bratří Čapků.

V prvním patře muzea je umístěná expozice Karla Čapka, která zachycuje rodný kraj bratří Čapků, rodinné fotografie, kopie různých dokumentů (rodné listy nebo vysvědčení Karla Čapka z druhé třídy). Připomenete si zde i Karlovy studia v různých koutech Evropy (Hradec Králové, Brno, Praha, Berlín, Paříž); ukázky fejetonů představí Čapka jako novináře. Expozice se věnuje oblíbeným cestopisům Karla Čapka a jeho zahraničním cestám a stejně tak zfilmování jeho děl. Nechybí ani rodinné fotografie ze všech období Čapkova života.

Schodiště do druhého poschodí je úvodem k vlastní expozici výtvarného díla Josefa Čapka: soubor barevných fotografií obrazů z pražské Národní galerie od Muncha, Picassa, Braqua, Kubišty, Filly a Špály zde připomíná jednak hlavní zahraniční mistry, které Čapek se svými přáteli obdivoval v době svých uměleckých začátků, ale také významné české malíře, kteří se podobně jako Čapek brzy věnovali avantgardnímu kubismu. Uvidíte také výběr z Čapkovy volné grafiky, kde vynikají listy se sociální tématikou. Na chodbě druhého poschodí se skrývá působivá sbírka posledních grafik a básní z koncentračních táborů, kde byl Čapek vězněn a na sklonku války také zemřel. Dokumenty se podařilo zachránit čapkovým spoluvězňům.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Muzeum bratří Čapků – Malé Svatoňovice

Muzeum bratří Čapků – Malé Svatoňovice

Muzeum bratří Čapků – Malé Svatoňovice

Muzeum Podkrkonoší – Trutnov

Muzeum Podkrkonoší v Trutnově je regionálním vlastivědným muzeem, které sídlí v trutnovském zámku. Muzeum shromažďuje a eviduje sbírky hmotných dokladů vývoje přírody, prehistorie a historie, zejména z území okresu Trutnov, v oborech archeologie, etnografie a historie.

Budova Muzea Podkrkonoší se nachází v centru města, vedle kostela Narození Panny Marie. Expozice muzea je velmi rozmanitá, za zmínku stojí sbírka malovaných terčů a terčovnic, soubor militárií, sbírky hodin a unikátní soubor reliéfně řezaných včelích úlů. V létě 2017 došlo k renovaci stálé expozice Poklady minulosti na moderní expozici přiblížující krkonošské hrady, zámky a také život v chalupách i vesnických usedlostech.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Muzeum Podkrkonoší – Trutnov

Muzeum Podkrkonoší – Trutnov

Muzeum Podkrkonoší – Trutnov

Muzeum Podzemí Krkonoš – Černý Důl

Stálá expozice podzemí Krkonoš se nachází v suterénu budovy Úřadu městyse Černý Důl. Návštěvníci se seznámí s historií dolování v Krkonoších, jsou zde fotografie a exponáty z lokality Berghaus v Černém Dole, z lokality historického dulního díla Kovárna v Obřím Dole a nechybí fotografie z jeskyní.

V malé výstavní místnosti se pravidelně mění výstavy regionálních umělců. Využit je i venkovní prostor před muzeem, kde je postavena replika dřevěné stoupy na drcení rudy, na několika metrech kolejnic stojí důlní vozíky, pod širým nebem najdete také velké bloky krkonošských hornin.

Návštěvníci se zde seznámí s historií dolování v Krkonoších, například jsou zde fotografie a exponáty z lokality Berghaus v Černém Dole, z lokality historického dulního díla Kovárna v Obřím dole a též zde nechybí fotografie z krkonošských jeskyní.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Muzeum Podzemí Krkonoš – Černý Důl

Muzeum Podzemí Krkonoš – Černý Důl

Muzeum Podzemí Krkonoš – Černý Důl

Muzeum Vápenka v Horních Albeřicích

Na chráněné kulturní památce osmiboké kamenné věži šachtové vápenky z 19. století bylo postaveno osmiboké muzeum. Zdánlivě obyčejné příběhy zdejších lidí připomínají rozpolcenou historii Krkonoš, Čech, Evropy a celého světa.

Dřevěná konstrukce vápenky je zajímavá nejméně ze tří důvodů. Je navržena pomocí modulových kružnic (rozet). Například v době gotiky se jinak nepostupovalo. Stavba kombinuje tradiční tesařské postupy a spoje s moderními tvary konstrukce, tedy čepy, kampy a kolíkování s příhradovými nosníky z fošen. Za třetí dřevo spojuje dřevo. Smrkové fošny spojují jen dubové kolíky. Jediným nosným kovovým prvkem jsou čtyři objímky obepínající svislý dřík nosníků.

Moderní expozice formou krátkých příběhů doplňujících fotografie představuje sedm století života v albeřickém údolí. Z archivu Veselého výletu jsme použili 143 převážně dobových fotografií, z nichž většina nebyla nikdy publikovaná. S pomocí pamětníků se nám během let povedlo pojmenovat zachycené lidi a spojit je s konkrétními událostmi. S dalšími ilustračními fotografiemi, kresbami Jakuba Plachého, stavební grafikou tesaře Petra Růžičky, mapami, fotografiemi od dalších autorů a z jiných archivů jsme použili celkem 308 vyobrazení. Záměrně jsme vybírali příběhy propojené s výraznými stavbami, rodinami či známými jmény.

Klíče od expozice si můžete vypůjčit denně v informačním centru Veselý výlet v Horním Maršově - Temném Dole.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)



 
Muzeum Vápenka v Horních Albeřicích

Muzeum Vápenka v Horních Albeřicích

Muzeum Vápenka v Horních Albeřicích

Pec pod Sněžkou

Pec pod Sněžkou

Pec pod Sněžkou 172, 542 21  Pec pod Sněžkou

Tel.: +420 499 896 213

icpec@krnap.cz

www.krnap.cz/ic-pec-pod-snezkou 

 

Pěchotní srub – Trutnov

Pravostranný izolovaný pěchotní srub. Uvnitř se unikátně zachovaly vzkazy z období první republiky a okupace.

Nachází se zde i expozice věnované čs. opevnění a 2. světové válce.

V roce 1938 měl tento bunkr osazen pancéřový zvon, ale jinak ještě nebyl zcela dokončen. Z tohoto místa pochází některé nejčastěji používané dobové fotografie československého předválečného opevnění.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Pěchotní srub – Trutnov

Pěchotní srub – Trutnov

Pěchotní srub – Trutnov

Pilníkov

Stát se to může snadno. Opřete se do kroku jihozápadním směrem od Trutnova a po 7,5 kilomeru se odhalí v celé své kráse. Město s bohatou a dobrodružnou historií. Místní zde zažili leccos. Táhla tudy husitská vojska i s legendárním Janem Žižkou, Šibeniční vrch vítal odsouzené až do poloviny 18. století, třicetiletá válka vyplenila téměř každé obydlí. Dnes si v krkonošském podhůří žije v klidu a míru asi 1 250 obyvatel.

MěÚ: Náměstí 36, Pilníkov

Tel.: +420 499 898 921,

podatelna@pilnikov.cz

www.pilnikov.cz 

Pilníkov

Prosečné

Jaké Labe, takové Prosečné. Záhadné spojení těchto míst vyjadřuje obdivuhodnou soudržnost vodního toku a malebné vísky, nacházející se v působivém údolí obklopeném lesnatými porosty. Nejde ale o pobřeží slavného veletoku. I u Malého Labe na Trutnovsku se dají zažít velké věci. Třeba si pospat v bungalovu nebo si po vzoru městského života zahrát golf či volejbal. Stačí si vybrat.

OÚ: Prosečné 37, 543 73 Prosečné

Tel.: +420 499 441 150,

obec.prosecne@iol.cz,

www.obecprosecne.cz 

Prosečné

Radvanice

Přijde-li chuť na výlety, jaképak rozhodování. Stačí zamířit do Radvanic v Královéhradeckém kraji. Obec se zhruba tisícovkou obyvatel v překrásném kraji CHKO Broumovsko je protkána turistickými značkami a stezkami, jimiž se lze vydat do všech světových stran. Snad každého oslní monumentální rozhledna Žaltman či Slavětín, pozornému oku neujde Jestřebí bouda na samotném hřebenu hor. Ne vždy to ale bude procházka růžovým sadem. Zazní-li řinčení zbraní a válečný ryk minulosti, patrně se blíží obranná linie vystavěná z betonových bunkrů. Ovšem netřeba se děsit. Tak nějak to vypadalo v pohnutých letech 1933–1938. Dnes již nad nikým nemají moc. Že ale má co nabídnout i hájemství obce, dokazuje řada památkově chráněných staveb. Obzvláště fascinující jsou velké kusy zkamenělého dřeva, působící na první pohled jako drahocenné diamanty. Jedinečný zážitek.

OÚ: Radvanice 160, 542 12 Radvanice

Tel.: +420 603 719 422, starosta@radvanice.cz

www.radvanice.cz 

Radvanice Radvanice

Relaxpark Pec pod Sněžkou

Relax Park je nově vystavěné sportovně relaxační centrum. Nachází se pod vrcholem nejvyšší hory ČR Sněžky a při návštěvě Pece pod Sněžkou ho nemůžete přehlédnout.

Provoz Relax Parku v Peci pod Sněžkou je celoroční a večerní jízdy na horské bobové dráze jsou velkým lákadlem pro malé i velké návštěvníky parku. U nás děti nezlobí a rodiče relaxují.

Bobová dráha Pec pod Sněžkou

Bobová dráha o celkové délce 900 metrů. Na horní stanici vás dopraví vlek a dolů jedete sami 700 metrů dlouhým sjezdem. V některých místech budete až 8 metrů nad zemí.

Dvoumístné vozíky/boby mohou dosáhnout rychlosti až 40 km/h. Dráha je zkonstuovaná pro celoroční provoz, jezdí se za každého počasí - tedy i za deště nebo v zimě při metrové pokrývce sněhu. Děti do 8 let musí jezdit s doprovodem osoby starší 12 let.

Lemurie

Lemurie obsahuje vstup na dětská prolézadla, adrenalinové skluzavky, trampolíny, nafukovací hrad. Osmimístné trampolíny uspokojí jak děti tak dospívající mládež nebo dospělé do váhy 70 kg. Další atrakcí areálu jsou 4 nerezové skluzavky každá o délce cca 55 metrů. Dolů se jezdí na speciálních klouzácích, takže nehrozí žádné poškození oblečení. Jídza nad zemí, v trubce nebo pod zemí vždy končí bezpečně u výjezdu ze skluzavek. Do skluzavky "Peklo" je třeba trochu odvahy - 12 metrů volného pádu lépe zvládnou děti. A co vy dospěláci?

Jízda na kladce

Jízdu na kladce nad hlavami turistů proudících na Sněžku a nad peckou přehradou prostě nemůžete přehlédnout. 2 úseky přejezdu Bukového údolí o délce 220 a 120 metrů v 15 metrové výšce je opravdu adrenalin. Nástup na přejezd a výstup najdete v srdci relaxparku.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Relaxpark Pec pod Sněžkou

Relaxpark Pec pod Sněžkou

Relaxpark Pec pod Sněžkou

Rozhledna Černá hora – Janské Lázně

Rozhledna Panorama na Černé hoře (1289 m) u Jánských Lázní byla vybudována z původního sloupu bývalé lanové dráhy. Z rozhledny se nabízí kruhový výhled na okolní vrcholy Krkonoš s nejvyšší Sněžkou, dále oblast Podkrkonoší, Náchodsko, Orlické hory, Jizerské hory a další oblasti.

Rozhledna Panorama na Černé hoře vznikla úpravou nevyužité předposlední podpěry původní lanovky. Nachází se ve vzdálenosti 100 m od horní stanice současné lanovky, směrem k lyžařskému vleku Anděl. Vyhlídkový ochoz rozhledny se nachází ve výšce 21 metrů, odkud se nabízí krásný kruhový výhled. K vrcholu vede 106 schodů, které jsou speciálně upraveny pro zimní provoz, takže se sem můžete vydat také v lyžařských botách.

Při dobrém počasí odtud přehlédnete skoro celé Krkonoše i se Sněžkou, Hrubý Jeseník včetně Pradědu, Orlické hory i Kralický Sněžník, Českomoravskou vrchovinu, přehradu Rozkoš, Kunětickou horu nebo dominanty Českého ráje - Zvičinu, Pecku, Kumburk, Trosky, Kozákov, Bezděz, Ralsko či Ještěd. Vidět je také krajina v sousedním Polsku.

Na konstrukci rozhledny je umístěna panoramatická kamera, která každé ráno od 8.00 hod. na programu ČT2 informuje o počasí, povětrnostních podmínkách, stavu sjezdových, běžeckých tratí a dalších aktualitách.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Rozhledna Černá hora – Janské Lázně

Rozhledna Černá hora – Janské Lázně

Rozhledna Černá hora – Janské Lázně

Rozhledna Eliška – Trutnov

Rozhledna Eliška se nachází v nadmořské výšce 632 m uprostřed areálu dělostřelecké tvrze Stachelberg nedaleko Trutnova. Její výška dosahuje 24,5 metru, vyhlídkové plošiny se nacházejí 9,4 metru a 20,8 metru nad terénem.

Daleké výhledy z rozhledny Eliška zahrnují Libavské sedlo (Brama Lubawska) - mohutnou zemskou bránu spojující Slezsko s českým vnitrozemím, Vraní, Jestřebí a Orlické hory (Góry Krucze, Jastrzębie i Orlickie), Krkonošské podhůří, z význačných vrcholů pak Bor (Bukowinę Kłodzką), Hejšovinu (Szczeliniec) a další. Z rozhledny je dobře vidět průběh trutnovské linie pohraničního opevnění a současně také rozlehlý areál stachelberské pevnosti.

Rozhledna je odrazem trutnovské historie. Jednak svým zjevem cíleně navozuje představu typické vojenské pozorovatelny - vždyť stojí uprostřed pevnosti, která měla pohraniční Trutnovsko chránit před cizím vpádem. Její poetické jméno pak připomíná českou a polskou královnu Elišku, manželku krále Václava II. Ta jako první z českých královen měla již počátkem 14. století svá věnná města, mezi která se později zařadil i Trutnov.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Rozhledna Eliška – Trutnov

Rozhledna Eliška – Trutnov

Rozhledna Eliška – Trutnov

Rozhledna Hnědý vrch – Pec pod Sněžkou

Nad Pecí pod Sněžkou na Trutnovsku můžete vyrazit na rozhlednu na Hnědém vrchu, která funguje od začátku prázdnin 2009. Výstup na Hnědý vrch si můžete zpříjemnit jízdou na lanové dráze, která končí vedle rozhledny.

Rozhledna je umístěna v nadmořské výšce 1 207 metrů nad mořem. Hlavní vyhlídková plošina je ve výšce 27 metrů nad zemí, celkem měří rozhledna 30,85 m. Pec pod Sněžkou vybudovala rozhlednu na Hnědém vrchu, aby vytvořila další snadno dostupný cíl výletů a odlehčila tak vrcholu Sněžky. Rozhledna je přístupná zdarma.

Návštěvníci uvidí z vyhlídkové terasy úchvatné panorama hlavního krkonošského hřebene, především na Sněžku, Luční a Studniční horu, a vidět je také turistické centrum Pece pod Sněžkou. Za příznivého počasí jsou z rozhledny vidět i Orlické hory a Jeseníky. Na horním ochozu rozhledny, jejíž podstava je trojúhelníkového tvaru a tvoří ji dřevěné a ocelové sloupy, může najednou pobývat až 25 osob.

Nejvyšší krkonošská rozhledna je přístupná zdarma a je otevřená v době letního provozu lanové dráhy každý den od května až do října.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Rozhledna Hnědý vrch – Pec pod Sněžkou

Rozhledna Hnědý vrch – Pec pod Sněžkou

Rozhledna Hnědý vrch – Pec pod Sněžkou

Rozhledna Na Markoušovickém hřebeni – Radvanice

Na Markoušovickém hřebeni (708 m n. m.) na Trutnovsku najdete 22 metrů vysokou rozhlednu. Z rozhledny se otevírají jedinečné výhledy například na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Orlické hory nebo Českoskalicko.

RozhlednaV Jestřebích horách se nejvyšším místa na Markoušovickém hřebeni podíváte do kraje díky čtyřpodlažní rozhledně vyrobené ze dřeva a oceli. Z rozhledny se odkrývá nádherná kruhový výhled do všech světových stran. Spatřit je možné Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Kladské pomezí, Javoří hory, Českoskalicko (vodní nádrž Rozkoš), Trutnov a další velmi zajímavá místa.

Dřevo použité na výstavbu rozhledny pochází z lesů v okolí. U rozhledny se navíc nachází nový dřevěný odpočinkový altán a dřevěný panel se zajímavými informacemi o místě. Na přístupové cestě Lesy ČR instalovaly i 2 odpočinkové lavice. Rozhledna je celoročně volně přístupná.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Rozhledna Na Markoušovickém hřebeni – Radvanice

Rozhledna Na Markoušovickém hřebeni – Radvanice

Rozhledna Na Markoušovickém hřebeni – Radvanice

Rozhledna Zlatá vyhlídka – Janské Lázně

Historie budov na Zlaté vyhlídce (Goldene Aussicht) spadá do období kolem roku 1880, kdy si zde jistý Wenzel Donth postavil malý dům s verandou pro občerstvení hostů z nedalekých Janských lázní. Vinzenz Donth, který boudu převzal na počátku 20. století, roku 1910 přistavěl velký taneční sál. Po první světové válce byla k objektu připojena přístavba s dvaceti vytápěnými pokoji, takže bouda byla připravena sloužit i během zimního období. V roce 1930 byla vybudována nová jídelna a hospodářské budovy s garážemi. Zlatá vyhlídka, jak byla tehdy nově nazývána, se postupně stávala velmi oblíbeným a vyhledávaným místem jak pro turisty, tak i pro konání různých společenských akcí. Zhruba do 30. let. 20. století zde fungovala i jednoduchá „rozhledna“ v podobě asi 2m vysokého čtyřhranného kamenného soklu s dřevěným zábradlím. Po 2. sv. válce začala chata na Zlaté vyhlídce sloužit k podnikové rekreaci (závody Antonína Zápotockého z Jaroměře). Po roce 1989 vystřídal několik majitelů. Po čase byl však uzavřen. Lepší časy nastaly s příchodem developerské společnosti Vyhlídka s.r.o., která chatu v období květen 2006 až konec roku 2008 zrekonstruovala a přeměnila na apartmánový dům s byty určených k prodeji. Součástí projektu se stalo i přivedení vodovodní a kanalizační sítě a oprava místní příjezdové komunikace. Potěšitelný je jistě fakt, že projekt zahrnul i výstavbu železné rozhledny.

(zdroj: http://rozhledny.webzdarma.cz/zlata.htm)

Rozhledna Zlatá vyhlídka – Janské Lázně

Rozhledna Zlatá vyhlídka – Janské Lázně

Rozhledna Zlatá vyhlídka – Janské Lázně

Rozhledna Žaltman – Velké Svatoňovice

Rozhledna Žaltman je jedním z nejznámějších míst Jestřebích hor. Železná konstrukce s točitými schody stojí ve výšce 740 m n. m. Díky vynikajícímu výhledu uvidíte například Krkonoše, Orlické hory, Kralický Sněžník nebo Trosky.

Deset kilometrů východně od Trutnova najdete nejvyšší vrchol Jestřebích hor - Žaltman. Na vrcholu této nevýrazné podélné vyvýšeniny byla roku 1967 uvedena do provozu rozhledna v podobě kovové konstrukce. Vyhlídku postavili svépomocí členové TJ Sokol Malé Svatoňovice, kteří o Žaltmanskou rozhlednu pečují dodnes. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 12 metrů vede 51 schodů.

Z rozhledny je nádherný kruhový rozhled po celých Jestřebích horách. Mimo to uvidíte Broumovskou vrchovinu s Ostašem, Javořími horami i Adršpašsko - teplickými skalami, dále Krkonoše, Rýchory, Vraní hory v Polsku, Úpicko, Hronovsko, Orlické hory, Králický Sněžník, Zvičinu, Kumburk a Trosky. Na východní straně jsou dále vidět stolové hory v sousedním Polsku - Bor a Hejšovina, na jižní straně dohlédnete za přehradu Rozkoš až do oblasti u Hradce Králové.

Nejsnadnější přístup k rozhledně na Žaltmanu vede z obce Malé Svatoňovice (4 km), z Radvanic (4 km) nebo z Odolova (8 km). Určitě se nezapomeňte doma dalekohled!

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Rozhledna Žaltman – Velké Svatoňovice

Rozhledna Žaltman – Velké Svatoňovice

Rozhledna Žaltman – Velké Svatoňovice

Rozhledna Žalý – Benecko

Jediná kamenná rozhledna v Krkonoších je opět otevřena ve standardním letním provozu. Z rozhledny, která je přístupná za příznivého počasí, je krásný kruhový rozhled nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí. Přijďte pobejt! Čeká na vás atmosféra hor, dřeva a kachlových kamen.

Rozhledna Žalý, kterou nechal postavit v r. 1892 hrabě Harrach, je unikátní svojí scenérií. Nabízí pohled jak do kraje (za dobré viditelnosti Hradec Králové, Turnov, dokonce i Praha) tak na nejdůletižejší majestáty pohoří Krkonoš (Kotel, Sněžka, Luční, Černá Hora apod.). Vrcholek Předního Žalý je odedávna poutním místem. V průběhu celého roku sem chodí lidé mladí i staří, avšak minimálně tři dny v roce je vrcholek hory doslova zaplaven výletníky. Děje se tak vždy v době kolem 8.5., 28. 9. a na Silverstra.

Dokonce tu můžete mít svatbu! Svatba na Žalým má svoji tradici. Území vrcholku Žalý leží v katastrálním území města Jilemnice. Je to tedy právě jilemnická radnice, která zde oddává páry z celé ČR.

V letním provozu je rozhledna otevřena denně od 10 do 18 hodin. V případě pěkného počasí se rozhledna otvírá už v 9.30 hodin, aby ji mohli navštívit turisté, kteří použijí první lanovku z Herlíkovic - odjezd 9.00 z Herlíkovic.

Od 20. prosince je otevřeno každý den od 10 do 17 hodin. 24. prosince bude rozhledna otevřena do 14 hodin, na Silvestra bude otevřeno od 10 do 2 hodin ráno. V lednu, únoru a březnu je otevřeno každý den od 10 do 17 hodin.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Rozhledna Žalý – Benecko

Rozhledna Žalý – Benecko

Rozhledna Žalý – Benecko

Rudník

Víska s rozlohou větší než lecjaké město? V případě obce Rudník, nacházející se jižně od města Hostinné, s nímž tvoří nepřetržitou zástavbu, je to maličkost. Stačí trochu zapátrat a lze dospět ke zjištění, že 4 300 hektarů na dva tisíce obyvatel je opravdu mnoho. Tento husarský kousek se povedl propojením s několika samostatnými obcemi a vytvořením pěti od centra poměrně vzdálených osad. Co naplat. Zážitků je na výběr tolik, že potulný návštěvník možná nebude vědět, co dřív. Strategická lokalita pod svahy Krkonoš skýtá celou řadu lyžařských sjezdů, okouzlujících výhledů, návrší, tvrzí i přírodních památek. Pokud je ale nerozhodnost přílišná, byla by škoda nepoctít návštěvou alespoň místní zámek. Po přestavbě v roce 1858 se stal jedním z nejkrásnějších na Vrchlabsku.

OÚ: Rudník 51, 543 72

Tel.: +420 606 133 082, +420 499 440 201, obec@rudnik.cz

www.rudnik.cz 

Rudník Rudník

Safari Zoo Dvůr Králové nad Labem

Rádi vzpomínáte na své dětství a výlety do zoo? Ukažte i svým dětem svět plný vzrušujících zážitků. Nebo vyrazte sami a užijte si Safari park! Nechte se unést iluzí Afriky při pohledu na velká stáda zvířat. Můžete se dokonce stát ošetřovatelem v zoo nebo bydlet ve stylovém hotelu či kempu.

Poznejte Africké safari, navštivte savanu, prodírejte se deštným pralesem nebo objevujte tajemství života korálového útesu. Propadněte kouzlu rozlehlých pastvin Afrického safari během letních jízd přímo mezi volně se pasoucími stády zeber a antilop. Dvorská zoologická zahrada se od roku 2018 přejmenovala na Safari park Dvůr Králové, což lépe vystihuje její podstatu.

Čeká vás přes 2 300 zvířat, největší kolekce afrických zvířat v Evropě, tajemná žirafa okapi, zcela nové Tropické bažiny, Africká savana, Vodní světy a dalších 12 unikátních expozic včetně jedinečné galerie obrazů Zdeňka Buriana.

Blíž ke zvířatům už to nejde. Na zvířata si tu téměř sáhnete. Bude vás od nich dělit pouze příkop nebo sklo. Žádné mříže. Nikdy tu není hlava na hlavě, nemusíte se mačkat. Zoo Dvůr Králové je totiž mnohem větší, než si myslíte. Kochejte se v klidu velkými výběhy.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Safari Zoo Dvůr Králové nad Labem

Safari Zoo Dvůr Králové nad Labem

Safari Zoo Dvůr Králové nad Labem

Sportovně-rekreační středisko Špindlerův Mlýn

Sportovně-rekreační středisko Špindlerův Mlýn

Sportovně-rekreační středisko Špindlerův Mlýn

Sportovně-rekreační středisko Špindlerův Mlýn

Sportovní areál Mladé Buky

Areál Mladé Buky na úpatí Krkonoš nabízí nejen zimní aktivity, ale také řadu aktivit pro letní vyžití, např. bobovou a tubingovou dráhu, Bladův svět a další atrakce vhodné především pro nejmenší návštěvníky.

Areál Mladé Buky leží ve východních Krkonoších, 6 km od Trutnova a je velmi dobře dostupný od hlavní silnice z Trutnova do Pece pod Sněžkou. Návštěvník má k dispozici moderní neplacené parkoviště, které leží několik metrů od bobové dráhy Berta a celého areálu. Celoročně otevřený rodinný areál na úpatí Krkonoš nabízí nejen zimní aktivity, ale také letní. V zimní sezóně je zde skipark, v létě Baldův svět a půjčovna kol. Kdo miluje adrenalin určitě využije 1 520 m dlouhou bobovou dráhu, jež je nejdelší v Krkonoších a je v provozu celoročně.

Baldův svět o celkové rozloze 40 000 m2 se nachází se cca 100m od parkoviště (směrem přes řeku Úpu), vstupenky si můžete zakoupit na pokladně bobové dráhy či na pokladně u vstupu do Baldova světa.

Naleznete se zde řadu houpaček, prolézaček s tobogány, 6 místné trampolínové pole, 18m dlouhou nafukovací housenku Megi, 4-místnou bungee trampolínu, vodní hřiště, vzduchové trampolíny, síťovou loď, duo lanovku, mini zoo s malými holandskými kozičkami, maxi "Člověče, nezlob se ". V neposlední řadě Baldovým světem procházejí i dvě stezky: Čertovská stezka - 500m dlouhá Čertovská stezka s deseti stanovišti, na kterých se děti dozvědí, co všechno místní čerti dovedou.

Poznávej přírodu s Baldou - 370 metrů dlouhá stezka Poznávej přírodu s Baldou, kde se děti na 11 tabulích seznámí s přírodními zákonitostmi Areál je výchozím i cílovým místem naučné stezky okolo Pekelského vrchu. 10,4 km dlouhá naučná stezka s informačními tabulemi seznamuje návštěvníky s historií lyžování v Mladých Bukách, historií Mladých Buků a krásami Přírodního parku Hrádeček.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Sportovní areál Mladé Buky

Sportovní areál Mladé Buky

Sportovní areál Mladé Buky

Staré Buky

Když upadá život do všednosti, možná je třeba jen změnit perspektivu. A tu obec Staré Buky ležící jihozápadně od Trutnova poskytne s neochvějnou jistotou. Stačí vystoupat na kterékoliv návrší v okolí a rázem se celý svět ocitne jako na dlani. Tedy v podobě východních Krkonoš, od Kotle přes Černou horu a Studničnou až po Sněžku, Královecký Špičák, Vraní hory a legendární Žaltman. Výhled, který nastartuje jako doušek živé vody.

OÚ: Staré Buky 50, 542 43 Staré Buky

Tel.: +420 499 898 332,

obec.starebuky@tiscali.cz

www.starebuky.cz

Staré Buky

Státní léčebné lázně – Jánské Lázně

Janské Lázně leží v oblasti Krkonošského národního parku, v nadmořské výšce 670 m n. m. Lázně nejsou jen lázněmi v pravém slova smyslu, ale současně i významným rekreačním, turistickým a sportovním centrem Krkonoš ve všech čtyřech ročních obdobích.

Lázeňské programy jsou zaměřeny na rekondici pohybového aparátu a na obnovu psychických a fyzických sil v klidném lázeňském prostředí. Nabídka pobytů je určena klientům s poruchami pohybového aparátu nebo onemocněním nervového systému, kteří nemohou realizovat léčebný pobyt prostřednictvím zdravotní pojišťovny. Tyto pobyty zvolte na základě lékařské konzultace. Léčebný režim je stanoven lékařem optimálně s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu pacienta.

Součástí komplexu Jánských Lázní je i býv. dětská léčebna Vesna, která od roku 2014 bude sloužit také pro dospělé pacienty, kterým budou sloužit dvě samostatná patra budovy. Lázeňská péče pro děti zde však také zůstane částečně zachována. Zároveň bude zbývajících zhruba 300 míst otevřeno široké veřejnosti pro letní i zimní turistiku, kongresovou turistiku či další využití.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Státní léčebné lázně – Jánské Lázně

Státní léčebné lázně – Jánské Lázně

Státní léčebné lázně – Jánské Lázně

Stezka korunami stromů – Janské Lázně

Stezka korunami stromů vznikla na okraji Janských Lázní v Krkonoších. Vyhlídková věž, která nabízí rozhledy do okolního stromoví i na Janské Lázně, je vysoká 45 metrů, vodorovná část stezky se nachází ve výšce 24 metrů. Po trase mezi korunami stromů ujdete 1 511 metrů, dolů se lze dostat tobogánem.

Stezka korunami stromů v Krkonoších má své kouzlo v tom, že návštěvníky zavede i do podzemní části. Tam mají možnost studovat mikrosvět půdy od kořenů po nejmenší živočichy. Dozví se tu vše o životě pod povrchem, o vlastnostech půdy a na vlastní oči tu také uvidí spletitý kořenový systém krkonošského lesa.

Naopak nad zemí budou stoupat do výšky až 23 metrů. Na Stezce čekají zvídavé návštěvníky všeho věku tři didaktická zastavení a tři zábavně pojaté stanice, kde otestují svoji odvahu a užijí si trochu adrenalinu při pohledu pod nohy. Ale není třeba mít strach, vše je zabezpečeno a spadnout dolů není možné. Asi ve dvou třetinách stezky pak bude k výstupu lákat vyhlídková věž, která je vysoká 45 metrů.

Dolů se pak návštěvníci mohou svézt na suchém tobogánu, který má přes padesát metrů. Jedna jízda stojí padesát korun.

Do korun stromů v Krkonoších se podívají také návštěvníci s hendikepem. Stezka je v celé své délce bezbariérová.

Stezka korunami stromů v Krkonoších je nositelem titulu Stavba roku 2018 Královehradeckého kraje, který již od roku 2004 uděluje odborná porota. V průběhu léta 2018 se Stezka korunami stromů stala absolutním vítězem soutěže DestinaCZe, ve které rozhoduje svými hlasy veřejnost.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Stezka korunami stromů – Janské Lázně

Stezka korunami stromů – Janské Lázně

Stezka korunami stromů – Janské Lázně

Suchovršice

Do Suchovršic přijeti, kus historie viděti. V jiném případě by to snad byla planá fráze, ale nikoliv u této malé vísky čítající dohromady 97 popisných domů a 365 obyvatel. Kouzlo Jestřebích hor je zkrátka neodolatelné a než se návštěvník naděje, ocitne se v bujných lesích, obklopen příběhy, které se k tomuto kraji vztahují. Svou tvůrčí cestu zde nalezli bratři Čapkové, Božena Němcová i Alois Jirásek. Co myslíte, také vás políbí múza?

OÚ: Suchovršice 122, 542 32 Úpice

Tel.: +420 499 781 569,

obec@suchovrsice.cz

www.suchovrsice.cz 

Suchovršice

Svoboda nad Úpou

Svoboda nad Úpou

nám. Svornosti 527, 542 24  Svoboda nad Úpou

Tel.: +420 499 871 167

info@ubytovanikrkonose.cz

www.musvoboda.cz 

Špindlerův Mlýn

Špindlerův Mlýn

Špindlerův Mlýn 173, 543 51  Špindlerův Mlýn

Tel.: +420 499 523 656

tic@mestospindleruvmlyn.cz

www.mestospindleruvmlyn.cz 

 

Trutnov

Trutnov

Krakonošovo náměstí 72, 541 01  Trutnov

Tel. : +420 499 818 245

info@ictrutnov.cz

www.ictrutnov.cz 

Trutnovsko

Vítejte v jednom z nejkrásnějších koutů naší vlasti. V kraji malebné, ale i divoké přírody, v kraji, jehož kopce sahají až k oblakům. V turistickém a lyžařském ráji, kde se snoubí bohatá historie s panenskou přírodou. 

Až na vrcholky hor

Nejvyšší, nejnavštěvovanější, ale i nejstudenější a nejzrádnější, to jsou Krkonoše. Skalnaté hřebeny střídají horské louky, ledovcové kotle přecházejí v údolí s roubenými chaloupkami. Zaposlouchejte se do tajemného ticha rašelinišť, která žijí svým vlastním životem. Největším lesním rašeliništěm v Krkonoších je Černohorské rašeliniště, jehož stáří se odhaduje na 6 000 let. Když budete mít štěstí, uvidíte odtud sněhovou mapu republiky. Krkonoše, to je také síť podzemních chodeb vytvořených člověkem, který tady hledal měděné a arzénové rudy a uhlí. S historií dolování v Krkonoších od středověku se seznámíte v muzeu Podzemí v Černém Dole nebo v Hornickém skanzenu v Žacléři.

Cesta za poklady

Na Trutnovsku můžete poklad najít každý den. Poklady přírodní jsou na dosah a za těmi dalšími se vydejte do muzeí. S historií celého Podkrkonoší se seznámíte v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově. Lidskou činnost v regionu od dob pravěkých a horskou květenu a zvířenu mapuje Krkonošské muzeum ve Vrchlabí. V mnišských celách františkánského kláštera v Hostinném poznáte historii jednoho z nejstarších měst regionu. Křehká krása skleněných a perličkových vánočních ozdob vás potěší v Městském muzeu ve Dvoře Králové. A svou cestu časem můžete zakončit v Žacléři, kde vás v Městském muzeu vtáhnou do historie interaktivní výstavy a workshopy.

Trutnovsko jako na dlani

Nejen ptáci si mohou dopřát výsadu vidět svět z nebeské výšky. Vám k tomu bude stačit trochu tělesné námahy. Celá oblast Trutnovska je poseta mnoha rozhlednami, které vám dají křídla. Pohled na hřeben Krkonoš vás uchvátí z rozhleden Černá hora a Hnědý vrch. Podkrkonoší poznáte z Předního Žalého, Zlaté vyhlídky u Janských Lázní nebo z rozhledny Eliška u Stachelbergu. Z rozhledny Žaltman a rozhledny Na Markoušovickém hřebeni budete mít Krkonoše, Rýchory nebo Stolové hory přímo na dosah. Ale rozhled největší, nejkrásnější a naprosto jedinečný je jen jeden. A to ze Sněžky, nejvyššího vrcholu Krkonoš.

Dopřejte si návštěvu Trutnovska. Ideální je třeba Špindlerův Mlýn, kde si nejen skvěle zalyžujete, ale najdete tady i další možnosti, jak si protáhnout tělo. Včetně jedinečného aquaparku. Lyžovačku nebo bobovou dráhu si užijete také v Peci pod Sněžkou nebo v Mladých Bukách a krásné letní koupání čeká na koupališti v Trutnově. S dětmi se vydejte do korun stromů v Janských Lázních nebo na safari do Dvora Králové. Anebo za hvězdnou oblohou do hvězdárny v Úpici, kde také poznáte malířku podkrkonošské krajiny, Julii Mezerovou. Malé Svatoňovice vám dovolí nahlédnout do života bratří Čapků a sedm století života v albeřickém údolí vám ukáže muzeum Vápenka. Milovníci starých hradů budou spokojeni při návštěvě zříceniny Břecštejna nebo Vizmburku anebo Aichelburgu. Trutnovsko, to je také linie prvorepublikového opevnění. Vejděte do hlubin dělostřelecké tvrze Stachelberg nebo pěchotního srubu nad Trutnovem. Poznáte sílu touhy po svobodě prvorepublikových hrdinů. Možností, jak si užít návštěvu tohoto nesmírně bohatého regionu, je spousta. Nestačí jen číst. Musíte přijet.

TrutnovskoTrutnovskoTrutnovskoTrutnovskoTrutnovskoTrutnovskoTrutnovsko

Velký Vřešťov

Unikátní. A nikoliv pouze v názvu. Při průjezdu Velkým Vřešťovem na rozhraní královéhradeckého, jičínského a trutnovského okresu lze nabýt dojmu, že miniaturní městečko s 240 obyvateli vlastně nestojí za pozornost. Opak je ale pravdou. Stačí zpomalit, uvolnit se a nastražit uši. „Sním, či bdím?“ mihlo by se leckomu hlavou, jakmile k němu dolehne radostné halekání a šplouchání vln, typický zvuk letního dovádění. Neklamné znamení, že u místního rybníka o rozloze takřka 26 hektarů to žije. Místa je zde dost pro všechny. Ať již v rekreačních chatách, nebo vlastním obydlí, ať již pro jednotlivce, či početné rodiny s dětmi. Uchvacující čistota i péče o životní prostředí. Ani se nelze divit, že jen pár metrů odsud se nachází přírodní rezervace Vřešťovská bažantnice. Daří se v ní vzácným rostlinám, alejím překrásných stromů a zvířectvu, které se jinde již téměř nevyskytuje. I taková žluva hajní nebo užovka obojková si na přítomnost návštěvníků zvykly. O sáhodlouhé minulosti kraje ovšem nehovoří jenom prastaré duby, ale také hrad Velký Vřešťov. Co na tom, že se nedochoval a na jeho místě ční tvrziště do výšky 309 metrů nad mořem. Všechno zlé je k něčemu dobré a vyvýšenina dnes působí jako přirozená ochrana proti nepříznivým povětrnostním vlivům. Pokud si ovšem chcete skutečně zahrát na objevitele se špetkou adrenalinu, západním směrem netrpělivě čeká Šibeniční kopec. Ostatně i terénní pozůstatky hradiště nezůstaly bez odezvy. Dodnes tam lze narazit na zbytky opevnění až z doby bronzové. Kdo neuvěří, ať tam běží. 

ÚM: Velký Vřešťov 34, 544 54

Tel.: +420 499 694 225, starosta@velkyvrestov.cz,

www.velkyvrestov.cz

Velký Vřešťov Velký Vřešťov Velký Vřešťov

Vilantice

V jižním cípu trutnovského okresu lze narazit na malou vísku Vilantice, která jako by žila v ústraní, v protikladu k pohnuté loupežnické minulosti, na dohled vzdálenému Dubenci a Hustířanům. Možná i proto zde po urputných bojích v první polovině 15. století roku 1490 vznikla jako touha po klidném a harmonickém soužití mezi lidmi a okolní krajinou. Všudypřítomný klid je znát na každém rohu, promítá se do každého kroku, hlavně v části obce Chotěborky, vtiskl se i do několika památek sahajících například v podobě gotické zvonice až do 16. století. Že ale i nenápadný kout světa se dokáže stát domovem velkých duchů, dokládá v roce 1731 zde narozený hudební skladatel a jeden z nejvýznamnějších klavíristů své doby František Xaver Dušek.

OÚ: Vilantice 101, 544 01 Dvůr Králové nad Labem 1

Tel.: +420 724 180 070, ouvilantice@vilantice.cz

www.vilantice.cz 

Vilantice Vilantice

Vlčice

Bez obav. Nezvlčíte. Ani se nemusíte obávat smečky vlků. Naopak. Mírumilovná obec Vlčice leží asi pět kilometrů západně od Trutnova a je tak kouzelná, že ten, kdo do ní vstoupí, jen tak nevystoupí. Je toho zkrátka hodně k vidění. A zdaleka nejde jen o dechberoucí přírodní park Hrádeček tvořící přirozenou ochranu místního krajinného rázu a poslední podkrkonošské bučiny. Svým tajemným nádechem přitáhne nejednoho návštěvníka místní hrad. Ten – ač objeven teprve v roce 1974 – spadá do 13. století, avšak odborníci se dosud neshodli na jeho skutečném původu. Ovšem není jediným hradem k pokoukání. Pozůstatky hradu Břecštejn, pod kterým měl chalupu V. Havel, přivítají dobrodruha jako plnohodnotná zřícenina se vším všudy. A aby nebyla řeč jen o hradech. Vlčický zámek s věhlasnou zámeckou knihovnou, kterou navštívil i J. A. Komenský a získal zde inspiraci k napsání Didaktiky české, určitě také stojí za zhlédnutí.

OÚ:  Vlčice 201, 542 41 Vlčice

Tel.: +420 499 899 133, podatelna@ou-vlcice.cz

www.ou-vlcice.cz 

Vlčice Vlčice

Vrch Sněžka

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Nachází se ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny a východní klesají v Obří hřbet. Skalnatý holý vrchol se rozkládá na 30 akrech. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny České republiky a Polska. Průměrná celoroční teplota na povrchu hory se pohybuje pouze okolo 0,2 °C.

První v historii zaznamenaný výstup je z roku 1456, kdy jistý Benátčan hledal v horách drahé kamení. Georgius Agricola v roce 1546 označil horu názvem Risenberg. V roce 1871 je poprvé zaznamenáno množné číslo Riesengebirge (Obří hory) jako dosud užívaný německý název pro celé pohoří. Původní německý název dosud zanechal dozvuky v dnešních názvech Obří důl a Obří hřbet. Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná – jako "sněhem pokrytá". První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka.

Na vrcholu hory bylo postaveno několik staveb - Polská bouda s meteorologickou stanicí, konečná stanice lanovky z Pece pod Sněžkou, kamenný trigonometrický obelisk a 14 m vysoká rotundová kaple sv. Vavřince, která je nejstarším objektem na vrcholu Sněžky. Raritou je Česká poštovna, která je nejvýše položenou poštovnou v České republice - můžete odtud poslat poštu s razítkem Poštovna na Sněžce.

Přes vzdálenost místa se tady několikrát ročně konaly bohoslužby pro velké množství poutníků. Poutní místo vzalo za své roku 1810, kdy císař Josef I. rušil církevní objekty. Nejprve byla kaple uzavřena, ale později začala fungovat jako útulek a hospoda. Na Sněžku vede několik tras - turistických, běžeckých i cyklistických. Nejčastějším výchozím bodem je Pec pod Sněžkou, kde je také nástupní stanice sedačkové lanovky. Z vrcholu Sněžky vedou značené turistické trasy směrem k Luční boudě, do Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou nebo do Horní Malé Úpy.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Vrch Sněžka

Vrch Sněžka

Vrch Sněžka

Vrchlabí

Vrchlabí

Krkonošská 8, 543 01 Vrchlabí

Tel.: +420 499 405 744

info@krkonose.eu

www.mestovrchlabi.cz 

Zámek Vrchlabí

Renesanční zámek Vrchlabí je hlavní dominantou města. Původně obklopoval stavbu dvanáct metrů široký vodní příkop, přes který se do zámku vstupovalo třemi mosty.

Dnes je zámek sídlem městského úřadu a Správy Krkonošského národního parku, navštívit ovšem můžete rozsáhlý přírodně krajinářský park.

Stavbu zámku započal v roce 1533 Kryštof Gendorf z Gendorfu a na jeho dokončení pravděpodobně pracoval Ital Carlo Valmadi. Stavbu se podařilo dokončit roku 1546. Pro návštěvníky je volný přístup pouze do vstupní haly, kde mohou obdivovat obrazy posledních ulovených krkonošských medvědů. Nejvzácnější památkou zámku jsou renesanční kachlová kamna s biblickými motivy bývalém tzv. rytířském sále, jediný předmět, který se dochoval z původního zařízení.

Dnešní podoba zámeckého parku s cizokrajnými dřevinami a umělými jezírky je z druhé poloviny předminulého století. Zahradník Fuchs přeměnil zahradu na přírodní park v romantickém stylu. Zrušil vodní příkop, založil jezírko a rozšířil park do dnešní velikosti. Ze zámeckého parku vede dřevěný visutý most k zámecké hrobce. Parkem vás provede značená stezka.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zámek Vrchlabí

Zámek Vrchlabí

Zámek Vrchlabí

Zlatá Olešnice

Zatímco někoho okouzlí zlatý šperk, jiného Zlatá Olešnice. Její název přitom není jen náhlým výplodem bujné fantazie. Již v roce 1007 se na jejím území prý potloukal zlatokop, jehož touha po zbohatnutí zde skutečně dosáhla naplnění. Objev cenného kovu, zlata, pak natolik vstoupil ve známost, že osadníci obec, původně nazvanou podle olšových porostů a místní říčky, doplnili zvučným přívlastkem Zlatá. Ostatně své kouzlo si uchovala dodnes a zláká k návštěvě nejednoho nadšence do historie. Co na tom, že tajuplný hrad Bolkov ze 13. století zmizel v propadlišti dějin. Co na tom, že si jej bude třeba znovu domyslet. Nedaleko je upomínka na minulost zcela reálná. Prostorami pěchotního srubu jakožto součásti pohraničního opevnění z první republiky ještě dodnes znějí ozvěny nesčetných přestřelek.

OÚ: Zlatá Olešnice 145, 541 01 Trutnov

Tel.: +420 774 714 404, zl.olesnice@volny.cz

www.obec-zlataolesnice.cz 

Zlatá Olešnice Zlatá Olešnice

Zřícenina hradu Břecštejn – Vlčice

Břecštejn, nověji Břečtejn (též Bruštejn či Silberštejn) je hradní zřícenina asi 6 kilometrů západně od podkrkonošského města Trutnov.

V podhradí se rozkládá malá ves Hrádeček, nejbližší obcí jsou Vlčice. První zmínky o hradu jsou z roku 1336 s původním jménem Stein, v první polovině patnáctého století.

Hrad vyrostl na strmé skalní kře a z tohoto důvodu nemohl být rozsáhlý. Prakticky nepřístupný byl na severozápadní straně, kde je skalní stěna téměř svislá. Na východě a jihovýchodě musel být hrad chráněn dvojím příkopem a valem. Po stránce fortifikační řadíme Břečtejn mezi hrady tzv. slezského typu, u nichž vlastní hrad včetně věže a obytných objektů tvoří jediný stavební celek uzavřený obvodovou zdí.

Dnes z vlastního hradu zbývají vysoké obvodové zdi. Jako vchod dnes slouží bývalé sklepy. Pod hradem je palouk s ohništěm vhodný pro přespání.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zřícenina hradu Břecštejn – Vlčice

Zřícenina hradu Břecštejn – Vlčice

Zřícenina hradu Břecštejn – Vlčice

Zřícenina hradu Vízmburk

Mocný hrad, kvalitou rovný královským hradům, patřil k nejstarším sídlům ve východních Čechách. Jeho sousedi ze Slezska i Lužice se hradu natolik obávali, že ho koupili od majitelů a nechali zbořit.

Hrad Vízmburk stával uprostřed lesů na nepřístupném ostrohu nad ohbím řeky Úpy. Až do archeologického výzkumu, započatého roku 1972, byl hrad skryt pod příkrovem suti a o jeho poloze svědčil jen hradní pahorek se skromnými zbytky věže, příkopy a valy.

Vlastní Vízmburk založil pan Tas, nebo snad už jeho otec, pan Petr ze Skalice. Z Dalimilovy kroniky se o něm dovídáme, že vedl r. 1278 boje s braniborskými vojsky, která vtrhla do Čech pod vedením markraběte Oty Braniborského po smrti českého krále Přemysla Otakara II. V roce 1289 se objevuje v družině krále Václava II., zastával úřad zemského hejtmana v Krakově a později na jiných místech v Polsku. V r. 1303 se stal královským podkomořím v Čechách, až jej roku 1304 zavraždil v Praze Jan Vlk, kterého Tas bezprávně odsoudil k životu psance a připravil ho o majetek. Dědicem otcovského jmění se stal jeho syn Jaroš, násilnický typ, který byl kvůli svým skutkům nucen hrad s panstvím prodat. Roku 1330 jej koupili páni z Dubé. Hrad zanikl poněkud netradiční cestou - roku 1447 jej zakoupila knížata z Lužice i Slezska a slezská města, pro něž hrad představoval stálé nebezpečí a po dohodě s majiteli hrad zbořila a spálila.

Vízmburk byl řazen mezi hrady králových oblíbenců, kteří mohli využít svého postavení a zajistit si špičkovou stavební huť, pracující na panovníkových stavbách. Jejich hrady představují miniatury hradů královských. Hrad byl obávanou hrozbou pro slezská knížata a měšťany z Lužice a Slezska, kteří nakonec rozhodli o osudu hradu. Stalo se to ovšem trochu netradiční cestou: místo vojenské výpravy prostě Vízmburk a některé další hrady v okolí vykoupili a po dohodě s majiteli pobořili. Trosky velké věže překryly ostatní budovy, které se díky silné obvodové hradbě nerozvalily do stran. Díky tomuto "zavření" se Vízmburk výborně dochoval do dnešní doby. V letech 1972 – 1982 byl díky archeologickému výzkumu doslova vykopán ze země a odkryt do současné podoby. V dnešní době je oblíbeným místem pro pořádání různých kulturních akcí.

(zdroj: www.kudyznudy.cz)

Zřícenina hradu Vízmburk

Zřícenina hradu Vízmburk

Zřícenina hradu Vízmburk